|
|
Užití autobiografických motivů v dílech Edgara Dutky, Elišky Vlasákové a Antonína Bajaji
Pokorná, Jitka ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Resumé Tato práce je komparací prozaických děl, v nichž se značnou měrou vyskytují autobiografické motivy. Jedná se konkrétně o díla Edgara Dutky, Elišky Vlasákové a Antonína Bajaji. Tito tři čeští autoři nebyli vybráni náhodně, spojuje je hned několik společných rysů. Jsou stejné generace, všichni narození počátkem 40. let 20. století, tudíž podstatnou část svého života - dětství, dospívání i velkou část produktivních let, prožili ve druhé polovině dvacátého století, což byla doba pestrá a plná zvratů, zejména co se politických a společenských událostí týče. Jejich společným tématem je dětství prožité právě v tomto pohnutém období. Své vzpomínky literárně zpracovávají, každý do trochu jiného tvaru, každý s různou dávkou intenzity a různou mírou přesnosti. Společné je jim to, že je jim inspirací jejich vlastní život, jejich konkrétní prožitky. Další vzájemné propojení těchto tří autorů spočívá v tom, že díla, o kterých je pojednáváno, vydali až po roce 2000, přestože samotné texty, popřípadě jejich části, vznikaly často už mnohem dříve - za totality. Psali do šuplíku. V neposlední řadě tyto autory spojuje i určitá prestiž, všichni tři získali za své dílo minimálně nominaci na významné ocenění v oblasti literární prózy. V beletristických pracích Edgara Dutky lze sledovat prolínání fikčních světů a zároveň...
|
|
|
Žánr detektivky v šedesátých letech v české literatuře
Veselá, Jaroslava ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Šedesátá léta byla zvláštním obdobím v historii české literatury, protože během nich byla populární literatura (speciálně detektivka) psána jako umělecká literatura. Během šedesátých let vzniklo mnoho umělecky hodnotných detektivních próz. V minulosti (speciálně během padesátých let) byla populární literatura považována za špatnou. V první polovině šedesátých let byly psány hlavně socialistické detektivky, ve kterých byl důležitý politický názor autora. Socialistická detektivka oslavovala práci policie. V druhé polovině šedesátých let byly psány detektivky podle anglosaské tradice. Pro autory bylo důležité dodržovat pravidla psaní detektivky. Detektivka je podle nich také žánr, který lidé čtou pouze pro zábavu. Po skončení šedesátých let již detektivka nikdy neměla tak dobré postavení v literatuře. KLÍČOVÁ SLOVA Česká literatura šedesátých let, populární literatura, detektivní román, anglosaská detektivka, socialistická detektivka.
|
|
| |
|
|
Dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhaje loupežníka
Mládková, Nela ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
SHRNUTÍ Co tedy můžeme vypozorovat srovnáním jednotlivých adaptací sledovaného tématu? Ve své diplomové práci s názvem Dramatizace Olbrachtova románu Nikola Šuhaj loupežník jsem se zaměřila především na divácky nejoblíbenější a dle mého názoru též nejkvalitnější adaptace tohoto Olbrachtova románu. První kapitola je věnována Olbrachtovu románu, konkrétněji genezi tématu Nikoly Šuhaje loupežníka, jemuž předcházela skutečná událost, ohlasům na toto literární dílo, které získalo v roce 1933 státní cenu za slovesné umění, prolínání mýtu s realitou, jazykovému a stylovému zpracování románu a jeho hlavním postavám. Olbrachtova Nikolu Šuhaje loupežníka považuji za jeden z klenotů české literatury 20. století. Téma tohoto díla je kvalitním a oblíbeným základem pro další zpracování už proto, že vypráví poutavou legendu o skutečné historické postavě a odehrává se v kraji, který na nás Evropany působí exoticky jak svou přírodou, tak svou kulturou. Druhá kapitola pojednává o díle Petra Ulrycha inspirovaném Olbrachtovým románem. Prvním Ulrychovým projevem vytvořeným na motivy této literární před- lohy bylo monotematické LP Nikola Šuhaj loupežník (vydané roku 1974) s třinácti písněmi, které autor o rok později za pomoci textaře a muzikanta Ladislava Kopec- kého a režiséra Jána Roháče převedl do scénické podoby. K...
|
|
|
Téma holocaustu v české próze
Hráská, Magdalena ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá tematikou holocaustu v české próze. V úvodní kapitole se krátce zmiňuje o osudech Židů v Protektorátu Čechy a Morava. Obsahuje stručnou biografii českých židovských a nežidovských autorů a jejich chronologicky řazenou tvorbu od doby poválečné až po současnost. Na stěžejních vybraných dílech a především na odlišném pojetí hlavních postav je v závěrečné kapitole ukázáno, jak se proměnilo literární zpracován íholocaustu v průběhu několika desetiletí.
