|
|
Konkurenční doložka
Rozner, Jan ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Tröster, Petr (oponent)
NÁZEV: Konkurenční doložka AUTOR: Jan Rozner KATEDRA Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení VEDOUCÍ PRÁCE: doc. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D. ABSTRAKT: Tato práce podává ucelený přehled o pracovněprávním institutu konkurenční doložky. Zpracovává judikaturu a četnou odbornou literaturu v relaci k daným odstavcům dotčených zákonných ustanovení. Z důvodu patrných vývojových tendencí je jedna kapitola práce věnována rozpracování historie konkurenční doložky. De lege lata úprava konkurenční doložky v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je ve své podstatě povedená a ucelená, ačkoliv je každému ustanovení o konkurenční doložce věnována bohatá polemika na poli odborné veřejnosti. Publikované názory jsou v této práci rozebrány a zhodnoceny, a to i v kontextu právní úpravy konkurenční doložky v zahraničních právních řádech. V závěru práce navrhuji určité kroky ve smyslu úpravy de lege ferenda s inspirací z úpravy konkurenční doložky v zahraničí, především ve Švédsku. KLÍČOVÁ SLOVA: pracovní právo, konkurenční doložka, zákaz konkurence, skončení pracovního poměru
|
|
|
Flexibilní formy zaměstnání
Bajerová, Zdeňka ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Předmětem rigorózní práce "Flexibilní formy zaměstnání" je rozbor různých forem zaměstnání s flexibilním prvkem z pohledu aktuálně účinné právní úpravy i s úvahou de lege ferenda. Její součástí je také stručná analýza těchto forem zaměstnání ve slovenské právní úpravě.
|
|
|
Komparace právní úpravy agenturního zaměstnávání v České republice a Polské republice
Czeczotka, Andrzej ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tématem této práce je právní úprava agenturního zaměstnávání v České republice a Polské republice. Důraz je kladen především na srovnání jednotlivých oblastí právní úpravy v obou státech a popsání nejpodstatnějších rozdílů. Cílem práce je přispět k lepšímu pochopení tohoto specifického institutu pracovního práva a vnést zahraniční podněty do širší diskuze o výhodách a nevýhodách využívání agenturního zaměstnávání v České republice. V neposlední řadě tato práce může posloužit i jako zdroj poznatků k úvahám de lege ferenda. V první části této práce je popsána základní charakteristika agenturního zaměstnávání. Postupně jsou uvedeny různé pohledy na tento pracovněprávní institut, zejména v kontextu jiných forem zprostředkování zaměstnání, dále pak stručný popis mezinárodních pramenů práva v této oblasti a krátký historický exkurz do vývoje úpravy v Polsku i ČR. Druhá část je věnována veřejnoprávní regulaci agenturního zaměstnávání, zejména podmínkám získávání oprávnění k provozování této činnosti a povinnostem agentur práce plynoucích z veřejnoprávních norem. Právní úpravy obou států jsou rozděleny do samostatných kapitol. V poslední části je pak srovnání nejdůležitějších aspektů agenturního zaměstnávání z pohledu norem práva soukromého. Jednotlivé kapitoly pojednávají mj. o právním postavení a právech...
|
|
|
Omezení konkurence v českém pracovním právu
Krajíčková, Markéta ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Omezení konkurence v českém pracovním právu Rigorózní práce se zabývá omezením konkurence zejména v oblasti pracovního práva, a to jak v průběhu trvání pracovněprávního vztahu, tak také po jeho skončení, tedy konkurenční doložkou. Dále je poskytnut přehled o úpravě omezení konkurence v právu obchodním a v dalších právních předpisech. Obsažen je také historický vývoj právní úpravy omezování konkurence a komparační kapitola zabývající se možnostmi omezení konkurence ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Autor přináší své úvahy de lege ferenda a také pojednání o ústavněprávních souvislostech omezování konkurence. Reflektovány jsou také změny, které přinesla rekodifikace soukromého práva přijetím nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích.
|
|
|
Kolektivní vyjednávání
Kavan, David ; Pichrt, Jan (oponent) ; Tröster, Petr (oponent)
Rigorózní práce Kolektivní vyjednávání Mgr. David Kavan Abstrakt Práce pojednává o kolektivním vyjednávání, jak je dnes (práce vychází ze stavu ke dni 1. září 2014) chápáno a vymezeno platným českým právem. Toto chápání a vymezení je porovnáno s pojetím kolektivního vyjednávání dle dokumentů mezinárodního práva. Pozornost je dále věnována právní úpravě kolektivního vyjednávání a právních institutů pro kolektivní vyjednávání významných, jak je nalézáme v českém vnitrostátním právu, v mezinárodním právu a v pramenech práva evropského. Autor pojednává o subjektech kolektivního vyjednávání a o úrovních, na nichž kolektivní vyjednávání probíhá, a zabývá se procesem kolektivního vyjednávání jako takovým a postupy, které v jeho rámci probíhají. Předmětem pozornosti autora je také kolektivní smlouva jako typický a nejvýznamnější výsledek kolektivního vyjednávání. V závěru se pak práce soustředí na situaci, kdy strany kolektivního vyjednávání nejsou schopny dosáhnout shody o kolektivní smlouvě, a na právní prostředky nabízející se k jejímu řešení.
