Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 99 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Faktory plodnosti a regionální diferenciace plodnosti v České republice po roce 1991
Kurkin, Roman ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Rychtaříková, Jitka (oponent) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Faktory plodnosti a regionální diferenciace plodnosti v České republice po roce 1991 Abstrakt Disertační práce se zejména zabývá faktory, které ovlivňují intenzitu plodnosti v České republice v době rozsáhlých změn reprodukčního chování od 90. let 20. století až do současnosti. Stěžejní analytické části jsou provedeny na dvou úrovních. Na individuální úrovni práce využívá údajů ze sčítání lidu 2011 a modeluje počet dětí narozených ženám i počet závislých dětí v rámci hospodařící domácnosti ve vazbě na faktory plodnosti. Zařazeny jsou i determinanty plodnosti na straně partnera. Úhrnná plodnost je zase na agregované okresní úrovni využita jako závislá proměnná, kterou ovlivňují faktory regionální diferenciace transverzální plodnosti. Téma faktorů plodnosti je doplněno obecným shrnutím vývoje kohortní i úhrnné plodnosti, diferenční kohortní plodnosti i regionálního aspektu. Široce je také diskutována metodologická problematika sčítání lidu, odlišných ukazatelů plodnosti a přístupu ke studiu na odlišných měřítkových úrovních. Poprvé v historii poklesla hodnota kohortní plodnosti u žen s ukončenou reprodukcí pod dvě děti na jednu ženu podle dat ze sčítání lidu 2011. Výsledky logistické regrese potvrdily významný vliv rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání na počet narozených dětí z kohortního pohledu....
Analýza pracovní neschopnosti a prezentismu v České republice
Krutská, Jana ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Cílem předkládané disertační práce je poskytnout čtenáři co nejkomplexnější pohled na problematiku nemocnosti a úrazovosti pracovníků ve vztahu k docházce do zaměstnání. Práce se zabývá jak pracovní absencí nemocného jedince, tj. pracovní neschopností, tak prezentismem, tedy výkonem výdělečné činnosti navzdory akutně zhoršenému zdravotnímu stavu. Vzhledem k odlišnému charakteru a stupni poznání sledovaných jevů byla každému z nich věnována rozdílná míra pozornosti. Problematika pracovní neschopnosti byla rozpracována šířeji. Vývoj hodnot ukazatelů tohoto jevu byl zasazen do kontextu administrativněprávních změn, ke kterým v České republice od počátku 90. let došlo; na základě individuálních anonymizovaných dat byly dále zjišťovány podmíněnosti jejího výskytu. V části týkající se prezentismu práce seznamuje čtenáře se základními poznatky, které byly o tomto způsobu řešení zdravotní indispozice dosud publikovány. Pozornost byla věnována rovněž vzájemnému srovnání pracovní neschopnosti a prezentismu, a to jak na základě teoretických znalostí, tak praktických poznatků. Úroveň pracovní absence a prezence v České republice v roce 2009 a vliv vybraných demografických a socioekonomických faktorů na výskyt obou jevů byl sledován v závěru práce. Klíčová slova: pracovní neschopnost, prezentismus, nemocenské...
Příjmová chudoba pracujících osob v České republice
Šustová, Šárka ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jitka (oponent) ; Šídlo, Luděk (oponent)
PŘÍJMOVÁ CHUDOBA PRACUJÍCÍCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE Abstrakt Přestože chudoba ve vyspělém světě není otázkou života a smrti jako tomu často bývá v zemích méně rozvinutých, je to téma, kterým je potřeba se zabývat i ve vyspělých zemích. Tematika sociální soudržnosti a sociálního vyloučení hraje v poslední době stále významnější roli i v agendě Evropské unie. V 90. letech se Evropská unie začala zabývat také problematikou tzv. pracujících chudých, tedy osob, které přesto, že jsou zaměstnané, spadají do kategorie chudých. Přitom právě zaměstnání by mělo lidem zajišťovat takový životní standard, kterého lidé bez práce nedosahují. Je nezbytné se tématu pracujících chudých věnovat, tyto osoby identifikovat, zjistit příčiny jejich chudoby a vyvinout taková opatření, aby zaměstnané osoby měly vždy lepší životní podmínky než osoby závislé na sociálních dávkách. Cílem této disertační práce je poskytnout komplexní pohled na problematiku chudoby pracujících osob v České republice. Metody monitorování tohoto fenoménu nejsou zatím dostatečně rozvinuté a zejména nejsou jednotné. Proto je v první části práce věnována pozornost dosavadnímu výzkumu v této oblasti se zaměřením na kritické zhodnocení jednotlivých metod. Jejich kombinací a modifikací je pak definována metodika používaná v rámci této práce. Stěžejní část práce...
