|
|
Střídavá péče a její vliv na školní úspěšnost dítěte v primární škole
Němcová, Kateřina ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice střídavé péče dětí v primární škole ve vztahu k jejich školní úspěšnosti. Na problematiku je nahlíženo pohledem pedagogů primární školy a pohledem školní psycholožky. Teoretická část se zabývá dítětem v primární škole, dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále se věnuje rodině, rodičovské odpovědnosti. Pojednává také o rozvodu, střídavé péči jako takové a školní úspěšnosti a neúspěšnosti. Empirická část si prostřednictvím empirického šetření klade za hlavní cíl přinést odpověď na otázku: "Jaký má střídavá péče vliv na školní úspěšnost dítěte v primární škole?" Zkoumá projevy dětí ve střídavé péči, hledá konkrétní příčiny problémů těchto dětí či konkrétní faktory zajišťující bezproblémový průběh střídavé péče. Shromažďuje doporučení učitelů a školní psycholožky, jak s těmito dětmi pracovat a jak jim pomoci. Přináší také doporučení s kým spolupracovat a jakým způsobem - včetně spolupráce s rodiči. Zobrazuje míru povědomí učitelů o této problematice a jejich osobní názory na tento problém. Výzkum je realizován prostřednictvím dotazníkového šetření a hloubkových rozhovorů s učiteli na prvním stupni základní školy a prostřednictvím rozhovoru se školní psycholožkou. Výsledky empirického šetření ukazují, že má střídavá péče přímý vliv na školní úspěšnost...
|
|
|
Kooperativní výuka na málotřídní škole
Machotková, Ilona ; Horská, Petra (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem aplikace modelu kooperativní výuky v prostředí malotřídních škol. Hlavním cílem diplomové práce je poukázat na specifika malotřídních škol v souvislosti s uplatňováním principů kooperativní výuky. Teoretická část se věnuje vysvětlení základních pojmů týkajících se malotřídní školy a poukazuje na základní aspekty, které souvisejí s konceptem malotřídních škol v České republice, popisuje specifické kvality vzdělávání v malotřídních školách, přičemž pozornost se dále zaměřuje na kooperativní vyučování a na specifika kooperativní výuky v malotřídních školách. Využíváno je jak dostupných monografií, tak i výzkumů, které byly v této oblasti již realizovány. Cílem empirické části je za pomoci dotazníkového šetření a případové studie identifikovat a popsat uplatňování kooperativního vyučování na malotřídních základních školách ve Středočeském kraji. Ačkoliv se kooperace může využít i na plně organizovaných školách, autorka se zaměřila především na možnosti její aplikace v prostředí malotřídních škol, které je v mnoha ohledech specifické a sama ho považuje za vhodné prostředí pro uplatňování kooperativního vyučování. Domnívá se totiž, že právě v malotřídních školách je kooperativní způsob výuky využíván více, než na školách bez rozlišení organizace. V návaznosti na...
|
|
|
Efektivní komunikace učitelů primární školy s rodiči žáků
Janků, Petra ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku komunikace mezi učiteli a rodiči. Cílem práce je zmapovat efektivní komunikační strategie využívané zkušenými pedagogy při vedení rozhovoru s rodiči na prvním stupni základní školy. V teoretické části diplomové práce je na základě odborné literatury definován pojem komunikace a její formy, vysvětlen vztah a očekávání školy a rodiny, nastíněna typologie rodičů, popsán rozhovor, jeho organizace a struktura. Dále jsou uvedeny faktory efektivní dialogické komunikace a zásady úspěšného rozhovoru učitele s rodičem. Výzkum v rámci empirické části práce byl prováděn formou kvalitativního rozhovoru se čtyřmi zkušenými pedagogy. Získaná data byla následně zpracována, analyzována a vyhodnocena, včetně jejich porovnání s odbornou literaturou. Výsledky výzkumu jsou zpracovány formou odpovědí na výzkumné otázky, jež přehledně popisují základní efektivní komunikační strategie, které se zkušeným pedagogům v praxi osvědčily. Mělo by se jednat o jakýsi návod, jak se na rozhovor s rodičem řádně připravit, na jaké fáze si rozhovor rozčlenit, jaké základní schopnosti a dovednosti by si měl pedagog osvojit pro jeho efektivní vedení a jak se správně zachovat v případě konfliktu. Zkušení pedagogové se shodují, že důležitá je pečlivá příprava rozhovoru, vlídné přivítání rodiče,...