|
|
|
Vybrané otázky týkající se statusu profesionálního sportovce
Pospíšil, Daniel ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Práce pojednává o v současné době velice aktuální problematice, kterou je status profesionálního sportovce. Odpověď na otázku, zda výkon profesionální sportovní činnosti spadá pod pojem závislé práce ve smyslu zákoníku práce, je v současné době nedořešená. Ačkoli existují silné argumenty hovořící ve prospěch podřízení přinejmenším části vztahů v profesionálním sportu pracovněprávním předpisům, tak realita je opačná, neboť drtivá většina sportovců dnes vykonává svou činnost v postavení osob samostatně výdělečně činných. Praxe v České republice se v tomto ohledu liší od velké většiny ostatních, a to nejen evropských, států, kde sportovci běžně mají status zaměstnanců a s tím spojená příslušná práva. Tuto praxi nicméně v nedávné době posvětil i Nejvyšší správní soud, když konstatoval, že přes veškeré podobnosti je tato činnost natolik specifická, že se pojmu závislé práce vymyká. Český právní řád o této problematice mlčí, přičemž je zřejmé, že současné znění zákoníku práce je na specifické vztahy v profesionálním sportu de facto nepoužitelné. Nelze se proto divit, že české sportovní kluby využívají možnost neuzavírat s hráči pracovní smlouvy, což s sebou v neposlední řadě přináší i výraznou finanční úsporu. Autor se v rámci této práce snaží mimo jiné poukázat na fakt, že celosvětový trend včetně praxe...
|
|
|
Výpovědní důvody podle § 52 písm. g) a h) zákoníku práce
Hořejší, Lucie ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Tématem mé diplomové práce je analýza dvou vybraných výpovědních důvodů, pro které může podle platné, resp. účinné právní úpravy obsažené v zákoníku práce zaměstnavatel se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr formou výpovědi. První výpovědní důvod (dle § 52 písm. g) zákoníku práce) spočívá v porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z pracovněprávních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Druhý popisovaný výpovědní důvod (dle § 52 písm. h) zákoníku práce), který byl do zákoníku práce zaveden s účinností od 1. ledna 2012, spočívá v porušení tzv. "jiné povinnosti zaměstnance", která představuje porušení povinností plynoucích zaměstnanci z režimu dočasně práce neschopného pojištěnce upraveného zákonem o nemocenském pojištění. Zamýšlená analýza bude realizována především prostřednictvím rozboru judikatury Nejvyššího soudu České republiky, který v poměrně dlouhodobé časové relaci dotváří zákonnou úpravu popisované problematiky. Ačkoli soudní rozhodnutí nejsou v českém právním prostředí formálním pramenem práva, jejich dopad na praxi je v pracovněprávní oblasti ukončení pracovního poměru značný.
|
|
|
Pracovněprávní aspekty zákazu konkurence
Brončková, Hana ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá problematikou zákazu konkurenčního jednání zaměstnance v průběhu a po skončení pracovněprávního vztahu. Jejím cílem je rozbor ustanovení dotčených právních předpisů a poukázání na některá související soudní rozhodnutí. Práce je rozdělena do celkem pěti samostatných kapitol, přičemž stěžejní téma je rozpracováno v kapitole třetí (Právní úprava zákazu konkurenčního jednání po dobu trvání pracovněprávního vztahy) a čtvrté (Institut konkurenční doložky). Jelikož střet zaměstnavatele a zaměstnance v hospodářské soutěži a s tím související kolize základního práva na svobodu podnikání a svobodnou volbu povolání s ochranou vlastnictví upravují nejen právní předpisy pracovního práva, ale také práva obchodního, nepostrádá práce ani kapitolu věnující se této oblasti. V totožné části práce jsou zmíněna také související trestněprávní ustanovení. Současně práce neopomíjí historický vývoj vybrané problematiky a je proveden také stručný výklad některých obecných souvislostí platného zákoníku práce. V poznámkovém komentáři jsou uvedeny i změny, které s sebou přinese nový občanský zákoník. Práce se rovněž zaměřuje na úpravu zákazu konkurence zaměstnanců v rámci slovenského pracovního práva, kde poukazuje na pozitivní a negativní aspekty příslušných částí dotčeného zákona a...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Pošvářová, Tereza ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Primárním cílem této rigorózní práce je podat komplexní rozbor ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích, včetně přihlédnutí k vývoji této oblasti v Evropské unii. Jejím sekundárním cílem je nastínit danou problematiku též z pohledu ochrany majetkových zájmů zaměstnatele. Základní informační zdroje, z nichž práce čerpá, jsou právní předpisy, judikatura českých i evropských soudů, úřední dokumenty a česká a zahraniční literatura. V rámci dosažení sledovaných cílů, je v největší míře využívána metoda deskripce, analýzy a syntézy. Práce se sestává z deseti kapitol. Po úvodní části následuje rozbor právní úpravy v České republice a Evropské unii, dále rozbor pojmů soukromí a osobních údajů, jejich vzájemný vztah, který je vymezen rozborem jednotlivých prvků v oblasti osobních údajů. Druhá část práce je především zaměřena na problematiku osobních údajů v pracovněprávních vztazích. Závěr práce je věnován majetkovým zájmům zaměstnavatele. Na základě analýzy shora uváděných informačních zdrojů bylo zjištěno, že režim ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích v zásadě odpovídá právní úpravě Evropské unie. V zájmu ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích lze zaměstnavatelům doporučit omezení požadovaných osobních údajů zaměstnanců na nejnižší možnou míru, jenž postačuje k plnění...
|
|
|
Odborová organizace v pracovněprávních vztazích
Čeledová, Jaroslava ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá odborovou organizací v pracovněprávních vztazích. Práce si klade za cíl popsat obecnou problematiku odborové organizace, tedy způsob vzniku, podmínky pro působení u zaměstnavatele a její jednotlivá práva. Podrobněji se věnuje působení odborové organizace v oblasti kolektivního vyjednávání. Porovnává současnou a minulou právní úpravu a upozorňuje na případné změny. Poukazuje na důležitost a silné postavení odborové organizace a zhodnocuje v jakých případech může být pro zaměstnance významná.
|
host ::
RSS.