|
|
Sehnsucht: úvod k romantické touze
Smolen, Štěpán ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Předložená práce zkoumá zkušenost romantické touhy (Sehnsucht). Usiluje o její vymezení a důkladnou charakteristiku především na základě srovnávání širokého spektra textů evropské a částečně i severoamerické literatury 19. století. Dále za pomoci metody ideálních typů představuje spektrum možných přístupů k této touze v rámci romantismu. Závěrečná část je pak věnována religionisticky relevantním podobám kritiky Sehnsucht a též otázce různých, často zcela protikladných, způsobů uchopení studované zkušenosti v rámci křesťanství. Práce ukazuje praktické důsledky jednotlivých odpovědí na otázku vztahu mezi nekonečnou touhou a konečným světem, mezi přísliby zázračné Modré květiny a všedním dnem. Tyto odpovědi srovnává, a snaží se tak především o vytvoření přehledné mapy různých - příznivých i kritických - postojů k Sehnsucht.
|
|
|
Arabská triáda: al-Lāt, Manāt,'Uzzā a její reflexe v islámu
Elkarne, Zdislava ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá al-Lāt, Manāt a ˁUzzā, třemi bohyněmi starověkých jihozápadních semitských kmenů obývajících Arabský poloostrov a některá území dnešního Jordánska, Sýrie a Iráku. V první části vychází z veršů Koránu, které se týkají bohyní, a sleduje další islámskou reakci na ně. Analyzuje islámské spisy různých literárních žánrů a snaží se ukázat, jak se měnil pohled na tyto bohyně, a potažmo na předislámskou dobu. Ve druhé části analyzuje přímo předislámské prameny zejména epigrafického charakteru a historiografické spisy helénských a raně islámských autorů a usiluje o co nejpřesnější popis povahy těchto bohyň. Předkládá etymologický výklad jmen bohyň, rekonstruuje jejich pravděpodobné božské kompetence a charakterizuje jejich kult. Práce dochází k závěru o významnosti těchto bohyň, která se ukazuje na rozsahu jejich kultu i na výskytu v Koránu a islámské literatuře. Klíčová slova: Al-Lāt, Manāt, ˁUzzā, starověká Arábie, satanské verše
|
|
|
Recepce teologie ikony v myšlenkovém kontextu sakrálního umění západu
Bucková, Jana ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Práce je ve své první polovině shrnutím problematiky vzniku a vývoje ikon, přičemž jde především o rekapitulaci historicko - teologicko filosofických souvislostí ikonoklastických sporů. Vlastním smyslem práce je polemika s předpoklady Leonida Uspenského, (významný představitel teologie ikony), které autor používá pro zdůvodnění nadřazenosti pravoslavného umění ve vztahu k umění Západu. Ve snaze nalézt příčiny rozdílů Východního a Západního umění, je připomenut historicko společenský vývoj Východu a Západu (hledisko sociologické, historické, ekonomické, politické), jímž jsou následně zdůvodněny i odlišnosti v oblasti uměleckohistorické. Práce logicky otevírá jak otázky týkající se ontologického statutu ikony, tak otázky týkající se podstaty a smyslu umění. Jednoznačné řešení ontologického statutu ikony je v práci představeno jako sporné, respektive je poukázáno na existující rozpor mezi myšlením Jana Damašského a pozdějších představitelů východního ikonodulství. Otázka podstaty a smyslu umění je v práci zodpovězena v kontextu myšlení předních evropských filozofů, I. Kanta a G. F. Hegela. Jejich závěry jsou v přímém protikladu k požadavkům, které na umění ikony vznáší pravoslaví. Stanoviska Leonida Uspenského jsou zhodnocena jako stanoviska ovlivněná ruským nacionálním cítěním, které od konce 19. století...
|
|
|
God's name and taboo expressions in religious and profane language
Krankus, Martin ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Práca sa zaoberá pôvodom a úlohou jazykových prostriedkov označujúcich Boha, duchovné bytosti ako aj širšie spektrum slov súvisejúcich s náboženským jazykom jednak v náboženskom jazyku samom, ako aj v jazyku mimonáboženskom, profánnom. Skúma fenomén pravidiel a zákazov vyslovovania Božieho mena a tabuových výrazov, ako aj okolnosti ich porušovania a porovnáva prístupy rôznych vedeckých a teologických disciplín k tomuto problému.
|
|
| |
|
|
Náboženství Mezoameriky z pohledu conquistadorů
Fajkus, Jaromír ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Náboženství Mezoameriky z pohledu conquistadorů (Lidská oběť očima španělských dobyvatelů v kontrastu s novodobou reflexí) Anotace Práce popisuje lidskou oběť u jednoho z nejvýznamnějších mezoamerických etnik - Aztéků - a zabývá se významem tohoto masivně prováděného rituálu a jeho dopady na domorodou společnost. Dvěma primárními kontexty, v nichž je lidská oběť interpretována, jsou politika a dieta, resp. rituální kanibalismus. Práce využívá interpretace mezoamerikanistů od 20. století po současnost, předně však má na zřeteli původní písemná svědectví španělských dobyvatelů, jichž využívá k podložení či vyvrácení vědeckých teorií a k deskripci popisovaných fenoménů. Práce si dala za cíl poukázat na pluralitu přístupů k lidské oběti, problematičnost některých z nich a složitost myšlenkových struktur, jež lidskou oběť zakládají.
