|
|
Kolegiátní kapitula ve Staré Boleslavi: hospodářské poměry v raném novověku
Kratochvíl, Miroslav ; Kostlán, Antonín (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
V diplomové práci je analyzováno hmotné zajištění kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi. Po nástinu této problematiky pro období středověku následuje těžiště práce, které se soustřeďuje na vyhodnocení ekonomické výnosnosti statků staroboleslavské kapituly v raném novověku; zároveň jsou analyzovány i další možnosti jejího ekonomického zabezpečení, včetně finančního efektu plynoucího z barokních poutí. V některých ohledech je prováděna komparace staroboleslavské kolegiátní kapituly s jinými českými církevními institucemi. Téma je zkoumáno především na základě nevydaných pramenů (urbáře, soupisy obyvatelstva, katastry; soupis nejdůležitějších z nich je uveden v příloze) s přihlédnutím k vydaným pramenům a sekundární literatuře.
|
|
|
Sociální stratifikace panství Horšovský Týn v 17. - 19. století
Němečková, Ivana ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na životní poměry poddaného obyvatelstva na západočeském panství Horšovský Týn v 17. - 19. století. Těžiště práce spočívá v 17. století. Geograficky je panství vymezeno rozlohou uvedenou v berní rule - 1 město, 54 vesnic a 5 částí vsí. Práce se skládá ze čtyř základních částí. V první je blíže popsána základní literatura k tématu a pramenná základna. Druhá část je věnována stručnému historickému a územnímu vývoji panství a charakteristice správních a hospodářských poměrů. Ve třetím oddíle je na základě analýzy soupisu poddaných podle víry podrobně rozebrána demografická struktura panství v polovině 17. století. Pozornost je částečně věnována i sociální struktuře, především podružské vrstvě a čeledi, a okrajově je zmíněna také typologie a složení domácností. Dále je proveden odhad vývoje počtu obyvatel na panství Horšovský Týn od poloviny 17. do konce 19. století. Poslední část práce se soustředí na sociální stratifikaci panství a její proměny od poloviny 17. do poloviny 19. století. Na základě majetkového kritéria jsou určeny a popsány jednotlivé sociální vrstvy. Je sledováno jejich zastoupení ve společnosti a měnící se sociální skladba panství.
|
|
|
Historická topografie města Kostelce nad Černými Lesy
Mrvík, Vladimír Jakub ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
0 Hlavní oblast výzkumu i navrhovaný směr předkládané doktorské disertační práce je vytčen už v samém názvu. Zároveň bych chtěl ovšem na příkladu města Kostelce nad Černými lesy uplatnit určité nové přístupy a především naznačit, jakým směrem se může ubírat analyzování excerpova- ných údajů o urbanistickém a hospodářském vývoji zkoumané městské lokality. Mám totiž za to, že drtivá většina historické obce vůbec historickou městskou topografii nijak neodlišuje od postupů a cílů historické topografie a pro mnohé představuje pouhý soubor metodických postupů, jak sestavo- vat soupisy majitelů jednotlivých domů ve městě. Bohužel většina prací z této oblasti ustrnulo právě jen a pouze u výčtu majitelů staveb ve městě, aniž by své závěry nějak dále vytěžily, což bych já osobně přirovnal právě k úsloví, že přes stromy nevidí les. Zatím nejvážněji vytkl možné oblasti bádání této vědní poddisciplíny Dr. J. Čarek roku 1966 (PSH 3/1966), tedy před více jak čtyřiceti lety, a to na příkladu hl. města Prahy. Praha je ovšem v tomto směru specifická, jak svým vývojem, tak svou pramennou základnou a mnohé postupy není v případu venkovských městských sídel možné použít a naopak. Jiří Čarek tehdy napsal: Historický místopis pracuje metodou shromažďo- vání, popisu a soupisu faktů; tvoří tedy základnu, na níž další vědní obory...
