|
|
Deception techniques in data visualization
Augulis, David ; Děchtěrenko, Filip (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Klíčová slova (česky) klamání, klamavé techniky , vizuální gramotnost rakt (česky) Klamavé techniky zobrazování dat jsou stále více se jevujícím fenoménem. Dříve bylo tak nákladné a pracné vytvořit i prosté vizualizace, že se dalo spoléhat na autoritu jejich tvůrců. To však dnes už není pravdou a každý s přístupem k počítači a internetu je schopen tvořit bezprecedentní množství vizuali í, část z nich úmyslně či nikoliv klamavých. Vizuální gramotnost není součástí základního vzdělání, a tak nemá většina lidí, jak se proti nim bránit. kalářské práci shrnujeme dosavadní poznatky týkající se klamavých technik a výzkumných oblastí, které vyjasňují jak mohou být vizualizace klamavé. V praktické části jsme změřili velikost efektu 9 klamavých technik, z nichž 5 ještě nebylo testováno na soubo vysokoškolských student (N=724). Zkoumali jsme také, jak je tato klamavost modifikována tím jednorázové textové intervence, pro kterou jsme vytvořili několik úrovní, stoupajících ve své podrobnosti. Zároveň jsme taky změřili visuální gramotnost všech účastníků a pozorovali, zda nemá úroveň této schopnosti vliv na efekt klamavých technik. kantní klamavý efekt se ukázal u 6 z 9 technik (aspoň mezi dvěma úrovněmi manipulace). Zároveň jsme taky vyhodnotili efekt jednorázové textové intervence neprůkazný a navrhujeme další kroky...
|
|
|
Effect of Screen Size on Boundary Extension
Šimčík, Natálie ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Děchtěrenko, Filip (oponent)
Pozorování a zapamatování scény může vest k různým paměťovým chybám, jednou z nich je boundary extension neboli rozšíření hranic. Kognitivní fenomén rozšíření hranic způsobuje, že si lidé pamatují části scén, které mohly být přítomny těsně za hranicí fotografie, avšak ve skutečnosti nebyly vidět. Tato práce se zaměřuje na aspekt, který může mít vliv na rozšíření hranic - velikost obrazovky, která byla v předchozích studiích spojována s kognitivními jevy, jako je paměť nebo pozornost. První část práce se skládá z teoretického přehledu, který nejprve uvádí do tématu vnímání scény a dále mapuje poznatky o rozšíření hranic. Druhá část práce popisuje výsledky experimentu provedeného za účelem zjištění, zda velikost obrazovky ovlivňuje rozšíření hranic. Pro účely experimentu byly vybrány dvě rozdílné velikosti obrazovky, monitor stolního počítače a mobilní displej. V rámci provedeného experimentu nebyl zjištěn významný vliv velikosti obrazovky na naměřené rozšíření hranic. Klíčová slova rozšíření hranic, velikost obrazovky, kognitivní psychologie, vnímání scény
|
|
|
Paměťové funkce u dětí s poruchou intelektu
Hanzlíčková, Lucie ; Maulisová, Alice (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Paměťové funkce u dětí s poruchou intelektu se věnuje zmapování kognitivních funkcí, specificky se zaměřením na paměťové funkce, u dětí s diagnosticky potvrzenou lehkou mentální retardací. Práce je spojena se standardizací nově vznikající Neuropsychologické baterie pro děti (NB-D) a s potřebou validovat metodu na různých klinických skupinách. Snahou bylo posoudit, jakým způsobem reagují a skórují děti s lehkým kognitivním oslabením v paměťových subtestech. Hlavním cílem práce je posoudit úroveň paměťových funkcí těchto dětí. Dále je zaměřena pozornost na srovnání stěžejních paměťových funkcí vycházejících z administrace Neuropsychologické baterie pro děti a inteligenčního testu WISC-III v porovnání s kontrolní skupinou dětí s inteligenčním výkonem v pásmu normy. Část literárně-přehledová se zaměřuje na tři stěžejní oblasti. První z nich představuje téma pamětí, její rozdělení z hlediska procesů i systémů, aktuálně používané diagnostické metody, ale i vývoj paměťových funkcí v rámci ontogeneze. Následuje kapitola se zaměřením na poruchy intelektu, v rámci nichž je věnována pozornost terminologickému ukotvení pojmů, inteligenci, mentální retardaci, ale i klasifikaci dle aktuálně platných manuálů. Teoretická část je završena kapitolou o lehké formě poruchy intelektu a...
