|
|
Právní úprava přepravy věci
Slušný, Vladimír ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tématem této diplomové práce je právní úprava přepravy věci. Jedná se o oblast, která zaujímá významnou roli v ekonomickém fungování společnosti. Právní úprava této problematiky je však značně rozvrstvená mezi soukromoprávní předpisy, mezinárodní úmluvy a částečně též předpisy veřejnoprávní. V této práci je věnována pozornost především prvním dvěma kategoriím. Práce je kromě úvodu a závěru rozčleněna do pěti kapitol, které se pak dále, s výjimkou kapitoly první, dělí na další podkapitoly. Po historickém úvodu, zaměřeném zejména na římské právo, následují postupně tři kapitoly věnované jednotlivým smluvním typům, které mohou být právním důvodem přepravy věci. Jedná se o smlouvu o přepravě věci, smlouvu zasílatelskou a smlouvu o provozu dopravního prostředku. Tyto smlouvy jsou postupně charakterizovány, jsou popsány jejich náležitosti, práva a povinnosti smluvních stran a otázky náhrady škody. V rámci výkladu je upozorňováno na interpretační problémy, které se s úpravou těchto smluv pojí. Průběžně je též poukazováno na to, jak se od sebe tyto jednotlivé smluvní typy odlišují. Srovnávána je též úprava v OZ s úpravou v dnes již neúčinném obchodním zákoníku. Práce se též věnuje problematice přepravních dokladů vztahujících se k přepravě věci. V rámci výkladu je rovněž nastíněno, jak jsou upraveny...
|
|
|
Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku
Skuhrovec, Michal ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku Abstrakt Práce pojmenovaná "Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku" se věnuje institutu svěřenského fondu z pohledu jeho potenciálu jakožto doplnění či alternativy tradičních institutů, jako jsou právnické osoby nebo pořízení pro případ smrti. Cílem této práce je popsat jej především z hlediska účelu uchovávání rodinných majetků pro příští generace. Za jeho dosažením je v první části využito analýzy svěřenského fondu z hlediska konstrukce autonomního vlastnictví a jejího usazení v českém, charakterem kontinentálním právním řádu. V části pojednávající o historických kořenech fiduciárních institutů práce popisuje historickou potřebu fiduciárních institutů, především pak za účelem uchování rodinných majetků. Historická analýza poukazuje na linie sbíhající se ke společnému základu trustu a fiduciárních institutů, využívajíce evolucionostického náhledu na jejich vývoj. Právě jejich silné podobnosti jakožto následek ukazují, že trust a kontinentální právní řády si nemusí být tak cizí, jak teorií často tvrzeno. Třetí část pak nejrpve předestírá původ a zázemí konstrukce svěřenského fondu v občasnkém zákoníku, tedy úpravu a praxi quebeckou, a popisuje výsledek tohoto právního "transplantátu". Následně jej...
|
|
|
Předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu
Svejkovský, Vít ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu Abstrakt Cílem této rigorózní práce je přiblížit předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu. Z časového hlediska je prvním předpokladem porušení povinnosti. Proto první kapitola pojednává právě o porušení povinnosti, přičemž se blíže věnuje porušení dobrých mravů, porušení zákona a porušení smluvní povinnosti. V závěru se první kapitola zaměřuje na okolnosti vylučující protiprávnost, zejména krajní nouzi a nutnou obranu. Druhá kapitola pojednává o druhém nezbytném předpokladu odpovědnosti za újmu, kterým je újma. Tato kapitola tak rozděluje újmu na škodu, tj. újmu majetkovou, a újmu nemajetkovou. U škody se zmiňuje i o jejich jednotlivých složkách, kterými jsou skutečná škoda a ušlý zisk. A u nemajetkové újmy jsou uvedeny některé její ustanovení ve speciálních zákonech. Druhá kapitola blíže uvádí i občanskoprávní úpravu ve Spolkové republice Německu, konkrétně obsaženou v německém občanském zákoníku. Třetí kapitola pojednává o třetím nezbytném předpokladu vzniku odpovědnosti za újmu, kterým je příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a následnou újmou. Příčinná souvislost na rozdíl od předchozích dvou předpokladů není téměř vůbec blíže popsána v obč. zákoníku. Z tohoto důvodu je tak uváděna prostřednictvím judikatury a právní teorie. Tato kapitola se zaměřuje na dvě...
