|
|
Libeř. Proměny mikrosociální a hospodářsko-ekologické struktury raněnovověké vesnice ve středních Čechách
Kucrová, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Práce se zabývá populačním a přírodním vývojem středočeské vsi Libře v raném novověku. První část je zaměřena demograficky, sleduje sňatečnost, natalitu a mortalitu v časovém období 60. let 17. století až 40. let století devatenáctého. Vybrané vývojové trendy jsou komparovány s podobnými a zároveň také odlišnými lokalitami. Dílčí témata nabízí pohled do "každodennosti" vesnických obyvatel - strategie výběru partnerů, volba jména a kmotra dítěti, nejčastější příčiny úmrtí v jednotlivých věkových kategoriích apod. Nejdůležitějšími prameny pro historickou demografii jsou matriky a případně gruntovní knihy. Zpovědní seznamy a pamětní knihy doplňují dílčí detaily ke konkrétním lidem. Součástí této kapitoly je stručný vývoj farností, které se podílely na duchovní správě Libře. Druhá část práce studuje proměny přírodního prostoru a jeho využití, vytváření hranic obce a podoby extravilánu. Mezi sledované otázky patří také majetková příslušnost jednotlivých pozemků a její případná změna. Pramennou základnu tvoří jak písemné, tak i kartografické prameny, především katastry, gruntovní a pamětní knihy. Z historických mapových podkladů bylo využito především indikačních skic Stabilního katastru a tzv. 1. vojenského mapování. Ke kartografickým materiálům ze současnosti patří digitální mapové soubory geologického,...
|
|
|
Výpovědi lidových kronik na Podorlicku v 18. století
Svobodová, Ilona ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo prostřednictvím rozboru jedenácti lidových kronik odpovědět na otázku, jak se obyvatelé vsí a městeček této oblasti vyrovnávali s překotným děním 18. století - jaké stopy v nich zanechaly válečné konflikty (válka o rakouské dědictví, sedmiletá válka, pruský vpád 1778-9), jejichž dějištěm byl často také právě tento region, jak reagovali na hladomory, výkyvy počasí, nebeské úkazy, jak čelili narušení tradičního způsobu života a pozvolného přirozeného vývoje společnosti náhlými změnami způsobenými osvícenskými reformami a v neposlední řadě rovněž to, o čem přemýšleli a co poutalo jejich pozornost v dobách relativního klidu. V této práci byla studovány zápisky z uvedených kronik v časovém rozmezí let 1700-1800. Všechna díla vznikla v Orlickém podhůří, většinou v malých poddanských městech (Opočno, Dobruška, Solnice, Skuhrov nad Bělou, Vamberk, Žamberk) či vsích (Německá Čermná, Kunvald). Mezi dvanácti kronikáři se nachází pravděpodobně pět řemeslníků (řezník Jánský, švec Petr, kožešník Daněk, u dvou se konkrétní řemeslo nepodařilo zjistit - Vokurka, Zdobnický), policejní revizor (Křeček), dva chalupníci (Šronský a Dusílek), tři učitelé (Antonín Kodytko, Ondřej Lukavský, Jan Šmíd) a jeden duchovní (Antonín Jan Remek). Dá se tedy předpokládat, že v textech čtyř kronik (učitelů a faráře) se...
|
|
|
Sňatkové migrace v městském prostředí: Náchod 1550-1750
Matyska, Jan ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou sňatkové migrace v prostředí raně novověkého města. Na základě kvantitativní analýzy zápisů svatebních smluv a matrik oddaných z východočeského Náchoda sleduje sňatky obyvatel města s osobami z jiných lokalit. Nejprve je charakterizováno samotné město a stejnojmenné panství tvořící jeho přirozené zázemí, a to z hlediska jejich lidnatosti, správních a hospodářských poměrů. Následně je zkoumána migrace za sňatkem na základě pohlaví, rodinného stavu, vzdálenosti a právní statutu místa jejich původu či podíl migrace přes hranici panství. Vedle snahy popsat hlavní rysy zkoumaného fenoménu studie věnuje pozornost i jejím důsledkům, tedy problematikou integrace příchozích jedinců do městské komunity. Poslední část práce se zabývá některými kvalitativními aspekty vážícími se k migraci za sňatkem a také její reflexí v dobových ego- dokumentech. Klíčová slova: sňatková migrace; Náchod; město; venkov; integrace; měšťané; matriky; svatební smlouvy; raný novověk
|
|
|
Vývoj obyvatelstva na panství Škvorec na přelomu 18. a 19. století
Kuprová, Barbora ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Vývoj obyvatelstva na panství Škvorec na přelomu 18. a 19. století Abstrakt Cílem práce je analyzovat vývoj přirozené měny obyvatelstva na panství Škvorec na přelomu 18. a 19. století (sňatečnost a plodnost v letech 1780-1819 a úmrtnost v letech 1780-1869) a charakterizovat základní demografické ukazatele. Pomocí jmenné excerpce farních matrik byly zjištěny počty narozených, oddaných a zemřelých. Na získaná data byla aplikována metoda rekonstrukce rodin (základem byly páry oddané v letech 1780-1819). Vývoj přirozené měny na panství je porovnáván se shrnutím výsledků sond zpracovaných pro lokality českých zemí a zvlášť s vývojem ve farnosti Lochenice a v Budyni nad Ohří. Výsledná zjištění z velké části potvrdila vývoj v českých zemích. Srovnání výsledků s Budyní nad Ohří potvrdilo odlišný populační vývoj ve městech a na venkově. Klíčová slova: vývoj přirozené měny, farní matriky, rekonstrukce rodin, panství Škvorec.
