|
|
Utopie v Denících Kryštofa Kolumba
Legátová, Iveta ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
RESUMÉ: Utopie v Denících Kryštofa Kolumba Prvotní seznámení s kontextem doby přibližuje 15. století v e Španělsku a složitou cestu Kryštofa Kolumba. První kapitola popisuje jeho hlavní životní moment y, spolu s renesančním přerodem m yšlení. Druhá kapitola se zab ývá vznikem hispanoamerické literatury na základě Kolumbova lodního deníku a jeho zpráv. Anal ýzou obsahové a formální stránk y díla potvrdíme Kolumbův v ýznamn ý podíl na tvorbě slovní zásob y, ale též upřesníme v ýznam y, které přinesl idealistick ý popis krajin y a Indiánů. O důležitosti náboženství svědčí Kolumbova korespondence, ale zejména st yl, který udržuje Krále v naději. Hlavní část je věnovaná utopii, jejímu et ymologickému v ýznamu, definici, ale především jako literárnímu žánru. Je představen literární i m yšlenkov ý fenomén: Utopie Amerik y. Přesvědčujeme se reaktualizaci mýtu, vracíme se k samému Počátku. Dozvíme se rozdíl y mezi utopií a m ýtem a potvrdíme, že jedno od druhého lze stěží oddělit. Víra, naděje a návrat k biblickému ráji jsou přenesen y na společné izolované místo a čas, literatura v tomto případě hraje roli tvořivé síl y, která umocňuje a šíří t yto naděje. Mezitím se zastavíme u archaick ých společností, kde opakováním archet ypů nab ývá konání účinnosti, a tak se zrodí ex emplární úkon a zruší profánní čas. Úvah y...
|
|
|
Svět Arltových povídek
Bláhová, Tereza ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl interpretovat vidění světa ve dvou povídkách argentinského spisovatele Roberta Arlta. Vychází z pojednání o vzniku, vývoji a teorii povídky, která ji zajímá jak ze světového pohledu, tak z pohledu hispanoamerických autorů Horacia Quirogy, Julia Cortázara a Jorgeho Luise Borgese. Dále nahlíží na argentinskou společnost na přelomu 19. a 20. století, jenž patří mezi hlavní témata Arltovy tvorby, a na kontext literatury v Buenos Aires ve dvacátých a třicátých letech 20. století daný do souvislostí s Arltovým postavením mezi jeho literárními současníky. Aby bylo dosaženo komplexního pohledu na spisovatele Roberta Arlta, obsahuje práce stručný přehled o jeho životě a díle. Všechna tato fakta jsou využita při rozboru povídek "Hrbáček" a "Ester Primavera", který se zaměřuje na styl a způsob, jakým jsou povídky vytvářeny, a na činy a životní situace jejich postav. Začleněním nižších sociálních tříd a slangu do literatury, zájmem o existenci jedince a stíráním hranic mezi skutečností a fikcí našel Roberto Arlt pochopení až u spisovatelů následujících generací.
|
|
|
Princip hry v románech Tres tristes tigres a Rayuela
Štefanová, Veronika ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá princip hry v různých složkách moderního románu, reprezentovaného díly Rayuela Julia Cortázara a Tres tristes tigres Guillerma Cabrery Infanta. V první kapitole se zabývá pojetím hry z hlediska filosofie (zejména Eugena Finka), sociologie (Rogera Cailloise) a psychologie (Carla Gustava Junga). V druhé kapitole se zaměřuje z hlediska literárněvědného na hru v moderním románu a podává příklady ze světové literatury. Těžištěm práce je třetí kapitola, jež za pomoci zjištění z předchozích kapitol postupně analyzuje a komparuje princip hry v rovině tematické, jazykové, kompoziční a vypravěčské přímo v románech Rayuela a Tres tristes tigres, a na závěr se pokouší formulovat vidění světa a člověka v obou dílech.
|
|
|
Dva české překlady Camoesových Lusovců
Havlovcová, Zuzana ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
V této diplomové práci jsou zkoumány dva existující české překlady portugalského renesačního eposu básníka Luíse Camoese Lusovci (Os Lusíadas). Původní dílo vyšlo v roce v roce 1572, jedná se o hrdinskou epickou báseň psanou v desetislabičných stancích s rýmovou strukturou AB AB CC. První překlad zhotovil český spisovatel a básník přelomu devatenáctého a dvacátého století Jaroslav Vrchlický a vydal jej v roce 1902. Druhý překlad z roku 1956je dílem zakladatele české portugalistiky a jazykovědce Zdeňka Hampla a básníka Kamila Bednáře.
