|
|
Role Divadla Ta Fantastika na změny grantového systému Magistrátu hl. města Prahy
Vlčková, Jovanka ; Srstka, Jiří (vedoucí práce) ; Prokop, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje Divadlo Ta Fantastika a jeho roli ve změnách grantového systému v letech 2007?2010. První část práce popisuje divadlo z hlediska jeho založení, řízení, provozu a právní subjektivity. Dále se práce věnuje rozboru problematiky grantového systému v souvislosti s oznámením o rozhodnutí podat žalobu tehdejšího ředitele divadla Petra Kratochvíla na Českou republiku u arbitrážního soudu a následného sledu událostí: zavedení dotace na vstupenku, protesty divadelníků, diskuze o funkčnosti grantových systémů v budoucnu i odchod ředitele Kratochvíla z Ta Fantastiky.
|
|
| |
|
|
Komparace uměleckých agentur kontinentálního a anglosaského typu
Kučerová, Tereza ; Srstka, Jiří (vedoucí práce) ; Bednářová, Veronika (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám činností a fungováním uměleckých agentur. Na jedné straně jsem se zaměřila na kontinentální umělecké agentury, tj. ty, které působí v Evropě, a na straně druhé na anglosaské, tj. agentury, operující v USA a ve Velké Británii. Během jejich zkoumání jsem se pokusila rozkrýt způsob jejich práce a jejich odlišnosti. V úvodu práce popisuji obecné věci, prostřednictvím kterých uvádím čtenáře do této problematiky. Vymezuji tak pojmy, jakými jsou umělecká agentura, agent, blíže specifikuji umělce, kteří se nechávají zastupovat aj. Dále se také zabývám ekonomickou stránkou problému a právními podmínkami, na zakladě kterých umělecké agentury a jednotliví agenti fungují. Ve druhé kapitole se blíže věnuji uměleckých agenturám, které působí v rámci kontinentálního prostředí. Vyjmenovávám a popisuji přední evropské agentury. Druhou část této kapitoly jsem věnovala České republice, historickému vývoji uměleckých agentur a současnosti. Další kapitola pak nahlíží na anglosaské umělecké agentury a konečně v závěru práce vyhodnocuji jednotlivé společné a rozdílné znaky agentur fungujících na poli těchto dvou rozlišných prostředí.
|
|
| |
|
|
Divadlo jako investiční příležitost
Novotný, Tomáš ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Srstka, Jiří (oponent)
Divadlo jako investiční činnost má velmi dlouhou tradicí. Na území současné České republiky byl slibný rozvoj této činnosti přerušen v letech 1945 ? 1989 a nejobvyklejším typem divadla se stalo divadlo veřejné služby. Proto je v této práci věnována pozornost historii českého a světového soukromopodnikatelského divadla, a zejména jeho nejznámější podobě ? broadwayskému muzikálu.
Kreativní průmysl měl vliv na změnu vnímání všech součástí kultury. Právě zařazením divadla do kreativního průmyslu získává divadlo zcela jiný rozměr ? stává se moderní součástí hospodářství, které není postaveno na průmyslové výrobě a zemědělství, ale na tvůrčím potenciálu lidí.
S divadlem, zvláště soukromopodnikatelským, bezprostředně souvisí i jeho financování. Příklady úspěšného fungování divadla jako investiční příležitosti lze nalézt na obou stranách Atlantiku ? v New Yorku i Londýně.
|
|
| |
|
|
Doplňková činnost divadel
Janková, Markéta ; Svobodová, Doubravka (vedoucí práce) ; Srstka, Jiří (vedoucí práce) ; Čuříková, Tamara (oponent)
Tématem této diplomové práce je doplňková činnost divadel. První část práce se zabývá vymezením termínu doplňková činnost v kontextu platné legislativy, přičemž se zaměřuje na právní předpisy, které upravují jednotlivé právní formy divadel. Konkrétně jde o zákony upravující právní formu příspěvkových organizací, obecně prospěšných společností, občanských sdružení, obchodních společností a fyzických osob a důraz je kladen zejména na to, zda uvedené organizace ze zákona musí či nemusí sledovat odděleně vykonávané činnosti. Následující dvě části práce se věnují daňovým zákonům (především zákonu o daních z příjmů a zákonu o dani z přidané hodnoty) a živnostenskému zákonu, které s oblastí doplňkové činnosti úzce souvisejí. Následuje část práce zabývající se doplňkovou činností v praxi vybraných divadel. Tato část se neomezuje na doplňkovou činnost pouze u organizací, které ji mohou provozovat ze zákona (tj. příspěvkové organizace a obecně prospěšné společnosti), ale všímá si podobných aktivit také v divadlech ostatních právních forem. V závěrečné části se práce zaměřuje na analýzu a shrnutí získaných informací z jednotlivých divadel a dále souhrnně poukazuje na hlavní nedostatky legislativního sytému.
