|
|
Hate speech throughout the continents
Fleček, Robin ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
1 Abstrakt Název práce: Nenávistné projevy napříč kontinenty Účelem této práce je představit a zhodnotit postoje a rozhodování Nejvyššího soudu USA a Evropského soudu pro lidská práva při posuzování nenávistných projevů. Práce definuje pojem nenávistných projevů neboli "hate speech" a uvádí principy, na jejichž základě zmíněné soudy omezují svobodu projevu. Na základě představení principů, na nichž je rozhodování soudů založeno, a jejich analýzy se autor snaží nastínit případné změny, které by mohly vést ke zvýšení ochrany proti nenávistným projevům. V práci jsou dále zkoumány historické a sociální důsledky, které ovlivňují judikaturu a rozhodování jak Nejvyššího soudu USA, tak Evropského soudu pro lidská práva, a shledává, že právě tyto důsledky vedly k vytvoření klíčových postojů, bez nichž by dnes spory týkající se nenávistných projevů byly těžko rozhodovány. Autor je však toho názoru, že se oba soudy mohou i nadále inspirovat historií a fungováním společnosti na cestě za lepší ochranou proti nenávistným projevům. Autor je přesvědčen, že by měl Nejvyšší soud USA omezit už tak vysokou ochranu svobody projevu garantovanou Prvním dodatkem Ústavy Spojených států amerických a aplikovat princip vážných hrozeb neboli "true threats" nejen na projevy, které zastrašují, ale i na ty, jež způsobují újmu - jak...
|
|
|
Horizontální účinky lidských práv
Schreiberová, Jarmila ; Ondřejek, Pavel (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Resumé Cílem této práce je pokusit se vypořádat s otázkou horizontálních účinků lidských práv, tedy zda a případně jak působí základní práva a svobody jednotlivce v soukromoprávních vztazích. S vývojem společnosti spojeným s rozšiřováním katalogu lidských práv a posilováním jejich ochrany jsme svědky pronikání lidských práv i do jiných právních oblastí, než ve kterých působila doposud. To vyvolává mnohé otázky o jejich působení, především o nositelích z těchto práv plynoucích povinností. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. V úvodní kapitole se autorka věnuje teoretickým východiskům lidských práv, jejich pojmu, vývoji a především jejich specifické povaze a funkci oproti klasickým právním normám, což je relevantní pro následné správné pochopení jejich fungování v rámci působení v horizontálních vztazích, jež je tématem druhé kapitoly práce. Ve druhé kapitole se autorka zaměřuje již na samotný horizontální účinek lidských práv. Kapitola popisuje horizontální působení, poté se věnuje horizontálním právním vztahům a adresátům lidských práv, jakožto nositelů z těchto práv vyplývajících povinností. Hlavní náplní druhé kapitoly je analýza jednotlivých modelů horizontálního působení lidských práv. V této souvislosti se autorka zabývá čtyřmi základními modely, a to modelem přímého účinku, modelem nepřímého...
|
|
|
Zákaz diskriminace a svoboda jednotlivce
Buchtová, Kateřina ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá slučitelnost působení zákazu diskriminace v soukromoprávních vztazích a principu autonomie vůle, který je základní zásadou soukromého práva. Za tímto účelem práce analyzuje oba principy a jejich limity, zkoumá jejich konflikt a možnou koexistenci. Práce se nejprve zabývá zákazem diskriminace v soukromoprávních vztazích a rozsahem jeho působení. Tento rozsah je omezen jednak působností zákona a jednak určitými výjimkami ze zákazu rozdílného zacházení. Vzhledem k tomu, že antidiskriminační právo nemá zatím v České republice příliš dlouhou tradici, je pro výklad norem antidiskriminačního práva použito také mezinárodní právo a právo Evropské unie, včetně judikatury příslušných soudů. Práce se dále zaměřuje na princip autonomie vůle, který je základním předpokladem realizace vůle jednotlivců v soukromém právu. Kromě obsahu principu autonomie vůle rozebírá práce i jeho omezení normami soukromého práva, zejména občanským zákoníkem a zákoníkem práce. Na konflikt zákazu diskriminace a autonomie vůle jednotlivce lze nazírat různými způsoby, z nichž některé tato práce uvádí. Ve své podstatě jde o konflikt dvou základních práv, rovnosti a svobody. Střet dvou základních práv je v právní teorii i soudní praxi řešen jejich vzájemným poměřováním. Protože se tato práce zaměřuje na české...
