|
|
Ústřední matice školská
Lukešová, Eva ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce se zabývá Ústřední maticí školskou od jejího založení roku 1880 až do jejího zániku v roce 1951. Nejdříve přibližuje společenskou a politickou situaci 80. let 19. století, tedy období, kdy vznikaly národní obranné organizace. Poté rozebírá problematiku menšinového školství. Následně popisuje zřízení Ústřední matice školské a změny v její organizaci. Činnost Ústřední matice školské sleduje ve třech etapách, přičemž se zaměřuje na období po roce 1918. Nakonec ukazuje spolupráci Ústřední matice školské s Národní radou českou na příkladu jejich sporu o národní kolek.
|
|
|
Filozofické, náboženské a sociálně poklitické názory Karla Sabiny
Brůha, Jan ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Resumé Při jen stručném probíráni Sabinovy osobnosti, života a díla jako úvodu do dalších částí práce je konfrontována skutečnost s její reflexí v jeho literární tvorbě. V této souvislosti jsou zvažovány možné myšlenkové obhajoby vstupu do služby policejního konfidenta, určité realizace s tím spojených záměrů ve zprávách pro policii; jako opora slouží tyto zprávy, zvláště exposé pro vládní místa z r. 1867, Sabinův život, literární díla. Pozornost je věnována jejich uměleckému hodnocení. Odmítnut je závěr některých autorů o Sabinově podřízení se positivitě i poklesu kvality jeho tvorby od začátku konfidentství. V Sabinových filosofických a náboženských názorech zhruba do počátku druhé poloviny čtyřicátých let jsou analyzovány různé projevy romantismu: mystické světlo, s ním hlavně související teismus, jeho hledání jisté analogie toho ve slovanském slunečním božstvu Svantovítovi, kolísání k filosofické skepsi. Identifikovány jsou tehdejší vlivy filosofie, zejména Noval*se, Schellinga. V následujících letech jako odraz dobového vývoje filosofické i speciálně vědecké metodologie ukázána nyní Sabinova obhajoba empirismu, pokračující zastávání racionální stránky, ale i ústup mystického momentu při neopouštění role intuice a fantazie v poznání. Po Sabinově návratu z vězení se u něho projevuje ovlivnění H. K....
|
|
|
Ideové zdroje křesťanské demokracie ve střední Evropě v letech 1945 - 1948
Kugler, Pavel ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce)
Křesťanská demokracie ve středoevropských zemích, jež se ocitly pod vlivem Sovětěského svazu nedostala příležitost, aby sehrála významnější roli ve vývoji regionu takovým způsobem, jak se to povedlo křesťanským demokratuům po roce 1945 v západní části Evropy. Zásadní roli v tomto procesu měly vnější podmínky a rozhodujícím faktorem se staly zásahy zvenčí. Nicméně i přes poměrné krátké období, které v podstatě trvalo pouhé dva roky, se jasně ukázaly identické znaky či naopak rozdíly v chápání toho, co by mělo být nosnou myšlenkou strany s tímto programovým vymezením. Do utváření ideové základny zasahovaly faktory historické zkušenosti, religiozity obyvatelstva a také hospodářská a sociální situace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hodnotový systém ve výuce Normální školy v Praze na přelomu 18. a 19. století
Raška, Jakub ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce je věnována Normální škole v Praze, která byla po zavedení tereziánského Všeobecného školního řádu (1774) vzorovou institucí pro nižší školství v habsburských Čechách. Z toho důvodu mohou být její vyučovací metody a specifický hodnotový systém chápány jako norma pro ostatní nižší školy v české dědičné zemi. Kladu si za cíl postihnout hodnoty, které škola žákům vštěpovala. Za původce těchto hodnot v práci označuji rakouský stát. První kapitola obsahuje obecný přehled vývoje nižšího školství od reforem Marie Terezie do školských zákonů Františka II. v prvních letech 19. století. Ve druhé kapitole se snažím na základě čtyř textů různých autorů, kteří měli velký podíl na prosazování školské reformy v Čechách, či byli přímo spojeni s pražskou Normální školou, ukázat způsoby, jak je ve státně-osvícenském školském diskurzu akcentováno spojení státu a školy. V kapitole poslední je na základě dobových teoretických textů o výchově, školních učebnic a pramenů vzniklých činností školy představena školní (= státní) vize dokonalého člověka a jeho výchovy. Klíčová slova: Normální škola v Praze, české osvícenství, počátky moderního státu, etatizace, hodnotový systém, Aleš Pařízek, Ferdinand Kindermann, Marie Terezie, Josef II.
