|
| |
|
|
Úloha hlavných excitačních a inhibičních trazmiterov v epileptických záchvatoch a efekt antiepileptík u vyvýjajúceho sa mozgu
Liptáková, Soňa ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Komárek, Vladimír (oponent) ; Šlamberová, Romana (oponent)
Epilepsií trpí více než 50 milionů lidí, přitom přibližně polovina všech epilepsií začíná v dětském věku. Existuje řada věkově vázaných epileptických syndromů, které představují terapeutický problém. Tato fakta jsou důvodem pro studium patofyziologie a farmakologie epileptických záchvatů v nezralém mozku. Podkladem většiny epileptických záchvatů je převaha excitace nad inhibicí. Testovali jsme v modelech s různými mechanismy vzniku hypotézu, že tuto rovnováhu je možno napravit na všech vývojových stadiích látkami ovlivňujícími hlavní excitační a inhibiční systém. Naše studie prokázaly, že záchvaty vyvolané oslabením GABAergní inhibice lze potlačit antagonistou NMDA receptorů MK-801 a naopak záchvaty s glutamátergní patogenezou můžeme ovlivnit látkami potencujícími GABAergní systém (valproát, ganaxolon) na všech studovaných stupních vývoje. Analýza místa účinku antagonistů NMDA receptorů ukázala reciproční úlohu přední a zadní části substanci nigra, struktury důležité pro šíření epileptické aktivity z předního mozku do spinální míchy. Speciální pozornost jsme věnovali věkově vázanému modelu flexních, emprostotonických záchvatů vyvolaných podáním N-metyl-D-aspartátu. Kyselina valproová, které zesíluje GABAergní inhibici, je schopna tyto záchvaty potlačit. Pyridoxin, který je koenzymem glutamátdekarboxylázy...
|
|
|
Vývojové změny vybraných podjednotek NMDA a AMPA receptorů a účinky jejich antagonistů ve fyziologických a epileptických dějích
Szczurowska, Ewa Katarzyna ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Souhrn Glutamátové receptory NMDA a AMPA typu procházejí během časných stadií postnatálního vývoje intenzivními funkčními změnami danými modifikací jejich podjednotkového složení (Pachernegg et al., 2012: Paoletti et al., 2013). Velké zastoupení NMDA receptorů obsahujících NR2B podjednotku a AMPA receptorů neobsahujících GluA2 podjednotku (prostupných pro Ca 2+ ) v nezralém mozku se podílejí na vysoké excitabilitě, vzniku záchvatů, excitotoxicitě a zániku neuronů (Vizi et al., 2013). IEM1460 jako specifický antagonista AMPA receptorů prostupných pro Ca 2+ vykazuje antikonvulsivní působení v časných stadiích vývoje, přičemž účinek IEM1460 závisí na místu vzniku záchvatů, stadiu vývoje a expresi GluA2 podjednotky. Ro 25-6981 maleát (selektivní antagonista NMDA receptorů obsahujících podjednotku NR2B) vykazuje antikonvulsivní aktivitu v časném postnatálním období. Antikonvulsivní efekt u 12-denních potkanů trval minimálně 110 minut, to znamená, že tato látka by mohla být použitelná i klinicky. Vývojový profil exprese NR2B, NR2A a GluA2 podjednotek (tedy těch, které jsme ovlivňovali v elektrofyziologických pokusech) v různých částech mozku může přinést informace o potenciálních cílech věkově specifické antiepileptické a neuroprotektivni léčby. Stanovovali jsme změny v genech GRIN2A, GRIN2B a GRIA2A a proteinu...
|
|
|
Plasticita po ložiskovém mozkovém poškození
Hanáková, Helena ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Práce se zabývá problematikou fokální mozkové ischemie s důrazem na následné plastické změny v mozku, které mohou mít vliv na návrat motorické funkce. V obecné části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se mozkové kůry, klasifikace mozkové ischemie, ischemického ložiska, ischemických změn včetně reperfuzního poškození a spontánních autoreparačních procesů. V hlavní části jsou rešeršně zpracovány výsledky soudobých studií zabývajících se modelem korové fokální ischemie u laboratorního potkana a vlivu rehabilitace na neuroplasticitu a obnovu motorické funkce.