|
|
|
Interspiritualita
Koukal, Aleš ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Tématem této práce je fenomén, který se skrývá pod termínem "interspiritualita." Jedná se o intenZÍvní formu vztahu mezi náboženstvími, který je motivován nábožensky a vede ke vzniku spirituality, u níž můžeme konstatovat jednotný charakter. Tato spiritualita se z jádra jedné náboženské tradice vztahuje k mystické zkušenosti příslušníků jiných náboženství. Fundamentálním předpokladem je zde jedinost posvátna, s nímž žádné z náboženství není v privilegovaném vztahu, a které se stejnou plností a intenzitou projevuje v rozličných mystických tradicích různých náboženství. Skrze sdílené porozumění tomuto vztahu se potom vytváří specifický typ náboženské sociality, který je iniciován jednotnou vizí spirituality. K této spiritualitě velmi často patří také některé jiné aspekty jako například silný důraz na komunitu, sociální angažovanost, ekologie nebo politická orientace kriticky se vymezující vůči problémům průmyslové modernity a globálního kapitalismu. Centrálním referenčním rámcem těchto podtémat však zůstává univerzalisticky pojatá spiritualita, která však nezůstává bez vazby ke konkrétní náboženské tradici. Jedná se tedy o spiritualitu, která stojí na okraji jak v rámci tradičních náboženství, tak i v rámci západní alternativní spirituality, která má často velmi individualistický charakter, v němž je veškeré...
|
|
|
Exodus: zakládající zkušenost židovského univerzalismu
Senft, Lukáš ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
V této práci se zabývám filosofií judaismu Achada ha-Ama. Ha-Am bývá považován především za politického myslitele, nicméně judaismu se věnoval v mnoha textech - tyto úvahy se pokouším systematizovat a předložit koherentní zprávu o ha-Amově filosofii judaismu. Zaměřuji se na jeho pojetí postavy Mojžíše a její roli v tvorbě židovské národní identity. Vyzdvihuji proto ha-Amův důraz na funkci židovské kulturní paměti, která nese vzpomínku na exodus a profétický ideál univerzální spravedlnosti, čímž formuje a udržuje židovskou identitu napříč dějinami. Ha-Amova koncepce náboženství není snadno definovatelná, ale právě proto je podnětným materiálem pro religionistické bádání. Spojuje totiž náboženskou tradici s politickým pragmatismem, mytologii s pozitivismem a pokouší se vyzdvihnout partikulární národovectví do služeb univerzálního humanismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zpracování biblického mýtu o stvoření ve spisech Corpus hermeticum a u Filóna Alexandrijského a jejich vzájemné srovnání
Čapek, Martin ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt: Tato práce se zabývá zpracováním biblické kosmogonie vylíčené v prvních dvou kapitolách Genese, v hermetických spisech Corpus hermeticum I (=Poimandrés), Corpus hermeticum III (= Posvátná řeč) a v díle De opificio mundi ("O stvoření světa") z pera židovského filosofa Filóna Alexandrijského. Všichni tři autoři sdílí stejná východiska, jimiž jsou jim Bible v řeckém překladu (Septuaginta) a soudobá řecká filosofie, zejm. stoicismus a (středo)platonismus. Přestože všichni usilují o vytvoření jakéhosi univerzálního nábožensko-filosofického systému, každý k němu dospívá jiným způsobem. Hermetici si z biblického textu vybírají pouze ty prvky, které jim připadají nejvíce abstraktní a univerzální, a neváhají k nim přidávat mnoho vlastních myšlenek a upravit text tak, aby zněl vědečtěji a filosofičtěji, než původní biblický mýtus. Filón se také snaží o určitý univerzální systém, postupuje však opačně a všechny specificky židovské prvky, které hermetici ignorují, se snaží naplnit univerzálním filosofickým obsahem. Kromě toho lze ze srovnání obou textů vysledovat různé naukové rozdíly, jako např. větší důraz na boží transcendenci a pozitivnější zhodnocení kosmu u Filóna. Klíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slova: hermetismus, judaismus, Corpus hermeticum, Filón Alexandrijský.
|
|
|
Satmarští chasidé v Brooklynu
Jančíková, Kateřina ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Hnutí chasidismu1 vzniklo ve východrú Evropě poloviny osmnáctého století. Přes odpor oficiálrúch rabínských kruhů se rychle rozšířilo, takže o století později zde byl chasidismus běžným způsobem života. O další století později byla většina chasidů zavražděna nacisty. Ti, kteří přežili, se rozhodli najít nový domov, kde by mohli žít způsobem, na jaký byli zvyklí. Mezi nimi byla i dynastie satmarských chasidů, která se usadila ve městě New York, USA. Tato práce se snaží odpovědět na otázku, do jaké míry byli úspěšrú. Jak žijí Satmaři v Brooklynu? Jak se jim podařilo zachovat si svou specifickou identitu navzdory každodenní interakci s okolím? Vytvářejí si totiž bariéry mezi sebou a vnějším světem, za účelem zachovám své kultury. Těmito bariérami mohou být sociálrú instituce jako např. škola, synagoga nebo rodina, ale i předpisy týkající se stravovárú nebo oděvu. I přes tyto bariéry dochází k interakci mezi komunitou a okolím. Budu se tedy zabývat popisem těchto bariér, stejně jako vztahy uvnitř komunity i interakci s okolím. Vycházet budu nejen ze sekundárrú literatury, ale také z osobrú zkušenosti s touto komunitou. Satmaři byli úspěšrú. Nejen, že našli nový domov, stali se dokonce největší chasidskou komunitou na světě. Pokud si cestu Satmarů představíme jako osu, pak na jejím počátku stojí Maďarsko a...
|
host ::
RSS.