|
|
Antioxidační aktivita plodů různých kultivarů Sambucus nigra L.
Nehybová, Monika ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
7. Abstrakt Plody černého bezu Sambucus nigra L. se jako droga Sambuci fructus používají v terapii jako diaforetikum, diuretikum a laxativum. Vyšlechtěné kulturní odrůdy černého bezu se zkoumají pro využití v potravinářství i ve farmacii. Plody obsahují především antokyany a flavonoidy, které jsou známé svojí antioxidační aktivitou. Cílem této práce je stanovit antioxidační aktivitu plodů druhu Sambucus nigra L., kultivarů Samdal, Mammut, Sambo, Sambu, Sampo, Bohatka, Haschberg, Weihenstephan, Allesö a Samyl a drogy Sambuci fructus. Z plodů se získal antokyanový extrakt postupem založeným na extrakci zmrazeného materiálu okyselenou vodou za tepla a separací na sloupci polymerního neionogenního polystyren-divinylbenzenového sorbentu. Obsah antokyanových barviv v extraktech se stanovil spektrofotometricky modifikovanou pH-diferenční metodou. Absorbance se měřila v rozmezí 350 - 600 nm. Obsah antokyanů se vyjádřil jako mg cyanidin 3-glukosidu v 1 ml extraktu. Pohyboval se v rozmezí 0,33 - 2,76 mg cyanidin 3-glukosidu/ml extraktu. Nejvyšší obsah měl extrakt z plodů kultivaru Samdal a nejnižší kultivaru Mammut. Poté se u suchých alkoholových extraktů stanovovala antioxidační aktivita in vitro metodou stanovení s DPPH . Antioxidační aktivita extraktů se vyjádřila jako IC50 mg suchého extraktu. Aktivitu vykazovaly...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVI
Sedláčková, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVI Tématem této diplomové práce je ovlivňování produkce sekundárních metabolitů explantátové kultury Silybum marianum, (L.) Gaertn. metodou elicitace. Účelem bylo zjistit, zda zadaný abiotický elicitor 5-terc-butyl-N-(4- chlorbenzyl)pyrazin-2-karboxamid zvýší produkci flavonolignanů explantátové kultury. Experiment byl prováděn in vitro na kalusových a suspenzních kulturách léčivé rostliny Silybum marianum za použití živného média Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l α-naftyloctové. Elicitor se přidával ve formě roztoku o třech různých koncentracích (C1 = 3, 292.10-3 mol/l, C2 = 3, 292.10-4 mol/l a C3 = 3, 292. 10-5 mol/l) a působil po dobu 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah flavonolignanů byl zjišťován pomocí HPLC. Maximální produkce flavonolignanů (0, 280 mg.g-1 DW) v kalusové kultuře nastala po 24 hodinách působení elicitoru o koncentraci C2 = 3, 292.10-4 mol/l, kdy byl zjištěn zároveň nejvyšší obsah silychristinu. Druhé nejvýznamnější zvýšení obsahu flavonolignanů (0, 271 mg.g-1 DW) v kalusové kultuře nastalo po 12 hodinách působení elicitoru o koncentraci C3 = 3, 292.10-5 mol/l, kdy došlo také k nejvyššímu nárůstu obsahu silydianinu a silybinu B. Maximální obsah flavonolignanů (1, 871 mg.g-1 DW) v suspenzní kultuře byl zjištěn po 48 hodinách elicitace roztokem...
|
|
|
Možnosti ovlivnění sekundárních látek v in vitro kulturách léčivých rostlin
Sojková, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Možnosti ovlivnění produkce sekundárních látek v in vitro kulturách léčivých rostlin Elicitace je jednou z metod, která pomáhá zvyšovat produkci sekundárních metabolitů. Cílem této práce bylo ovlivnit produkci flavonoidů v kalusových a suspenzních kulturách Třezalky tečkované (Hypericum perforatum L.). Oxid seleničitý byl použit jako abiotický elicitor. Postupně byl přidáván v různých koncentracích (9,012.10-3 mol/l; 9,012.10-4 mol/l; 9,012.10-5 mol/l) ke kulturám in vitro. Metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) byl stanoven obsah sekundárních metabolitů (hyperosidu a kvercitrinu). Vzorky byly po působení elicitoru odebírány po 6, 12, 24, 48, 72, 168 hodinách. Oxid seleničitý zvýšil produkci hyperosidu a kvercitrinu. Nejvyšší obsah hyperosidu (0,2 %) byl detekován po působení oxidu seleničitého (9,012.10-3 mol/l) při odběru po 168 hodinách v suspenzní kultuře. Nejvyšší produkce kvercitrinu (0,37 %) bylo dosaženo po 6 hodinách působení oxidu seleničitého (9,012.10-3 mol/l) také v suspenzní kultuře. Produkce flavonoidů nebyla u kalusových kultur po aplikaci elicitoru tak výrazně ovlivněna v porovnání se suspenzními kulturami. Také bylo pozorováno uvolňování flavonoidů do živného média. Nejvyšší obsah hyperosidu (1,02 mg/100ml) uvolněného do živného média byl nalezen po 24 hodinách v...