|
|
|
Přechod pozůstalosti na dědice
Chvalová, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
PŘECHOD POZŮSTALOSTI NA DĚDICE Abstrakt Cílem této rigorózní práce je vysvětlit problematiku přechodu pozůstalosti na dědice. V úvodu jsou definovány jednotlivé kapitoly této práce. Hlavní pozornost je zaměřena na současnou právní úpravu přechodu pozůstalosti na dědice obsaženou v § 1670 - § 1713 současného občanského zákoníku. Pro lepší pochopení vybraného tématu je nejprve obecně charakterizována pozůstalost a dědictví. Dále jsou vysvětleny jednotlivé stěžejní pojmy, které se problematiky přechodu pozůstalosti na dědice týkají. Jedná se tak o správu pozůstalosti, správce pozůstalosti a jeho práva a povinnosti, předmět správy pozůstalosti, volné nakládání s majetkem, rozdíly mezi prostou a plnou správou pozůstalosti. Pojednáno je i o soupisu pozůstalosti, jeho účelu, nařízení, hrazení nákladů, nahrazení, neúplném soupisu a problematice postavení věřitelů. Zmíněna je i závěra pozůstalosti a způsoby rozdělení pozůstalosti, na základě poslední vůle zůstavitele, určení třetí osoby, dohody dědiců, rozhodnutí soudu, s tím související vypořádání mezi dědici a rozdělení pohledávek a dluhů. Velmi detailně je řešena problematika dluhů v rámci přechodu pozůstalosti na dědice. Jsou vysvětleny právní účinky výhrady soupisu, práva věřitelů, odmítnutí dědictví, odloučení pozůstalosti a další pojmy vztahující se k dluhům...
|
|
|
Manželské majetkové právo
Němečková, Adéla ; Hendrychová, Michaela (oponent) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Téma mojí diplomové práce je manželské majetkové právo. Diplomová práce se týkající se manželského majetkového práva se zabývá zejména společným jměním manželů. Tento institut vzniká okamžikem uzavření manželství. Cílem mé diplomové práce je přiblížit způsoby, jakými lze výlučný majetek manželů zajistit pro případ manželství. Diplomová práce sestává ze sedmi kapitol, z čehož první je úvod a poslední, sedmá kapitola, závěr. Druhá kapitola mé práce se věnuje zejména historickému vývoji společného jmění manželů od roku 1811 do současnosti - občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. často zvaného jako "nový" občanský zákoník a srovnání české a rakouské právní úpravy. Diplomová práce popisuje ve své třetí kapitole, jaký majetek tvoří obsah společného jmění manželů a co je naopak z režimu společného jmění manžel vyjmuto. Čtvrtá kapitola je zaměřena na vypořádání společného jmění manželů pro případ zániku manželství. Majetek nacházející se ve společném jmění manželů může být rozdělen na stejné díly mezi manželi nebo odlišně. Manželé mohou uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo může být vypořádání dosaženo rozhodnutím soudu. Pokud žádný z manželů nepodá návrh na vypořádání SJM soudním rozhodnutím, užije se zákonná domněnka (tzn. pravidla pro vypořádání SJM nacházející se v občanském zákoníku...
|
|
|
Nájem bytu se zvláštním zřetelem k jeho skončení
Suchý, Jan ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tato rigorózní práce se zaměřuje na problematiku nájmu bytu s hlavním důrazem na jeho skončení. Cílem práce je analýza současné právní úpravy, a to nejen těch nejdůležitějších a nejvyužívanějších způsobů zániku závazku z nájmu bytu, ale i způsobů, které jsou méně časté. Dalším cílem práce je identifikace problémů vzniklých v souvislosti s rekodifikací soukromého práva v České republice. Práce čerpá z právních předpisů, judikatury, odborné literatury a dalších relevantních zdrojů. Práce se skládá z úvodu, třinácti částí a závěru. První část práce obsahuje historický exkurz do právní úpravy nájmu bytu, a to od dob římského práva, až do 31.12.2013. Další část práce se zabývá současnou právní úpravou nájmu bytu, jeho základními rysy a charakteristikami, a zároveň popisuje institut ochrany nájemce jako slabší smluvní strany. V následujících částech práce jsou podrobně rozebrány jednotlivé způsoby skončení nájmu bytu. Nejprve je pozornost věnována skončení nájmu bytu dohodou, a to zejména její formou a dalšími náležitostmi. Následně je popsáno skončení nájmu uplynutím doby a splynutím osoby nájemce a pronajímatele. Další kapitola se zabývá právními důsledky smrti nájemce a pronajímatele. Největší pozornost je věnována problematice výpovědi nájmu bytu. Nejprve je provedena obecná charakteristika výpovědi...
|
|
|
Manželské majetkové právo
Němečková, Adéla ; Hendrychová, Michaela (oponent) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Téma mojí diplomové práce je manželské majetkové právo. Diplomová práce se týkající se manželského majetkového práva se zabývá zejména společným jměním manželů. Tento institut vzniká okamžikem uzavření manželství. Cílem mé diplomové práce je přiblížit způsoby, jakými lze výlučný majetek manželů zajistit pro případ manželství. Diplomová práce sestává ze sedmi kapitol, z čehož první je úvod a poslední, sedmá kapitola, závěr. Druhá kapitola mé práce se věnuje zejména historickému vývoji společného jmění manželů od roku 1811 do současnosti - občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. často zvaného jako "nový" občanský zákoník. Diplomová práce popisuje ve své třetí kapitole, jaký majetek tvoří obsah společného jmění manželů a co je naopak z režimu společného jmění manžel vyjmuto. Čtvrtá kapitola je zaměřena na vypořádání společného jmění manželů pro případ zániku manželství. Majetek nacházející se ve společném jmění manželů může být rozdělen na stejné díly mezi manželi nebo odlišně. Manželé mohou uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo může být vypořádání dosaženo rozhodnutím soudu. Pokud žádný z manželů nepodá návrh na vypořádání SJM soudním rozhodnutím, užije se zákonná domněnka (tzn. pravidla pro vypořádání SJM nacházející se v občanském zákoníku aplikovatelná po určité době). Pátá kapitola...
