|
| |
|
| |
|
|
Zákaz diskriminacez důvodu pohlaví v pracovněprávních vztazích
Machačová, Kateřina ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
- 95 - ZÁVĚR Téma rovného zacházení se zaměstnanci představuje nesmírně širokou oblast. Ve své diplomové práci jsem se pokusila obsáhnout alespoň základní problémy diskriminace z důvodu pohlaví v pracovněprávních vztazích. Práce byla vedena snahou o komplexní, ovšem ne příliš teoretický a od reality odtržený výklad úpravy rovného zacházení s muži a ženami. Proto jsem se snažila dílo oživit příklady z praxe, zejména relevantní judikaturou. Sepsání diplomové práce předcházel poměrně rozsáhlý výzkum a studium právních předpisů, jakož i odborné literatury. Přesto jsem se v ní pokusila též vyslovit své názory na tuto aktuální problematiku. Ráda bych na tomto místě též objasnila své myšlenky, které ovlivnily posloupnost výkladu. Považovala jsem za vhodné nejprve objasnit obecné souvislosti problému, zejména poměrně komplikovanou koncepci rovnosti a její různá pojetí, bez jejichž pochopení by bylo pozdější vysvětlení některých institutů (např. pozitivních opatření, přímé a nepřímé diskriminace) jen stěží možné. Následně jsem se zaměřila na rovnost, resp. nerovnost mužů a žen a její projevy na pracovním trhu. Objasnění některých obecných problémů, jako např. vertikální a horizontální segregace trhu práce, ztíženého přístupu žen k zaměstnání či působení stereotypů ve společnosti považuji za neopomenutelné v rámci...
|
|
|
Sociální služby a úloha nestátních organizací v sociálním zabezpečení
Havlínová, Monika ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
Očekávání od nového zákona o sociálních službách byla veliká, teorie je známá, ale jak obstál nový zákon v praxi? Představy o dopadu nového zákona o sociálních službách se v praxi zatím příliš nenaplnily. Já osobně si myslím, že nový zákon o sociálních službách je krok správným směrem, první krok, po kterém by měly následovat další. Teprve nyní, když už nějaký čas zákon žije svým životem, se ukazují jisté nedostatky. Některé by měla odstranit výše zmíněná novela. Rozhodně by bylo vhodné přijmout opatření, která by zabránila zneužívání příspěvku na péči. Řada příjemců příspěvku na péči totiž neví, na co jim je příspěvek vyplácen. Důchodci jej leckdy považují jako jakési přilepšení k penzi a nevyužívají jej k nákupu sociálních služeb. Lidé příspěvky na péči dostávají, ale nenakupují si za ně služby, na něž je určen. Do systému se tak nedostává tolik peněz, kolik se předpokládalo. Nedochází k rozvoji kvality a kvantity sociálních služeb tak, jak bylo očekáváno. Situace je někde dokonce horší než dříve. Poskytovatelé sociálních služeb totiž nyní dostávají od krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí nižší dotace. Předpokládalo se totiž, že peníze získají od klientů nakupujících sociální služby. Peníze však od klientů nedorazily. Podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého...
|
|
| |
|
| |
|
|
Služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů
Orel, Jan ; Koldinská, Kristina (oponent) ; Hůrka, Petr (vedoucí práce)
64 3. Závěr Předmětem úpravy zákona 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů jsou právní poměry příslušníků a jejich služební vztahy. Tím je vymezena věcná působnost zákona a také vyjádřen jeho základní účel. Zákon o služebním poměru je pojat jako zákon, který samostatně a komplexně upravuje celou šíři zaměstnaneckého vztahu příslušníků a to jak hmotněprávní tak i procesněprávní část problematiky služebního poměru. Obsahuje nejen úpravu základních institutů jako je vznik, změna a skončení služebního poměru, podmínky výkonu služby, základní povinnosti příslušníka, služební příjem, doba služby, výsluhové nároky a v neposlední řadě též úprava řízení ve věcech služebního poměru, ale i ty instituty, které byly tradičně v dosavadních úpravách služebního poměru převzaty ze zákoníku práce (např. zastupování, počítání času, zánik a přechod nároků po smrti příslušníka). To je výsledkem snahy zákonodárce upravit specifický státně služební vztah příslušníků plnících úkoly státu v bezpečnostních sborech tak, aby došlo v nejširší míře k jeho oddělení od zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů (např. zákona o zaměstnanosti), které platí pro zaměstnance v pracovním poměru. Narozdíl od služebního zákona, platného pro civilní státní zaměstnance, neumožňuje zákon o služebním poměru, aby na...
|
|
| |
|
|
Pohled "zdola" na politiku zaměstnanosti EU - případová studie Česká Lípa
Škoda, Jakub ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Otázka zaměstnanosti se stala jedním z hlavních témat evropské politiky. Prioritním záměrem není pouze předehnat ostatní mocnosti v produktivitě práce a zaručit tak svým občanům blahobyt. Evropě jde o udržitelnost jejích sociálních systémů, které stojí na základech evropského osvícenství vyvinutého z křesťanské tradice a solidarity. Evropa musí ze své integrace vytěžit co nejvíce, protože demografický vývoj a pomalý ekonomický růst nutí k hledání nových řešení. Příznivý ekonomický rozvoj a vysoká produktivita práce 60. let minulého století byla garancí minimální evropské nezaměstnanosti. Od 80. let 20. století se objevují nové potřeby restrukturalizace trhů práce. Začíná se realizovat politika zaměstnanosti, která má za úkol vytvářet nová pracovní místa a definovat pozici pracovníků na pracovním trhu. Snaha Evropského společenství k zachování vysoké kvality a produktivity práce vyústila ve formulaci Evropské strategie zaměstnanosti v roce 1997. Společenství se však nadále nedaří čelit problémům vysoké konkurence Spojených států a Japonska, stárnutí obyvatel a drahé pracovní síly Unie, která snižuje ekonomický potenciál. Z těchto důvodů Evropská unie (EU) přikročila ke Strategii obnovy a rozvoje. Strategie, známá především pod názvem Lisabonský proces, vytyčila kvantifikovatelné cíle, které mají rozvinout...
|
|
| |
host ::
RSS.