|
|
Kalistovy "dějiny duchové" a německá Geistesgeschichte
Čtvrtník, Mikuláš ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma stěžejními okruhy. Na jedné straně charakterizuje metodologický rozvrh dějin duchových, jak je jako svébytný směr v historiografii koncipoval Zdeněk Kalista. Podrobně se věnuje všem ústředním otázkám, které se Kalista pokoušel ve svých dějinách duchových řešit. Přitom se nevychází pouze z Kalistových textů, které se věnují přímo metodologii historie, nýbrž v potaz jsou brány také vlastní ne-metodologické historické práce Kalistovy. V předkládané diplomové práci jsou také připomenuti někteří jiní čeští historikové, ke kterým se Kalista vztahoval a na které navazoval. Mimo Jaroslava Golla a Josefa Pekaře je to především Max Dvořák. Ne náhodou je Dvořák řazen jako jeden z významných představitelů německé Geistesgeschichte. V diplomové práci je učiněn pokus o srovnání Dvořákova konceptu dějin, resp. dějin umění jako místa projevování se ducha doby, a Kalistových dějin duchových. Druhou důležitou oblastí, která je v předkládané diplomové práci reflektována, je tradice německé Geistesgeschichte, která se jako svébytný směr v historiografii konstituovala především v první polovině 20. století. Podrobnější prozkoumání této tradice je důležité také pro hlubší pochopení Kalistovy metodologie historie, jelikož Kalista svými dějinami duchovými navazoval na německou...
|
|
|
Výpovědi lidových kronik na Podorlicku v 18. století
Svobodová, Ilona ; Horský, Jan (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo prostřednictvím rozboru jedenácti lidových kronik odpovědět na otázku, jak se obyvatelé vsí a městeček této oblasti vyrovnávali s překotným děním 18. století - jaké stopy v nich zanechaly válečné konflikty (válka o rakouské dědictví, sedmiletá válka, pruský vpád 1778-9), jejichž dějištěm byl často také právě tento region, jak reagovali na hladomory, výkyvy počasí, nebeské úkazy, jak čelili narušení tradičního způsobu života a pozvolného přirozeného vývoje společnosti náhlými změnami způsobenými osvícenskými reformami a v neposlední řadě rovněž to, o čem přemýšleli a co poutalo jejich pozornost v dobách relativního klidu. V této práci byla studovány zápisky z uvedených kronik v časovém rozmezí let 1700-1800. Všechna díla vznikla v Orlickém podhůří, většinou v malých poddanských městech (Opočno, Dobruška, Solnice, Skuhrov nad Bělou, Vamberk, Žamberk) či vsích (Německá Čermná, Kunvald). Mezi dvanácti kronikáři se nachází pravděpodobně pět řemeslníků (řezník Jánský, švec Petr, kožešník Daněk, u dvou se konkrétní řemeslo nepodařilo zjistit - Vokurka, Zdobnický), policejní revizor (Křeček), dva chalupníci (Šronský a Dusílek), tři učitelé (Antonín Kodytko, Ondřej Lukavský, Jan Šmíd) a jeden duchovní (Antonín Jan Remek). Dá se tedy předpokládat, že v textech čtyř kronik (učitelů a faráře) se...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pojem feudalismus v evropském a africkém kontextu
Dvořáková, Martina ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pojmem feudalismus a jeho aplikaci na africké prostředí. Prozkoumává především typ majetkových práv a způsob držení půdy typických pro feudální Evropu a africké společnosti. Na příkladu knihy The Premise of Inequality in Ruanda od J. Maqueta ukazuje jak zavádějící může být užití pojmu, který byl původně vymyšlen pro středověkou feudální společnost a zasazen na jiný kontinent a do jiné doby. Ukazuje určité společné prvky, ale jiné, podstatné zakrývá.
|
|
| |
|
| |
|
|
"V mém srdci jsem myslela, že když zůstanu v Čechách budu zatracena" Způsoby sebetématizace českých evangelických emigrantů v 18.století
Pukančíková, Petra ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
"V mém srdci jsem myslila, že když zůstanu v Čechách, budu zatracena." Způsoby sebetematizace českých evangelických emigrantů 18. století Analýza sebetematizace českých evangelických emigrantů, kteří se v průběhu 18. století usadili v Berlíně, se odvíjí od životopisů, které po sobě po smrti zanechali. Nicméně emigranti v nich netematizovali primárně sebe sama, ale spíše v rámci zpětné reflexe vlastního života prezentovali svou příslušnost k české komunitě v Berlíně. Zkoumání těchto textů se proto zaměřuje na analýzu textového užití vybraných kategorií (například srdce, duše, svědomí, spása, probuzení a tak podobně), prostřednictvím kterých emigranti tematizovali svůj vztah k sobě, své víře a svým bližním. Jde o nábožensky zaměřenou sebereflexi ovlivněnou luterským pietismem, což znamená, že v životopisech se odráží pouze jedna část pisatelova vnímání sebe sama. Ale i přes toto omezení můžeme vysledovat, jakým způsobem prostřednictvím svého vztahu k bohu a "probuzenému společenství" hodnotili sami sebe.
|
|
| |
|
|
Zmrhaná, vyšikovaná, (při)vandrovalá, Žena a sexuální delkvence v raném novověku
Niklová, Kristýna ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Zmrhaná, vyšikovaná (při)vandrovala, Žena a sexuální delikvence v raném novověku. Práce pojednává o sexuálních deliktech v Čechách v raném novověku z hlediska normativů i soudní praxe. Důležitou součástí práce je analýza dobových slovních obratů užívaných k popsání sexuálních deliktů. Zvláštní pozornost je věnována problematice smilstva a prostituce ve vztahu k ženám a s tím souvisejícímu tématu sexuální cti. Jedna z hlavních otázek práce zní: Kde vedla pomyslná hranice mezi smilstvem a prostitucí?
|
host ::
RSS.