|
|
|
Umělecké spolky střední Evropy v kontextu společenské modernizace 19. století
Kavka, Tomáš ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Fasora, Lukáš (oponent)
- Tomáš Kavka Za účelem podpory umění… Umělecké spolky střední Evropy v kontextu společenské modernizace 19. století Tato disertační práce se zaměřuje na proměny vztahu společnosti k umění v průběhu 19. století. Postihuje vývoj ve třech městských prostorech - v Lipsku, Praze a Brně - jako představitelích tří různých národních prostředí. Základem práce je komparace uměleckých spolků, které tato národní prostředí reprezentují. Lipský spolek Leipziger Kunstverein je sondou do německého prostředí, pražská Umělecká beseda přibližuje snahu o rozvíjení českého národního uměleckého diskursu a Mährischer Kunstverein z Brna je ukázkou specifiky němectví v prostředí slovanské majority na Moravě. Práce přináší pohled na středoevropský umělecký provoz, který značně determinovala dynamika společenské modernizace 19. století - proces formování občanské společnosti, národní hnutí a také proměna společenského diskurzu (především estetického a kunsthistorického) o výtvarném umění a jeho provozovatelích.
|
|
|
Doufali jsme, že nám bude líp. Život českého učitele v druhé polovině 19. století a v první třetině 20. století
Měřička, Matěj ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Vycházeje z přesvědčení o nutnosti ohlédnutí se zpět v "dobách překotných reforem" představuji určitý typ učitele obecné školy v druhé polovině 19. století, v době ve školství přelomové právě v důsledku nových školských zákonů (Hasnerovy reformy). S pomocí Bourdieovy teorie kapitálu sleduji jednotlivé aspekty života vybraného učitele s cílem zjistit, v čem spočíval klíč jeho "úspěchu" a zda obraz, který okolo něj vznikl, se blížil skutečnosti. Řídící učitel v Chrasti, Vincenc Paulus (1840-1913), osvětový pracovník, amatérský historik a archivář, organizátor příprav na národopisnou výstavu, zakladatel místního muzea, aktivní funkcionář učitelského spolku Budeč chrudimská a člen obecního výboru naplňoval, zdá se, dobové představy o veřejně a především kulturně a osvětově činném učiteli, jenž vykonává všechny práce nezištně a s nadšením myslíce přitom především na prospěch učitelstva, svých žáků, místních občanů, obce, národa, státu a církve. Přesvědčen o důležitosti svého poslání snáší případné "ústrky" s trpělivostí a vírou v budoucí ocenění, dbajíce, aby zbytečnými konflikty nepřišlo vniveč jeho dílo nejdůležitější - vzdělávací. Ačkoli se jeho jednání může jevit jako konformní, jednalo se spíše o "strategii", která mu nakonec zajistila úctu i dobré společenské postavení.
|
|
|
Karel hrabě Chotek - šlechtic na pomezí dvou epoch.