|
|
|
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1624. (Testamenty jako prameny pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Objekt výzkumu - raně novověký měšťanský testament - je v disertační práci nahlížen z pozice dějin rodinných struktur, historické demografie a sociotopografie. Vzorek 968 jihlavských testamentů z období 1578-1624 je podroben statistické analýze. Z hlediska metodologického jsou dále povaze tohoto výzkumu blízké mikrohistorické a prosopografické přístupy. Specifické téma bylo komparováno se závěry především anglické literatury. Výsledky výzkumu byly zhodnoceny z hlediska ročních součtů testamentů jako možných ukazatelů hlavních tendencí mortality a byly naznačeny možné souvislosti mezi počtem dětí zmíněných v testamentech a dědickým systémem konkrétního regionu. Ve spojitosti s četnými svatebními smlouvami testátorů bylo dále studováno fungování sňatkového trhu a délka trvání manželství. Mezi další otázky diskutované v disertační práci patří například rodinná a domácnostní postavení, postižení lidé, genderová studia a mezigenerační majetkový transfer. Konečně v rámci sociotopografického studia byly domy vybraných testátorů lokalizovány v rámci ulic či předměstí.
|
|
|
Barokní Valdštejnové v Čechách (1640-1740)
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Má dizertační práce popisuje vývoj rodu Valdštejnů v období sta let po konci třicetileté války. Oba zvolené mezníky (1640 a 1740) nejsou striktní a kvůli logice výkladu jsem je překročil jedním i druhým směrem. Předkládám tím ucelený a kompaktní obraz o aktivitách aristokratického rodu Valdštejnů, který zaujímal svým majetkem, politickou mocí i rozsahem společenských vztahů přední místo v raně novověkých Čechách i v celé habsburské monarchii. Pro výstavbu textu jsem nezvolil metodu biografickou (prosopografickou), ale soustředil jsem se na analýzu struktur, které Valdštejnové ovlivňovali a také na způsob, jakým to dělali. První část se týká jednotlivců z daného rodu, jejich postavení v rámci úředního a správního aparátu raně moderního státu. Soustředím se na zásluhy jedince vůči státu, prokazování věrnosti panovníkovi a naplňování kariérních vzorů (diplomat, dvořan, úředník). Model šlechtických kariér je v tomto případě konfrontován s životním cyklem šlechtice, jeho putováním tímto světem od narození přes výchovu a vzdělání, kavalírskou cestu a přípravu na budoucí výlučné postavení ve společnosti až po stáří a smrt. Sleduji přitom Valdštejny na několika úrovních: nejvyšší tvořila mezinárodní politika, kdy členové rodu skutečně vytvářeli evropské dějiny, dále následuje politika habsburské monarchie a...
|
|
|
Jan Bedřich z Valdštejna a jeho spory o daně na turecké války (1682-1694)
Havlík, Jiří ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Těžiště této studie o Janu Bedřichovi z Valdštejna spočívá ve zmapování především ve zmapování kontroverzí, které tento pražský arcibiskup vedl se zemským sněmem a státním aparátem v letech 1678, 1679, 1682-1686 a 1691-1694. Poslední a nejostřejší z kontroverzí měla dohru ještě i po Valdštejnově smrti, kdy v zájmu dořešení vzniklých rozporů odjeli za české duchovenstvo do Vídně vyjednávat pozdější arcibiskup Daniel Ignác Mayer z Mayemu a plaský opat Ondřej Troyer. Jádro práce je obsaženo v kapitolách 4-7, které vycházejí z podrobného archivního studia. Ostatní kapitoly (2-3) vycházejí mnohem více ze sekundární literatury. Je tomu tak především proto, že množství pramenů, které se k tématu vztahují, je opravdu značné a z větší části české veřejnosti naprosto neznámé (především akta uložená v italských a vatikánských archivech). Předkládaná práce je založena především na pramenném studiu v 1. oddělení Národního archivu v Praze, Rodinném archivu Valdštejnském, uloženém ve Státním oblastním archivu v Praze, a Archivio Segreto Vaticano (především akta Kongregace koncilu, papežského státního sekretariátu a nevydané nunciatumí korespondence), který jsem navštěvoval při studijních pobytech v Českém historickém ústavu v Římě. Vedlejší zdroje poskytly rovněž Archivům Romanům Societatis Jesu, Státní oblastní archiv v...