|
|
|
Optimalizace kultivačních podmínek pro explantátové kultury catalpa bignonioides pěstovaných v bioreaktoru
Kubešová, Zuzana ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Zuzana Kubešová Optimalizace kultivačních podmínek pro explantátové kultury Catalpa bignonioides pěstovaných v bioreaktoru. Abstrakt V rigorózní práci jsem se zabývala kultivací rostlinných kultur in vitro. Dále jsem zkoumala vliv vybraných fytohormonů (kyselina naftyloctová - NAA, benzylaminopurin - BAP, kyselina 2,4 - dichlorfenoxyoctová - 2,4 - D) a vliv vybraných prekurzorů (mevalonát sodný, kyselina oxaloctová, fenylalanin) na produkci sekundárních metabolitů. Obsah iridoidů a fenylpropanových kyselin jsem stanovovala pomocí metody HPLC. Při použití fytohormonů došlo ke zvýšení obsahu pouze u kyseliny kávové a to při aplikaci NAA. Na rychlost růstu ani na celkové množství biomasy neměly fytohormony vliv. Mevalonát sodný se nejlépe uplatnil v koncentraci c2. Došlo k nejvyššímu nárůstu obsahu catalpolu (po 168 hod o 700%) a kyseliny kávové (po 168 hod o 260%). Kyselina oxaloctová naopak snížila množství kyseliny kávové oproti kontrole. Fenylalanin nejvíce zvyšoval množství kyseliny kávové v koncentraci c2 (po 168 hod o 633%).
|
|
|
Hypericum perforatum in vitro - abiotická elicitace
Majerová, Jitka ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakognosie Kandidát Mgr. Jitka Majerová Konzultant Doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název rigorózní práce Hypericum perforatum in vitro- abiotická elicitace V této práci byl sledován vliv chloridu ceritého ve 3 různých koncentracích (4,0571x 10-3 mol/l, 4,0571x 10-4 mol/l, 4,0571x 10-5mol/l) na produkci hyperosidu v suspenzní i kalusové kultuře Hypericum perforatum L. Vzorky byly odebírány v pravidelných intervalech 0, 6, 12, 24, 48, 72, 168 hodin od elicitace. Kontrolní vzorky (bez elicitace) byly odebírány po 24 a 168 hodinách od elicitace. Vzorky byly analyzovány pomocí HPLC. Chlorid ceritý ovlivňoval produkci hyperosidu jak v suspenzní, tak kalusové kultuře. Nejvyšší produkce (0,27 mg/g DW hyperosidu) byla dosažena v suspenzní kultuře po elicitaci koncentrací c2 (4,0571x 10-4 mol/l) po 48 hodinách od elicitace. Kalusová ani suspenzní kultura neuvolňovala hyperosid do živného média.
|
|
|
Vliv flavonoidů a vybraných chelatorů na oxidaci přírodních látek
Malá, Marie ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Mgr. Marie Malá, Vliv flavonoidů a vybraných chelatorů na oxidaci přírodních látek, rigorózní práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové, 2014, 67 stran. Rigorózní práce s názvem "Vliv flavonoidů a vybraných chelatorů na oxidaci přírodních látek" se zabývá Fentonovou reakcí. V tomto případě to znamená, vlivem vybraných flavonoidů a chelatorů na oxidaci kyseliny salicylové v přítomnosti peroxidu vodíku a železnatých iontů. U zkoumaných chelatorů docházelo k inhibici pouze v nízkých koncentracích. U daného flavonoidu genisteinu docházelo k největší inhibici okolo pH 4,15, z toho vyplývá pH optimum v rozmezí 3,3 - 5,91.
