|
|
Nacismus a náboženství
Stehlík, Petr ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce pojednává o vzájemném vztahu mezi ideologiemi nacistického hnutí a křesťanství. V první části práce je pozornost věnována nekompatibilitě, ale i blízkosti různých idejí konstituujících oba světonázor s přihlédnutím k rozdílům mezi protestantskou a římskokatolickou variantou křesťanství. Kromě oficiálního programu strany a spisu Mein Kampf se práce zaměřuje i na soukromé postoje předních nacistických vůdců. V druhé části práce jsou následně teoretické spory obou světonázorů nahlíženy v kontextu skutečných historických událostí.
|
|
|
Výpočetní fotografie ve světelném poli a aplikace na panoramatické snímky
Kučera, Jan ; Šroubek, Filip (vedoucí práce) ; Šik, Martin (oponent)
Digitální fotografie se neustále snaží dohnat svůj analogový protějšek a zaznamenávání směru světla se v poslední době stalo předmětem tohoto úsilí. První a doposud stále jediný fotoaparát pro běžné uživatele, který zaznamenává světelné pole - Lytro - se na trhu objevil v roce 2011. Tato práce seznamuje čtenáře s teorií světelného pole a jeho zaznamenáváním se zvláštním důrazem na ilustraci zmiňovaných principů ve 2D, shrnuje současný hardware a probíhající výzkum v této oblasti a předkládá analýzu Lytro fotoaparátu samotného. Nabízí popis uzavřených souborových formátů a používaných protokolů, otvírajíc tak prostor pro využití fotoaparátu v dalším výzkumu. Důležitým přínosem práce je přenosná .NET knihovna pro vývojáře, a součástí je i na ní založený editor souborů a program pro bezdrátovou komunikaci s fotoaparátem. Nakonec je popsaná teorie využita k diskusi jejích důsledků pro registraci světelných polí a lineární panorama. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pařížská komuna a historiografie
Landovský, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Bakalářská práce "Pařížská komuna a historiografie" se zabývá případem Pařížské komuny z roku 1871 a jeho odrazem v díle M. A. Bakunina, K. H. Marxe, V. I. Lenina a L. D. Trockého. Pro tuto práci je použita metoda případové studie. První část zasazuje Pařížskou komunu do historického pozadí její doby a ukazuje podmínky, ve kterých se dostala k moci. Druhá část rozebírá klíčové aspekty života Komuny. Poslední část práce zkoumá pohledy jednotlivých autorů a zjišťuje, jak Komuna ovlivnila jejich vlastní teorie. Pro Marxe byla Komuna převedením socialistické teorie do reality. Pro Lenina a Trockého představovala inspiraci pro provedení revoluce v Rusku. Pro Bakunina byla popřením státu, jak si jej představoval.
|
|
|
Naplnění politických teorií anarchismu v praxi
Gavriněv, Vojtěch ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Španělské anarchistické hnutí je vybráno jako nejznámější, obsáhle literárně zpracovaný a historicky jasně vymezený pokus o vytvoření anarchické společnosti. Fungování tohoto systému bylo značně ovlivněno okolnostmi: občanská válka, která byla spouštěcím mechanismem i následným katem Španělské revoluce, ovlivnila události do té míry, že je složité konstatovat, zda se skutečně povedlo vytvořit funkční anarchickou společnost. Možnou cestou k řešení této otázky je zkoumání tamního systému pomocí institucí důležitých pro fungování každé společnosti. Popisem společenských, ekonomických a vojenských institucí, kterými jsou odbory, zemědělská družstva, milice a samosprávy a především zkoumáním míry uplatnění anarchistických principů a teorií v těchto institucích je zde posouzeno, zda se anarchistickému hnutí na Iberském poloostrově v době Španělské občanské války podařilo vytvořit funkční systém nahrazující tradiční státní zřízení a dokázat tak životaschopnost takového režimu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Revoluce jako teoretický problém
Opl, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce analyzuje téma revolucí, především pak v teoretické rovině. V úvodu je naznačeno, pro jaké události je pojem revoluce užíván a v jakém smyslu s ním autor bude pracovat. V první kapitole je nastíněn vznik slova revoluce v antice a význam, který mu přisuzovali tehdejší myslitelé. Dále je analyzována změna v užívání pojmu v důsledku revoluce v Americe a ve Francii. Druhá kapitola se zaměřuje na první teoretiky revolucí v devatenáctém století, konkrétněji na teorii Karla Marxe, Alexise De Tocqueville a Vladimira Iljiče Lenina. Ve třetí kapitole autor shrnuje vývoj mezi světovými válkami a ve čtvrté je analyzováno studium příčin revolucí v době po druhé světové válce, kdy je revoluce především ve středu pozornosti badatelů z oblasti sociálních věd. Pátá kapitola se zabývá teorií evropského revolučního procesu amerického historika Martina Malii. V závěru se autor studie zamýšlí nad tím, jestli je možné určit obecné podmínky vzniku revolučních situací, zda existuje obecný model revoluce a jaký je význam studia revolucí pro současnost.
|
|
|
Nacismus a náboženství
Stehlík, Petr ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce pojednává o komplikovaném vztahu mezi ideologií nacionálně socialistické strany v čele s Adolfem Hitlerem na jedné straně, a náboženstvím - zejména křesťanstvím - na straně druhé. V první části práce je věnována pozornost souvisejícím historickým událostem a stupňujícím se perzekucím, které režim vykonával na protestantské i katolické církvi, ale i nadějím, které režim zpočátku vkládal do německého protestantství. Další část práce se potom věnuje několika prominentním nacistům a jejich osobním pohledům na otázku náboženství, přičemž zdrojem informací jsou zejména přepisy soukromých konverzací a deníky. Nakonec se práce zaobírá vztahem ideologie nacismu k judaismu, islámu a ateismu a také rozebírá koncept nacismu jako politického náboženství.
