|
|
Problematika překladu románu NeprOsti Tarase Prochas'ka
Gazukina, Jekaterina ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
Diplomová práce Problematika překladu románu NeprOsti Tarase Prochas'ka se zabývá analýzou překladu a specifikací jednotlivých překladatelských řešení nejznámějšího díla současného ukrajinského spisovatele Tarase Prochaska (*1968 v Ivano-Frankovsku). Taras Prochasko je jedním z nejtalentovanějších současných ukrajinských prozaiků a esejistů, patřících k představitelům "stanislavského fenoménu". Jeho díla však vykazují zcela specifické rysy, kterými se liší od jiných ukrajinských postmoderních autorů. Charakteristika autorovy tvorby a její zařazení do kontextu současné ukrajinské literatury je součástí první části práce. Větší pozornost je zde věnovaná Prochaskovu žánrově nezařaditelnému textu NeprOsti, který vyšel v roce 2012 v českém překladu pod názvem Jinací. V druhé části práce jsou uvedena teoretická východiska, kterými jsem se při analýze překladu daného díla řídila. Děj Jinakých je zasazen do etnograficky specifického huculského prostředí karpatské Ukrajiny, jež je bohaté na četné reálie a místní jazykové zvláštnosti, které text výraznou měrou odráží. Z tohoto důvodu je dílo nasyceno řadou problematických a zajímavých jevů, které obecně označujeme jako reálie. Náročnost překladatelského procesu je rovněž vyvolána autorovou osobitou syntaxí, jazykovými hrami a četnými polysémními výrazy....
|
|
|
Analýza českého překladu povídkové sbírky Jurije Vynnyčuka Chachacha
Stelibská, Alexandra ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
Předkládaná diplomová práce Analýza českého překladu povídkové sbírky Jurije Vynnyčuka Chachacha se věnuje analýze překladatelských řešení vybraných jevů na materiálu dvou úvodních povídek sbírky - Chachacha a Kulparkiv, aneb Chachacha 2. Cílem práce je na základě dílčích poznatků zhodnotit překladatelskou metodu Rity Kindlerové, vystihnout její případné klady a zápory. Úvodní kapitoly se věnují osobnosti samotného autora Jurije Vynnyčuka, jeho zařazení do literárního kontextu, charakteristice jeho tvorby celkově a následně i stylistickému rozboru dvou excerpovaných textů. Nedílnou součástí práce je také definování teoretických východisek pro translatologickou analýzu. Stěžejní část práce se pak věnuje analýze překladu konkrétních jevů, jež tvoří stylistické dominanty vybraných textů: stylizace mluvené řeči, stylová diferenciace, frazeologismy a vybrané reálie s důrazem na vlastní jména.
|
|
|
Lingvostylistická analýza románu Deň opričnika Vl. Sorokina (Srovnání s jeho českým překladem)
Beňovský, Jan ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Tvorba Vladimíra Sorokina se stala během třech desetiletí známou nejen v Rusku, ale i ve světě. Jeho romány jsou překládány do mnoha světových jazyků a to zejména pro jeho osobitý postoj k Rusku a jeho politice, historii i společenským otázkám, ale i vztahu k literatuře a umění. Tato témata jsou zasazena do literárního proudu postmodernizmu a konceptualizmu. V roce 2009 vyšel český překlad Sorokinova románu "Den opričníka". Na základě jeho lexikální a stylistické bohatosti byl román vybrán pro ligvostylistickou analýzu. V práci došlo k zařazení Vladimíra Sorokina v rámci literárního proudu. Také byl stručně charakterizován román "Den opričníka", stejně jako byly shrnuty základní rysy opričniny. V zevrubné lingvostylistické analýze bylo podrobeno 17 historických termínů a reálií (дьяк, приказ, скоморох, смута, стрелец, челобитная, ярлык, государь, калики перехожие, соборность, столбовой, трактир, домострой, гусляр, лик, трапеза, батя), které pomáhají vytvářet Sorokinovu fresku "nového" Ruska budoucnosti. Následně je výraz porovnán s českým analogem. Se zvláštní pozorností na srozumitelnost českého překladu jsou pozorovány sémantické rozdíly mezi původním slovem nebo slovním spojením a jejich použitými českými ekvivalenty, čímž se odhalují úskalí jednotlivých překladatelských řešení, především s...
