|
|
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem. (Historicko-sociologická analýza)
Prázný, Rudolf ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem (historicko-sociologická analýza) ABSTRAKT Předkládaná disertační práce, s využitím historicko-sociologické analýzy, popisuje a vysvětluje postavení, reakce a působnost Národního divadla v Praze, v době jednoho z nejtěžších období našich novodobých dějin, okupaci nacistickým Německem, v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), kdy s pomocí svých uměleckých prostředků, hodnot a interpretačním snažením uměleckého souboru, se tato vrcholná kulturní instituce snažila hájit právo naší společnosti na svou vlastní kulturu, na svou vlastní existenci. Hlavním cílem je analyzovat způsoby a prostředky, pomocí kterých Národní divadlo v Praze reagovalo a spolu se svým publikem čelilo krizovým situacím, způsobeným nacistickou okupací. Jedním z klíčových faktorů v tomto procesu bylo chování divadelních umělců, ve kterém mnozí poukazovali velkou míru statečnosti a ochoty riskovat nejenom své pracovní postavení, nýbrž mnohdy i svůj život, aby dokázali naši společnost vést, ukazovat cestu vedoucí k odhodlání nevzdávat se své národní suverenity. Národní divadlo v Praze se mělo stát nástrojem, pomocí kterého se nacisté snažili pod velkým tlakem realizovat svou kulturní politiku, směřující k ovládnutí našeho národa a k...
|
|
|
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem. (Historicko-sociologická analýza)
Prázný, Rudolf ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem (historicko-sociologická analýza) ABSTRAKT Předkládaná disertační práce, s využitím historicko-sociologické analýzy, popisuje a vysvětluje postavení, reakce a působnost Národního divadla v Praze, v době jednoho z nejtěžších období našich novodobých dějin, okupaci nacistickým Německem, v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), kdy s pomocí svých uměleckých prostředků, hodnot a interpretačním snažením uměleckého souboru, se tato vrcholná kulturní instituce snažila hájit právo naší společnosti na svou vlastní kulturu, na svou vlastní existenci. Hlavním cílem je analyzovat způsoby a prostředky, pomocí kterých Národní divadlo v Praze reagovalo a spolu se svým publikem čelilo krizovým situacím, způsobeným nacistickou okupací. Jedním z klíčových faktorů v tomto procesu bylo chování divadelních umělců, ve kterém mnozí poukazovali velkou míru statečnosti a ochoty riskovat nejenom své pracovní postavení, nýbrž mnohdy i svůj život, aby dokázali naši společnost vést, ukazovat cestu vedoucí k odhodlání nevzdávat se své národní suverenity. Národní divadlo v Praze se mělo stát nástrojem, pomocí kterého se nacisté snažili pod velkým tlakem realizovat svou kulturní politiku, směřující k ovládnutí našeho národa a k...
|
|
|
Přínos Maxe Webera k problematice racionality a společenské racionalizace
Prázný, Rudolf ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent)
Diplomová práce se jako teoretická studie zaměřuje na přínos Maxe Webera k problematice racionality a společenské racionalizace s vyústěním k Weberovské inspiraci pro soudobou historickou sociologii. V osmi kapitolách je představen jeden z nejvýznamnějších a nejcitovanějších sociologů klasického období. Vzhledem k mimořádnému rozsahu své působnosti historika, právníka i ekonoma dal Weber sociologii interdisciplinární charakter. Současná historická sociologie v něm stále nachází nevyčerpatelný zdroj inspirace pro svůj rozvoj. Tato teoretická studie se snaží podat informaci o Weberovi jako badateli v několika oblastech: Vědu Weber považuje za součást obecnějšího procesu intelektualizace a racionalizace. Je rozhodující pro proces odkouzlení světa, vyvolává nový postoj ke světu, k sociální realitě. Metodologie společenských věd je Weberem utvářena pod vlivem německého historismu a novokantismu. Weber chtěl vytvořit metodologii, která by v oblasti duchovních věd přispěla k intersubjektivně kontrolovanému poznání. Kořeny racionality Weber objasňuje ve své sociologii náboženství, kde staví proti sobě hospodářské a sociální fenomény s fenomény náboženskými. Za rozhodující pro racionalitu moderní společnosti považuje protestantismus, náboženské hnutí, které na půdě Okcidentu, "Západu", mělo rozhodující vliv...
|
host ::
RSS.