|
|
Krátkodobý efekt používání chytrého telefonu na aktivní selektivní zrakovou pozornost
Nehasil, Lukáš ; Veselý, Viktor (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá krátkodobým efektem používání chytrého telefonu na selektivní zrakovou pozornost. Cílem práce je zjistit, zda je po jednorázové expozici možné zjistit změnu aktivní selektivní zrakové pozornosti a zda sportovní organizace omezují používání mobilních telefonů svých cvičenců. V teoretické části práce shrnuje vývoj výzkumu pozornosti a popisuje závěry recentních studií zabývajících se tématem chytrého telefonu a pozornosti. Metodika: Změna pozornosti byla měřena pomocí opakovaného Testu pozornosti d2. První měření proběhlo po 10 minutách používání chytrého telefonu, druhé bez použití telefonu. Dále byli telefonicky kontaktováni zástupci pražských sportovních organizací s otázkami zaměřenými na pravidla používání mobilních telefonů. Výsledky: Lepší výkon soustředění byl zjištěn u měření bez předchozího používání chytrého telefonu. V konfidenčním intervalu 95 % je výkon soustředění s telefonem v rozmezí 83 % - 95 % výkonu soustředění bez telefonu. Při porovnání prvních dvou řádků nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly oproti zbytku testu. Kontaktováno bylo 85 zástupců 66 pražských sportovních organizací. Omezení používání mobilního telefonu během tréninků bylo zaznamenáno ve 42 případech, během soutěží ve 32 a v určitém časovém intervalu před těmito událostmi pouze v 6...
|
|
|
Využití mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci
Batelková, Barbora ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Bárta, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci. Hlavním cílem práce je rešerše dostupných mobilních aplikací pro vestibulární rehabilitaci, zhodnocení jejich relevantnosti a použití některé z nich u pacienta. Dalším cílem je uvedení přehledu odborné literatury zabývající se tématem mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci V teoretické části jsou shrnuty poznatky týkající se tématu anatomie a fyziologie vestibulárního systému, kompenzace vestibulárních poruch a vestibulární rehabilitace. Dále pak jsou uvedeny informace o mHealth aplikacích a aplikacích v rehabilitaci. Následuje rešerše dostupné literatury týkající se tématu práce a rešerše mobilních aplikací dostupných na Google Play Store, které jsou nebo mohou být určeny pro využití ve vestibulární rehabilitaci. V praktické části jsou uvedeny kazuistiky dvou pacientů s vestibulární poruchou, kterým byla aplikována terapie pomocí mobilní aplikace Tebokan po dobu 4 týdnů. U pacientů byly provedeny 3 měření - vstupní, průběžné a závěrečné. Využity byly standardizované testy pro stabilitu stoje (Clinical Test of Sensory Interaction and Balance, CTSIB) a chůze (Functional Gait Assessment, FGA) a vyšetření dynamické zrakové ostrosti (DVA test). Také byl využit standardizovaný dotazník k hodnocení...
|
|
|
Otolithic system disorders in patients with positional vertigo.
Jendrichovská, Lucia ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Jednou z funkcií rovnovážneho systému je vnímanie smeru pôsobenia gravitačného vektora. Poškodenie rovnovážneho systému je vyjadrené zmenou vnímania vertikálnej osi. Cieľom práce je zhodnotenie funkcie otolitového systému prostredníctvom vyšetrenia subjektívnej zrakovej vertikály (SVV) u pacientov s benígnym paroxyzmálnym polohovým vertigom (BPPV). Teoretická časť práce sa zaoberá anatómiou a fyziológiou vnútorného ucha, zameriava sa na etiopatogenézu, klinický obraz, vyšetrenie a liečbu polohových závratov. Súčasťou praktickej časti je vyšetrenie 5 pacientov u ktorých bol diagnostikovaný polohový závrat - BPPV. U týchto pacientov sme prevádzali vyšetrenie subjektívnej zrakovej vertikály pomocou digitálneho zariadenia. Sledovali sme optokinematickú rotáciu okolia v statických a dynamických podmienkach. Po vyšetrení a zaznamenaní vstupných údajov bola prevedená liečba repozičným manévrom podľa Epleya. Bezprostredne po vykonaní liečby sme znovu zhodnotili hodnoty SVV. Namerané hodnoty po prevedení repozičného manévru potvrdili zlepšenie hodnôt SVV u všetkých probandov s BPPV.
|
|
|
Princip otevřených a uzavřených kinematických řetězců a jeho využití v praxi.