Populační vývoj zemí po demografické revoluci
Vítková, Lucie ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Lucie Vítková: Populační vývoj zemí po demografické revoluci Abstrakt Předmětem práce je analýza hlavních rysů populačního vývoje zemí po degrafické revoluci (demograficky vyspělých) a otázka, zda dochází k homogenizaci jejich populačního vývoje. Demografická revoluce je kvalitativní změnou z extenzivního na intenzivní charakter demografické reprodukce a je podmíněna modernizací. Objektem práce jsou země označované nejen jako demograficky vyspělé, ale řazené také mezi tzv. vyspělé země. Tyto země ukončily demografickou revoluci nejpozději v polovině 20. století, což je počátek sledovaného období většiny provedených analýz. Demografická reprodukce probíhá v relativně pevných biologických mantinelech, což vede k její homogenizaci. Během demografické revoluce narostla váha podmíněností společenských, ty jsou příčinou vývojových proměn a specifických rysů, v případě stejných podmínek pak přispívají k homogenizaci vývoje. Předpoklad rozdílných rysů populačního vývoje z důvodu rozdílných společenských podmínek v zemích bývalého východního a západního bloku se potvrdil nejen při dílčích analýzách vývoje hlavních demografických ukazatelů, ale i při seskupení zemí prostřednictvím shlukové analýzy. Hlavní trendy populačního vývoje proběhly nejdříve ve většině zemí západního bloku, později v zemích jižní Evropy a...
Současný stav a perspektivy vývoje počtu a struktury lékařů primární zdravotní péče v České republice
Šídlo, Luděk ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jitka (oponent) ; Hnilicová, Helena (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY VÝVOJE POČTU A STRUKTURY LÉKAŘŮ PRIMÁRNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Autoreferát dizertační práce Luděk Šídlo 2010 Vedoucí dizertační práce: RNDr. Tomáš Kučera, CSc. 3 Úvod, vymezení studované problematiky, zdroje dat Demografické stárnutí lékařů se v České republice stalo v posledních letech velmi diskutovaným problémem, a to především ve spojitosti se zhoršenou dostupností potřebné zdravotní péče. Nejvíce diskutovanou oblastí se stala primární zdravotní péče, přičemž však tato diskuse probíhá spíše na stránkách denního tisku než mezi zainteresovanými orgány. To dokládá také skutečnost, že v současné době neexistuje žádná studie či koncepční materiál, který by se problematikou demografického stárnutí lékařů zabýval. I tento důvod se stal jedním z impulzů, které vedly ke zpracování tohoto tématu. Primární zdravotní péče má v celém systému zdravotnictví velmi klíčové postavení, a to i přes to, že její vymezení spadá až do konce sedmdesátých let minulého století (konference WHO v Alma-Atě v roce 1978). Přesto na legislativní zakotvení v České republice primární zdravotní péče stále čeká. Jedná se o péči, která by měla být místem prvotního kontaktu pacienta se zdravotní péčí, což vyžaduje...
