|
|
Myokardiální postižení při zátěžové echokardiografii: porovnání dobutaminové, dipyridamolové a dynamické zátěže
Mědílek, Karel ; Šťásek, Josef (vedoucí práce) ; Paleček, Tomáš (oponent) ; Kala, Petr (oponent)
Cíle práce: Zátěžová echokardiografie hraje důležitou roli ve vyšetřování pacientů s bolestmi na hrudi suspektními z angíny pektoris. Dipyridamol se jeví jako bezpečnější stresor než dobutamin, dynamická zátěž je pak doporučována jako metoda první volby. Cílem studie bylo prokázat, zda tyto běžně používané formy zátěže způsobují myokardiální poškození měřené hsTnT. Metody: do studie bylo zařazeno 135 pacientů (DSE n=46, ExsE n=46, DIP n=43) s negativním nálezem při SE. Vyřazovacími kritérii byly známá ICHS, klidové regionální poruchy kinetiky LK, systolická dysfunkce LK (EF≤50%), více než mírná hypertrofie LK (septum/zadní stěna ≥13 mm), diabetes nebo prediabetes (glykémie na lačno>5.6 mmol/L), bazální hodnota hsTnT ≥14 ng/L, bazální krevní tlak ≥160/100mmHg, vrcholový tlak v plicnici ≥45mmHg při bazální echokardiografii, eGFR <1ml/s/1.73 m2 a více než málo až středně významná chlopenní vada. HsTnT byl měřen před započetím a ve 180 minutě po skončení testu. Výsledky: Všichni pacienti měli nízkou PTP ICHS. V DSE skupině došlo k nárůstu hsTnT, který byl menší v ExSE skupině, u DIP se hladina hsTnT při zátěži nezměnila [9.4 (1.5-58.6), 1.1 (-0.9-15.7), -0.1 (-1.4-2.1) ng/L, p<0.001]. U DSE skupiny byla pozorována závislost změny hsTnT na maximální dávce dobutaminu (r=0.30, p=0.045), délce testu...
|
|
|
Vliv formy a termínu aplikace dusíkato-sirného hnojiva na výnos a kvalitu ozimé pšenice
Kala, Petr
Práce se zabývá hnojením dusíkato-sirných hnojiv v odlišných formách a termínech aplikace a posuzuje jejich vliv na výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé. Ke zjištění výsledků byl proveden maloparcelní polní pokus v Žabčicích a ve Vatíně. V pokusu byla použita dusíkato-sirná hnojiva DASA, MAGNISUL a DASAMAG, která se střídala v rámci regeneračního a I. produkčního hnojení s hnojivem LAD. Pro kontrolní variantu bylo použito hnojivo LAD. V druhém produkčním hnojení bylo u všech variant použito hnojivo DAM-390. Výsledky polního pokusu byly ve všech hodnocených kritériích staticky průkazné pouze v porovnání lokality a ve zkoumaném faktoru varianta hnojení nebyla zjištěna žádná statistická průkaznost. Tyto výsledky byly významně ovlivněny nepříznivým průběhem počasí ve vegetačním období 2017/2018.
|
|
|
Úloha renální dysfunkce v patofyziologii progrese chronického srdečního selhání: preklinické studie na zvířecích modelech
Kala, Petr ; Veselka, Josef (vedoucí práce) ; Štengl, Milan (oponent) ; Štěrba, Martin (oponent)
Úloha renální dysfunkce v patofyziologii progrese chronického srdečního selhání: preklinické studie na zvířecích modelech. Abstrakt Práce se zabývá úlohou a možností farmakologického ovlivnění eikosanoidů, zejména kyselin epoxyeikosatrienových (EETs), epoxygenázových metabolitů kyseliny arachidonové (AA), u animálního modelu chronického srdečního selhání (CHSS) navozeného objemovým přetížením po vytvoření aorto-kavální píštěle (ACF) u hypertenzních transgenních potkanů (TGR). Potvrdili jsme sníženou tkáňovou koncentraci EETs v myokardu levé komory a v ledvině, pravděpodobně způsobenou zvýšenou degradací pomocí solubilní epoxid hydrolázy (sEH). Farmakoterapie perorálním analogem EETs (EET-A) zlepšila přežívání ACF TGR oproti neléčené skupině, ale bez statisticky významného zlepšení při kombinaci EET-A s inhibitorem angiotenzin-konvertujícho enzymu (ACEi). Příznivý vliv terapie EET-A byl dán zlepšením srdečních parametrů a změnšením plicní kongesce, nikoliv zmírněním renální dysfunkce. U ACF TGR samců (nikoli u samic) měla kombinace sEH inhibitoru (sEHi) s ACEi horší přežívání oproti monoterapii ACEi. Naše výsledky podporují další budoucí výzkum a možné využití farmakologického ovlivnění CYP-dependentního metabolismu AA, zejména analogů EETs, v terapii srdečního selhání a zdůrazňují význam testování nových...
|
|
|
Zánětlivá odpověď po implantaci absorbovatelných koronárních stentů vs. lékových stentů druhé generace.
Novotný, Vojtěch ; Šťásek, Josef (vedoucí práce) ; Kala, Petr (oponent) ; Kočka, Viktor (oponent)
Souhrn Koncept vstřebatelných stentů (BVS) vznikl již v 90. letech 20. století, prvním komerčně dostupným koronárním vstřebatelným stentem byl nicméně Absorb BVS v roce 2011. Disertační práce se zabývá aspekty práce s tímto typem BVS a jeho použitím v reálné praxi. Zaměřili jsme se na zkoumání zánětlivé odpovědi po implantaci Absorb BVS ve srovnání s osvědčeným metalickým lékovým stentem 2. generace (DES). V úvodu práce je systematicky rozebrána problematika BVS od historie, přes složení BVS a techniku implantace až po dostupná literární data. Druhým tématem je zánětlivá odpověď po implantaci koronárních stentů, přinášíme přehled dostupných dat ze studií a představení zánětlivých markerů, které jsme v hlavní práci stanovovali. Předkládaná práce zahrnuje tři hlavní studie. Pilotní studii, ve které jsme ověřili v literatuře popisovanou systémovou zánětlivou odpověď na trauma koronární tepny způsobenou provedením perkutánní koronární intervence. Ověřili jsme, že zvolené laboratorně stanovené markery systémového zánětu (hs-CRP, IL-6 a sérový amyloid A) signifikantně stoupají v čase 24/48 hodin od provedení PCI oproti bazální hodnotě. Na tuto pilotní studii přímo navazovala Randomizovaná studie, ve které jsme na základě randomizace implantovali pacientům se stabilními formami ICHS dva různé typy stentů -...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.