|
|
|
Zanikání cisterciáckého kláštera v Sedlci (1783-1799)
Snopek, Lukáš ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Bývalé cisterciácké opatství v Sedlci u Kutné Hory existovalo s přestávkami v letech 1143-1783/99. Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele je od roku 1995 na listině světového kulturního dědictví UNESCO. V první kapitole diplomové práce usilujeme o představení klášterních dějin v jejich celku. V její poslední části se podrobněji zabýváme jeho ekonomickým zázemím, neboť významnou okolností jeho zrušení byly vysoké dluhy dosahující v roce 1760 cca 450 000 zl. Rozhodnutí Josefa II. o zrušení sedleckého kláštera padlo podle našich zjištění už 8. srpna 1783. Druhá kapitola se týká utváření protimnišské společenské atmosféry během 18. století. Pro stoupence filozofického osvícenství se stal zasvěcený způsob života nepochopitelným. Hospodářští teoretici vnímali kláštery jako instituce, které poškozují národní hospodářství. Uvnitř katolické církve se na výše pojmenovaném procesu podílelo tzv. katolické osvícenství se svými významnými rysy: jansenismem a odporem k Tovaryšstvu Ježíšovu. Všechny tyto teoretické argumenty využili panovníci k provedení rozsáhlých redukcí klášterů. Docházelo k tomu ve většině katolických zemí. Důležitou okolností tohoto dění byly napjaté vztahy mezi panovníky a papeži, jejichž nedobrý stav se odrazil v boji o další existenci jezuitského řádu. Ve třetí kapitole se nejprve věnujeme...
|
|
|
Předcházet velké vodě. Administrativní opatření proti povodním v Čechách na konci 18. století.
Hudeček, Ondřej ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Během zimy 1783-1784 byly prakticky všechny evropské státy postiženy silnými povodněmi. Tato přírodní pohroma výrazně prověřila schopnosti státních orgánů reagovat na mimořádné situace. Právě v této době probíhaly v českých zemích mnohé zásadní správní reformy, které měly v duchu osvícenského absolutismu zefektivnit fungování úřadů a tím přispět k "obecnému blahu". Cílem všech těchto reforem bylo zlepšit životy lidí a jejich bezpečnost, a tím prospět státu jako takovému. Na základě dochovaných archivních pramenů a dobového tisku sleduje předkládaná disertace, jak se v Čechách konce 18. století utvářel systém státem řízené prevence před povodněmi. V nejobecnější rovině chce disertace přispět k poznání procesu modernizace v osvícenské době. Vychází mj. z poznatků francouzského filosofa Michela Foucaulta a jeho konceptu biopolitiky. Mezi konkrétní projevy biopolitiky, analyzované v předkládané disertaci, patří boj úřadů proti všem nepravidelnostem, nahodilostem a rizikům, ohrožujícím majetek lidí a státu, zdraví obyvatel i společenský řád, podpora "lidumilství" (Menschenliebe) při pomoci topícím se osobám a zásady veřejné hygieny. Na základě prozkoumaných pramenů a literatury jsem přesvědčen, že rozvoj státní povodňové prevence v Čechách právě na konci 18. století byl umožněn zaprvé osvícenskými...
|
|
|
Nacionální ideje doby barokní - v díle Hermanna Conringa a Bohuslava Balbína
Procházková, Dana ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Himl, Pavel (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tématem disertační práce je raně novověký nacionalismus a otázky národní identity, jejího vytváření a posilování v této době na příkladu německého a českého národa. Autorka se soustředila na projevy vlastenectví v dílech dvou významných autorů - Bohuslava Balbína a Hermanna Conringa. Jedná se o dva významné učence doby baroka, kteří byli pokládáni za intelektuální špičku své doby. Jejich díla byla mnohokrát publikována a měla velký vliv na současné i pozdější vzdělance, a jejich prostřednictvím i na širší vrstvy obyvatel. Autorka se soustředila na komparaci těchto dvou osobností, tj. dvou odlišných národů a vyznání, které vycházeli z předchozích tradic a humanistické učenosti. Současně se autorka soustředila na nacionální projevy z hlediska jednotlivých obecných charakteristik.
|
host ::
RSS.