|
| |
|
|
Změnitelnost lidské přirozenosti ve světle hodnoty
Jelínek, Jakub ; Barabas, Marína (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Tato práce představuje na kontrastu Kantovy morální filosofie s buddhistickým myšlením otázku, je-li naše přirozenost změnitelná a v etickém smyslu hodná změny. Kantova koncepce spojuje moralitu s nátlakem na touhy (především je řeč o náklonnostech - navyklých smyslových žádostech), protože chápe smyslovost, do které je řadí, jako danost. Rozpolcení člověka na rozum (stojící mimo kauzalitu) a smyslovost je příčinou, proč Kantovy pokusy zahrnout do svého systému morální pokrok směrem k "radostnému plnění povinnosti" končí nezdarem, nemá-li tento systém projít radikální rekonstrukcí. Zkušenost touhy však ukazuje její ne-mechanické založení, založení v rozumění předmětu jako hodnotnému pro nás. Buddhistická nauka o ne-já (podobně jako Heideggerova myšlenka, že si zprvu rozumíme mylně jako vyskytujícímu se jsoucnu) toto rozumění problematizuje. Sebe- vymezení zakládající touhu znamená rozumět si jako předmětu, s nímž se může něco stát a jenž může mít nějaké atributy. Zkušenost svobody ale ukazuje, že naše moc jednat není takovouto možností. Jsme-li sto rozpoznat sebe-vymezení (sobectví) jako omyl, znamená to změnitelnost naší povahy. A jelikož nás takové nazírání zbavuje tíhy života vůbec (dukkha), je odpovědí na základní etickou otázku, "jak žít".
|
|
|
Buddhismus na Západě. Česká republika
Honzík, Jan ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent) ; Bělka, Luboš (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta humanitních studií Katedra Obecné antropologie Mgr. Jan Honzík BUDDHISMUS NA ZÁPADĚ ČESKÁ REPUBLIKA Disertační práce Školitel práce: PhDr. Jiří Holba, Ph.D. Praha 2014 Abstrakt Tato práce pojednává o buddhismu v České republice. Zabývá se buddhismem jakožto komplexním fenoménem, který v sobě obsahuje filosofické, náboženské, sociálně-kulturní, psychologické a etické roviny. Tyto kategorie se vztahují k základním strukturám lidské existence a jsou tak bytostným předmětem vědy o člověku - antropologie. V tomto smyslu je práce předkládána jako práce antropologická. První kapitola nazvaná "Buddhismus od Buddhy po současnost" představuje velké buddhistické školy, jejich společná východiska, základní nauky, charakteristiky, specifika a vývoj. Dále je zde popsán proces etablování buddhismu na Západě až do současnosti a jsou zkoumány základní rysy současného západního buddhismu. Druhá kapitola nazvaná "Buddhismus v České republice" popisuje historii buddhismu v České republice a mapuje dění na současné české buddhistické scéně. Podává přehled v Čechách působících buddhistických škol, skupin, center a dobročinných iniciativ, zabývá se jejich hodnotami, praxí, metodami, pravidelnými aktivitami, jejich vztahem k buddhistické tradici a autoritám. Popisuje základní charakteristiky a...
|
|
|
Raná buddhistická kosmologie pálijského kánonu
Horáček, Petr ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Melnikova, Nora (oponent)
Tato práce pojednává o raně buddhistické kosmologii. Krátce představuje obecné pojetí kosmologie v buddhismu a v pálijském kánonu, aby lépe vynikly charakteristické rysy primárního textu, o který se práce opírá, totiž Agaňňasutty pálijského kánonu. Autor přihlíží i k dalším suttám pálijského kánonu a k sekundární literatuře. Agaňňasutta představuje jeden z prvních kosmologických textů buddhismu a lze ji proto považovat za velmi cenný zdroj informací ohledně raných kosmologických představ a kontextu, ve kterém byly tyto představy vytvářeny. Zabývá se zánikem světa, jeho opětovným projevením, vznikem bytostí, lidí a sociálních vrstev, volbou prvního krále a založením asketických skupin. Pro snadnější orientaci v pramenném materiálu lze děj rozčlenit na dobu do vývoje lidských bytostí, vzniku sociálních institucí s volbou krále a zavedení alternativních sociálních institucí v čele s buddhistickým mnichem. Hlavním cílem práce je ukázat, že Agaňňasutta obsahuje strukturu založenou na nutnosti vzniku lidských bytostí v jejich materiální formě a s jejich morálními chybami, společnosti, která tyto chyby reguluje, a následně transcendence této společnosti buddhistickými mnichy k dosažení nibbány. Při tom autor vychází z dalších interpretací Agaňňasutty v sekundární literatuře badatelů Stanleyho Tambiaha,...