|
|
|
Ovlivnění produkce sekundárních látek v rostlinných kulturách in vitro
Janoutová, Martina ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Ovlivnění produkce sekundárních látek v rostlinných kulturách in vitro Byl sledován vliv chemické sloučeniny MD680/II (3-{[3- (trifluoromethyl)benzyl]amino}pyrazine-2-carboxamide) o koncentracích 3,3756.10-3 mol/l, 3,3756.10-4 mol/l a 3,3756.10-5 mol/l jako abiotického elicitoru na produkci obsahové látky rutinu v kalusové a suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum L. Kalusová i suspenzní kultura byla kultivována v živném médiu Murashigeho a Skooga s obsahem růstového regulátoru (2, 4 - D) za teploty 25 řC a světelného režimu 16 hod světlo a 8 hod tma. Elicitované vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hod po expozici elicitorem, kontrolní vzorky byly odebírány po 24 a 168 hod. Stanovení obsahu rutinu bylo provedeno vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC). Nejvyšší nárůst obsahu rutinu (1,28 mg.g-1 DW) u kalusové kultury byl pozorován po aplikaci elicitoru v koncentraci 3,3756.10-3 mol/l a odběru po 168 hod, při použití elicitoru v koncentraci 3,3756.10-4 mol/l a odběru po 72 hod (0,49 mg.g-1 DW) a v koncentraci 3,3756.10-5 mol/l a odběru po 12 hod (0,26 mg.g-1 DW). U suspenzní kultury byla nejvyšší produkce rutinu (0,32 mg.g-1 DW) zaznamenána při použití elicitoru v koncentraci 3,3756.10-4 mol/l a odběru po 168 hod, po aplikaci elicitoru v koncentraci 3,3756.10-3 mol/l a odběru po...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XIV
Majerová, Jitka ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
61 9 ABSTRAKT V této práci byl studován vliv abiotického elicitoru na produkci rutinu v suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench. Kultura byla kultivována na živném médium podle Murashigeho a Skooga s růstovým regulátorem: 2,4-dichlorfenoxyoctovou kyselinou (1 ml/l) Jako abiotický elicitor byl použit ultrazvuk (0,1 W/cm3 , 35 kHz) po dobu 1, 2, 3, 4 a 5 minut. Vzorky byly odebírány v intervalu 0, 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin po elicitaci. Kontrolní vzorky (bez působení ultrazvuku) byly odebírány po 24 a 168 hodinách. Obsah rutinu byl analyzován pomocí HPLC. Buňky suspenzní kultury Fagopyrum esculentum Moench. pod vlivem ultrazvuku (0,1 W/cm3 , 35 kHz) neprodukovaly rutin. V průběhu pokusu nebylo pozorováno žádné uvolňování rutinu do živného média.
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVII
Cinková, Lucie ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Ostropestřec mariánský, Silybum marianum L. Gaertn., je zdrojem flavonoidu taxifolinu a flavonolignanů - silymarinového komplexu (silybin, silydianin, silycristin a isosilybin). Pro získávání těchto sekundárních metabolitů je ostropestřec mariánský pěstován na polích. Alternativním způsobem k polní produkci může být pěstování rostlinných kultur in vitro. Oproti intaktní rostlině, však tyto in vitro kultury jeví velmi nízké produkce účinných látek. Jedním ze způsobů, jak produkci sekundárních metabolitů zvýšit, je využití metody elicitace. V této studii byl použit jako elicitor ethephon, v koncentracích 500 µmol/l, 400 µmol/l, 200 µmol/l, 100 µmol/l a 50 µmol/l. Výsledky jeho působení byly porovnávány s působením inhibitoru ethephonu (AgNO3), v koncentraci 120 µmol/l. Analýza vzorků probíhala pomocí HPLC metody. Vzorky byly odebírány po 24, 48, 72, 96 a 168 hodinách působení. U suspenzních kultur byly odebírány rovněž vzorky média, aby se zjistilo, zda dochází k uvolňování látek do živného média. Nejvyšší obsah flavonoidu taxifolinu byl nalezen v médiu suspenzní kultury po 48 hodinách působení ethephonu o koncentraci 400 µmol/l (1,97 mg/100 ml, 197krát více než u kontrolního vzorku). Statisticky významná produkce taxifolinu kalusovou kulturou nastala po 96 hodinách působení ethephonu o koncentraci...
|
|
|
Ohlas první světové války v české a světové literatuře
Tůmová, Lenka ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
v českém jazyce Tato práce se zabývá srovnáním české a světové literární reakce na první světovou válku. K analýze byla vybrána tři díla z české a dvě díla ze světové literatury. Každé je rozebráno z hlediska kompozice, postav a smyslu. Hlavní pozornost je zaměřena na působení a vliv války na lidskou osobnost. Při rozborech byla brán v úvahu historický kontext a osobnosti jednotlivých autorů. V průběhu rozboru bylo zjištěno, že literární reakce na první světovou válku se liší v mnoha ohledech závisejících na záměru autora, jeho válečné zkušenosti a také na válečné situaci v jeho rodné zemi.
|
host ::
RSS.