|
|
|
Rozpoznávání emocí podle zrakových a sluchových vodítek
Hrdličková, Kristýna ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Tato práce se ve své literárně-přehledové části zabývá schopností rozpoznávání emocí a jejím ontogenetickým vývojem napříč modalitami, včetně vlivů, které na tuto schopnost působí. Pozornost je věnována nejčastěji využívaným výzkumným designům a volbě podnětů. Představuje také poznatky o možné senzorické dominanci u dětí. Dále je popsána metoda a výsledky realizovaného kvantitativního výzkumu. Děti ve věku 4-7 let (N = 18), 8-11 let (N = 18) a dospělí (N = 24) se zúčastnili experimentu. Postupně jim byly prezentovány čtyři bloky emočních podnětů zobrazujících emoci radosti a strachu: samostatně videozáznamy výrazů v tváři; samostatně audionahrávky vět v angličtině; současně videa a audia s instrukcí ignorovat video; a současně videa a audia s instrukcí ignorovat audio. Skupiny se mezi sebou nelišily v úspěšnosti rozpoznávání emocí z výrazu tváře (v unimodální i multimodální podmínce) a emocí z hlasu v kongruentní multimodální podmínce. Mladší děti byly méně úspěšné než starší děti a dospělí v poznávání emocí z hlasu v unimodální podmínce a mladší děti i starší děti byly méně úspěšné než dospělí v poznávání emocí z hlasu v nekongruentní multimodální podmínce. Role own-age biasu se neprokázala. Klíčová slova rozpoznávání emocí; vývoj rozpoznávání emocí; databáze emočních projevů; senzorická...
|
|
| |
|
|
Prostorové mapy pro agenty imitující lidské chování
Kotrla, Jakub ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Cílem práce je vytvořit model prostorové mapy, který bude virtuálnímu agentovi pohybujícímu se ve virtuálním světě umožňovat imitovat některé rysy lidského chování. K těm patří především nepřesnost zapamatovaných informací, jejich postupné učení a posléze zapomínání. V práci předkládáme model prostorové mapy vycházející z poznatků psychologie o place cells. Mapa je složena z uzlů, které jsou na začátku rozmístěny do světa rovnoměrně. Agent se ve světě pohybuje a vnímá předměty v něm umístěné. Prostorová paměť dle četnosti vjemů mění počet uzlů a upravuje jejich rozložení. Model umí určit oblasti s větším počtem předmětů a vytváří koncepty míst. Práce podrobně popisuje algoritmy modelu prostorové mapy včetně jejich složitosti. Součástí práce je implementace modelu v jazyku Python, na které jsme testovali vlastnosti modelu. V diskusi navrhujeme řadu možných rozšíření.