Dementia in the Czech Republic: development, projection and risk factors
Cséfalvaiová, Kornélia ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Malá, Ivana (oponent) ; Růžková, Jiřina (oponent)
Dizertační práca sa zaoberá problematikou demencie, ktorej sociálne, zdravotné a ekonomické dopady sú celosvetovo alarmujúce. Očakávaný dramatický nárast počtu osôb s kognitívnou poruchou bude klásť vysoké nároky na systém zdravotnej a sociálnej starostlivosti. Populačné starnutie a zvýšenie podielu starých osôb vo veku 65+ vyvolalo zvýšenú potrebu venovať sa tejto problematike, keďže vek je hlavným rizikovým faktorom demencie. Rozporné závery európskych a svetových výskumov potvrdzujú náročnosť kvantifikácie ochorenia. Odlišné definície a metodiky merania vedú k odlišným výsledkom. V ČR, v porovnaní s ostatnými vyspelými európskymi krajinami, neexistuje relevantný výskum v oblasti očakávaného nárastu počtu dementných osôb či trendov a determinantov ťažkej kognitívnej poruchy. Dostupné odhady prevalencie demencie v ČR sú založené výlučne na medzinárodných prevalenčných štúdiách EURODEM a EuroCode. Dizertačná práca poskytuje odhad počtu dementných osôb v ČR do roku 2050, založený na konštrukcii úmrtnostných tabuliek pre dementné osoby. Práca tiež zahrňuje analýzu rizikových faktorov ťažkej kognitívnej poruchy, založenú na socio-demografických a zdravotných veličinách. Toto poznanie je veľmi dôležité pre rozvoj či zachovanie účinnej politiky a programov reagujúcich na potreby jedincov žijúcich s kognitívnou poruchou v ČR.
Změny ve věkové struktuře obyvatelstva České republiky a jejich možné důsledky
Holečková, Kristýna ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Bakalářská práce se zabývá významnými demografickými změnami v chování populace České republiky v letech 1989 až 2014. V současné době patří mezi celosvětový problém demografické stárnutí populace, se kterým je spojena řada příčin a důsledků, ať už ekonomických, sociálních nebo politických. Práce se zaměřuje na konkrétní tři oblasti. První z nich je trh práce, se kterým se nejčastěji pojí obava ohledně nedostatku pracovních sil a diskriminace na pracovním trhu. Dále se věnuje systému sociální politiky, konkrétně sociálním službám jako je pečovatelská služba a domovy pro seniory a v poslední řadě poukazuje na stále rostoucí náklady na zdravotní péči. Cílem práce tak je podrobně popsat oblasti, které se změnou ve věkové struktuře souvisí a následně navrhnout možná opatření, jak dopadům spojenými s demografickým stárnutím nejlépe čelit i s ohledem na budoucí vývoj. Podstatná část práce je také věnována vývoji vybraných demografických ukazatelů a projekci obyvatelstva.
Zaměstnanost absolventů vysokých škol
Fodorová, Veronika ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Miskolczi, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zaměstnaností absolventů vysokých škol. Práce poskytuje celistvý pohled na vysokoškolské absolventy i v porovnání s celou populací a populaci vysokoškolsky vzdělaných. Čerpat z ní mohou především zájemci o studium na vysoké škole a studenti na vysoké škole, ale i (potenciální) zřizovatelé vysokých škol. V práci jsou uvedeny míry nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání a dále míry nezaměstnanosti absolventů podle doby od absolvování, kraje vysoké školy, zřizovatele vysoké školy a typu vysoké školy. Důležitou součástí jsou standardizované míry nezaměstnanosti jednotlivých škol. Dále je také vypočítána nezaměstnanost u absolventů Vysoké školy ekonomické podle fakult. Navíc jsou přidány hodnoty průměrného hrubého měsíčního výdělku podle vzdělání se zaměřením na vysokoškolsky vzdělané podle odvětví. Celá práce se zabývá hodnotami pouze pro Českou republiku.
Bezdětnost ve vztahu k rodinnému chování v České republice
Hon, Filip ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Miskolczi, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou bezdětnosti, dalších vybraných ukazatelů vztahujících se k rodinnému chování populace Českých zemí a jejich kontextu v jednotlivých etapách historického vývoje. Jejím hlavním cílem je sestavit kompilaci z dat sčítání lidu od roku 1930 o bezdětnosti žen za jednotlivé věkové skupiny, která není nikde dostupná. Na začátku je věnována kapitola věcem teoretickým, poté následuje již samotná analýza zvolených období. Nejprve za první polovinu dvacátého století, tedy alespoň za roky, kde jsou dostupná data. Tato kapitola je ukončena sčítáním lidu v roce 1950, protože po něm již přestává mít na změny v populačním myšlení zásadní vliv druhá světová válka a spíše se začíná projevovat působení nového, socialistického státního zřízení, přičemž době jeho vlády je věnována kapitola následující. Poslední kapitola je potom věnována období po sametové revoluci až k nejnovějším dostupným datům, v době psaní této práce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 99 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Langhamrová, Jana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.