|
|
William Shakespeare's Romeo and Juliet on Screen
Rösslerová, Eva ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat filmové adaptace Shakespearova Romea a Julie a porovnat významové posuny, jimiž jednotlivé filmy vyvíjí adaptovaný text. Studované filmy budou jmenovitě Romeo and Juliet (1968) Franca Zeffirelliho, Romeo + Juliet (1996) Baze Luhrmana a Romeo & Juliet (2013) Carla Carleie. Tato volba zcela nevylučuje zahrnutí dalších adaptací, které budou příležitostně zmíněny v případě jejich relevantnosti k posuzované problematice. Tato práce je založena na mém čtení dané tragédie podpořeném sekundární literaturou. Práce se zabývá třemi stěžejními tématy hry a problematikou jejich převodu do filmového média, s cílem představit a následně porovnat interpretaci těchto témat jednotlivými tvůrci skrze analýzu narativních postupů, jež při ní uplatňují. Jednotlivá ztvárnění pak budou studována s ohledem na jejich vliv na divácké pojetí problematiky příběhu. Tento postup se zdá velmi relevantní vzhledem k současné sílící tendenci filmu být primárním médiem šíření Shakespearovy tragédie. Hlavní otázky, na něž se tato práce snaží najít odpověď, jsou: Jaké vizuální vypravěčské prostředky užívají jednotliví tvůrci k otevření nových pohledů na adaptovaný text? Jaké významy naznačují jednotlivá umělecká ztvárnění hlavních protagonistů a jejich vzájemných vztahů? A konečně, jak mohou detaily ve...
|
|
|
Space and its connection to characters in Thomas Hardy's novels
Šejvlová, Kristýna ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Při přípravě prvního vydání sbírky svých děl zařadil Thomas Hardy své hlavní romány do skupiny nazvané "Romány charakteru a prostředí", což jasně naznačuje, že viděl zásadní souvislost mezi postavami a prostorem, který obývají. Tato práce se zabývá souvislostmi mezi prostorem v širším slova smyslu a postavami a tím, proč má prostředí velký význam pro samotný příběh. Pro účely této práce byly k analýze vybrány tři romány Thomase Hardyho: Daleko od hlučícího davu, Rodákův návrat a Tess z d'Urbervillů. Práce se zabývá propojením postav a příslušných prostorů, které Hardy využívá pro určení jejich osudů. Tento zvláštní determinismus jako by uzamkl postavy v jejich osudech a znemožnil jim uniknout jejich společenské vrstvě, předsudkům, ve kterých jsou uvězněni, a prostředí, do kterého se narodily. Zároveň jsou kvůli tomuto pojetí determinismu některé postavy od samého počátku předurčeny k neúspěchu. Tato práce se skládá z pěti částí. Úvod a první kapitola o Hardyho fiktivním prostoru - Wessexu - řeší, jakou roli hraje prostor při čtení a jak Hardy využívá jeho vlastností při modelování vlastního specifického prostoru. Romány jsem se rozhodla uvést v chronologickém pořadí dle data vydání - lépe tak odrážejí vývoj jak Hardyho psaní tak i jeho práci s Wessexem jako pojmem a prostorem. Třetí kapitola se...
|
|
|
'You Seemed the Goddess Incarnate': Echoes of Greek Mythology in Djuna Barnes's Nightwood
Netolická, Anna ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Práce si dává za cíl analyzovat ozvěny vybraných aspektů řecké mytologie v díle Nightwood od Djuny Barnes, které zatím byly ve větším měřítku akademiky opomíjeny. Mytologická rovina v tomto díle slouží jako klíč k rozluštění mnoha tematických vrstev knihy a nabízí nový vhled do jednání jednotlivých postav a jejich psychologie, zvláště co se týče sexuality a genderu jako hlavních témat knihy. První kapitola se věnuje stručné kontextualizaci sexuality ve 20. století s náhledem do starověkého Řecka. Druhá kapitola se zaměřuje na porovnání archetypů božstev s postavami v románu Nightwood. Nejprve pojímá ústřední postavu Robin Vote a její vztahy, které kontrastuje k mýtu Demeter a Persefony, zvláštní pozornost je pak věnována vztahu mezi Robin a Norou Flood, který archetypálně odráží subversivní vztahovou dynamiku matka-dcera. Dále se kapitola věnuje porovnání božstev a mýtických postav, které vykazují známky genderové fluidity - Tiresias a Agdistis - s doktorem Matthewem O'Connorem a Robin Vote; v rámci této analýzy práce také krátce pojednává přirovnání postav románu k genderově ikonickým božstvům Artemidě a Afroditovi. Poslední kapitola se zaměřuje na metamorfózy, jevy typické pro řecká božstva a mytologii obecně, spojené se zvířaty a mýtickými bytostmi. Klíčová slova: Djuna Barnes, Nightwood, řecká...