|
|
|
Trockismus v České republice s důrazem na vývoj po roce 2000
Štorkánová, Lucie ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou levicového extremismu, především pak vývojem trockistických skupin na území Československa resp. České republiky mezi lety 1989 - 2014. V první části práce je představeno myšlenkové zázemí trockismu jakožto ideologie, jež je výsledkem dlouholetého sporu mezi Trockým a Stalinem, který se týkal především směřování, vedení a povahy Sovětského svazu. Na základě analýzy několika zásadních spisů L. D. Trockého jsou pak vymezena hlavní témata trockismu jako myšlenkového směru. Druhá část práce se věnuje analýze několika trockistických organizací, které v českém prostředí působí či v minulosti působily. Za trockistické lze v českém prostředí označit celkem čtyři skupiny. Jedná se o následující subjekty: Budoucnost, Socialistická solidarita, Socialistická organizace pracujících či Nová antikapitalistická levice/Levá perspektiva. Diplomová práce je analýzou vývoje těchto skupin, jejich požadavků, programových tezí a akcí, kterých se v průběhu své existence zúčastnily. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Spinozovo pojetí demokracie
Brzkovská, Eliška ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá konceptem demokracie v dílech nizozemského filozofa Barucha Spinozy, konkrétně v jeho Teologicko-politickém traktátu a Rozpravě politické. Spinozův význam pro politické myšlení tkví v tom, že jako jeden z prvních politických myslitelů obhajoval demokracii jako nejlepší z možných forem vlády. Spinozův názor na demokracii je v práci nejprve uveden do kontextu doby, ve které tvořil, událostí, které jej mohly formovat a osobností, na jejichž díla Spinoza přímo navazoval, případně která mohla jeho tvorbu ovlivňovat. Dále se práce zaměřuje na základní prvky Spinozovy filozofie, která tvoří ucelený a provázaný systém, a tak jsou jeho poznatky metafyzické ve vztahu k jeho politické filozofii. Hlavní část práce tvoří interpretace Spinozových poznámek o demokracii v Teologicko-politickém traktátu a nedokončené Rozpravě politické. Cílem této práce je ozřejmit, jakým způsobem Spinoza nahlíží na pojem demokracie a jaký je význam demokracie v kontextu filozofova díla. Dále se práce zabývá důvody, které Spinozu vedou k tomu, že považuje demokracii za nejlepší formu vlády, a argumenty, kterými toto své přesvědčení obhajuje.
|
|
|
Francouzská revoluce a historiografie
Prouza, Jiří ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Práce se zabývá historiografií Francouzské revoluce. Mapuje její vývoj od samého počátku až do současnosti. Klade si za cíl objasnit hlavní přístupy a trendy interpretacích této zásadní události evropských i světových dějin. První kapitola popisuje rané interpretace - konzervativní, liberalistické, republikánské a socialistické, které vycházely především z politických postojů autorů a hledaly tak spíše "pravdu" politickou, než historickou. Druhá kapitola se zaměřuje na marxistický výklad, jenž revoluční historiografii dominoval po převážnou část 20. století. Hlavní teze ortodoxních marxistických historiků - koncept buržoazní revoluce, třídní boj a socioekonomický determinismus, jejichž nejvýznamnějším šiřitelem byl Soboul, začaly v 60. a 70. letech minulého století zpochybňovat anglofonní historici - např. Cobban, Taylor, Palmer. "Revizionismus", jemuž se věnuje třetí kapitola, se posléze přesunul i do francouzské historiografie (zejm. Furet). Teprve v 80. letech se revizionistickým historikům podařilo odsunout marxistickou ortodoxii na vedlejší kolej. Historická debata o Francouzské revoluci tím však neskončila. Jelikož se oprostila od marxistického dogmatismu, přitahovala zájem nových historiků - především historiků kulturních, historiků jazyka nebo historických antropologů. Tyto nejnovější...
|
|
|
Diskuse o českém údělu
Brabec, Dušan ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reformním procesem Pražského jara a dále debatou o českém údělu, která hodnotí a posuzuje samotný průběh a důvody neúspěchu tohoto procesu v kontextu dějinnosti českého národa. Na začátku práce jsou shrnuty faktory, které přispěly k porážce Pražského jara. Na toto shrnutí pak dále navazuje rozbor samotné debaty o českém údělu, kde jsou analyzované jednotlivé dobové texty. Další kapitola bakalářské práce se zabývá přesahy debaty o českém údělu do dnešní doby. Kapitola sleduje postoje jednotlivých přispěvatelů k této debatě a problematice Pražského jara, jenž byla znovu otištěna v Literárních novinách v letech 2007 - 2008 šéfredaktorem Literárních novin Jakubem Patočkou. Kapitola dále zpracovává a analyzuje texty, které v reformním procesu Pražského jara spatřují možnou dějinnou alternativu k současnému modernímu paradigmatu. Bakalářská práce si dává za cíl určit hlavní faktory vedoucí k porážce Pražského jara a dále určit, zdali je Pražské jaro spravedlivě opomíjeným úsekem v českých národních dějinách či inspirativním momentem, který přináší mnohé odpovědi na řešení krize současného moderního paradigmatu.
|
host ::
RSS.