|
|
Kapucínský řád a jeho působení v Čechách a na Moravě (1673-1783).
Brčák, Marek ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Elbel, Martin (oponent) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Jméno a příjmení: Marek Brčák Název disertace: Kapucínský řád a společnost v Čechách a na Moravě 1673-1783 Abstrakt Disertační práce se zabývá historií kapucínského řádu v Čechách a na Moravě v letech 1673-1783. Rok 1673 je datem vzniku česko-moravské kapucínské provincie. Horní mezník tvoří rok 1783, kdy se tento správní celek rozděluje na českou a moravskou část, čímž jsou ustanoveny dvě nové samostatné provincie tohoto řádu. Zároveň se horní časová hranice kryje s náboženskými reformami Josefa II., které měly zásadní vliv na činnost kapucínského řádu. První kapitola disertační práce se věnuje zhodnocení dosavadní odborné literatury vztahující se k našemu tématu a rozboru metodologických přístupů v ní použitých. Druhá kapitola se zaměřuje na historiografickou a archivní praxi pěstovanou v česko-moravské kapucínské provincii, skrze niž lze sledovat formování její kolektivní paměti. V rámci této kapitoly jsou mj. též představeny jednotlivé instituce, které ve svých fondech uchovávají prameny k dějinám kapucínského řádu. V třetí kapitole jsou vylíčeny samotné dějiny česko-moravské kapucínské provincie, které jsou v této době ve znamení velkého rozvoje, a to z pohledu nárůstu počtu členů a konventů v provincii. Dále je zde popsán vývoj složení osazenstva zdejší provincie z hlediska geografického původu a...
|
|
| |
|
|
Praha mezi Vídní a Římem: Solní smlouva a správa cassa salis v letech 1630-1782
Honč, Petr ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Tato disertační práce se zabývá pobělohorskými jednáními o církevních statcích, vznikem konkordátní smlouvy (často označované jako smlouva solní) a správou solní pokladny v letech 1630-1782. Vysvětluje hlavní mechanismy fungování cassa salis, všímá si výše výnosů ze solní daně a různých účelů, na něž byly tyto prostředky vynakládány. Tím hlavním mělo být založení čtyř nových biskupství v Čechách, což se během 17. století podařilo jen částečně. Snaha o rekonstrukci farní sítě vedla na konci 17. století k založení oddělené pokladny tzv. cassa parochorum. Během celého období měla papežská kurie obavy, aby pražští arcibiskupové nespravovali solní pokladnu nezávisle na ní. Nespokojenost se správou pokladny nakonec vedla k utuženému dohledu ze strany apoštolských nunciů a k vizitaci cassa salis v roce 1710. Zvláštní pozornost je věnována opakovanému porušování konkordátu ze strany státu během 18. století. Státní moc se snažila zbavit Svatý stolec práva na rozdělování prostředků ze solní pokladny. Tento proces byl ukončen jejím přivtělením k zemskému náboženskému fondu za vlády císaře Josefa II.
|
|
|
Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku
Novotná, Markéta ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Markéta Novotná Abstrakt disertační práce - Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku Studie se věnuje marginalizované problematice lenního institutu v raném novověku na příkladu karlštejnské manské soustavy a ve srovnání s dalšími soubory lén z oblasti bývalého královského hvozdu, spadajícími pod panovnickou doménu. Vzhledem ke specifičnosti daného tématu byla vlastnímu faktografickému rozboru předeslána část teoretická s dvěma samostatnými oddíly, které se zabývají jednak uchopením lenního institutu jak v české, tak i v zahraniční historiografii a jednak vnímáním výše zvolené soustavy v kontextu různých pramenů popisujících hrad Karlštejn. Třetí a hlavní faktografická část sleduje již avizovanou problematiku karlštejnské manské soustavy v období od poslední třetiny šestnáctého století až do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let století následujícího, a to ve spojitosti s procesy, které zasáhly zdejší panství. Součásti studie jsou i samostatné exkurzy týkající se čtyř vybraných lenních statků. Klíčová slova: Karlštejn, historiografie, léna, manské soustavy, panství, komora, nižší šlechta
|
|
|
Rekatolizační praxe v lokální perspektivě.
Zahradník, Pavel ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Novotný, Miroslav (oponent)
Název: Rekatolizační praxe v lokální perspektivě Podtitul: Vztah rekatolizace a obnovy církevní správy v Boleslavském kraji a severní části Hradeckého kraje (vybrané otázky) Klíčová slova: církev, rekatolizace, církevní správa, barokní zbožnost, Bolelsvský kraj, Hradecký kraj, 17. století, 18. století V této disertační práci sleduji vztah mezí nižší duchovní správou, rekatolizací a postupným pronikáním barokní zbožnosti do života lidí v Boleslavském kraji a severní části Hradeckého kraje v 17. a 18. století. Tento poměr je zde sledován na základě některých vybraných otázek. Nejdříve se věnuji vymezení základních pojmů jako je konfesionalizace, rekatolizace, protireformace, katolická reforma a barokní zbožnost. Dále sleduji vývoj rekatolizace v českých zemích v kontextu střední Evropy. Následuje kapitola věnovaná rekatolizační legislativě. V další části je popsáno postupné zlepšování farní správy z pohledu zvyšování počtu farností a rovněž zlepšování podmínek pro práci duchovních. Základními ukazateli pro to jsou počet farností, jejich obvod (počet kostelů ve farnostech, počet vsí, vzdálenosti) a počet obyvatel farností. Věnuji se rovněž hospodářskému zajištění farností i jejich zázemí (vybavení a příjmy kostelů). Stěžejní část práce popisuje výsledky, které měla rekatolizace na Boleslavsku a v...