|
|
|
A Variety of Perspectives: The Role of the Narrator in Selected British Dystopian Novels
Yavtushenko, Alona ; Poncarová, Petra Johana (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání narativních situací ve vybraných britských dystopických románech a určuje, jakým způsobem konkrétní narativní strategie přispívají k účinnosti textů. Diskutovanými romány jsou Brave New World Aldouse Huxleyho, Nineteen Eighty-Four George Orwella a Never Let Me Go Kazua Ishigura. Práce analyzuje narativní situaci v každém románu zvlášť, přičemž se zaměřuje na roli vypravěče a jejich přínos pro prezentaci dystopického světa. Pracuje s teorií vyprávění Gérarda Genetteho a jeho konceptem fokalizace, přičemž pomocí jeho terminologie popisuje narativní režim v každém z románů. Zkoumáním role vypravěčů ve zmíněných textech si práce klade za cíl zjistit, jak zvolené narativní techniky rozšiřují zobrazení fiktivních světů, čímž přispívají k účinku románů a schopnosti čtenářů se k nim osobně vztáhnout. Každému z děl je věnována jedna kapitola, aby bylo možné provést podrobnou analýzu narativních situací a určit, jak konkrétní typ vypravěče ovlivňuje způsob vnímání textu.V úvodní části je rozebrán žánr dystopie a její primární účel. Kapitola také představuje teoretický rámec práce a primární texty. Druhá kapitola je věnována Huxleyho románu Brave New World a analyzuje dílo jako autorský román, kde nulová fokalizace vytváří značný odstup mezi čtenářem a postavami a...
|
|
|
Margaret Laurence's Women: Isolation and Survival in the Manawaka Sequence
Ondová, Zuzana ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá témou izolácie a prežitia v cykle Manawaka od Margaret Laurencovej, konkrétne v románoch A Jest of God (1966) a The Fire-Dwellers (1969), na pozadí príručky Margaret Atwoodovej, Survival: A Thematic Guide to Canadian Literature (1972). V čase, kedy bol výraz kanadská literatúra pomerne nejasný pojem, Atwoodová identifikovala prežitie ako centrálny koncept spájajúci kanadských autorov naprieč krajinou, ktorý je navyše často sprevádzaný motívmi obetí, strachu, smrti a izolácie. Atwoodová tento koncept definuje ako mnohotvárny, pričom rozlišuje externé/fyzické prežitie, ktoré prevažuje v skorších dielach zaoberajúcich sa bádaním novej kolónie a vnútorné/psychologické prežitie typické pre neskorších autorov beletrie. Autorka argumentuje na základe myšlienky, že Kanada je vo svojej podstate v roli obete, keďže vznikla ako kolónia. Pozoruje všade prítomnosť obetí a vyvodzuje štyri typy, do ktorých vieme kanadských literárnych hrdinov a hrdinky zaradiť. Margaret Laurencová (1926-1987) sa zviditeľnila cyklom Manawaka v šesťdesiatych rokoch, a teda v období, ktoré bolo zásadné pre vývin modernej kanadskej literatúry. Dnes je aj táto Margaret považovaná za jednu zo základných postáv kanadského románu písaného v anglickom jazyku. V úvode nahliadam do sociálno-kultúrnych aspektov tejto...
|
|
|
Tenants in the House of Language: English Romantic Authorship
Flanderová, Veronika ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce zkoumá fenomén romantického autorství jakožto konceptuální nástroj literární kritiky. Srovnává koncepci romantického autorství, kde osoba autora tvoří hlavní úběžník významu literárního díla, a polohy vztahu mezi autorem a významem textu v anglických romantických dílech samotných. Úvodní teoretická kapitola rozvíjí myšlenku, že romantický důraz na autorskou osobu v interpretaci textu je do jisté míry obrazem stvořeným literární kritikou pozdního devatenáctého a dvacátého století. Práce dále zkoumá pozici autora v romantickém myšlení a usouvztažňuje ji s dobovými debatami o jazyce a přenosu významu mezi subjektem a vnějším světem. Případová studie na pozadí problematiky jazyka a komunikace interpretuje vybrané básně a autobiografii Samuela T. Coleridge s ohledem na autorskou pozici a nalézá množství obrazů autorství, kde je centralita autora pro význam a interpretaci díla zpochybněna.