|
|
|
Sociálně emocionální klima školní třídy
Kolůchová, Regina ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice sociálně emocionálního klimatu školní třídy prvního stupně základní školy, jejímž žákem je dítě se speciálními vzdělávacími potřebami. Teoretická část se zaměřuje na vývoj vztahů mezi aktéry třídního klimatu a na tvoření příznivého klimatu školní třídy se všemi pozitivními znaky. Dále pojednává o narušení klimatu školní třídy žákem se speciálními vzdělávacími potřebami a tím i o kompetenci učitele potřebnou při péči o klima třídy, dále o možných způsobech diagnostiky, intervence a možnostech odborné podpory. Praktická část zprostředkovává náhled deseti třídních učitelů dvou vybraných základních škol na míru ovlivňování třídního klimatu žákem se speciálními vzdělávacími potřebami, který navštěvuje jejich třídu. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda je klima školní třídy výrazně ovlivňováno přítomností žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a vyvolává-li potřebu speciální péče o klima třídy. Polostrukturovanými rozhovory s učiteli bylo zjištěno, že k dosažení výchovně vzdělávacích cílů je nezbytné vytvářet příznivé klima třídy a to udržovat nebo zlepšovat podle vědomostí a zkušeností učitele s možností, že bude spolupracovat s asistentem pedagoga. Z rozhovorů dále vyplynulo, že žáci se speciálními vzdělávacími potřebami nejsou vnímáni jako narušitelé...
|
|
|
Setkávání se seniory jako příležitost pro učení žáků mladšího školního věku
Kudrnáčová, Nikola ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou setkávání žáků mladšího školního věku se seniory. V teoretické části pojednává o mezigeneračním učení v obecné rovině, v různých prostředích a dalších jeho zákonitostech. Hledám odpověď na otázku, zda je pro pedagogy atraktivní setkávání žáků mladšího školního věku se seniory v rámci výuky, za jakých podmínek jej uskutečňují, co brání pedagogům mezigenerační učení organizovat, pokud tak nedělají. Dále se zabývá současnými proměnami rodin a důležitostí mezigeneračních setkávání. Praktická část práce obsahuje tři oddíly. Patří zde předvýzkum, který zjišťuje aktuálnost tématu, dotazníkové šetření, ve kterém je řešený hlavní cíl práce, zda jsou pedagogové názoru, že setkávání se seniory ve výuce je vhodnou příležitostí k učení žáků mladšího školního věku. Dílčími cíli práce bylo především zjistit příklady dobré praxe těchto setkání a jejich možná úskalí. Všechny dílčí cíle práce byly naplněny. V posledním oddíle praktické části se pojednává o vlastním akčním výzkumu v podobě dvou uskutečněných setkání žáků ZŠ a klientů domova pro seniory, při kterém žáci a senioři diskutovali, porovnávali svůj život, své plány, sny a dávali si vzájemné rady pro spokojený život. Přílohy práce obsahují písemné reflexe a fotografie ze setkání. Všechny cíle práce byly naplněny a v...
|
|
|
Práce učitele primární škole ve vyloučené lokalitě
Solovovová, Petra ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Práce učitele ve vyloučených lokalitách s romskými žáky je náročná, vyžaduje vysokou míru odolnosti, přizpůsobivosti, vytrvalosti a nezdolnosti. Děti vyrůstající v prostředí sociálního vyloučení mají osvojené hodnoty, návyky a vzorce chování, které jim znesnadňují integraci do školního prostředí. Učitel z vyloučené lokality by měl chování a jednání romských žáků rozumět a pomoci těmto žákům k úspěšnému zvládnutí vzdělávacího procesu. Cílem mé práce je zjistit specifika práce učitele ve vyloučené lokalitě, Kvalitativně orientované výzkumné šetření je cíleno na problémy, se kterými se učitelé z vyloučených lokalit při edukci romských žáků potýkají, dále na jejich názory na vzdělávání romských žáků a na zjištění jejich motivace ke vzdělávání těchto žáků ve vyloučené lokalitě. Data jsou získávána s využitím polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy z vyloučených lokalit. Závěrem práce je diskuze výsledků výzkumu, kde jsou porovnávány informace z odborné literatury, mými osobními zkušenostmi a výpovědí respondentů. Klíčová slova Sociálně vyloučená lokalita, Romové, romský žák, rodič, učitel, vzdělávání
|
|
| |
|
|
Práce učitelů s učebnicemi ve výuce vlastivědy
