|
|
Výslovnostní redukce na úrovni slov ve spontánní řeči a identifikovatelnost řečových jednotek
Tomanová, Eliška ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice výslovnostních redukcí a identifikovatelnosti redukovaných forem slov. V první části práce jsou analyzována vybraná slova z dialogů s vysokým stupněm spontaneity. Tato část mapuje míru stability fonetických rysů. Potvrdil se předpoklad, že mezi velmi stabilní rysy patří frikativnost sykavek a / /ř , znělost a formantová struktura vokálů a nazalita nazálního konsonantu. Naopak rysy poměrně nestabilní jsou závěrovost explozív a kvalita vokálů. Druhá část práce je zaměřena na percepční testy, jejichž pomocí se ověřuje identifikovatelnost vybraných slov v závislosti na stupni redukce a šířce a typu kontextu. Dále se pokoušíme určit fonetické rysy, které jsou za daných podmínek relevantní pro odpovídající identifikaci slova. Ukázalo se, že mezi nejčastěji zaznamenané fonetické rysy patří výše zmíněné rysy s vysokou stabilitou. Potvrdilo se, že rozpoznatelnost slova závisí na míře redukce a na typu kontextu: slova silně redukovaná, s nulovým kontextem bývají velmi obtížně rozpoznatelná, zatímco v obsahovém kontextu dochází k jejich identifikaci často.
|
|
|
Fonetická variabilita na úrovni slov ve veřejných projevech
Kodytková, Carmen ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fonetickou variabilitou slov ve veřejných projevech. V první části práce bylo naším cílem přehledně shrnout dosavadní poznatky o vlastnostech a principech spontánní řeči, o fonetických rysech českých hlásek a o možných faktorech ovlivňujících druh a míru redukce. Dále sumarizujeme výsledky několika starších studií provedených na jiných jazycích (zejména na holandštině a němčině) a také nastiňujeme možné využití výsledků analýz variability slov. V druhé části práce se zabýváme českými slovy protože, prostě, myslím, samozřejmě a určitě, u nichž stanovujeme několik skupin variant podle míry redukce, určujeme stabilitu jejich vlastních fonetických rysů a zjišťujeme, zda u nich má na míru redukce vliv pozice v promluvovém úseku (rozlišujeme pozici iniciální, mediální, finální a I = F) a/nebo rychlost vyslovení celého slova. Pro každé vybrané slovo se nám podařilo sestavit hierarchizovaný seznam pěti až osmi skupin variant dle míry redukce. Stabilita fonetických rysů u čtyř typů hlásek (vokály, nazály, neznělé explozívy a neznělé sykavky) se shoduje s dosavadními pozorováními (např. Machač, 2004). Vliv rychlosti vyslovení slova na míru redukce se projevil u slov protože, prostě, samozřejmě a určitě, vliv pozice v promluvovém úseku se projevil menší redukcí v pozici finální...
|
|
|
Lingvopalatální kontakt u českých palatálních okluziv
Bartošová, Petra ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Tématem bakalářské práce je artikulační analýza českých palatálních exploziv [ť] a [ď] pomocí elektropalatografie. Cílem této práce je analyzovat průměrnou a maximální míru lingvopalatálního kontaktu v palatální oblasti a analyzovat také dynamický průběh tohoto kontaktu. K tomuto se přidává také krátká analýza trvání okluze českých palatálních exploziv. V teoretické části je práce zaměřena na popis explozivních hlásek, palatál a metodu výzkumu- elektropalatografii. Jelikož podrobná analýza těchto hlásek v češtině není rozsáhlá, má tato práce přispět k detailnějšímu přiblížení artikulačních jevů při produkci českých palatálních okluziv. Tato práce má také ozřejmit vliv několika faktorů na produkci těchto hlásek, jedná se o znělost vs. neznělost, diference mezi jednotlivými mluvčími, vokalické okolí hlásek a povahu materiálu. Přínosem by mohla být i mezi studiemi o EPG, jelikož je zde analyzováno 6 mluvčích, což je v okruhu těchto studií poměrně vysoké číslo.