Hájek, Jiří ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Kurková, Simona (oponent)
Bakalářská práce Princip otevřených a uzavřených kinematických řetězců a jeho využití v praxi 7 Abstrakt Pojmy otevřený (OKŘ) a uzavřený (UKŘ) kinematický (kinetický - OKIŘ a UKIŘ) řetězec jsou velmi často využívaným prvkem ve fyzioterapii. Tento pohled však má problém v definici řetězců jako takových. V teoretické části jsme se zaměřili na definice dle jednotlivých autorů, publikace a studie, které pojmy zmiňují. Jelikož v literatuře jsou pojmy UKŘ a OKŘ resp. UKIŘ a OKIŘ vnímány velmi různě a mnoho autorů si je upravilo k obrazu svému. Na základě získaných poznatků shledáváme pohled UKŘ a OKŘ resp. UKIŘ a OKIŘ jako nedostatečný, nejednotný a tím i matoucí. V práci jsme se snažili zaměřit na zpracování co nejvíce různých zdrojů zabývajících se danou problematikou. V praktické části jsme využili strukturovaného dotazníku zaměřeného na pracující terapeuty. Dotazovali jsme se na to, jak pojmy UKŘ a OKŘ resp. UKIŘ a OKIŘ používají a jakou s nimi mají zkušenost ve své klinické praxi. Cílem bylo zjistit: pro popis jakých situací jsou tyto pojmy užívány a jak jsou vnímány v různých kineziologických situacích. A v jaké míře jsou používány ve shodě s definicemi anebo nakolik se od nich liší. Na základě výsledků z dotazníku a zmiňovaných literárních zdrojů lze usuzovat, že ve fyzioterapeutické společnosti jsou pojmy...
|
|
|
Vliv sluchu na stabilitu stoje
Pavlová, Monika ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Koutná, Sára (oponent)
Stabilita stoje je zajišťována díky informacím ze smyslových ústrojí, ke kterým se řadí vestibulární systém, zrak, propriocepce a sluch. Úloha sluchu bývá často opomíjená. Tato práce si dává za cíl zjistit, zda sluch hraje nějakou roli při udržování stability stoje. Teoretická část této bakalářské práce shrnuje dosavadní poznatky o sluchovém ústrojí. Zabývá se dalšími systémy, které stabilitu stoje ovlivňují a v neposlední řadě se pokouší shrnout dosavadní výsledky zkoumání vlivu sluchu na stabilitu stoje. Praktická část je tvořena vyhodnocením stabilometrického testování 16 zdravých probandů (8 žen a 8 mužů) za využití zvukové stimulace. Probandi byli testováni ve dvou měřeních s rozestupem minimálně 1 týdne. Nejprve v 10 podmínkách bez zvukové stimulace. Následně za využití zvukové stimulace, vždy ve stejné pozici - stoj se zavřenýma očima na měkké podložce. Zvuková stimulace se skládala z těchto nahrávek: mluvené slovo, kterému proband rozumí (předpověď počasí v českém jazyce), vyřazení sluchových vjemů za pomoci špuntů do uší, stimulace bílým šumem, mluveným slovem, kterému proband nerozumí (čínština nebo finština) a sdělení s obsahem, na který byl proband dotazován po skončení měření otázkou. Cílem této části práce bylo ověřit, zda dojde ke změně jednotlivých vybraných parametrů při zvukové...
|
|
|
Efekt vestibulární rehabilitace u pacientů s periferní vestibulární lézí
Kačerová, Veronika ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Závratě jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře. Jejich častou příčinou je periferní vestibulární léze. V poslední době se objevuje stále více důkazů ohledně efektu vestibulární rehabilitace u těchto pacientů. Cílem teoretické části této diplomové práce bylo poskytnout ucelený přehled informací o periferní vestibulární lézi s důrazem na možnosti fyzioterapeutické intervence. V práci byly podrobně popsány jednotlivé periferní vestibulární léze, vestibulární rehabilitace, principy jejího fungování a mechanismy nápravy vestibulárních funkcí. Hlavním cílem experimentální části této práce bylo zhodnotit efekt vestibulární rehabilitace u pacientů s periferní vestibulární lézí. Hodnocena byla stabilita stoje a chůze a subjektivní vnímání obtíží pacientem. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 31 pacientů (22 žen a 9 mužů). Věkový průměr pacientů byl 60 let (SD ± 13 let). Průměrná doba trvání obtíží byla 30 měsíců (SD ± 52 měsíců). Pro objektivizaci byl proveden: modifikovaný Clinical Test of Sensory Interaction on Balance (mCTSIB), Dynamic Gait Index (DGI) a Vestibular Rehabilitation Benefit Questionnaire (VRBQ). Měření proběhlo před započetím rehabilitačního programu a po jeho skončení. Každý pacient absolvoval rehabilitace 4 - 6x v průběhu 2 - 3 měsíců. Celkové dílčí výsledky testů byly zaznamenány...
