|
|
Reprodukční úspěch při opylování šálivých orchidejí
Steffelová, Michaela ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Třetina rostlin z čeledi Orchidaceae využívá šálivou strategii k oklamání opylovače. Strategií šálivých orchidejí je mnoho a každá z nich má své výhody i nevýhody. Reprodukční úspěch je veličina obvykle definovaná jako podíl počtu plodů ku počtu rostlinou vytvořených květů během dané sezóny. Je ovlivňován mnoha faktory. Tato práce je psaná formou literární rešerše a zabývá se faktory, které ovlivňují reprodukční úspěch šálivých orchidejí v souvislosti s jejich opylením. Reprodukční úspěch šálivé orchideje závisí převážně na hustotě květenství, době kvetení nebo na místě, kde se rostlina nachází. Tyto faktory následně ovlivňují opylovače, kteří jsou z převážné většiny zodpovědní za reprodukční úspěch orchideje. Specializované strategie šálivých orchidejí vedou ke snížení reprodukčního úspěchu jedince, ale malá hustota populace nebo nižší návštěvnost opylovačů na jednom květenství naopak vedou ke zvyšování reprodukčního úspěchu jedince šálivé orchideje. Šálivé orchideje nevyužívají strategii, která by byla jednoznačně nevýhodná, a tudíž je nepravděpodobné, že by v budoucnu mohlo dojít k vyhynutí orchideje kvůli její strategii opylení. Klíčová slova: Orchidaceae, opylování, strategie opylování, reprodukční úspěch, velikost květenství, šálivé orchideje
|
|
|
Diverzita květních funkčních znaků a její sezónní změny v alpínském prostředí
Plachtová, Kateřina ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Květní funkční znaky popisují vlastnosti květu a ty zprostředkovávají kontakt mezi entomogamními květy a jejich opylovači. Tyto znaky závisí na mnoha biotických a abiotických faktorech. Variabilita jednotlivých květních funkčních znaků podél výškového gradientu směřuje k vyšší podobnosti ve vysokých nadmořských výškách, zatímco jejich celková diverzita se podél výškového gradientu příliš nemění. Co ale doposud nebylo studováno, je změna diverzity květních funkčních znaků v sezóně. A právě tou se zabývá tato práce. Konkrétně si klade za cíl ověřit hypotézu, zdali se mění diverzita květních funkčních znaků společenstev montánní a alpínské louky v průběhu vegetační sezóny. Tato práce také porovnává tuto diverzitu mezi zmíněnými loukami. Územím, na kterém probíhala tato práce, byly alpínská a montánní louka v oblasti Luční hory v Krkonošském národním parku. Na obou loukách byly měřeny morfologie a spektrální vlastnosti květů. Pětkrát během vegetační sezóny s intervalem tří týdnů byla měřena abundance kvetoucích druhů a početnost jejich květů. Vážením jednotlivých květních funkčních znaků druhovou abundancí byla získána diverzita znaků pro obě studované louky a pro každou měřenou část sezóny. Pomocí mnohorozměrné analýzy byly zjišťovány rozdíly v diverzitě mezi částmi sezóny a loukami. Současně byla...
|
|
|
Reprodukční úspěch při opylování orchidejí
Steffelová, Michaela ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Čeleď Orchidaceae je velmi rozmanitá a vyznačuje se především specializovanými strategiemi pro přilákání opylovačů. Druhy orchidejí se šálivými květy jsou speciální tím, že neprodukují nektar. To má své výhody i nevýhody. Typ strategie určuje míru reprodukčního úspěchu orchidejí: někdy kladně, jindy záporně. Přestože výzkumy na orchidejích probíhají už po staletí, nejsou tyto rostliny stále dostatečně prozkoumány. Tato práce je psána formou literární rešerše a zabývá se mechanismy, které ovlivňují reprodukční úspěch orchidejí v souvislosti s jejich opylením. Nejméně prozkoumaným jevem v této oblasti je závislost mezi velikostí květenství a reprodukčním úspěchem orchideje. U většiny uvedených studií zde existuje lineární pozitivní závislost, ale výsledky zdaleka nejsou jednoznačné. Klíčová slova: Orchidaceae, opylování, reprodukční úspěch, velikost květenství, odměňující druhy, šálivé druhy
|
|
|
Fyziologie a funkční anatomie nektarivorních ptáků
Sejfová, Zuzana ; Janeček, Štěpán (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Kolibříci, strdimilové a velká část kystráčků patří mezi specializované nektarivory, kteří si během evoluce vyvinuli řadu adaptací v reakci na specificitu stravy, kterou nektar představuje. Množství studií zabývajících se adaptacemi spojenými s trávením nektaru není nijak velké, ale stále roste. Jednou z vlastností těchto ptáků, která souvisí s konzumací převážně cukerných roztoků, je velmi rychlý a efektivní transport cukrů přes střevní epitel. Dále je také u těchto ptáků patrná výrazná tolerance k nízkým denním příjmům dusíku či k extrémnímu dennímu přísunu vody. Strdimilové a kystráčci jsou schopni regulovat míru absorpce vody ve střevech, kolibříci však tohoto schopni nejsou a absorbují všechnu přijatou vodu. Nadměrný příjem vody spojený s konzumací solí pouze v malé míře vedl v evoluci ke změnám v morfologii ledvin, které umožňují produkci nezvykle málo koncentrované moči. Známá a velmi dobře prostudovaná je schopnost kolibříků letu na místě. Ten bývá praktikován během krmení. Je usnadněn jedinečnou stavbou křídel, díky které je vykonaná práce rozložena do obou polovin cyklu křídel. To umožňuje kolibříkům krmení za letu po velmi dlouhou dobu i za podmínek, které nejsou k letu ideální. I strdimilové a kystráčci jsou během krmení schopni letu na místě. Mechanika tohoto letu je však odlišná od letu...