Smítková, Lenka ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
(česky): Tato diplomová práce si klade za cíl podat ucelený obraz významného českého aristokrata, úředníka a filantropa Karla Chotka v jeho životních rolích. Karel Chotek postupně zastával úřad zemského šéfa v Terstu, Innsbrucku a Praze. Období jeho správy je v Českých zemích charakterizováno velkým rozvojem hospodářství a sociálních institucí. Diplomová práce je rozdělena do dvou velkých částí, první tvoří samotná studie, druhou potom přílohy s edicemi použitých archiválií - deníku, memorabilií a autobiografie. Kapitoly studie jsou rozděleny tematicko - chronologicky, podle rolí, jaké hrabě Chotek během života zastával - šlechtic, syn, bratr, student, manžel, otec, úředník, filantrop, cestovatel, pozorovatel revolučního roku 1848, podnikatel, stavitel, velkostatkář a společenský tvor. Výjimku tvoří kapitola dvě, která podává teoretický úvod do problematiky výzkumu deníků, memoárů a autobiografií. V samotném závěru se zamýšlím nad osobností, povahou a charakterem hraběte Chotka.
|
|
|
Matice česká v moderní době. Vydavatelská aktivita na sklonku 19. století.
Beránek, Tomáš ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Bakalářská práce připomíná dlouhou historii Matice české a předpoklady jejího fungování na sklonku 19. století. V centru zájmu je především vydavatelská politika, ale do popředí vystupují také osobnosti určující směřování Matice v tomto období. Práce vychází primárně z bohatého a dosud nepříliš vytěženého archivního fondu Matice české. Na základě studia pramenů a literatury přiblíží ediční řady a jednotlivé významné vydané tisky, zmíní se o financování nakladatelských počinů a objasní redakční práci v Matici. Stranou nezůstává ani Časopis českého Muzea, vydávaný nákladem Matice české. Druhou sférou zájmu je personální obsazení Matice české a činnost jejích vůdčích osobností. Na pozadí historických okolností sleduje proměny Sboru Matice české a důsledků těchto změn na pravidelnou činnost Matice české.
|
|
|
Hořice: Veřejný život ve městě mezi léty 1860-1868
Kubíček, Lubomír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce zkoumá veřejný život ve městě Hořice v období let 1860 - 1868. Hlavní cíl je především představení práce obecního výboru města a reakce lidí na veřejné události, které za sledované období v rakouské říši proběhly. Mezi tyto hlavní události patří obnovení ústavního života v habsburské monarchii, prusko-rakouská válka, rakousko-uherské vyrovnání, položení základního kamene Národního divadla v Praze a táborové hnutí. Klíčová slova Prusko-rakouská válka Rakousko-uherské vyrovnání Tábory lidu
|
|
|
Typ veřejně činné pražské měšťanské rodiny na přelomu 19. a 20. století. Příklad Jana a Anny Podlipných.
Heřmánková, Adéla ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Záměrem práce je ukázat na konkrétním příkladu Jana a Anny Podlipných typ pražské veřejně činné rodiny na přelomu 19. a 20. století. Popsána je jednak veřejná činnost obou manželů, jednak jejich soukromý život. Práce představuje rodinné zázemí obou manželů a období před uzavřením manželství. Dále je věnována pozornost rodinnému životu manželů Podlipných, zejména tomu, jakým způsobem trávili členové rodiny volný čas. V této souvislosti je zdůrazněno především domácí divadlo. Jádrem práce je představení veřejné činnosti Jana a Anny Podlipných. Veřejná činnost Jana Podlipného je rozdělena na působení v pražské samosprávě a ve spolcích. Důraz je položen zejména na období 1897 - 1900, kdy byl Jan Podlipný starostou Prahy. Částečně se práce věnuje advokátní praxi a jeho působení v mladočeské straně. Dále práce představuje Jana Podlipného jako člena Sokola, prvního starostu České obce sokolské a člena Spolku pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa. Zmíněna je zásluha Jana Podlipného o spolupráci Sokola s Unií francouzských gymnastů. Okrajově jsou připomenuty další organizace, v nichž Jan Podlipný působil. Anna Podlipná je představena především jako manželka a matka. Důraz je položen také na její činnost ve spolcích Domácnosť a České srdce. Pozornost je věnována její roli při zakládání a řízení Prvního...
|
host ::
RSS.