|
|
|
Societa
Zach, Tomáš ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Societa Cílem této rigorózní práce je nabídnout čtenářům komplexní pohled na societu jako smluvní nástroj sdružování osob za společným cílem. Pozornost je věnována nejen pozitivněprávní úpravě society v současném právu, ale i historickým východiskům tohoto svébytného právního institutu a jeho odlišení od jiných asociačních útvarů soukromého práva, především pak od soukromoprávních korporací. Práce je rozdělena na úvod, tři hlavní kapitoly a závěr. První kapitola nastiňuje vývoj society v právních dějinách. Od svých prvopočátků souvisejících patrně se společenstvím bratří hospodařících po smrti otce na společném statku (consortium) se societa v období klasického římského práva vyvinula v konsenzuální kontrakt používaný především pro obchodní účely (societas quaestus). Ve středověku vyrostla na základech society její vývojová adaptace - compagnia - která přispěla k prudkému rozvoji námořního obchodu v italských městských státech. Ke znovuobjevení society pak došlo v období velkých kodifikací 19. století, z nichž největší vliv na české právní myšlení měl bezpochyby obecný zákoník občanský z roku 1811. V podrobnostech je pojednáno i o pohnutých osudem society v období komunistického práva a jejímu vzestupu po změně společenských a hospodářských poměrů v roce 1989. Druhá kapitola se pokouší o teoretické...
|
|
|
Povinný díl v občanském zákoníku
Kounovská, Iva ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
POVINNÝ DÍL V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU ABSTRAKT Tato rigorózní práce se zabývá povinným dílem jako právním institutem dědického práva, jenž spadá do tematického okruhu občanského práva. Právo na povinný díl má pouze nepominutelný dědic, kterým je potomek zůstavitele, a nedědí-li, jsou jimi jeho potomci. Povinným dílem se pak rozumí určitý podíl na pozůstalosti, kterým musí být nepominutelnému dědici zanechán ničím nezatížen. Kromě povinného dílu se práce zabývá i postavením nepominutelného dědice, protože právě jeho se právní úprava povinného dílu dotýká především. Jde o osobu, která nemá být při dědění opomenuta. Zůstavitel by mu měl zanechat mu alespoň jeho zákonem stanovený díl, tzv. povinný díl. Ve své práci se ale zabývám i teoretickou charakteristikou základních pojmů jako dědické právo, pozůstalost, dědictví a dědické tituly (dědická smlouva, závěť, zákonná posloupnost). Započtení na povinný díl a započtení na dědický podíl jsou tématem jedné z kapitol této rigorózní práce jako dva postupy s obdobným charakterem, nicméně v důsledku velmi odlišné. Smyslem těchto institutů je spravedlivé rozdělení majetku mezi všechny dědice. Ohledně nepominutelných dědiců vymezuji jejich okruh, podobu povinného dílu a výpočet dědických podílů ostatních dědiců. Práce se zaobírá i právní ochranou nepominutelného dědice, se...
|
|
|
Projevy autonomie vůle zůstavitele v dědickém právu - srovnávací studie
Štěpánová, Aneta ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnami rozsahu autonomie vůle zůstavitele v období od 1. 1. 1812 do současnosti. Cílem této práce je za pomoci metody deskriptivně - analytické a komparativní ozřejmit čtenáři vývoj jednotlivých institutů dědického práva, jejichž prostřednictvím zůstavitel mohl, resp. může projevovat svoji autonomiii. Tato práce je členěna do pěti hlavních částí, které se dále dělí na kapitoly a podkapitoly. První část práce představuje úvodní exkurs do problematiky dědického práva, přičemž důraz je kladen na základní zásady dědického práva a jejich historický vývoj ve světle Tilschovy vědecké práce. Druhá část pojednává o projevech autonomie vůle zůstavitele za účinnosti ABGB. Výklad jednotlivých institutů je překládán zejména ve světle prvorepublikových komentářů a judikatury. Pozornost je věnována jednotlivým institutům dědického práva a jejich vývoji, zvláštní prostor je věnován závěti jakožto nejvýznamnějšímu projevu pořizovací svobody. Třetí část se zabývá projevy autonomie vůle zůstavitele za účinnosti občanského zákoníku 1950. Snahou části třetí této práce je nastínit čtenáři diskontinuální pojetí jednotlivých institutů socialistického dědického práva oproti ABGB. Čtvrtá část této práce pojednává o projevech autonomie vůle zůstavitele za účinnosti občanského zákoníku 1964....
|
host ::
RSS.