|
|
|
Sumativní evaluace zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek se zaměřením na užívání tabákových výrobků
Kučerová, Klára ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na evaluaci zákona č. 65/2017 Sb., Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek se zaměřením na užívání tabákových výrobků. K hodnocení tohoto zákona bylo přistupováno na základě principů sumativní evaluace, která byla zaměřena na dopady zákona o ochraně zdraví a na plnění jeho stanovených cílů. Mezi teoretická a věcná východiska práce patří krom evaluací především tabáková kontrola v ČR. Praktická část práce je založena na kvantitativním výzkumu, který využívá sekundární data. Tento výzkum byl následně doplněn informacemi z polostrukturovaných expertních rozhovorů. Analýza je zaměřena na hodnocení celkem 15 indikátorů, které představují oblasti, na které mohlo mít přijetí zkoumaného zákona dopad. Tyto indikátory se týkají především oblasti kuřáctví a zdraví, ale také tabákového průmyslu, pohostinství či státního rozpočtu. Hodnocení indikátorů vychází z porovnání dvou časových řad, přičemž jedna z nich zobrazuje reálnou situaci a ta druhá extrapoluje situaci bez přijetí zkoumaného zákona. Výsledky analýzy byly následně diskutovány ve vztahu k plnění nejen stanovených cílů a dopadů zákona, ale také jeho účinnosti a užitečnosti. Dopady zákona o ochraně zdraví byly nejvýraznější v oblasti veřejného zdraví, ale některé dopady se projevily i na chování...
|
|
|
Subjektivní percepce zrakové vertikály
Radvanská, Edita ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Rovnovážný systém je multisenzoricky organizovaný celek využívající aferentace z exteroreceprotů, enteroreceptorů a proprioceptorů, zraku a vestibulárního systému. Součástí vestibulárního labyrintu jsou otolitové orgány v utriculu a saculu, které jsou schopné určit směr působení gravitačního vektoru. Tato funkce je velice důležitá k zajištění stabilní postury při stoji a chůzi. Schopnost správně vnímat geofyzikální vertikálu se ztrácí ve chvíli, kdy je vestibulární systém poškozený. U člověka můžeme vyšetřovat subjektivní haptickou, posturální a zrakovou vertikálu. V naší práci se budeme zabývat pouze subjektivní zrakovou vertikálou (SVV). Práce se skládá z rešerše článků o patofyziologii SVV a jejího měření. V rámci experimentu porovnáme přesnost vyšetření metodou Bucket method a mobilní aplikací Visual Vertical na zdravých probandech.
|
|
|
Specifika péče o ženu s postpartálním krvácením v intenzivní péči
Kučerová, Klára ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na specifika péče o ženu s poporodním krvácením v intenzivní péči. Součástí práce jsou dva segmenty, teoretický a empirický. První segment je zaměřen na teoretickou část, kde jsou uvedeny dosavadní poznatky z odborné literatury přibližující problematiku krvácivých komplikací provázejících porod, především poporodní období, kdy při nevčasném řešení může dojít k ohrožení života ženy. V této části jsou definovány pojmy postpartální krvácení, hemorrhagický šok, DIC, intenzivní péče a těžké krvácivé poporodní komplikace. Práce se dále zaměřuje na ošetřovatelskou péči o ženu s postpartálním krvácením. Teoretická část je uzavřena pooperační ošetřovatelskou péčí. Druhý segment práce má empirický charakter. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak probíhá poskytovaná péče na ARO/JIP u žen s problematikou postpartálního krvácení. Tato část pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníkového šetření zjišťuje problematiku krvácivých komplikací v postpartálním období. Práce se zabývá úrovní poskytované péče na odděleních intenzivní péče u žen s těžkou poporodní krvácivou komplikací, znalostmi nelékařských zdravotnických pracovníků týkající se péče o pacientky s postpartálním krvácením a získáváním nových informací o ošetřovatelské péči v případě postpartálního krvácení....
|
|
| |
host ::
RSS.