|
|
Vliv předpětí na změnu mechanických vlastností stěn aort
Veseleňáková, Eva ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Klemera, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Eva Veseleňáková Školitel: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv předpětí na změnu mechanických vlastností stěn aort Předmětem této diplomové práce je sledování vlivu předpětí na změnu mechanických vlastností stěn aorty. Katedra biofyziky a fyzikální chemie na Farmaceutické fakultě UK HK se studiem mechanických parametrů biologických materiálů, případně umělých materiálů zabývá už mnoho let. Cílem této práce je navázat na započatý výzkum měření vlastností cévních stěn, protože změny mechanických vlastností cév jsou průvodním jevem stárnutí organismu a s tím související celé řady onemocnění kardiovaskulárního systému. Teoretická část této práce je věnována anatomické a histologické stavbě aorty. Shrnuje teoretické poznatky z biomechaniky a reologie viskoelastických těles. Zabývá se fyziologickou funkcí a biofyzikou krevního oběhu a popisuje patologické změny struktury cévní stěny, které souvisejí se změnami jejích mechanických vlastností. Experimentální část je zaměřena na přípravu biologického materiálu, tvorbu vzorků, metodiku měření a zpracování výsledků. Vzorky byly měřeny na elastometru zkonstruovaném a vyvinutém na pracovišti Katedry biofyziky a fyzikální chemie....
|
|
| |
|
| |
|
|
Stanovení spektra mastných kyselin u pacientů podstupujících léčbu taxany
Kuříková, Barbora ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Autor diplomové práce: Bc. Barbora Kuříková Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Konzultant: prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. Název diplomové práce: Stanovení spektra mastných kyselin u pacientů podstupujících léčbu taxany Diplomová práce se zabývá stanovením spektra mastných kyselin v erytrocytech u pacientů, kteří podstoupili léčbu taxany. Teoretická část se věnuje obecným vlastnostem mastných kyselin, jejich syntéze a degradaci. Dále je zaměřena na téma rakoviny prsu, na problematiku léčby za pomoci taxanů a na negativní účinky spojené s použitím taxanů, především polyneuropatii. Popisuje se zde i plynová chromatografie, která se v běžné praxi ke stanovení mastných kyselin využívá. Experimentální část je rozdělena na tři části. První část obsahuje popis pracovního postupu, chromatografické analýzy a vyhodnocení této analýzy. V druhé části porovnává spektra mastných kyselin u pacientů bez a s vyvinutou polyneuropatií. A v části poslední porovnává spektra mastných kyselin před začátkem léčby taxany, po podání a přibližně měsíc po podání taxanů. Výsledky experimentální části jsou zhodnoceny na konci práce. Klíčová slova: taxany, polyneuropatie, esenciální mastné kyseliny, omega-3 a omega- 6...
|
|
|
Sledování poškození plicní funkce infekčním onemocněním COVID-19 pomocí spirometrie
Petrásková, Eva ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Bernhauerová, Veronika (oponent)
Tato práce je zaměřena na měření a porovnání výsledků funkčního vyšetření plic u pacientů před a po prodělání koronavirové nemoci 2019 (COVID-19, coronavirus disease 2019), dále se věnuje i srovnání náležitostí, tj. fyziologických dat pro konkrétní osobu, s naměřenými hodnotami po prodělané nemoci. Je sledován vztah mezi plicní funkcí a vztahem ke kouření, pohlaví, věku, a v neposlední řadě i dobou měření po prodělání COVID-19. Vyšetření bylo realizováno prostřednictvím spirometrie v pneumologické ambulanci. Z ní pak byla získána data ke statistickému zpracování. V teoretické části diplomové práce je charakterizován respirační systém spolu s vyšetřením jeho funkce. Kromě toho je zde popsáno infekční onemocnění COVID- 19. Cílem práce bylo vybrat vhodné pacienty, kteří prodělali onemocnění COVID- 19, ale netrpí jinými, závažnými respiračními problémy, provést měření a dále statisticky zhodnotit vztah mezi naměřenými výsledky. Experimentu se účastnilo 66 osob ve věku 21-94 let, z toho 43 mužů a 23 žen. Byl prokázán převážně negativní vliv COVID-19 v samotných hodnotách zkoumaných ukazatelů ve spirometrickém měření, stejně tak bylo vidět zhoršení u mužů více než u žen, role mladšího věku na lepší výsledky spirometrického měření byla rovněž prokázána. Avšak rozdíly výsledků byly velmi malé a statisticky...