|
|
|
Vývoj obyvatelstva na panství Škvorec na přelomu 18. a 19. století
Kuprová, Barbora ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Vývoj obyvatelstva na panství Škvorec na přelomu 18. a 19. století Abstrakt Cílem práce je analyzovat vývoj přirozené měny obyvatelstva na panství Škvorec na přelomu 18. a 19. století (sňatečnost a plodnost v letech 1780-1819 a úmrtnost v letech 1780-1869) a charakterizovat základní demografické ukazatele. Pomocí jmenné excerpce farních matrik byly zjištěny počty narozených, oddaných a zemřelých. Na získaná data byla aplikována metoda rekonstrukce rodin (základem byly páry oddané v letech 1780-1819). Vývoj přirozené měny na panství je porovnáván se shrnutím výsledků sond zpracovaných pro lokality českých zemí a zvlášť s vývojem ve farnosti Lochenice a v Budyni nad Ohří. Výsledná zjištění z velké části potvrdila vývoj v českých zemích. Srovnání výsledků s Budyní nad Ohří potvrdilo odlišný populační vývoj ve městech a na venkově. Klíčová slova: vývoj přirozené měny, farní matriky, rekonstrukce rodin, panství Škvorec.
|
|
|
Josef Vítězslav Šimák (Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem k historické vlastivědě)
Kábová, Hana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Blüml, Josef (oponent)
disertační práce KÁBOVÁ, Hana. Josef Vítězslav Šimák (Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem k historické vlastivědě // Josef Vítězslav Šimák (His life and work with special view to historical homeland study). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2011. Abstrakt: Disertace přináší Šimákův zevrubný životopis a tematický rozbor jeho díla, sepsaný na základě důkladného studia archivních pramenů a literatury. Podstatné místo je v něm věnováno otázkám institucionalizace historické vlastivědy v českých zemích a fenoménu kulturního regionalismu, metodologii a institucionálním základnám rozvoje historické vědy (univerzita, vědecké společnosti a spolky). Disertace prohlubuje a rozšiřuje dosavadní znalosti o české historiografii konce 19. a první poloviny 20. století. Její nedílnou součástí je bibliografie Šimákových odborných knih, studií, článků, recenzí, popularizačních statí a novinových příspěvků. Rovněž je připojen soupis jeho univerzitních a popularizačních přednášek. Klíčová slova: česká historiografie - historická vlastivěda - Josef Vítězslav Šimák.
|
|
|
Chrudimský kraj v polovině 17. století - demografická a sociální struktura
Kačerová, Eva ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Závodský, Prokop (oponent)
Cílem předkládané práce je podat ucelený obraz o demografické struktuře obyvatelstva Chrudimského kraje po skončení třicetileté války tak jak jsou zachyceny v Soupisu poddaných podle víry z roku 1651. U jednotlivých zapsaných osob bylo uvedeno jméno, povolání či vztah k hlavě domácnosti, věk a náboženské vyznání. Na území Chrudimského kraje Soupis zachytil 46 626 osob. Na většině panství byly systematicky zaznamenávány pouze osoby starší 11 či 12 let. Údaje o věku byly zaokrouhlovány. Jedním z hlavních cílů je odhadnout početnost chybějící dětské složky populace. Základním předpokladem odhadu počtu dětí mladších 12 let byla úvaha, že stejně staré ženy (muži) v různých oblastech mají v průměru stejný nebo alespoň podobný počet dětí v jednotlivých věkových skupinách. Matematické modely odstraňující zaokrouhlování údajů o věku spočívají ve formalizaci úvah, kterak asi lidé mohli tehdy svůj věk zaokrouhlovat. Jednou z možností je předpoklad, že čím blíže bylo jejich skutečné stáří k nějakému oblíbenému věku (násobky 10, 5, sudá čísla), tím spíše svůj věk zaokrouhlovali na tyto oblíbené hodnoty. Další možnost představuje předpoklad rovnoměrné tendence k zaokrouhlování v rámci vymezeného intervalu. Poslední možností je nalezení deformačních konstant, které by převedly známou nezaokrouhlovanou věkovou...
|
|
|
Barokní Valdštejnové v Čechách (1640-1740)
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Má dizertační práce popisuje vývoj rodu Valdštejnů v období sta let po konci třicetileté války. Oba zvolené mezníky (1640 a 1740) nejsou striktní a kvůli logice výkladu jsem je překročil jedním i druhým směrem. Předkládám tím ucelený a kompaktní obraz o aktivitách aristokratického rodu Valdštejnů, který zaujímal svým majetkem, politickou mocí i rozsahem společenských vztahů přední místo v raně novověkých Čechách i v celé habsburské monarchii. Pro výstavbu textu jsem nezvolil metodu biografickou (prosopografickou), ale soustředil jsem se na analýzu struktur, které Valdštejnové ovlivňovali a také na způsob, jakým to dělali. První část se týká jednotlivců z daného rodu, jejich postavení v rámci úředního a správního aparátu raně moderního státu. Soustředím se na zásluhy jedince vůči státu, prokazování věrnosti panovníkovi a naplňování kariérních vzorů (diplomat, dvořan, úředník). Model šlechtických kariér je v tomto případě konfrontován s životním cyklem šlechtice, jeho putováním tímto světem od narození přes výchovu a vzdělání, kavalírskou cestu a přípravu na budoucí výlučné postavení ve společnosti až po stáří a smrt. Sleduji přitom Valdštejny na několika úrovních: nejvyšší tvořila mezinárodní politika, kdy členové rodu skutečně vytvářeli evropské dějiny, dále následuje politika habsburské monarchie a...