|
|
|
Otázka vlivu Heinricha Heina na tvorbu Gustava Adolfa Bécquera
Melíšková, Vendula ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Popudem pro tuto diplomovou práci byla teoretická možnost prokázání určitého mezikulturního propojení dvou spolu geograficky ani jazykově nehraničících literatur prostřednictvím dvou poměrně zásadních autorů 19. století. V zájmu chronologie šlo o vliv již existující tvorby Heinricha Heina na rodící se tvorbu Gustava Adolfa Bécquera. Cílem této práce bylo prokázat či vyvrátit právě toto (v kritických vydáních Bécquerových děl a literárních příručkách) často tradující se tvrzení, jehož důvod existence nebyl nikde explicitně vysvětlen. V rámci metodiky jsem se snažila využít veškerých dostupných teoretických prací rozebírajících (především německé) vlivy na díla Gustava Adolfa Bécquera. Důležitým momentem bylo i zasazení tvorby obou autorů do kulturně politické situace doby a upozornění tak na určité paralely nejen na literárním poli, ale i v jejich reálném osobním životě, jež je mohly ovlivnit. V neposlední řadě jsem se pokusila o vlastní kritickou analýzu konkrétních básní a legend, jejíž ambicí bylo podložit zmíněné teoretické práce konkrétními příklady. Na základě teoretických prací a vzpomínek současníků bylo potvrzeno, že ani jeden z autorů neovládal jazyk druhého. Přesto bylo současně prokázáno, že Heinrich Heine prostřednictvím překladů tíhnul ke španělské formě romancí a Gustavo Adolfo...
|
|
|
Reflexe indiánského světa v hispanoamerickém eseji 20. století
Núňez Tayupanta, Lucie ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent) ; Riebová, Markéta (oponent)
Reflexe indiánského světa v hispanoamerickém eseji 20. století PhDr. Lucie Núñez Tayupanta Abstrakt Práce se zaměřuje na studium esejistických děl, která reflektují přítomnost indiánského světa a jeho kulturních tradic v hispanoamerickém prostředí. Záměrem této práce je zodpovědět na otázku, jakým způsobem v úvahách hispanoamerických esejistů přispělo dědictví indiánských kultur k vytvoření národní svébytnosti, a ve vzájemné konfrontaci názorů jednotlivých spisovatelů poukázat na různorodost pojetí a zdůrazňování specifických prvků tohoto procesu. V úvodu se práce věnuje teoretickému vymezení žánru eseje, které vychází především ze studií španělských a hispanoamerických teoretiků. Hlavní část je věnována rozboru děl šesti esejistů, v nichž je patrný trojí přístup k otázce vzájemného vztahu kultur. V díle mexického spisovatele Alfonse Reyese je přítomná koncepce harmonická. Reyes nalézá společné rysy původní (předkolumbovské) a moderní kultury a konstatuje míšení obou rovin. Snaha o nalezení harmonie má v případě Reyesova textu podobu míšení kultur, tradic evropské a indiánské. V rámci druhé koncepce, dramatické, jsou v této práci rozlišeny dva pohledy. Představiteli konfrontačního, čistě dramatického pohledu na setkávání kultur jsou peruánští spisovatelé Manuel González Prada, José Carlos Mariátegui a...
|
|
|
Ďábel strážný: téma identity v mexickém románu na přelomu tisíciletí.
Alon, Andrea ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent) ; Riebová, Markéta (oponent)
Předmětem předložené disertační práce je román Ďábel strážný, jehož autorem je mexický spisovatel Xavier Velasco. Jde vůbec o první práci v českém prostředí věnovanou tomuto dílu, které vyšlo v roce 2004. Ďábel strážný je v určitém smyslu reprezentativním mexickým románem počátku jednadvacátého století, který překvapivě a s originalitou kombinuje tradici s novostí. Jedním z výrazných jevů současné mexické literatury je odklon od tématu mexičanství a obecněji od programového pěstování tzv. národní literatury. Velaskův román je však příkladným a zdaleka ne jediným dílem, které ukazuje, že literární rozchod s Mexikem není výlučným ani dominantním rysem současné mexické prózy. Velasco se v Ďáblovi strážném soustřeďuje na téma identity osobní i národní, jež pojímá velmi netradičně, když dává ironické slovo mexické postmoderní-hypermoderní dívce pohybující se v globalizovaném světě. Práce je rozdělena do šesti oddílů. První část "Originalita zakořeněná v tradici" ukazuje, jak Ďábel strážný navazuje na tradici mexického románu a jak ji inovuje. Ve druhé části "Xavier Velasco" je stručně představen autorův život a dílo. Otázce výstavby a kompozičních technik celého románu je věnována třetí část "Román Ďábel strážný", kde též poukazujeme na žánrovou a typologickou pluralitu románu. Těžištěm celé práce je...