|
|
|
Kategorie reflexivity v česko-ruském kontextu s ohledem na moderní metody výuky češtiny cizincům
Kovbová, Kristýna ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza kategorie reflexivity v češtině ve srovnání s ruštinou, následně navržení a sestavení jazykové příručky ke kategorii reflexivity pro rusky hovořící studenty českého jazyka pro úrovně A1 - B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ). V teoretické části práce jsou na základě vybraných studií analyzovány jednotlivé aspekty kategorie reflexivity v češtině, tedy především reflexivní forma slovesná, reflexivní deagentiv a reflexivní sloveso. Následuje návrh vlastní klasifikace kategorie reflexivity, v němž je systematizován prostudovaný materiál pro potřeby vytvoření jazykové příručky. Cílem praktické části naší práce bylo navrhnout a sestavit jazykovou příručku ke kategorii reflexivity v češtině na materiálu ruského jazyka, vzhledem k tomu, že analýzou současných učebních materiálů k výuce češtiny pro cizince bylo zjištěno, že kategorii reflexivity není přikládána náležitá pozornost, klasifikace reflexiv a reflexivních forem slovesa je nedostatečná, mnohdy dokonce chybí. Při sestavování vlastního učebního materiálu jsme vycházeli ze současné metodické báze pro češtinu jako cizí jazyk SERRJ, podle níž jsme definovali gramatické a lexikální kompetence pro jednotlivé úrovně A1, A2, B1, B2, na základě kterých byla následně navrženy a sestaveny...
|
|
|
Vid a způsob slovesného děje v češtině a ukrajinštině
Žižková, Lenka ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Arkhanhelska, Alla (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou slovesného vidu a způsobu slovesného děje v češtině a v ukrajinštině. Jejím záměrem je popsat prefixy, které se využívají jednak jako prostředky odvozování deverbativních sloves a jednak jako prostředky tvoření vidových dvojic. Práce je rozdělena do kapitol: Úvod, Aspektuální bádání, Slovesný vid, Způsob slovesného děje (aktionsart), Konkurence slovotvorné a tvarotvorné funkce slovesných předpon v češtině a v ukrajinštině, Závěr. V počtu předpon, kterými se odvozují slovesa z různých tříd způsobu slovesného děje a zároveň tvoří vidové páry, se čeština a ukrajinština liší. V češtině je šestnáct takových předpon, v ukrajinštině pouze sedm. Provedená analýza ukázala, že v možnostech uplatnění konkrétních prefixů naopak vykazují oba srovnávané jazyky nápadné shody. Mnoho sloves náležejících do různých tříd způsobu slovesného děje se v západoslovanském i ve východoslovanském jazyce odvozuje naprosto totožnými slovotvornými prostředky. Shoda je i v preferenci totožných prefixů využívaných při čisté perfektivizaci (především česká předpona z- a ukrajinská з-/с-). Klíčová slova slovesný vid způsob slovesného děje (aktionsart) prefix
|
|
|
Ruská "feňa" aneb deklasovaná lexika
Dědinová, Nikola ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Klíčová slova: Rusko. Sociální dialekt. Argot. Feňa. Práce se zabývá ruským sociálním dialektem, jmenovitě argotem kriminálníků a deklasovaných živlů. V první kapitole se věnuje pozornost terminologii, která se používá pro popis mluvy kriminálníků, např. tajný jazyk, smluvený jazyk, argot, žargon, blat, feňa aj. V druhé kapitole se snažíme ozřejmit druhy argotů - všeobecný, vězeňský a specializovaný. V třetí kapitole popisujeme hlavní funkce argotu a v čtvrté se snažíme postihnout historii vývoje argotu v ruském prostředí od počátku až po současnost na základě jeho výzkumu v oblasti lingvistiky, beletrie, penitenciární sociologie i etnografie.
|
|
|
Výprava D. A. Rasovského na Podkarpatskou Rus v roce 1931
Podobová, Marie ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
PODOBOVÁ, Marie. Folkloristická výprava D. A. Rasovského na Podkarpatskou Rus v roce 1931. Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2011. Diplomová práce Tato diplomová práce se zabývá archivním materiálem uloženým v Ústavu dějin umění AV ČR, kterým jsou zápisy D. A. Rasovského z folkloristické výpravy na Podkarpatskou Rus, která se uskutečnila v roce 1931 a která byla zaměřena na výzkum lidového svatebního a pohřebního obřadu a zvyků a obřadů spojených s narozením dítěte. Cílem práce je tento cenný materiál představit a za pomoci odborné literatury analyzovat.