|
|
|
Význam asistenta pedagoga na 1. stupni základní školy
Kuchařová, Monika ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je vyzdvihnout význam asistenta pedagoga z hlediska přínosu ve výchovně vzdělávacím procesu u žáků se SVP na primárním stupni vzdělávání. Teoretická část práce se opírá o problematiku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Reflektuje současný trend vzdělávání, který se opírá o jednotná práva všech na vzdělání a to zejména v případě odlišnosti ať už zdravotní nebo sociální, popisuje inkluzivní přístupy ve vzdělávání. Inkluze se opírá o kooperaci vybraných činitelů - žáka, vedení školy, pedagogů, asistentů pedagoga, zákonných zástupců a zástupců poradenských zařízení, proto se teoretická část dotýká i uvedené problematiky. Dále obsahuje charakteristiku žáků se SVP a sumarizuje zdravotní postižení, sociální a zdravotní znevýhodnění, která opravňují žakovi přidělení asistenta pedagoga ve výuce. Asistenta pedagoga přibližuje z profesního hlediska - výklad profese, potřebné vzdělání k výkonu profese, historický vývoj z hlediska výskytu této profese při výuce a současně i zachycení vývoje významu této role. V praktické části byl proveden kvantitativní výzkum realizovaný formou online dotazníků. Cílem bylo potvrdit nebo vyvrátit dvě hypotézy. První z nich byla, že role asistenta pedagoga je v procesu vzdělávání přínosná pro žáky se SVP. Následně mělo dojít na základě konkrétního...
|
|
| |
|
|
The influence of critical condition of patients on DNA damage
Verešpejová, Natália ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
V decembri 2019 sa začali objavovať prvé prípady pacientov s pneumóniou, ktorá prerástla v syndróm akútnej respiračnej tiesne a spôsobovala problémy s dýchaním. Koronavírusová choroba 2019 (COVID-19) je príčinou globálnej pandémie a spôsobuje ju závažný akútny respiračný syndróm koronavírus 2 (SARS-CoV-2). Za progresiu ochorenia je zodpovedná komplexná súhra faktorov. Niektoré štúdie naznačujú, že podporuje vznik oxidačného stresu a teda môže viesť k oxidačnému poškodeniu buniek a DNA. Cieľom tejto štúdie bolo pozorovanie závislosti medzi oxidačným poškodením DNA a kritickým stavom spôsobeným ochorením COVID-19 s použitím techniky kométovej analýzy. Základný princíp použitej metódy spočíva vo fixácii lymfocytov v agarózovom gély, odstránení membrány a cytoplazmy buniek, inkubácii so špecifickými enzýmami a elektroforéze. V procese elektroforézy dochádza k migrácii negatívne nabitých fragmentov DNA smerom k anóde a bunka tak nadobúda typický tvar kométy. Kométy vizualizujeme pomocou DNA interkalačného farbiva etídia bromidu. Kvantifikovali sme jednoreťazové zlomy a s použitím špecifických enzýmov (modifikácia metódy na detekciu špecifických lézií) aj oxidované pyrimidíny a puríny. Výsledky sú udávané ako % tail DNA, teda množstvo DNA vo chvoste kométy v percentách. Stanovenie DNA poškodenia...
|
|
|
Stanovení hladin mastných kyselin ve vybraných tkáních
Kynclová, Kamila ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Kubíček, Vladimír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Kynclová Kamila Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení hladin mastných kyselin ve vybraných tkáních Mastné kyseliny jsou nedílnou součástí mnoha metabolických procesů v organismu. Práce se v teoretické části zabývá především omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami, jejich obecnou charakteristikou, metabolismem a vlivem na různá onemocnění. Jsou zde popsány role mastných kyselin v nádorových onemocněních, neuropsychiatrických poruchách a onemocněních zánětlivých. V práci je dále zmíněna metoda plynové chromatografie, která byla použita pro stanovení hladin mastných kyselin. Experimentální část práce se zabývá stanovením podílu mastných kyselin ve vybraných tkáních a je složena z pracovního postupu, chromatografické analýzy a výsledků. Analyzováno bylo 13 mastných kyselin v 7 různých tkáních: subendokardiální tkáni, tkáni z parenchymu jater, tkáni ledvin a nadledvin, kosterním svalu, tukové a mozkové tkáni. Tkáně byly odebrané od 20 zdravých, náhle zemřelých, jedinců. Dárci byli rozděleni do dvou skupin podle věku. Získané údaje byly statisticky zpracovány a rozděleny podle jednotlivých mastných kyselin. V závěru jsou zhodnoceny výsledky mezi skupinami...
|
|
| |
host ::
RSS.