|
|
|
Život po životě. Revenanti v českých zemích raného novověku.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin Českých zemí raného novověku - tj. obecného nazírání na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) a problematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti z rozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) i nehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). V tomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských i kulturních aspektů, které na výše řečené měly v daném období vliv. Hlavní důraz bude kladen na jednotlivé případy výskytu revenantů v Českých zemích, které uchovaly dobové prameny, a komparaci téhož s případy v ostatních zemích Evropy. Práce se též bude soustředit na postižení biografií historických osob a formulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení o jejich revenantství.
|
|
|
Vpád pasovských vojsk očima benátského vyslance v Praze
Kopřivová, Alena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Bakalářská práce popisuje okolnosti vpádu vojsk pasovského biskupa do českých zemí, ve smyslu jeho reflexe ve zprávách benátského vyslance MarcAntonia Padavina a dále jeho působení u císařského dvora v Praze na počátku roku 1611. Pozornost bude věnována především rozboru jednotlivých depeší a způsobu, jakým o této události informuje benátského dóžete. Obsažen bude i bližší popis zpráv. Cílem práce je zhodnotit, nakolik jsou zjištěné informace přínosné pro studium politické situace doby, působení benátských vyslanců u císařského dvora a každodenního života v rudolfinské Praze.
|
|
|
Působení kapucínského řádu v Čechách a na Moravě (1618-1673)
Brčák, Marek ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Rigorózní práce se zabývá historií kapucínského řádu v Čechách a na Moravě v letech 1618-1673. Rok 1618 je datem vzniku česko-rakouské kapucínské provincie. Horní mezník tvoří rok 1673, kdy se tento správní celek rozděluje na českou a rakouskou část, čímž jsou ustanoveny dvě nové samostatné provincie kapucínského řádu. První kapitola rigorózní práce se věnuje zhodnocení dosavadní sekundární literatury a rozboru pramenů k danému tématu, z nichž se soustřeďuji především na narativní prameny, jelikož jsou hlavním zdrojem informací této rigorózní práce. Druhá kapitola se zaměřuje na charakteristiku a obecné dějiny kapucínského řádu. Bez znalosti specifik a zaměření tohoto řádu lze totiž jen těžko pochopit jeho působení a chování v Čechách a na Moravě. Při vypracování této části jsem nemohl pominout ani františkánský kontext a jeho historii, neboť se taktéž promítl do zaměření a spirituality kapucínského řádu. V třetí kapitole popisuji samotné dějiny česko-rakouské kapucínské provincie, které jsou v této době ve znamení velkého rozvoje z pohledu nárůstu počtu členů a konventů v provincii. Zaobírám se zde otázkami vývoje složení osazenstva zdejší provincie z hlediska geografického původu a sociální stratifikace, dále se zabývám dopadem třicetileté války na působnost kapucínů v mnou vymezeném prostoru, či...
|
|
|
Nižší šlechta ve městech a městečkách v 17. a 18. století
Chmelíř, Václav ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Šlechta ve městech je problém, kterému se česká historiografie věnuje poměrně ve velké míře, a to především ve spojitosti s paláci v zemských metropolích. Mimo ně lze však najít urozence také v dalších městech a městečkách. Ti zde nejenom vlastnili sídla, ale mnozí s městským prostředím spojili různě dlouhé úseky svých životů. Některá místa se tak stala domovem poměrně početné skupiny příslušníků vyšších stavů. Tato práce je založena na sondě do sedmi měst a městeček ve středních a západních Čechách. Většinu šlechticů s nimi spojených můžeme zařadit z hlediska titulárního i majetkového k nižší šlechtě. Ke studiu této studiu problematiky byla využita široká škála pramenů, především bylo nutné ve velké míře se opřít o zdroje z produkce úřadů, z nichž primát hrají materiály městských rad. Práce řeší dva velké tematické okruhy - jednak problém existence šlechtice usazeného ve městě jakožto člena městské komunity a dále problematiku vlastních sídel těchto urozených obyvatel měst. Jako člen městské komunity se musel šlechtic podrobit určitým normám a autoritám. Mezi normami můžeme nalézt dokumenty městského a zemského práva či privilegia. Různý rozsah měla vůle úřadů, vrchností či městských rad. Členové těchto městských rad představovali jen jednu část městské komunity. K nim a ostatním obyvatelům navazoval...
|
|
|
"Tvrdý oříšek zapomenuté skutečnosti". Fikce a realita starších českých dějin v pražských pověstech Popelky Biliánové.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zabývá historickými reáliemi obsaženými v pražských pověstech, jež písemně fixovala spisovatelka Popelka Biliánová (vl. jm. Marie Biliánová, roz. Popelková) Cílem je ve vybraných pověstech identifikovat otisk konkrétních historických událostí, sledovat vývoj daného syžetu v průběhu doby a formulovat závěry o dobovém myšlení, které se odrazilo ve výsledném textu pověstí. Součástí pramenné analýzy jsou i pověsti obsahující transcendentní prvky, zejména revenantské. Klíčová slova: Popelka Biliánová, pověst, pověsti, Praha, pražský, pražské, Josef Svátek, Julius Košnář, Adolf Wenig, Karel Chalupa, revenanti
|
host ::
RSS.