|
|
|
Diskurzivní teorie a princip kontradiktornosti v právu
Stříbrná, Alžběta ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá diskurzivní teorií a jejím promítnutím do stylu soudcovského rozhodování a soudní argumentace. Diskurzivní teorie je postavena na základním předpokladu, že k dobrání se pravdivého poznání je potřeba interakce více osob, neboť jednotlivec sám nedokáže vystoupit ze svého subjektivního vnímání skutečnosti. Naopak při dialogu více osob dochází ke střetu protichůdných názorů, který umožňuje dobrat se objektivnějšího a pravdivějšího poznání. Právní diskurzivní teorie J. Habermase a především R. Alexyho se řadí mezi teorie právní argumentace, jejichž podstatným rysem je dialogický přístup k tvorbě soudních rozhodnutí. Soudce přestává být pojímán jako autorita, která procesním stranám diktuje závazná řešení sporu, ale spolu s nimi se účastní hledání a dotváření práva. Tato teorie zároveň klade důraz na rovné postavení účastníků v řízení, kteří v souladu s principem kontradiktornosti vystupují v procesu jako subjekty obdařené stejnou příležitostí hájit svá stanoviska a svůj pohled na věc. Účastníci řízení a soudce (popřípadě další subjekty zúčastněné na řízení) tak vytváří diskurzivní společenství, v rámci něhož argumentují ohledně sporné otázky a jejího právního řešení. Ideálem právní diskurzivní teorie je vydávání takových rozhodnutí, jež by nebyla závazná jen díky mocenskému...
|
|
|
Pozitivní a negativní koncepce lidských práv
Blažková, Kristina ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Cílem této práce je analyzovat ochrannou funkci základních práv v protikladu k tradiční obranné funkci. Zatímco obranná funkce základních práv ukládá státu povinnost nezasahovat a respektovat základní práva jednotlivce, ochranná funkce zavazuje stát ke konání za účelem ochrany základních práv před zásahy ze strany soukromých osob. Problematika je zkoumána v prvé řadě skrze judikaturu třech zahraničních vrcholných soudů, tj. Nejvyššího soudu Spojených států, Spolkového ústavního soudu SRN a Evropského soudu pro lidská práva. V širší perspektivě se práce snaží zmapovat přístup českého Ústavního soudu k této problematice. Ochranná funkce základních práv je zkoumána z hlediska jednotlivce a z hlediska systémového. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole autorka vyjasňuje základní teoretická východiska této práce. S problematikou negativní a pozitivní koncepce základních práv velmi úzce souvisí pojem negativní a pozitivní svobody, který rozpracoval I. Berlin ve svém slavném eseji Dva pojmy svobody. Na ochrannou funkci je třeba zároveň hledět jako na specifickou právní konstrukci. Z tohoto důvodu je v první kapitole rozebrána Alexyho analyticko-strukturální teorie základních práv. Druhá kapitola srovnává americký a německý přístup k ochranné funkci základních práv. Analýzu...
|
|
|
Právní povaha trustu (právně-komparativní analýza)
Urban, Ondřej ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
58 ČESKÝ ABSTRAKT Cílem této práce je výklad problematiky anglického trustového práva včetně historických souvislostí a komparativní aplikace těchto znalostí na institut svěřenského fondu v českém právním řádu. Po kritickém zhodnocení právní úpravy svěřenského fondu následuje teoretická úvaha nad jeho právní povahou. Práce je mimo úvodu a závěru rozdělena do čtyř hlavních kapitol, přičemž první kapitola se zabývá historickými kořeny trustu. Čtenář se seznámí s římským fideikomisem, anglickým institutem nazývaným use a jeho vlivem na vznik práva equity. Dozví se také, jak se use proměnil v trust a jaké ekonomické důvody k tomu vedly. Druhá část definuje anglický trust, popíše ho a osvětlí tři hlavní podmínky jeho vzniku podle platného práva - tři určitosti. Dále vysvětlí, kdo to jsou settlor, trustee a beneficient společně s jejich právy a povinnostmi. Přiblíží také jeho tři hlavní druhy. Trust výslovný, který vzniká právním jednáním settlora a trusty výsledné a konstruktivní, které vznikají rozhodnutím soudů. Třetí kapitola přiblíží svěřenský fond tak, jak je upraven v českém občanském zákoníku. Rozebere jeho vznik, instrumenty založení, statut, vyčlenění majetku a také jeho účel. Zabývá se i jednotlivými osobami zakladatele, svěřenského správce a obmyšleného. V průběhu výkladu ho podrobí srovnání s trustem...
|
|
|
Human Rights, European Union and the Constitutional Discourse
Dočekalová, Tereza ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Lidská práva, Evropská Unie a ústavní diskurs Shrnutí Tato práce se zabývá lidskými právy v judikatuře ESD. Účelem této práce je pojmenovat a analyzovat situace aplikace lidských práv v rámci rozhodovací praxe ESD, především z hlediska kriticko-právního pohledu na lidská práva. Za tímto účelem je tato práce rozdělena do šesti základních kapitol. První kapitola vymezuje jak základy liberální teorie lidských práv, na které je založeno současné pojetí lidských práv, tak základní teze kritiky lidských práv. První kapitola tak vytváří předpoklad pro pochopení a porozumění argumentů rozvinutých v dalších kapitolách této práce. Druhá kapitola stručně popisuje vývoj judikatury ESD v oblasti lidských práv, především pak zlomová rozhodnutí ESD, ve kterých přiznal lidským právům statut obecných principů komunitárního práva. Třetí kapitola na druhou kapitolu navazuje a snaží se o analýzu lidsko-právní judikatury ESD z hlediska procesu jejich uznávání jakožto obecných principů komunitárního práva. Práce se v této kapitole zamýšlí nad samozřejmostí existence lidských práv v rámci komunitárního práva a argumentuje, že i přes to, že předpokladem liberálního diskursu je danost lidských práv, ESD je ve svých rozhodnutí značně selektivní a vysvětlení, proč přiznal určitým právům status základních lidských práv se spíše než o...
