|
|
Král Mor a jeho divadlo Praha. Morové epidemie v raně novověké Praze.
Jarošová, Eva ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Roku 1348 vstoupil do Evropy mor, který zde zůstal až do 18. století. České země nebyly výjimkou, ačkoli o pravidelně se opakujících morových epidemiích zde mluvíme až po roce 1348. Onemocnění zvané mor má formu bubonickou, plicní a septickou a je způsobeno bakterií yersinia pestis, jehož významnou přenašečkou je krysa obecná. Největší morová pandemie nastala v letech 1348-1351 a je známa jako Černá Smrt. V Praze a v Čechách je ale významným rokem vstupu infekce až rok 1380. Krize společnosti, která se váže na Černou Smrt, se odráží ve výtvarném umění, speciálně ve fenoménech tzv. Tanců a Triumfů Smrti. Pro české prostředí jsou pak v umění typické morové sloupy s nimiž je do jisté míry spojen i kult protimorových světců. Obecně se oblibě těší Panna Marie, vyloženě protimorovými patrony jsou sv. Šebestián, sv. Roch či sv. Rozálie. V jednotlivých zemích k nim přistupují ještě zemští patroni, v Čechách tedy nejčastěji sv. Václav. Typickou dobou moru v Čechách je spíše novověk než středověk. Tehdy epidemie přicházejí s periodictitou zhruba dvanácti let. Pro její zastavení se vydávají Infekční řády, tedy dokumenty úřední provenience obsahující nařízení ohledně karantény (uzavření hranic, měst), zajištění zdravotní péče (zakládání lazaretů) či hygienických požadavků. Dalšími prameny jsou protimorové...
|
|
|
Šternberkové, františkáni a jejich Bechyně jako barokní město zázraků
Křečková, Kamila Marie ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se věnuje městu Bechyni v barokní době a jeho klášteru, svého času významnému jihočeskému poutnímu místu. Popisuje vztah františkánských řeholníků a zámeckých pánů, kdy šlechtici vystupovali jako donátoři kláštera, bez kterých by konvent nemohl fungovat. Františkáni jim však tuto péči vděčně opláceli. Konvent byl místem reprezentace, zejména při náboženských slavnostech, ale i místem paměti a tichého odpočinku svých dobrodinců. Práce rekonstruuje vznik místního kultu tří zázračných obrazů a všímá si role bechyňských měšťanů u jeho zrodu. Popisuje spolupráci Šternberků a františkánů při šíření mariánské slávy i věhlasu Bechyně (která byla jak kultovním místem, tak rodovým sídlem zdejší šternberské větve). Také se zaměřuje na jejich společný postup v procesu rekatolizace. Klíčová slova Bechyně, bechyňský klášter, františkánský řád, Šternberkové, Paarové, mecenášství, trojice milostných obrazů, barokní zbožnost, mariánský kult, poutě, Jindřich Labe
|
|
|
Dominikánský konvent a farnost v Jablonném v Podještědí v 17. a 18. století
Kořítková, Eliška ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje dominikánskému konventu a farnosti v severočeském městě Jablonné v Podještědí, s důrazem na období od bitvy na Bílé hoře až do zrušení konventu Josefem II. v 80. letech 18. století. Na základě dochovaných pramenů mapuje dějiny konventu a přibližuje vybrané aspekty zdejší církevní správy a náboženského života. Důraz je kladen především na působení dominikánů ve farní správě a jejich vztahy se zdejší farností a představiteli vrchnosti. Práce se zabývá i zbožností a náboženským životem obyvatel Jablonného. Do této problematiky se snaží nahlédnout skrze snahy farníků o založení bratrstva sv. Josefa. Klíčová slova Jablonné v Podještědí; Gabel; dominikáni; farnost; církevní správa; barokní zbožnost; náboženský život; náboženská bratrstva; 17. a 18. století
|
|
|
Pamětní kniha slanečkářů na Novém Městě pražském
Barabášová, Magda ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje památníku pražského nýdrláku, který vznikal hlavně v 17. století na Novém Městě pražském. Zápisy v něm zanechávali zejména kupci, kteří za obchodem přicestovali do Prahy. Většina z nich se pravděpodobně podílela na mezinárodním obchodu s mořskými rybami, které byly dováženy od Severního a Baltského moře. Vzhledem k reprezentační úloze památníkových zápisů jejich majoritní část získala výmalbu od profesionálních malířů. Úvodní kapitoly práce popisují soudobou obchodní praxi, specifika nýdrláku v jejím kontextu, památníkovou kulturu 16. a 17. století nebo také osudy pramene před jeho uložením do Archivu hlavního města Prahy. Stěžejní část práce se však věnuje přímo zapisovatelům, kteří o sobě zanechali v památníku nějakou informaci. Na základě tohoto pramene a dalších archivních dokumentů práce vyhodnocuje konfesijní, sociální, majetkové a regionální rozvrstvení společenství, které se sdružovalo kolem pražského nýdrláku.
|
|
| |
|
|
Kapucínský řád a jeho působení v Čechách a na Moravě (1673-1783).