|
|
|
Vývoj motoriky laboratorního potkana po opakovaném podání antagonisty AMPA receptoru
Hanzalová, Jitka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Látka IEM 1460 je antagonistou AMPA receptorů v mozku. Jde o derivát adamantinu, jenž byl již v několika studiích testován jako potenciální věkově vázané antikonvulzivum. V rešeršní části práce jsou shrnuty poznatky o receptorech, se zaměřením na receptory typu AMPA, látce IEM 1460, epilepsii a ontogenetickém vývoji laboratorního potkana. Výzkumná část se věnuje hodnocení účinků látky IEM 1460 na hrubou motoriku potkana v několika postnatálních dnech života. Pro hodnocení spontánní motoriky zvířete bylo využito sledování v Open fieldu, pro hodnocení provokované motoriky bylo použito několik specifických testů. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 30 zvířat. Látky (IEM 1460 v dávce 3 mg/kg, IEM 1460 v dávce 10 mg/kg nebo fyziologický roztok v objemu 2 ml/kg) byly mláďatům podávány intraperitoneálně v pěti po sobě následujících dnech (ve věku P7 - P11) a zvířata byla opakovaně testována ve věku 12, 15, 18, 21, 25, 31 a 60 dní. V tomto výzkumu nebyl prokázán významný vliv látky IEM 1460 na hrubou motoriku laboratorního potkana a látka tedy zůstává vážným kandidátem na věkově specifické antiepileptikum.
|
|
|
Ovlivnění metabotropních glutamátových receptorů jako možná antiepileptická léčba. Vývojová studie
Lojková, Denisa ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Marešová, Dana (oponent) ; Mareš, Jan (oponent) ; Hovorka, Jiří (oponent)
V naší práci jsme si stanovili za cíl ově ři t antikonvulzívní účinek vybraných lig andů metabotropních i ionotropních glutamátových receptorů u různých modelů epileptických záchvatů u tří věkových skupin mláďat potkana. Dále nás zajímal vliv jednoho z ligandů metabotropních glutamátových receptorů, použitých v naší studii, na spontánní EEG aktivitu a v neposlední řadě jeho pří pad ný neurodegenerativní ú činek. Vzhledem k tomu, že glutamát hraje významnou roli vepileptogenezi, je v posledních letech snahou hledat vhodné ligandy ovlivňující glutamátové receptory, jakožto potencionální antikovulzíva. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv perinatální hypoxie na motorický vývoj laboratorního potkana a možnosti ovlivnění
Vachovcová, Sylva ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Závažná perinatální hypoxie tvoří podstatnou příčinu mozkového poškození u narozených dětí. Rešeršní část této Diplomové práce pojednává o krátkodobých a dlouhodobých motorických projevech laboratorního potkana, o motorických testech, pomocí kterých se motorika potkanů hodnotí, o hypoxickém působení na nezralý centrální nervový systém a o působení látek na adenosinové A1 receptory v mozku. Cílem experimentální části Diplomové práce bylo hodnocení pozdních motorických projevů u potkanů ovlivněných perinatální hypoxií. Perinatální hypoxie byla provedena tak, že březí samice potkana byly umístěny do normobarické hypoxické komory (10 % O2) jedenáctý den březosti, kde porodily a expozice hypoxie byla ukončena 6. den po narození mláďat. Pro hodnocení motorického vývoje byla využita baterie koordinačně náročných motorických testů vždy adekvátních pro příslušný vývojový stupeň potkana. Perinatální hypoxie a její následky dále byly ovlivněny jednorázovou aplikací látky 2-chloro-N(6)-cyclopentyladenosin (CCPA), agonistou adenosinového A1 receptoru, 14. den po narození potkanů. Postižení potkani vykazovali motorické deficity a zpoždění v motorickém vývoji ve 3 ze 4 zvolených motorických testů v porovnání s potkany z kontrolní skupiny. Tyto motorické odchylky však již nebyly zaznamenány ve vývojovém stupni...
|
|
|
Plavání jako ukazatel normálního a změněného vývoje laboratorního potkana
Vítová, Šárka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Mariana (oponent)
Plavání, vrozený reflex potkanů, představuje komplexní motorický projev, který se v průběhu postnatálního vývoje výrazně mění. Vývoj plavání jsme sledovali na skupině mláďat potkana ve věku P5 až P21. Na základě výsledků pozorování a poznatků o plavání z odborné literatury jsme navrhli protokol pro testování plavání u potkanů. Testování probíhá v nádrži o rozměrech 50x15x30cm, s vodou o teplotě 24řC, po dobu 1 minuty nebo do potopení mláděte. Plavání je hodnoceno pomocí několika vývojových znaků, kterými jsou: potopení, splývání, pozice čenichu a plovací pohyby končetin. Navržený protokol jsme využili v dalším pokusu, ve kterém jsme zjišťovali vliv látek působících na GABAB receptory (antagonisty CGP 46381 a agonisty baklofenu) na vývoj plavání u potkana. Výsledky pokusu ukázaly, že CGP 46381 ani baklofen, podávané mláďatům ve věku P7 až P11 každodenně v dávce 3 mg/kg, nemění průběh vývoje plavání ve srovnání s vývojem kontrolní skupiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.