|
|
|
Argirópolis - aspekty eseje a utopie
Šimková, Tereza ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Tato práce se zabývá interpretací esejistického díla Argiropolis spisovatele Dominga Faustina Sarmienta. Cílem práce je postihnout esejistické a utopické aspekty díla; vlastní interpretace, tj. čtení textu v kontextu, zapojuje Argiropolis do kontextu eseje a utopie tak, aby práce přesáhla dějinný rámec díla a postihla nadčasový rozměr Sarmientových myšlenek. První část práce je věnována žánru eseje, stručně se zaobírá vznikem a zdroji esejistického žánru v Evropě a Latinské Americe. V této části jsou vymezeny odlišnosti hispanoamerické esejistiky a předložena základní charakteristika eseje. Analýza esejistických aspektů Sarmientovy knihy se opírá o soubor vybraných vlastností eseje jako literárního žánru. V druhé části se práce zaměřuje na kontext utopie. V tomto kontextu jsou rozebírány příčiny vedoucí ke skutečnosti, že Sarmiento upřednostnil pro dílo s utopickými aspekty formu eseje před románem. Práce se zaměřuje na svébytnost latinskoamerického utopického myšlení a na analýzu vlastních utopických aspektů díla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojetí hlavních postav ve vybraných románech Rómula Gallegose
Kratochvílová, Jana ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Název rigorózní práce: Pojetí hlavních postav ve vybraných románech Rómula Gallegose Abstrakt: Cílem práce je podrobná analýza hlavních postav románů Doňa Barbara a La Trepadora předního představitele "regionalismu", Rómula Gallegose. Práce na základě různých děl odborné literatury formuluje vlastní teoretické schéma analýzy postav, která sleduje charakterové indikátory v textu, vztah postav k jiným složkám románu, typologické zařazení a čtenářův konstrukt postavy v příběhu včetně úlohy recepce. Poté věnuje pozornost analýze působících sil a hledá společné rysy obou románů, k nimž patří především střet dvojího hodnotového vidění světa. Klíčová slova: Rómulo Gallegos, regionalismus, Doňa Barbara, La Trepadora, teorie postavy
|
|
|
Antonio Machado y Álvarez: texty flamenkových písní
Vlková, Jana ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu nejdůležitějších aspektů v textech flamenkových písní ze sbírek španělského folkloristy Antonia Machada y Álvareze (Demófila) Colección de Cantes Flamencos a Cantes Flamencos y Cantares. V nich obsažený materiál má podobu krátkých básnických útvarů, které se nazývají coplas flamencas a sestávají pouze z několika veršů. Tyto útvary funkci segmentů, z nichž interpret během zpěvu sestavuje celou "skladbu". Jejich první zásadní charakteristikou, která je určena již stručností formy, je maximální prostota a výrazová sevřenost: značně limitovaný prostor neubírá těmto textům na schopnosti velmi intenzivního vyjádření. Právě naopak je často výsledný efekt tím silnější, čím více toho zůstane nevyřčeno. Protože nic v těchto textech není samoúčelné, i obrazy vnějšího světa mají v těchto textech, které se soustředí zejména na člověka a jeho vnitřní svět, svůj nezastupitelný význam: jsou odrazem vnitřní reality. Fakt, že středobodem flamenkové poezie je subjektivní duševní realita, se projevuje také tím, že osobní zkušenost je stěžejním tématem, vyjádřeným z perspektivy první osoby nebo schopností vytvářet dojem autobiografičnosti. Vyjádření a sdílení vlastní životní zkušenosti slouží posluchači také jako poučení a zdroj informací o hodnotách, jež společnost vyznává. Tyto texty tedy...
|
host ::
RSS.