|
|
|
Kultura v armádě ČR
Sochová, Tereza ; Srstka, Jiří (vedoucí práce) ; Čuříková, Tamara (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl seznámit čtenáře se specifiky fungování kulturních organizací zřizovaných a spravovaných Armádou České republiky, jejich chodem a možností využití.
Dále práce stručně mapuje přehlídky a festivaly pořádané AČR, i jinými pořadateli z civilní sféry, zaměřené na vojenskou uměleckou činnost. Práce je rozdělena na historii, popisující posledních padesát let kultury v armádě, a současnost, zaměřenou na vojenské hudby jako nejvýraznější prvek současné armádní kulturní politiky.
Jako názornou ukázku takovéto organizace jsem zvolila Vojenskou hudbu Tábor, na jejímž příkladu bych ráda popsala konkrétní fungování uměleckého tělesa podléhajícího pravidlům AČR.
Hlavním cílem práce je obhájit smysl vojenských kulturních organizací
a poukázat na ně jako na nedílnou součást kultury České republiky s historickou tradicí i současným významem.
|
|
|
Scénická hudba při divadelních představeních
Košut, Viktor ; Srstka, Jiří (vedoucí práce) ; Ostrouchov, Petr (oponent)
Na scénickou hudbu lze nahlížet nejen jako na umělecký fenomén pohybující se na hranici divadla a hudby, nýbrž také jako na poměrně komplikovanou právní kategorii. V mé práci si kladu za cíl nejprve postihnout a definovat scénickou hudbu z pohledu umění, teorie a práva, a následně pojmenovat a analyzovat problémy vzniklé jednak následkem rozdílnosti přístupů v rámci uvedených akademických oborů, a jednak následkem nedostatečné či nevyhovující právní úpravy způsobující komplikace nebo nejasnosti při aplikaci právních norem v každodenní divadelní praxi.
Důraz je kladen na pokud možno co nejpřesnější zařazení scénické hudby do teoretického rámce, díky němuž by bylo možné scénickou hudbou spolehlivě odlišit od díla dramatického či hudebně-dramatického. Těžiště autorskoprávní problematiky spočívá v osobě skladatele scénické hudby a v jeho vztahu jak k režisérovi divadelní inscenace, tak k divadelní instituci. Práce obsahuje rovněž pokus o systematiku a kategorizaci scénické hudby z hlediska různých druhů licencování. Závěrečná kapitola se věnuje úpravám scénické hudby a návaznostem v oblasti kolektivní správy práv.
|
|
|
Abonmá
Gregor, Jan ; Čuříková, Tamara (vedoucí práce) ; Srstka, Jiří (oponent)
Začátek práce definuje metodu její analytické části. Dále jsou vymezeny všechny důležité pojmy. Následující kapitoly začínají malým vhledem do historie a pokračují popisem tvorby abonmá. Jsou definovány tři pilíře, které abonmá musí nést. Dále se detailněji rozebírá strukturování abonentní nabídky, cenové strategie, distribuční kanály i možné obecné zásady, které je důležité sledovat při tvorbě abonmá. Stěžejní, analytická část práce začíná stručným číselným shrnutím výsledků analýzy abonentních systémů v České republice. Následují podrobné popisy obecných poznatků, které z analýzy vyplynuly. Je odkryta typologie abonentních skupin a zároveň dochází k pojmenování konkrétních případů, které se zdají být signifikantní. Na závěr jsou jmenovány zajímavé skupiny, které vybočují z normálu. V poslední podkapitole se setkáváme s konkrétními, nejzajímavějšími divadly, v jejichž světle zřetelněji vyniknou některé předcházející body práce. Přílohy obsahují ukázky webových prezentací divadel a několik nejzajímavějších statistických zdrojů.
|
host ::
RSS.