|
|
|
Ukazatele identity mluvčího v oblasti temporálních modulací řečového signálu
Weingartová, Lenka ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt Tato diplomová práce se zabývá rozpoznáváním mluvčího, a to konkrétně v oblasti temporálních změn v řečovém signálu. Po krátkém úvodu do forenzní fonetiky podává přehled přístupů a faktorů, které napomáhají nebo naopak zabraňují úspěšnému rozpoznání. Následně jsou představeny současné přístupy k temporální struktuře řeči a především k metodám její analýzy. Praktickou část práce pak tvoří experiment, který zjišťuje přínos některých temporálních ukazatelů k rozpoznávání mluvčího. Tyto ukazatele jsou %V (poměrné zastoupení vokalických intervalů ve větě), ΔV a ΔC (směrodatná odchylka vokalických, respektive konsonantických intervalů v rámci věty), VarcoV a VarcoC (normalizace předchozích ukazatelů vzhledem k průměrnému trvání daných intervalů) a indexy párové variability (PVI) pro vokalické i konsonantické intervaly, normalizované i nenormalizované. Kromě toho je k zachycení lokálních změn tempa a obzvláště závěrového zpomalování použit ukazatel LAR (převrácená hodnota vzdálenosti středů dvou následujících vokalických intervalů). Zatímco první zmíněné ukazatele nejsou v rozlišení mluvčích příliš úspěšné, LAR se zdá být velmi dobrým nástrojem pro zachycení individuálních rysů mluvčích. Pro praktické využití tohoto ukazatele bude ale potřeba další výzkum, zejména na větším vzorku...
|
|
|
Zvukové vlastnosti jednoslabičných slov v semispontánním dialogu a hlasitém čtení
Ondrušková, Lucie ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá temporálními vlastnostmi jednoslabičných synsémantických slov je, se, že ve spontánních a čtených projevech. Pro jejich zkoumání byla pořízena nahrávka projevů šesti mluvčích, tří mužů a tří žen, kteří nejprve přečetli text, a poté s nimi byl nahrán spontánní dialog. Kromě rozdílů v trvání mezi oběma typy projevů bylo zkoumáno, jaký vliv mají na trvání slov je, se, že tyto faktory (zaměřili jsme se podrobněji na spontánní projevy): pozice slova v taktu, přítomnost přízvuku, přítomnost pauzy a osobnost mluvčího. Ukázalo se, že typ projevu má významný vliv především na poměr trvání hlásek ve zkoumaných slovech - a to u slov je, že. Slovo se v tomto ohledu typem projevu ovlivněno nebylo - a celkově můžeme říci, že se jevilo jako velmi stabilní element. Styl projevu neovlivnil ani průměrné trvání slov. Měl však vliv na variabilitu tohoto trvání - ta se ukázala jako vyšší v projevech spontánních. Rovněž další zkoumané faktory měly na trvání slov dopad. Významně ho ovlivnila především pozice, přičemž největší zásluhu na tom měla slova, která tvořila samostatný takt. V této pozici byla zkoumaná slova delší než slova v ostatních pozicích. Pro slova je, se byl rovněž nalezen významný rozdíl u pozice mediální, kde bylo trvání slov vůči ostatním pozicím kratší. Také se ukázalo, že slova...
|
|
|
Explozívy v češtině: temporální vlastnosti a variabilita při realizaci
Šimek, Jaroslav ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Cílem této diplomové práce je blíže prozkoumat a popsat vybrané fonetické vlastnosti českých orálních explozív [p t ť k b d ď g] v běžně mluvených projevech. Výzkum se soustřeďuje především na jejich temporální charakteristiky v různých kon- textech, dále se zabýváme možnými způsoby realizace explozív v češtině, včetně tzv. nekanonických. Důležitou součástí práce je také srovnání výsledků s předchozími vý- zkumy. V oblasti temporálních charakteristik zkoumáme řadu kontextů, u nichž ověřu- jeme míru jejich vlivu na trvání: typ hláskového okolí, pohlaví mluvčích, pozice explo- zívy v rámci mluvního taktu nebo artikulační tempo. Také ověřujeme možnou souvis- lost trvání explozívy s typem její realizace. V části o způsobech realizace zaměřujeme pozornost na vlastní hláskové rysy explozív, u nichž zkoumáme zejména míru a podmínky jejich zachování. Dále popisu- jeme specifické tvoření explozív v rámci určitých hláskových kombinací a alternativní způsoby realizace některých explozív. Zvukový materiál tvoří nahrávky mluvených projevů s relativně vysokým stup- něm spontaneity. Jedná se o neprofesionální mluvčí z moderovaných televizních pořa- dů. Klíčová slova: explozíva, trvání, segmentace hlásek, fonetické rysy, hláskové okolí, pohlaví mluvčího, artikulační tempo, variabilita při realizaci explozív
|
|
|
Srovnání vybraných spektrálních a temporálních vlastností německých frikativ [x] a [ç] a české frikativy [x] a jejich odezva v percepci
Sedláčková, Petra ; Skarnitzl, Radek (oponent) ; Machač, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této práce je prozkoumat vybrané akustické vlastnosti německých frikativ [x] a [ ] a české frikativy [x]. Uvedené hlásky budeme popisovat a porovnávat jednak na základě spektrálních vlastností jejich šumu, vyjádřených hodnotami tzv. spektrálních momentů (viz kap. 3), jednak na základě vlastností temporálních. Předpokládáme, že se ve spektrálním složení velárních frikativ projeví vliv koartikulace po předchozím vokálu. Dále se domníváme se, že případné rozdíly v hodnotách spektrálních momentů, které lze do jisté míry považovat za akustický korelát místa artikulace, mohou ukazovat na poněkud odlišné místo artikulace velárních frikativ v češtině a němčině. Pomocí percepčního se pokusíme ověřit případnou souvislost přijatelnosti německého Ich-Lautu v mluvě českých studentů němčiny s hodnotami spektrálního těžiště. Hodnoty spektrálních momentů spolu s výsledky percepčního testu mohou být užitečné ve výuce pro zkvalitňování německé výslovnosti daných hlásek a v praxi pak ke zvyšování přijatelnosti samotného mluvčího v cizojazyčné komunikaci.