|
|
| |
|
|
Autostylizace v díle Ludvíka Vaculíka
Stejskalová, Klára ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Cílem této práce je interpretovat způsoby autostylizace v díle Ludvíka Vaculíka. Teoretická část se zabývá problémem: 1. stylizace a autostylizace, způsobu transformace životního materiálu v umělecké dílo; 2. autora, autorského subjektu a budování sebemýtu; 3. autenticity v literatuře a možnosti autenticity v deníkové literatuře. Na základě Vaculíkova literárního, ne publicistického, díla jsem se pokusila odhalit princip jeho autostylizace. Charakterizovala jsem postavu "Vaculíka" - autorského subjektu, postavy, která tematicky odkazuje k samotnému autorovi, jako jedinou postavu, kterou Ludvík Vaculík vystavěl pomocí svého díla, a tak i vystavěl svůj obraz (mýtus) v očích čtenáře. Snažila jsem se postihnout základní postoje a role, které jsou pro postavu "Vaculíka" typické. Tyto postoje a role se v různých obměnách vyskytují v celém jeho díle, a proto lze dobře zkoumat jejich shody, vývoj, změny i rozdíly. Mezi typické postoje jsem zařadila individualismus, subjektivismus, upřímnost, k typickým rolím patří kritik, moralista, pozorovatel, partner, milenec, manžel. Dále se zabývám jeho vztahem k řádu, společnosti, ženám, sexu, sobě samému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Poznamenáni šachtou: proměna poetiky postavy horníka v české literatuře
Sedlářová, Barbora ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se na vybraných textech české literatury v období od začátku století do roku 1978 (sociální próza 1. poloviny 20. století; výrobní drama, resp. jeho hornická varianta; prózy politických vězňů-havířů) zabývá poetikou postavy havíře. Vývoj ve vykreslení obrazu postavy havíře nachází v několika aspektech. Základním přehodnocením prochází proces utvářenosti postavy, resp. její vztah k vypravěči. Proměňuje se také zobrazení čtyř prostředků, které slouží k nepřímé prezentaci postavy horníka - vnější vzhled, činnost, prostředí a jazyk. V úvodu každé kapitoly je uvedena i zmínka o autorech těchto próz.
|
|
|
Komparativní přístupy Karla Krejčího v jeho pojetí české a polské literatury
Matějková, Veronika ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Trávníček, Jiří (oponent)
Dizertační práce zachycuje a interpretuje střety mezi literárněvědnými dobovými diskurzy na jedné straně a jednotlivcem v postavě bohemisty, slavisty a komparatisty Karla Krejčího (1904- 1979) na straně druhé. Na základě autorových literárněhistorických a komparatistických studií i jeho účasti v soudobých metodologických diskusích dizertace analyzuje, jak se tyto střety promítaly do jeho pojetí literárněvědné metody i práce literárního historika a komparatisty obecně. Vychází přitom z rozporuplné recepce Krejčího vědecké tvorby: zatímco je uznáván jako veličina slavistických studií, tak v celkovém kontextu české literární vědy zaujímá marginální pozici "outsidera". Dizertace sleduje, jak autor stál se svými metodologickými stanovisky v opozici vůči převládajícímu trendu. Jako adept slavistiky kritizoval její tzv. vlivologii a pozitivistické metody; v meziválečném období se přiklonil k sociologii literatury, přestože si nezískala popularitu; přes zaujetí fenomenologií i formalismem hájil svou "historicko-sociologickou" pozici vůči prosazujícímu se strukturalismu; v padesátých letech napsal "marxistické dějiny polské literatury", nikdy se ovšem s marxistickou vědou zcela neztotožnil; tvořil komparatistické studie v době, kdy byla komparatistika ještě odsuzována jako "kosmopolitní vlivologie"....
|
|
|
Židovství a češství v díle Viktora Fischla
Kodet, Jan ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce Židovství a češství v díle Viktora Fischla pohlíží na vybraná díla tohoto spisovatele s akcentem na problematiku židovství a češství. Věnuje se tvorbě člověka, jenž musel dvakrát emigrovat z rodné země, a zamýšlí se nad tím, jak jako syn židovských rodičů ve svém díle vlastní židovství reflektoval. Po úvodní části Dva domovy Viktora Fischla věnované autorově biografii je v tematickém oddílu Básník Viktor Fischl představena Fischlova poezie. Práce nahlíží na rozdíly mezi sbírkami, které básník napsal před válkou v Čechách a za války v emigraci. V části Prozaik Viktor Fischl je zachyceno autorovo hledání Boha tváří v tvář holocaustu. V povídkách zasazených do koloritu svatého města odhaluje, jak se autor dotýká židovské mentality, židovských zvyků a obyčejů a neopomíjí ani soudobou otázku napětí mezi Židy a Palestinci. O Fischlově češství pak vypovídá motiv krásy rodinných vztahů, Praha a archetyp české vesnice. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.