|
|
Role mikrobioty v experimentálním myším modelu psoriázy
Jirásková Zákostelská, Zuzana ; Stehlíková, Zuzana ; Klimešová, Klára ; Rossmann, Pavel ; Dvořák, Jiří ; Novosádová, Iva ; Kostovčík, Martin ; Coufal, Štěpán ; Šrůtková, Dagmar ; Hudcovic, Tomáš ; Štěpánková, Renata ; Rob, F. ; Jůzlová, P. ; Herzogová, J. ; Tlaskalová-Hogenová, Helena ; Kverka, Miloslav
Myší model psoriázy a gnotobiotické techniky jsou velmi důležitými nástroji pro pochopení, jakou roli hrají střevní a kožní mikrobiota v patogenezi psoriázy. V našich experimentech jsme ukázali, že bezmikrobní myši, stejně tak jako konvenční myši léčené antibiotiky, mají nižší míru kožního zánětu, než myši kontrolní. Léčba širokospektrými antibiotiky vedla u myší k dramatickým změnám ve složení střevní mikrobioty, především jsme pozorovali extenzivní nárůst řádu Lactobacillales. Abychom zodpověděli otázku, zda má řád Lactobacillales potenciální efekt na tíži kožního zánětu, monokolonizovali jsme myši kmenem L. plantarum WCFS1. Také tyto monokolonizované myši vykazovali nižší míru zánětu, než myši konvenční. Abychom ale porozuměli tomu, jestli je mikrobiální dysbióza příčinou či následkem onemocnění, je třeba mikrobiální kolonizaci dále analyzovat.
|
|
| |
|
| |
|
|
Predikční imunologické znaky u diabetes mellitus 1. typu
Včeláková, Jana ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Kverka, Miloslav (oponent)
4 Abstrakt Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je orgánově specifické autoimunitní onemocnění, které je charakterizováno zničením beta buněk pankreatu produkujících inzulin. Hlavní roli při destrukci beta buněk hraje buněčná komponenta imunitního systému, především autoreaktivní T lymfocyty. V současné době je snaha o vytipování jedinců ve fázi prediabetu, u kterých ještě nedošlo ke klinické manifestaci choroby, a u těchto jednotlivců nasadit léčbu s cílem zastavit nebo alespoň zpomalit destrukci beta buněk. V rámci našeho výzkumu jsme s kolegy identifikovali několik kandidátních drah a proteinů, které by mohly hrát při vzniku diabetu zásadní roli. Jedná se především o aktivaci antivirových a Th17 drah, které jsou často spojovány se vznikem DM1. Další výsledky ukazují na rozdíly v počtu dendritických buněk a v jimi produkovaných cytokinech. Prokázali jsme, že reaktivita imunitního systému prvostupňových příbuzných diabetiků se velmi liší od zdravých kontrol a že ke zvolení vhodné imunointervenční léčby, bude třeba brát v potaz i protilátkový profil pacientů, neboť výše titrů protilátek asociovaných s diabetem nám s velkou pravděpodobností bude dělit DM1 do dalších podskupin, dle agresivity autoimunitního zánětu. Imunologické pochody, heterogenita DM1 a pravděpodobně i odlišné molekulární mechanismy jeho vzniku...
|
|
|
Role slizniční imunity a střevní mikroflóry při vývoji zánětlivých onemocnění
Málková, Jana ; Kverka, Miloslav (vedoucí práce) ; Bártová, Jiřina (oponent)
Střevní mikroflóra zásadně ovlivňuje fungování lidského organismu. V okamžiku, kdy je narušena rovnováha v jejím složení, může dojít k indukci nebo prodloužení trvání relapsu již existujících chronických zánětlivých onemocnění, mezi něž patří i idiopatické střevní záněty (IBD). Mechanismus, jímž by bylo možné odlišit prospěšné mikroby od škodlivých, stále není znám. Cílem této práce bylo zkoumat interakce imunitního systému s mikroby, kteří jsou různým způsobem spojeny s patogenezí IBD. Escherichia coli je převládajícím aerobním mikroorganismem lidského trávicího traktu. Tento druh zahrnuje nejen mikroby zapojené v indukci IBD, ale i ty které napomáhají s jejich léčbou. Pro další experimenty byly vybrány 4 kmeny E. coli, které mají různý vztah k patogenezi IBD: E. coli Nissle 1917 (EcN; je úspěšně používána při léčbě IBD), E. coli kmeny LF82 a p19A (patrně hrají roli při patogenezi IBD), E. coli kmen K6 (není používán v léčbě a není známo, že by hrál roli při patogenezi IBD). K pokusům byly používány jak živé, tak inaktivované bakterie. Různé způsoby inaktivace bakterií (1% formaldehyd, teplo, UV záření) mohou měnit jejich antigenní strukturu, a proto jsme se zaměřili na sledování změn ve schopnosti inaktivovaných mikrobů vyvolat imunitní odpověď. Nejprve jsme pomocí nepřímé imunoenzymatické metody...