Brčák, Marek ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Elbel, Martin (oponent) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Jméno a příjmení: Marek Brčák Název disertace: Kapucínský řád a společnost v Čechách a na Moravě 1673-1783 Abstrakt Disertační práce se zabývá historií kapucínského řádu v Čechách a na Moravě v letech 1673-1783. Rok 1673 je datem vzniku česko-moravské kapucínské provincie. Horní mezník tvoří rok 1783, kdy se tento správní celek rozděluje na českou a moravskou část, čímž jsou ustanoveny dvě nové samostatné provincie tohoto řádu. Zároveň se horní časová hranice kryje s náboženskými reformami Josefa II., které měly zásadní vliv na činnost kapucínského řádu. První kapitola disertační práce se věnuje zhodnocení dosavadní odborné literatury vztahující se k našemu tématu a rozboru metodologických přístupů v ní použitých. Druhá kapitola se zaměřuje na historiografickou a archivní praxi pěstovanou v česko-moravské kapucínské provincii, skrze niž lze sledovat formování její kolektivní paměti. V rámci této kapitoly jsou mj. též představeny jednotlivé instituce, které ve svých fondech uchovávají prameny k dějinám kapucínského řádu. V třetí kapitole jsou vylíčeny samotné dějiny česko-moravské kapucínské provincie, které jsou v této době ve znamení velkého rozvoje, a to z pohledu nárůstu počtu členů a konventů v provincii. Dále je zde popsán vývoj složení osazenstva zdejší provincie z hlediska geografického původu a...
|
|
| |
|
|
Praha mezi Vídní a Římem: Solní smlouva a správa cassa salis v letech 1630-1782
Honč, Petr ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Tato disertační práce se zabývá pobělohorskými jednáními o církevních statcích, vznikem konkordátní smlouvy (často označované jako smlouva solní) a správou solní pokladny v letech 1630-1782. Vysvětluje hlavní mechanismy fungování cassa salis, všímá si výše výnosů ze solní daně a různých účelů, na něž byly tyto prostředky vynakládány. Tím hlavním mělo být založení čtyř nových biskupství v Čechách, což se během 17. století podařilo jen částečně. Snaha o rekonstrukci farní sítě vedla na konci 17. století k založení oddělené pokladny tzv. cassa parochorum. Během celého období měla papežská kurie obavy, aby pražští arcibiskupové nespravovali solní pokladnu nezávisle na ní. Nespokojenost se správou pokladny nakonec vedla k utuženému dohledu ze strany apoštolských nunciů a k vizitaci cassa salis v roce 1710. Zvláštní pozornost je věnována opakovanému porušování konkordátu ze strany státu během 18. století. Státní moc se snažila zbavit Svatý stolec práva na rozdělování prostředků ze solní pokladny. Tento proces byl ukončen jejím přivtělením k zemskému náboženskému fondu za vlády císaře Josefa II.
|
|
|
Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku
Novotná, Markéta ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Markéta Novotná Abstrakt disertační práce - Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku Studie se věnuje marginalizované problematice lenního institutu v raném novověku na příkladu karlštejnské manské soustavy a ve srovnání s dalšími soubory lén z oblasti bývalého královského hvozdu, spadajícími pod panovnickou doménu. Vzhledem ke specifičnosti daného tématu byla vlastnímu faktografickému rozboru předeslána část teoretická s dvěma samostatnými oddíly, které se zabývají jednak uchopením lenního institutu jak v české, tak i v zahraniční historiografii a jednak vnímáním výše zvolené soustavy v kontextu různých pramenů popisujících hrad Karlštejn. Třetí a hlavní faktografická část sleduje již avizovanou problematiku karlštejnské manské soustavy v období od poslední třetiny šestnáctého století až do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let století následujícího, a to ve spojitosti s procesy, které zasáhly zdejší panství. Součásti studie jsou i samostatné exkurzy týkající se čtyř vybraných lenních statků. Klíčová slova: Karlštejn, historiografie, léna, manské soustavy, panství, komora, nižší šlechta
|
|
|
Rekatolizační praxe v lokální perspektivě.
Zahradník, Pavel ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Novotný, Miroslav (oponent)
Název: Rekatolizační praxe v lokální perspektivě Podtitul: Vztah rekatolizace a obnovy církevní správy v Boleslavském kraji a severní části Hradeckého kraje (vybrané otázky) Klíčová slova: církev, rekatolizace, církevní správa, barokní zbožnost, Bolelsvský kraj, Hradecký kraj, 17. století, 18. století V této disertační práci sleduji vztah mezí nižší duchovní správou, rekatolizací a postupným pronikáním barokní zbožnosti do života lidí v Boleslavském kraji a severní části Hradeckého kraje v 17. a 18. století. Tento poměr je zde sledován na základě některých vybraných otázek. Nejdříve se věnuji vymezení základních pojmů jako je konfesionalizace, rekatolizace, protireformace, katolická reforma a barokní zbožnost. Dále sleduji vývoj rekatolizace v českých zemích v kontextu střední Evropy. Následuje kapitola věnovaná rekatolizační legislativě. V další části je popsáno postupné zlepšování farní správy z pohledu zvyšování počtu farností a rovněž zlepšování podmínek pro práci duchovních. Základními ukazateli pro to jsou počet farností, jejich obvod (počet kostelů ve farnostech, počet vsí, vzdálenosti) a počet obyvatel farností. Věnuji se rovněž hospodářskému zajištění farností i jejich zázemí (vybavení a příjmy kostelů). Stěžejní část práce popisuje výsledky, které měla rekatolizace na Boleslavsku a v...
|
host ::
RSS.