Šteyr, Michal ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá prací učitelů s učebnicemi v hodinách vlastivědy. Má práce poukazuje na skutečnost, že většina učitelů a učitelek z mého výzkumného vzorku používá učebnice především při plánování výuky vlastivědy, což je v souladu s výzkumy v ČR, které si jsou představeny v teoretické části diplomové práce. Učebnice učiteli pomáhají v orientaci v obsahu a metodách výuky. Doplňujícím výukovým materiálem při přípravě na hodinu je dle dotazovaných jednoznačně internet. Texty z učebnice většina respondentů a respondentek pro žáky upravuje, jelikož jsou podle jejich názoru učebnice přehlceny informacemi anebo z důvodu, že mají ve třídě žáka se speciální poruchou učení. Teoretickou část práce jsem rozdělil na 4 kapitoly. Nejprve shrnuji poznatky z českých a světových výzkumů a doporučení odborné literatury vážících se k problematice učitelova výběru učiva a rolí učebnice. Následně analyzuji výzkumy vázané na plánování výuky, výukové metody a typy příprav na hodinu vlastivědy. Zajímalo mě, co vše učitel při přípravě na výuku používá. Jestli více učebnicové materiály nebo jiné zdroje (encyklopedie, výukový software, apod.). Další kapitola je věnována teorii učebnic a výzkumům spojených s jejich hodnocením. Poslední kapitola teoretické části je věnována pojetí výuky vlastivědy v ČR a možnostem...
|
|
|
Práce učitelů 1. stupně ZŠ s učebnicemi ke vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět
Mánková, Iveta ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce se věnuje práci učitelů 1. stupně s učebnicemi ke vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. V teoretické části se zabývám objasněním základních pojmů, které jsou klíčové pro téma práce. Vymezuji zde pojmy učitel a pedagogický pracovník, jak je chápe nejen odborná literatura, ale také platné zákony České republiky. V další kapitole definuji, co je to učebnice, jaké má funkce a nejcitovanější klasifikace funkcí učebnic. Zmiňuji její strukturální komponenty a představuji další didaktické prostředky, se kterými se v praxi setkáváme. V nejrozsáhlejší kapitole teoretické části prezentuji dosavadní teoretické poznatky a výsledky výzkumných šetření, která byla v oblasti užívání učebnic dosud realizována ve světovém i českém prostředí. Poslední kapitola teoretické části seznamuje se vzdělávací oblastí Člověk a jeho svět tak, jak je vymezena v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Výzkumná část práce představuje kvalitativní výzkum užívání učebnic ke vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět šesti učitelkami 1. stupně ZŠ, který byl realizován v jedné pražské základní škole. Výzkum je založen na rozhovorech s učiteli, jako doplňková metoda je využito pozorování. Cílem práce je zjistit, jak se učitelé připravují na výuku, jak při přípravě využívají učebnice a jak jejich obsah upravují...
|
|
|
Inkluzivní prostředí školní třídy na 1.stupni ZŠ s asistentem žáka s tělesným postižením
Žáčková, Martina ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku budování klimatu školní třídy, jejímž žákem je také dítě s výrazným tělesným postižením vyžadující neustálou přítomnost asistenta. Teoretické kapitoly se zaměřují na tělesné postižení a jeho vliv na psychiku dítěte, na specifika začleňování žáka s tělesným postižením do výuky a života třídy a na spolupráci třídního učitele a asistenta žáka, jehož podporu a pomoc vyžaduje žák po celou dobu výuky. Praktická část zprostředkovává pomocí narativního vyprávění dvou dívek a lidí z jejich okolí odpovědi na otázky: Jak se s přibývajícími lety proměňují třídní vztahy a přístup spolužáků k takovému dítěti. Čím může ovlivňovat přítomnost asistenta klima třídy. Zda je pocit o úspěšnosti začlenění dítěte s tělesným postižením dospělých shodný s pocitem dítěte, nebo to dítě vidí jinak. Pomocí případových studií, které mi umožnily utvoření celkového obrazu situace, se potvrdilo, že velmi důležitým faktorem začlenění žáka s tělesným postižením do kolektivu třídy, je věk, ve kterém se žáci potkávají, a přístup učitele a asistenta k žákovi s tělesným postižením i k celé třídě. Práce nastoluje další otázky, které vycházejí z prožívání situace dětmi. KLÍČOVÁ SLOVA společné vzdělávání, klima inkluzivní třídy, žák s tělesným postižením, asistent pedagoga, spolupráce učitele a asistenta
|
host ::
RSS.