|
|
| |
|
|
Modelling eye movements during Multiple Object Tracking
Děchtěrenko, Filip ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Toth, Peter Gabriel (oponent)
Lidé musí sledovat v každodenních situacích více objektů zároveň (např. řízení automobilu nebo kolektivní sporty). Sledování více objektů (MOT) věrohodně simuluje sledování více objektů v laboratorních podmínkách. Když sledujeme cíle v úloze s mnoha dalšími objekty ve scéně, stává se obtížné rozlišit objekty na periférii (crowding). Přestože sledování by mohlo být prováděno pouze pomocí pozornosti, je zajímavá otázka, jakým způsobem lidé plánují své oční pohyby při sledování. V naší studii jsme provedli MOT experiment, ve kterém jsme účastníkům předložili opakovaně několik úloh s proměnlivým počtem distraktorů, nahrávali jsme oční pohyby a měřili jsme konzistenci očních pohybů pomocí Normalized scanpath saliency (NSS) metriky. Vytvořili jsme několik analytických strategií, které se vyhýbají crowdingu a porovnali jsme je s očními daty. Kromě analytických modelů jsme trénovali neuronové sítě na předpovídání očních pohybů v MOT úlohách. Výkon navrhovaných modelů a neuronových sítí jsme vyhodnocovali na datech z nového MOT experimentu. Analytické modely vysvětlovaly variabilitu očních pohybů dobře (výsledky jsou srovnatelné s intraindividuálními rozdíly); předpovědi založené na neuronových sítích byly méně úspěšné.
|
|
|
Comparison of scan patterns in dynamic tasks
Děchtěrenko, Filip ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Nyström, Marcus (oponent) ; Paluš, Milan (oponent)
Sledování očních pohybů je často užívaná technika v mnoha vědeckých oblastech (experimentální psychologie, neurovědy, behaviorální ekonomie apod.), která nám může poskytovat rigorózní data ohledně alokace pozornosti. Vzhledem ke složitosti zpracování data chybějící metodologii, experimentální plány jsou často limitovány na statické podněty; Data s očními pohyby jsou často analyzována pouze s ohledem na základní typy očních pohybů - fixace a sakády. V dynamických úlohách (tedy úlohách s dynamickými stimuly jako např. zobrazení videí nebo úloha Sledování více objektů) se objevuje další častý typ očních pohybů - plynulé sledování. Data s očními pohyby jsou často v dynamických úlohách reprezentovány pomocí syrových dat jako posloupnosti očních pohybů. Tato reprezentace vyžaduje odlišný přístup k analýze dat a je zde mnoho mezer v analytických nástrojích. Tato práce je rozdělena na tři části. V první části uvádíme přehled současných metod na porovnání očních pohybů v dynamických úlohách následovaný čtyřmi simulacemi, ve kterém porovnáváme podobnost posloupností očních pohybů pomocí několik běžně používaných metrik. V druhé části představujeme aktuální přístup ke statistickému testování rozdílů mezi skupinami posloupností očních dat. Představujeme dvě nové metody a ukazujeme jejich použití ve dvou experimentech....
|
|
|
Cognitive Mechanisms Associated with Proneness to Halutinations
Say, Nicolas ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Raudenská, Jaroslava (oponent)
Halucinace jsou často považovány za závažný symptom psychické poruchy. V posledních dekádách se nashromáždily důkazy o výskytu halucinací i u neklinických populací. Zkoumání neklinických vzorků by mohlo zlepšit pochopení procesů, které způsobují auditorní halucinace. Tato práce zkoumá kognitivní mechanismy, u kterých bylo prokázáno, že ovlivňují náchylnost k auditorním halucinacím. Byla použita baterie experimentálních metod ke změření mechanismů, které jsou spjaté s etiologií halucinací. Baterie zahrnovala metody měřící zdrojovou paměť, kognitivní inhibici, bottom-up kognitivní procesy, pracovní paměť a rané traumatické zkušenosti. Studie byla provedena v laboratoři na 52 participantech. Výsledky práce napovídají, že náchylnost k halucinacím je spjata se zhoršenou funkcí top-down kognitivních procesů a s traumatickými zkušenostmi. Nebyla objevena žádná asociace mezi ostatními kognitivními mechanismy a náchylností k halucinacím, a to navzdory předchozím vědeckým zjištěním. Výsledek této práce může naznačovat, že zhoršená zdrojová paměť, pracovní paměť a atypické bottom-up kognitivní procesy mohou rozlišovat osoby s halucinacemi v klinické a neklinické populaci. Další interpretace výsledků může poukazovat na zhoršenou reprodukovatelnost vědeckých zjištění z oblasti výzkumu halucinací. Klíčová slova:...
|
host ::
RSS.