|
|
|
Bariérová funkce střeva v patogenezi nekrotizující enterokolitidy
Coufal, Štěpán ; Kverka, Miloslav (vedoucí práce) ; Vančíková, Zuzana (oponent)
Abstrakt Nekrotizující enterokolitida (NEC) je závažné a život ohrožující onemocnění gastrointestinálního traktu (GIT) novorozenců. Jde o poruchu adaptace GIT novorozence na extrauterinní život, která postihuje zejména nedonošené novorozence nebo novorozence trpící vrozenými vývojovými vadami GIT či srdce. Významnou roli v patogenezi NEC hraje porucha střevní bariéry a přítomnost abnormální střevní mikroflóry. Diagnostika NEC je v současné době založena na přítomnosti klinických příznaků - distenze břicha, příměs krve ve stolici a radiologickém nálezu pneumatosis intestini. V časné fázi onemocnění jsou příznaky značně nespecifické a neumožňují jednoznačné odlišení NEC od jiných poruch GIT či sepse. Cílem této práce je zlepšit porozumění zánětlivé odpovědi novorozence při NEC a najít vhodný ukazatel, který by umožnil časnou diagnostiku NEC a tím i včasnou intervenci. Cytokiny mají význačnou úlohu v regulaci imunitní odpovědi. I přes popsanou souvislost některých cytokinů s NEC, nebyla zánětlivá odpověď při NEC dostatečně popsána. V rámci této diplomové práce byl podán přehled hladiny koncentrací 40 cytokinů souvisejících se zánětlivou odpovědí. Intestinal - Fatty Acid Binding Protein (i - FABP) je...
|
|
|
Bacterial components in experimental intestinal inflammation prevention and therapy
Kverka, Miloslav ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Šedivá, Anna (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Zatímco silná imunitní odpověď je nezbytná pro zabránění infekce patogeny, stejná odpověď namířená proti antigenům komenzální mikroflóry může vést ke vzniku chronického zánětlivého onemocnění, jakým jsou idiopatické střevní záněty (IBD). Manipulace s imunitní odpovědí pomocí mikrobiálních antigenů představuje zajímavou metodu k prevenci a léčbě IBD. Naším cílem bylo rozšířit znalosti o regulaci střevního zánětu a izolovat bakteriální složku vhodnou k této manipulaci. Jedním z mechanismů, jakým se střevní sliznice brání rozvoji chronického zánětu, je modulace lokálního metabolismu glukokortikoidů (GC). V našich pokusech jsme prokázali, že experimentální střevní zánět spouští zpětnovazebné mechanismy ve střevní stěně a mezenteriálních uzlinách, které snižují zánětlivou pohotovost v této oblasti a zesilují účinnek GC. Regulace účinku endogenních GC na pre-receptorové úrovni představuje významný homeostatický mechanismus v zánětem postižené střevní sliznici. Vlastním spouštěčem střevního zánětu u IBD je buďto porucha složení střevní mikroflóry, nebo přítomnost doposud neznámých patogenních mikroorganismů. Oba tyto faktory mohou být napraveny podáváním probiotických bakterií. V našich pokusech jsme prokázali, že krmení myší probiotickými bakteriemi zvyšuje jejich rezistenci k vyvolání experimentálního střevního...
|
|
|
Gut microbiome and colorectal cancer
Tlaskalová-Hogenová, Helena ; Klimešová, Klára ; Zákostelská, Zuzana ; Kverka, Miloslav ; Hornová, Michaela ; Vannucci, Luca ; Štěpánková, Renata ; Hudcovic, Tomáš ; Kozáková, Hana ; Rossmann, Pavel
The work deals with metagenomic approaches that are currently being used to decipher the genome of the microbiota (microbiome), and, in parallel, functional studies are being performed to analyze the effects of microbiota on the host.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.