|
|
|
Porovnání specifiky ruských a českých jazykových prostředků reklamních textů s ohledem na genderové aspekty
Steiningerová, Alena ; Loikova-Nasenko, Tatiana (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
V současné době jsou v médiích vedeny četné diskuse na téma diskriminace žen v evropské společnosti. Jazyk jako sociální jev je jedním z nástrojů diskriminace, a proto je cílem této práce zmapovat a zároveň také porovnat produkty ruských a českých textů komerční reklamy z hlediska genderových aspektů. Pro dosažení tohoto cíle je nutné prozkoumat různé roviny jazyka: fonetickou, morfologickou, slovotvornou a lexikální a syntaktickou. Teoretickými východisky pro tuto práci budou knihy o genderové problematice J. Valdrové "Gender a společnost", J. Cvikové a kol. "Žena nie je tovar" a knihy o reklamě S. Čmejrkové "Reklama v češtině, čeština v reklamě" a Z. Křížka a I. Crhy "Jak psát reklamní text". V úvodní části se budeme věnovat obecné charakteristice fenoménu reklamy, jakožto jevu každodenního života. "Na reklamu je třeba nahlížet jako na formu masové komunikace, společenský instrument" . Z hlediska teorie komunikace je to "sémiotický komplexní proces, na němž se prostřednictvím různých kanálů a médií podílejí různé komunikační systémy jako je jazyk, obraz, hudba" a přitom se při tvorbě reklamy používají symboly nacházející se mimo konkrétní reklamní sdělení a odvádějící nás do určitého kulturního kontextu. Proto je možné hovořit i o intertextualitě reklamy. Příkladem intertextuality neboli mezitextového...
|
|
|
Vývoj oslovení v ruštině
Hercíková, Pavla ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Stiessová, Jitka (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo charakterizovat postavení oslovení ve větě, podrobně popsat jeho gramatické (případně pragmatické) vlastnosti a definovat jeho funkce z hlediska syntaktického i obecně komunikativního. Oslovení plní ve větě několik funkcí. Slouží především k navázání a udržení kontaktu. Oslovení ve všech typech vět vybízí k poslechu, ale na rozdíl od citoslovečných zvolání není jeho jedinou funkcí výzva, ale je také nositelem objektivního obsahu, ve kterém se odráží vztah k adresátovi výpovědi. Další funkci oslovení jsme vyvodili na základě našeho rozboru a definovali ji jako funkci citové aktualizace adresáta. Mluvčí použije oslovení za účelem zapojení adresáta do sděleného obsahu výpovědi a tím předpokládá potvrzení svých emocí či voluntativních aspektů. Na základě odborné lingvistické literatury jsme zjistili, že existují tři protichůdné teorie týkající se syntaktické funkce oslovení ve větě - oslovení nevstupuje do struktury věty, oslovení je součástí větné struktury a každé oslovení můžeme nazvat samostatnou vokativní větou. Podle našeho názoru oslovení jako gramatická jednotka vystupuje ve větě jako samostatný větný člen, který nevstupuje do struktury věty, neboť jsme nenašli jediný důkaz, který by podporoval teorii zapojení oslovení do věty. Ačkoliv musíme připustit, že oslovení souvisí...
|
|
|
Sekundární předložky (v rusko-česko-ukrajinském kontextu)
Řezníčková, Veronika ; Archanhelska, Alla (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Předložka jako slovní druh není jednoznačně vymezená. Někteří lingvisté předložku považují za zvláštní morfém, jiní za pomocný, neplnovýznamový slovní druh, další předložku považují za samostatný slovní druh a existují lingvisté, jež předložku vůbec nepovažují za slovo. Předložky můžeme rozdělit po formální stránce na primární a sekundární a podle počtu jejich komponentů na jednoslovné a víceslovné. Sekundární předložku většina lingvistů dělí na adnominální, adverbální a adverbiální, ale jsou lingvisté, jež místo adverbiálních uvádí předložky adadjektivní. O problematice lexikálního významu předložky existují různé teorie, přičemž my se přikláníme k tomu, že předložka má lexikální význam. Tuto skutečnost již dokázal ve své stati I. K. Kučerenko (10) a my jsme si jeho teorii ověřili v praktické části naší práce. Zabývali jsme se sémantickými odstíny vybraných kauzálních sekundárních předložek, kolokáty, jež se v blízkosti předložek vyskytují nejčastěji a také frekvencí kauzálníchpředložek. Předložky mohou v závislosti na určitém kontextu měnit svůj lexikální význam a mohou být zaměňovány synonymními ekvivalenty. Na příkladech z ruského a českého národního korpusu, ruského, českého a okrajově ukrajinského tisku jsme dokázali, že i předložky, jež se prvoplánově nejeví jako kauzální, nebo jež lingvisté mezi...
|
host ::
RSS.