|
|
|
Phonetics in the teaching of German as a foreign language
Holá, Klára ; Machač, Pavel (oponent) ; Berglová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá významem fonetiky ve výuce cizích jazyků. V praktické části diplomové práce byly provedeny dvě analýzy. První z nich měla za úkol zjistit, které hlásky dělají českým žákům při výslovnosti němčiny největší obtíže. Cílem druhé analýzy bylo zjištění, která z učebnic - Delfin, Planet, Tangram - je v oblasti výuky německé výslovnosti nejvhodnější pro výuku českých žáků.
|
|
|
Temporální vlastnosti českých frikativ
Homolková, Veronika ; Skarnitzl, Radek (oponent) ; Machač, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá popisem temporálních vlastností českých středových frikativ (f, v, s, z, š, ž, ch [x], h). Zjišťuje trvání frikativ v intervokalické pozici zejména se zřetelem k místu artikulace a kontrastu znělosti. Tyto výsledky jsou porovnávány s předchozími srovnatelnými výzkumy. Rovněž je zkoumáno, jaké další kontexty (fonologická kvantita sousedních samohlásek, pozice frikativy v mluvním taktu, typ projevu, pohlaví mluvčího) mohou mít vliv na trvání frikativ. Možné vzájemné vlivy jsou analyzovány v souvislosti s trváním frikativy a artikulačním tempem. V práci se také zabýváme kompenzačními tendencemi v oblasti trvání sekvencí "vokál + frikativa", respektive "frikativa + vokál". Základem tohoto výzkumu je přiměřeně rozsáhlý materiál dvojího typu - projevy čtené, pořízené cíleně pro tuto analýzu, a projevy semispontánní, které jsou získány z Pražského fonetického korpusu (dříve Foneticko-akustická databáze češtiny), vytvořené ve Fonetickém ústavu FF UK. Metodicky vycházíme z disertační práce PhDr. Pavla Machače, Ph.D.
|
|
|
Temporální a spektrální struktura českých explozív
Machač, Pavel ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Janota, Přemysl (oponent) ; Ptáček, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je popis českých orálních explozív p b t d tˇ dˇ k g v intervokalické pozici. Výzkum se ubírá dvojím směrem: u všech explozív zkoumáme jejich temporální vlastnosti a u explozív neznělých vybrané spektrální vlastnosti (kap. 12). Hlavním cílem v oblasti temporálních charakteristik je popis trvání celku explozív, fáze závěrové a explozivní s ohledem na místo tvoření a kontrast znělosti. Dále jsme zjišťovali údaje o poměru trvání závěru a exploze. Tematicky navazujeme na předchozí výzkumy (Chlumský 1911 a 1928; Borovičková - Maláč 1967; Mluvnice češtiny 1, 1986) a přinášíme výsledky, které mohou dosavadní poznatky doplnit zejména o údaje z řeči běžně mluvené, semispontánní (blíže viz kap. 2 a 8). Hlavním cílem v oblasti spektrálních chrakteristik je statistický popis frekvenčních vlastností explozivního šumu v kategoriích: spektrální těžiště, směrodatná odchylka spektra, sešikmenost hodnot spektra a špičatost hodnot spektra. Pro tyto parametry se v odborné literatuře běžně užívá souhrnný název spectral moments (např. Forrest a kol. 1988; Blacklock - Shadle 2003; Eriksson a kol. 2004; Bunnell a kol. 2004; Tanner a kol. 2005). Uvedený termín - spektrální momenty - jsme převzali pro dřívější výzkum (Machač - Skarnitzl 2004, 2005) i pro tuto práci. Pro analýzu explozív byla zvolena...
|
host ::
RSS.