|
|
|
Teleologický výklad a judikatura českých soudů
Koželuha, Patrik ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Patrik Koželuha Abstrakt: Teleologický výklad a judikatura českých soudů Účelem této diplomové práce je analyzovat teleologickou interpretační metodu, a to jak z pohledu právní teorie, tak i praxe. S ohledem na skutečnost, že využití teleologické interpretační metody v posledních dvou desetiletích v české soudní praxi nabývá na významu, klade si práce za cíl představit současné odborné právní názory vztahující se k problematice teleologického výkladu. Diplomová práce se rovněž zaměřuje na argumenty zastánců, jakož i kritiků teleologického výkladu, a tyto argumenty porovnává se současnou soudní praxí. Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. Každá z nich pohlíží na teleologickou interpretační metodu z jiného úhlu pohledu. První částí je část teoretická, která shrnuje současné poznatky právní teorie týkající se teleologického výkladu. Druhou část pak představuje podrobný rozbor vybraných soudních rozhodnutí. Účelem diplomové práce je pak poskytnout čtenáři srovnání teoretického a praktického přístupu k teleologickému výkladu. Úvodní kapitoly teoretické části se snaží o vysvětlení pojmu interpretace práva a vymezení hranic interpretace. Následně diplomová práce poskytuje výčet a základní charakteristiku hlavních interpretačních metod, tedy jazykového,...
|
|
|
Svoboda umělecké tvorby a svoboda projevu v kontextu evropské ochrany lidských práv
Sýkorová, Eliška ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Cílem této práce je analýza pojetí svobody umělecké tvorby a uměleckého projevu v právu Evropské unie, zejména její vyjádření v primárním právu a v judikatuře Soudního dvora EU (ESD). Jelikož je interpretace základních lidských práv a svobod v právu EU do značné míry založena na ústavních tradicích členských států a na koncepci těchto práv v rámci systému Rady Evropy, věnuje se tato práce rovněž postavení svobody uměleckého projevu v ústavách členských států a v evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod (EÚLP), interpretované Evropským soudem pro lidská práva (ESLP). Zatímco judikatura ESD k tomuto tématu je velmi fragmentární, judikatura ESLP, kterou bere ESD systematicky v potaz, je rozsáhlejší a umožňuje zkoumat teoretické pojetí problematiky svobody uměleckého projevu v evropském prostoru a vývoj tohoto pojetí v čase. Základní metodou zkoumání této problematiky je studium relevantních právních pramenů, judikatury ESD a ESLP, Ústavního soudu ČR i zahraničních soudů a české i zahraniční sekundární literatury a komparace těchto zdrojů. Práce sestává z pěti kapitol. První kapitola se zabývá problémem definice samotného objektu svobody uměleckého projevu, tedy vymezením, co je umění. Za tímto účelem jsou analyzovány mimoprávní texty teoretiků umění a estetiky. Druhá kapitola pojednává o...
|
|
|
Teoretická koncepce odpovědnosti za újmu způsobenou narozením člověka
Smetánková, Barbora ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Název: Teoretická koncepce odpovědnosti za újmu způsobenou narozením člověka V mnoha právních řádech se v souvislosti s novými možnostmi zjišťování vrozených vad plodů (pomocí tzv. prenatální diagnostiky) objevují žaloby, kterými si žalobce nárokuje odškodnění za nedbalost lékaře při provádění těchto testů. Tyto nároky se nazývají "wrongful life", "wrongful birth", "wrongful conception" a "wrongful abortion". Nárok "wrongful life" je nejčastěji uplatněn v tom případě, kdy lékař při provádění prenatální diagnostiky neodhalí existující vrozenou vadu plodu a rodičům tedy nepodá zásadní informace, na základě kterých by se rodiče daného dítěte mohli rozhodnout pro umělé přerušení těhotenství. Žalobcem je v tomto případě samo postižené dítě a jeho nárok spočívá v tvrzení, že se vůbec nemělo narodit. Nárok "wrongful birth" vyvstává ve stejné situaci, ovšem žalobci jsou rodiče dítěte, kteří si nárokují odškodnění za emoční újmu a zvýšené náklady spojené s narozením a péčí o postižené dítě. V případě nároku "wrongful conception" je nejčastějším důvodem pro podání žaloby nedbale provedený sterilizační zákrok. Nárok "wrongful abortion" přichází v úvahu v situaci, kdy lékař nedbale provede prenatální diagnostiku a odhalí vadu plodu, na základě čehož se rodiče rozhodnou pro potrat, ovšem diagnóza byla mylná a...
|
host ::
RSS.