|
|
|
Nectní pardubičtí občané - město a měšťané ve 2. polovině 16. století
Růžková, Zuzana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
a klíčová slova Tato bakalářská práce je věnována dějinám města Pardubic ve druhé polovině 16. století, zejména pak období 60. a 70. let, kdy se město stává komorním majetkem. Končí tak sedmdesátiletá pernštejnská éra, které je věnována náležitá pozornost badatelů i veřejnosti, neboť bývá označována za tzv. "zlatý věk" města a panství. Účelem následujících stran je však spíše přiblížení bezprostředního vývoje Pardubic, potažmo jeho obyvatel po odprodeji panství královské komoře. Veškeré závěry jsou učiněné na základě prostudované literatury a zejména některých dobových pramenů. Jedná se především o podobu sociální struktury a vzájemné interakce jednotlivých skupin, správu města (případně panství) a o městské soudnictví - záležitosti civilní i trestní. Úkolem práce je tedy rozšířit alespoň o několik drobných poznatků regionální historii daného období a zároveň připravit základnu pro další studium dějin Pardubic v období raného novověku. Klíčová slova: Pardubice, měšťané, správa, soudnictví
|
|
|
"Má doplaceno a žádnému nic nedluží". Aspekty transakce s poddanskou nemovitostí po mělnickém panství v 17. stol.
Koumar, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Chocholáč, Bronislav (oponent)
Disertacnf pr,ke se zamerila na otazku majetkoveho transferu poddanskych nemovitostf na melnickem panstvi v prubehu 17. stoletL Pramennym zakladem poznani teto problematiky se stal celek pozemkovych knih, kterY byl zalozen v prubehu 80. let 16. stoletL Po ti'icetilete valce pak byly knihy obnoveny v souvislosti s povalecnou rekonstrukci melnickeho panstvi a vedeny v nove rade az do prelomu 17. a 18. stoletL Vedle pozemkovych knih pak byly vyuzity dalsi prameny v podobe urbaru, katastru, inventaru a odhadu panstvi, ktere v 17. stoleti pro melnicky velkostatek vznikly. AZ v zaveru 17. stoletf bylo pak mozne vyuzit ojedinele dochovany soupis poddanskeho obyvatelstva, kterY umoznuje lepe poznat nejen strukturu samotnych osedlych hospodaru, ale rovnez si ucinit i prvni predstavu 0 celkove skladbe poddanskeho obyvatelstva tohoto panství. ...
|
|
|
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1624. (Testamenty jako prameny pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Objekt výzkumu - raně novověký měšťanský testament - je v disertační práci nahlížen z pozice dějin rodinných struktur, historické demografie a sociotopografie. Vzorek 968 jihlavských testamentů z období 1578-1624 je podroben statistické analýze. Z hlediska metodologického jsou dále povaze tohoto výzkumu blízké mikrohistorické a prosopografické přístupy. Specifické téma bylo komparováno se závěry především anglické literatury. Výsledky výzkumu byly zhodnoceny z hlediska ročních součtů testamentů jako možných ukazatelů hlavních tendencí mortality a byly naznačeny možné souvislosti mezi počtem dětí zmíněných v testamentech a dědickým systémem konkrétního regionu. Ve spojitosti s četnými svatebními smlouvami testátorů bylo dále studováno fungování sňatkového trhu a délka trvání manželství. Mezi další otázky diskutované v disertační práci patří například rodinná a domácnostní postavení, postižení lidé, genderová studia a mezigenerační majetkový transfer. Konečně v rámci sociotopografického studia byly domy vybraných testátorů lokalizovány v rámci ulic či předměstí.
|
host ::
RSS.