|
|
Přezkoumávání rozhodnutí o přestupku
Švorčiková, Jana ; Kopecký, Martin (oponent) ; Prášková, Helena (vedoucí práce)
Bez názvu Právní řád umožňuje přezkoumávání rozhodnutí o přestupku různými prostředky. Celkově považuji právní úpravu přezkoumávání rozhodnutí o přestupku za dostatečnou, nikoliv však plně vyhovující, s výhradami uvedenými v jednotlivých kapitolách. Nedostatky spočívají v nedodržení základních zásad charakteristických pro přestupky, resp. nutnosti jejich aplikace v obecném řízení. V diplomové práci jsem uvedla postupy správních orgánů, příp. soudů při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku, rozsah přezkoumávání a možnosti rozhodnutí o přezkoumávání. Veřejná správa by především sama měla odstranit svá nezákonná, příp. nesprávná rozhodnutí. Proto je nejprve nutná kontrola v samotném správním řízení a i následné přezkoumávání před soudem může nastat pouze tehdy, pokud proběhlo správní řízení o přezkoumávání rozhodnutí o přestupku. Obecným opravným prostředkem je odvolání, upravené ve správním řádu s jednotlivými speciálním ustanoveními v přestupkovém zákoně. Na základě správního řádu zkoumá odvolací orgán správnost rozhodnutí pouze v rozsahu uplatňovaných námitek. Vzhledem ke specifické úpravě přestupků, kdy je správním orgánům umožněno ve velkém rozsahu rozhodovat na základě správního uvážení, by mělo být posíleno postavení účastníka řízení úplným revizním principem, a to zejména tehdy, kdy už mu žádný opravný...
|
|
|
Vyvlastnění staveb a pozemků
Schweiner, Petr ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Prášková, Helena (oponent)
Závěr Co říci závěrem? Snad to, že jsem se prostřednictvím této práce snažil o seznámení se s novou úpravou institutu vyvlastnění, která nabyla účinnosti 1.1.2007, což znamenalo také alespoň zběžné seznámení se s úpravou vyvlastnění obsažené v ústavních zákonech, jako je třeba čl. 11 odst. 4 Listiny, a s úpravou na mezinárodní úrovni, jako jsou vyhlášené dvoustranné nebo vícestranné mezinárodní smlouvy případně dodatkové protokoly k nim např. Dodatkový protokol k Evropské úmluvě na ochranu lidských práv a základních svobod. U zmíněných mezinárodních smluv jsem měl na mysli ty smlouvy, které byly vyhlášené a k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána dle čl. 10 Ústavy. Mám-li se tedy pokusit o zhodnocení této nové úpravy, řekl bych, že, jak už to bývá, něco se na této úpravě povedlo něco se naopak nepovedlo. Klad bych spatřoval v tom, co všechno nový zákon upravuje. Upravuje hmotněprávní předpoklady vyvlastnění s výjimkou účelů, což by mohlo vést k méně novelizacím obecné normy, procesní odlišnosti od obecného správního řízení, věnuje se právům třetích osob a upravuje soudní řízení. Nebylo opomenuto ani zrušení vyvlastnění a pasáž týkající se náhrady za vyvlastnění. Rozsah toho, co všechno je v zákoně obsaženo co do přítomnosti úpravy, se mi proto zdá dostačující. Jako klad...
|
|
|
Trestněprávní principy v řízení o přestupcích
Lomozová, Petra ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
ZÁVĚR Cíl práce, kterým je zjistit rozsah, v jakém se základní zásady trestního řízení uplatňují v řízení o přestupcích, si vyžádal poměrně rozsáhlý text, který značně přesahuje délku, požadovanou po diplomové práci. K této délce jsem dospěla po zpracování možných námitek a dílčích problematik, které ústí většinou přímo ze základního problému této práce, kterým je na jedné straně poměrně stručná (nikoliv však, podle mého názoru, nepřiměřeně stručná) úprava přestupkového řízení v zákonu o přestupcích, a na druhé straně požadavky plynoucí ze základních zásad trestního řízení, které lze až na výjimky považovat též za základní zásady, kterými se řídí řízení o přestupcích. K nim pak přistupují požadavky, které klade na řízení o "trestním obvinění" čl. 6 Úmluvy. Práce si proto vyžádala kromě vymezení jednotlivých zásad též alespoň dílčí zpracování související judikatury ESLP. Řada otázek, které se práce pokusila zodpovědět, by bylo možné podrobit podrobnějšímu zkoumání a diskusi. Dá se také předpokládat, že v souvislosti s předmětem práce by bylo možné řešit ještě další otázky, které v práci vůbec nebyly nastoleny. Smyslem práce bylo mimo jiné z trestněprávních principů dovodit některá pravidla, která v zákonu o přestupcích, popř. ve správním řádu nejsou pozitivně upravena, která by se však přesto měla v...
|
|
|
Správní delikty právnických osob
Kareta, Jan ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
66 současné úpravy správního trestání, kdy nejsou obecně upraveny právní instituty jako je zásada ne bis in idem, zákaz reformationis in peius, liberačních důvodů, okolnosti vylučujících protiprávnost a dalších. 9. Závěr 9.1. Shrnutí Správním orgánům je vedle rozhodování o správních deliktech právnických osob svěřeno též rozhodování o přestupcích, jiných správních deliktech fyzických osob postihovaných na základě zavinění, správních disciplinárních deliktech a správních pořádkových deliktech. Pro celou oblast správního trestání platí obecné zásady, které jsou vyjádřeny jak na úrovni ústavní, tak na úrovni zákonné. Mezi tyto zásady se řadí zásada legality, rovnosti, ochrany veřejného zájmu, materiální pravdy, dále zásada nullum crimen sine lege scripta, certa, stricta a praevia, zásada nulla poena sine lege a trochu sporně i zásada humanismu. Pro všechny typy správních deliktů lze nalézt určité charakteristické znaky, za které se považuje jednání, protiprávnost, trestnost, subjekt deliktu, zavinění a vymezení skutkové podstaty. S výjimkou zavinění, které není typovým znakem u správních deliktů právnických osob, jsou tyto znaky charakteristické pro všechny druhy správních deliktů. I v případě správních deliktů právnických osob se nauka musí se zaviněním vypořádávat, přestože dle platné právní úpravy je dána...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.