|
|
|
Morfologické adaptace na nektarivorii u ptáků
Sailerová, Barbora ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Vědci se zajímají o adaptace nektarivorních ptáků zajímají už dlouho. V této práci jsem se pokusila shrnout poznatky o některých těchto adaptacích. Jak mají kolibříci, strdimilové a kystráčci přizpůsobený zobák a jazyk, jak jsou přizpůsobeni velikostí a jak stavba květu ovlivňuje způsob příjmu potravy. Nektarivorní ptáci mají prodloužený a různě zakřivený zobák, který je adaptací na květ jimi navštěvovaný. Jazyk slouží ke sběru nektaru, jeho vnitřní struktura to umožňuje. Je trubicovitý a u kolibříků a strdimilů na konci rozvětvený, u kystráčků kartáčovitý. Nektarivorní ptáci jsou ve většině případů malí a větší druhy se musí přikrmovat hmyzem, aby uspokojili své energetické požadavky. Některé květy neumožňují ptákům posadit se a tak musí nektar sbírat za letu. Proto speciálně kolibříci a někteří strdimilové vyvinuli vířivý let. Pokud je to možné, tak se pták při sběru nektaru posadí.
|
|
|
Potravní chování strdimilů na květech Impatiens sakeriana
Sejfová, Zuzana ; Janeček, Štěpán (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Ačkoliv jsou strdimilové nového světa učebnicovou ekologickou a evoluční paralelu novosvětských kolibříků, do nedávné doby byli považováni za ptáky, kteří na rozdíl od kolibříků při konzumaci nektaru sedí. V řadě studií, převážně z jižní Afriky, byl tento rozdíl demonstrován na adaptacích rostlin, které jim toto chování usnadňují. Současné studie však ukazují, že krmení za letu je u strdimilů častější, než se dříve předpokládalo. Zaměřili jsme se na specializovaný polinační systém netykavky druhu Impatiens sakeriana rostoucí v horách západní Afriky a potravní chování jejich dvou ptačích opylovačů, strdimilů Cinnyris reichenowi a Cyanomitra oritis. Na základě souvislého monitoringu několika divoce rostoucích jedinců rostliny a jejich návštěvníků jsme se pokusili vyhodnotit vliv faktorů ovlivňujících chování ptačích opylovačů u květu (tedy zda pták během krmení sedí, či se krmí za letu). Naše výsledky ukazují, že ptačí chování u květu je výrazně ovlivněno architekturou rostliny, konkrétně délkou květní stopky a osy květenství. Překvapivě, intenzita deště ovlivňuje ptačí chování pouze mírně. Naše data také ukazují, že krmení za letu je spojeno jak s kratšími návštěvami květu, tak s rychlejšími přesuny mezi květy a umožňuje tak ptákům navštívit více květů za jednotku času. Zvláštní pozornost pak byla...
|
|
|
Species diversity, distribution and interspecific and intraspecific variation in performance of dry grassland species
Husáková, Iveta ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent) ; Cousins, Sara (oponent)
Přežití a dynamika rostlinných druhů ve fragmentované krajině je dána nejen lokálními stanovištními podmínkami, ale také strukturou krajiny, která se v průběhu času mění, a také vlastnostmi jednotlivých druhů a jejich lokální populační dynamikou. Porozumění faktorům a procesům, které určují diverzitu, rozšíření a mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu růstových a reprodukčních charakteristik druhů fragmentovaných stanovišť, je proto velmi složité a komplexní. Většina předchozích studií se zaměřila pouze na některé faktory. Studie, které zkoumaly relativní význam všech těchto faktorů pro diverzitu druhů i druhové složení, jsou však vzácné a to zejména v suchých trávnících. Studie zkoumající rozdíly v růstových a reprodukčních charakteristikách druhů ve vztahu k fragmentaci krajiny se často zabývají pouze jedním druhem a často byly provedeny v odlišných studijních systémech, což znesnadňuje zobecnění. Cílem této disertační práce bylo prozkoumat faktory, které jsou zodpovědné za diverzitu, rozšíření a mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu růstových a reprodukčních charakteristik druhů suchých trávníků (tzv. pleší) v jinak lesnaté krajině. V 1. kapitole jsem zkoumala význam současné a historické struktury krajiny a lokálních stanovištních podmínek pro druhové bohatství suchých trávníků (pleší) a...