|
|
| |
|
|
Journey Through Parallel Universes: The World of Portal Fantasy
Arzumanyan, Varditer ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Cílem této práce je pomocí analýzy vybraných knih prozkoumat světy portálové fantazie, přesněji žánr, v němž se vyskytuje cestování mezi sférami. Tento podžánr fantastické fikce umožňuje kulturní a sociální srovnání mezi místy původu postav a nově nalezenými zeměmi, kde v rámci příběhové linky probíhá proces sžití se s novým místem, a pochopení vlastního já. Esej se zaměřuje na sféry představené ve vybraných literárních dílech, na jejich postavy a na roli přenesení se mezi těmito sférami/světy. Toto přemístění vyžaduje adaptaci, která nevyhnutelně vede k vývoji postav a nabízí tak možnost prozkoumat společenské problémy. Práce se rovněž zaobírá strukturou úkolu (quest) v příbězích, jelikož ta je často součástí tohoto žánru. Každá kniha je shrnuta a zkoumána ve své příslušné kapitole. První kapitola nabízí definici termínu fantastický/fantastic, která je následně promítnuta do definice portálové fantazie. Pozornost je věnována vysvětlení odborných výrazů důležitých pro analýzu, které slouží jako referenční rámec následujících částí. V této části je rovněž vedena diskuse o procesu tvoření sekundárních světů. Kniha Nikdykde, napsaná Neilem Gaimanem, je předmětem druhé kapitoly. Kapitola je uvozena pojednáním o Gaimanově prominenci v oblasti fantazijní literatury a žánrově ohebných kvalitách jeho děl....
|
|
|
Ethics and Religion in George Orwell's A Clergyman's Daughter
Vašendová, Petra ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem George Orwella k náboženství v jeho raném románu Farářova dcera (1935). Hlavním předmětem zkoumání této práce je hlavní postava, její ztráta víry a zkoumání obrazu ideální křesťanky, kterou představuje, v kontrastu s duchovními a dalšími postavami příběhu. Dorothy Hare je slušnou mladou dívkou před i po ztrátě víry, nepotřebuje tedy vnější podnět pro své chování. Orwell kritizuje církevní systém založený na protichůdných tvrzeních v Bibli a nedostatek pravé křesťanské víry kněží. Nejprve jsou popsány autorovy rané zkušenosti s náboženstvím, které získal na školách, které navštěvoval a vliv, jenž na něj tyto instituce měly v pozdějším životě, následované analýzou románu Farářova dcera. Jednotlivé kapitoly jsou rozebrány samostatně, neboť každá z nich popisuje oddělenou zkušenost, která hlavní hrdinku utváří. První kapitola ukazuje každodenní útrapy Dorothy, mezi něž patří náročné požadavky jejího otce, faráře Anglikánské farnosti, žádosti jednotlivých duchovních a denní návštěvy věřících. Orwell zde kritizuje církev jako celek a její rituální formálnost. V druhé kapitole Dorothy dočasně ztrácí vzpomínky, víru i své vlastní morální zásady. Ty jsou jasně zřetelné v ostatních částech příběhu jakožto kontrolní mechanismus chování hlavní hrdinky postrádající bolest...
|
|
|
Shelley's Negotiation of Metaphysics
Balvín, Tomáš ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Cílem této diplomové práce je porozumět Percy Bysshe Shelleyho náhledu na roli básníka ve společnosti jakožto nositele progresivní změny. Aby toho dosáhla, zkoumá jeho metafyziku, hlavně pak kontakt s doktrínami idealismu, které krystalizovali na sklonku jeho života intimním vztahem s pracemi Platóna, jeho spojení s francouzskými materialisty, anglickými filozofy jako Priestley nebo Hume a pozdější s lukreciánským materialismem. Shelleyho hluboké propojení s prvním moderním proponentem anarchismu, Williamem Godwinem, který by mohl být popsán jako perfekcionista nebo utilitarianista. Tím, že se teze bude zajímat o tyto otázky, osvětlí tím, jak tyto doktríny ovlivnily Shelleyho a jak s nimi konverzoval a kritizoval je, odhalujíc komplexitu jeho díla, protože, v Shelleyho filozofii, jednoduchá dichotomie mezi idealismem a materialismem je problematická. Na začátku diplomová práce prezentuje Shelleyho kontakt s materialistickými doktrínami, jejich rychlé odvržení v čisté formě, odpověď na ně a jejich kritiku v básni "The Cloud". Shelleyho materialistické vlivy jsou probírány, taktéž pak některé možnosti interpretace Shelleyho básní v tomto stylu. Dále je jeho interakce s revoluční1 myšlenkou popisována v Queen Mab, která v práci slouží jako ukázka pokračovaní Shelleyho deterministických principů a...
|
host ::
RSS.