|
|
|
Potravní chování strdimilů na květech Impatiens sakeriana
Sejfová, Zuzana ; Janeček, Štěpán (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Ačkoliv jsou strdimilové nového světa učebnicovou ekologickou a evoluční paralelu novosvětských kolibříků, do nedávné doby byli považováni za ptáky, kteří na rozdíl od kolibříků při konzumaci nektaru sedí. V řadě studií, převážně z jižní Afriky, byl tento rozdíl demonstrován na adaptacích rostlin, které jim toto chování usnadňují. Současné studie však ukazují, že krmení za letu je u strdimilů častější, než se dříve předpokládalo. Zaměřili jsme se na specializovaný polinační systém netykavky druhu Impatiens sakeriana rostoucí v horách západní Afriky a potravní chování jejich dvou ptačích opylovačů, strdimilů Cinnyris reichenowi a Cyanomitra oritis. Na základě souvislého monitoringu několika divoce rostoucích jedinců rostliny a jejich návštěvníků jsme se pokusili vyhodnotit vliv faktorů ovlivňujících chování ptačích opylovačů u květu (tedy zda pták během krmení sedí, či se krmí za letu). Naše výsledky ukazují, že ptačí chování u květu je výrazně ovlivněno architekturou rostliny, konkrétně délkou květní stopky a osy květenství. Překvapivě, intenzita deště ovlivňuje ptačí chování pouze mírně. Naše data také ukazují, že krmení za letu je spojeno jak s kratšími návštěvami květu, tak s rychlejšími přesuny mezi květy a umožňuje tak ptákům navštívit více květů za jednotku času. Zvláštní pozornost pak byla...
|
|
|
Species diversity, distribution and interspecific and intraspecific variation in performance of dry grassland species
Husáková, Iveta ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent) ; Cousins, Sara (oponent)
Přežití a dynamika rostlinných druhů ve fragmentované krajině je dána nejen lokálními stanovištními podmínkami, ale také strukturou krajiny, která se v průběhu času mění, a také vlastnostmi jednotlivých druhů a jejich lokální populační dynamikou. Porozumění faktorům a procesům, které určují diverzitu, rozšíření a mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu růstových a reprodukčních charakteristik druhů fragmentovaných stanovišť, je proto velmi složité a komplexní. Většina předchozích studií se zaměřila pouze na některé faktory. Studie, které zkoumaly relativní význam všech těchto faktorů pro diverzitu druhů i druhové složení, jsou však vzácné a to zejména v suchých trávnících. Studie zkoumající rozdíly v růstových a reprodukčních charakteristikách druhů ve vztahu k fragmentaci krajiny se často zabývají pouze jedním druhem a často byly provedeny v odlišných studijních systémech, což znesnadňuje zobecnění. Cílem této disertační práce bylo prozkoumat faktory, které jsou zodpovědné za diverzitu, rozšíření a mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu růstových a reprodukčních charakteristik druhů suchých trávníků (tzv. pleší) v jinak lesnaté krajině. V 1. kapitole jsem zkoumala význam současné a historické struktury krajiny a lokálních stanovištních podmínek pro druhové bohatství suchých trávníků (pleší) a...
|
|
|
Ultrafialové kresby u rostlin a jejich význam coby signál pro opylovače
Zitko, Martin ; Pecháček, Pavel (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Zrak různých živočichů je citlivý na ultrafialové světlo a mnohé krytosemenné rost- liny této schopnosti využívají ke komunikaci se svými opylovači. Rostliny z toho dů- vodu často nesou na svých květech či květenstvích kresby viditelné pouze v ultrafia- lovém spektru světla. Tyto kresby mohou být jak pigmentového, tak i strukturálního původu. V důsledku toho květy vykazují různou míru UV absorpce či UV reflek- tance. Cílem této práce je shrnout důležité poznatky o ultrafialovém světle, způsobu vzniku ultrafialových vzorů rostlin a představit konkrétní podobu, jak takové vzory vypadají. V práci je rovněž věnována pozornost vlastnostem zraku opylovačů s dů- razem na vnímání ultrafialového světla a biologickému významu UV signálů rostlin pro opylovače. Naznačeny jsou i možné mezery v dosavadním poznání tématu. Vý- sledkem práce je zjištění, že ultrafialová složka světla má nezpochybnitelný význam ve vztahu mezi rostlinami a jejich opylovači a také ukazuje na koevoluční podobu vývoje UV vzorů a preferencí opylovačů pro takové vzory. Klíčová slova: ultrafialový, květní kresba, bull's eye, signalizace, opylovač
|
host ::
RSS.