|
|
|
Sebeupalování v buddhismu
Gossová, Markéta ; Zemánek, Marek (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je sebeupalování v buddhistických zemích. Autorka uvádí případy z historie i současnosti a představuje jej jako ritualizovaný vzorec předávaný od konce čtvrtého století do současnosti, jehož kontinuitu zajišťovala literární tradice i historické případy. Ukazuje, že i sebeupálení ve Vietnamu či Tibetu navazují na mnohasetletou tradici a lze v nich pozorovat stejné prvky. Autorka hledá také odpověď na otázku, kde se tato tradice v buddhismu vzala a proč získala ve srovnání s jinými formami sebeobětování takovou oblibu. Buddhisté se mohli upalovat z celé řady důvodů: od vyjádření oddanosti buddhistické nauce a Buddhovi, přes využití tohoto prostředku jako rychlé cesty k probuzení, až k formě politického protestu. Všechny však lze souhrnně chápat jako oběť třem klenotům buddhismu, tedy Buddhovi, dharmě a sanze. Aby byl obraz sebeupálení v buddhismu úplný, autorka uchopuje problematiku i z hlediska jeho etiky a zaměřuje se i na to, jak jej vnímají sami stoupenci tohoto náboženství. Ukazuje se, že se jedná o fenomén, který má mnoho podob a na který neexistuje jednotný názor ani mezi buddhisty. Ačkoli nelze na sebeupálení v buddhismu příliš aplikovat západní psychologické kategorie a definice sebevražd ani sebeobětování, morální hodnocení takového činu se se západním vnímáním...
|
|
| |
|
|
Buddhismus na Západě. Česká republika
Honzík, Jan ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent) ; Bělka, Luboš (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta humanitních studií Katedra Obecné antropologie Mgr. Jan Honzík BUDDHISMUS NA ZÁPADĚ ČESKÁ REPUBLIKA Disertační práce Školitel práce: PhDr. Jiří Holba, Ph.D. Praha 2014 Abstrakt Tato práce pojednává o buddhismu v České republice. Zabývá se buddhismem jakožto komplexním fenoménem, který v sobě obsahuje filosofické, náboženské, sociálně-kulturní, psychologické a etické roviny. Tyto kategorie se vztahují k základním strukturám lidské existence a jsou tak bytostným předmětem vědy o člověku - antropologie. V tomto smyslu je práce předkládána jako práce antropologická. První kapitola nazvaná "Buddhismus od Buddhy po současnost" představuje velké buddhistické školy, jejich společná východiska, základní nauky, charakteristiky, specifika a vývoj. Dále je zde popsán proces etablování buddhismu na Západě až do současnosti a jsou zkoumány základní rysy současného západního buddhismu. Druhá kapitola nazvaná "Buddhismus v České republice" popisuje historii buddhismu v České republice a mapuje dění na současné české buddhistické scéně. Podává přehled v Čechách působících buddhistických škol, skupin, center a dobročinných iniciativ, zabývá se jejich hodnotami, praxí, metodami, pravidelnými aktivitami, jejich vztahem k buddhistické tradici a autoritám. Popisuje základní charakteristiky a...
|
|
| |
|
|
Buddhistická mantra a Sútra srdce
Langrová, Eva ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Hlavní osnovou práce je téma náboženského jazyka z pohledu religionistické reflexe. Práce rozebírá konkrétní náboženské promluvy, v tomto případě buddhistické mantry. Nastiňuje kontext vzniku manter ve védském náboženství a jejich následný vývoj na poli mahájánového a tantrického buddhismu. Zkoumá mantru jakožto součást buddhistické teorie (mantra jako součást textu) i buddhistické praxe (mantra jako součást rituálu). Cílem práce je odpovědět na otázku, zda-li je vůbec možné určit přesný význam jednotlivých manter a do jaké míry je lze přeložit z původního sanskrtu. Detailní pozornost je věnována vrcholnému textu mahájánového buddhismu Sútře srdce a její závěrečné mantře gaté gaté páragaté párasamgaté bódhi sváhá. Klíčová slova: buddhismus, mahájánový buddhismus, Sútra srdce, mantra, rituální jazyk
|
|
|
Buddhismus, rostliny a environmentální etika
Kocurek, Jakub ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Heřman, Robin (oponent)
SOUHRN Tato diplomová práce se zabývá buddhistickým přístupem k rostlinám v průběhu jeho dějin a šíření. Vycházím ze sekundární literatury a překladů primárních textů do západních jazyků. Zaměřuji se především na to, zda buddhismus chápe rostliny jako cítící bytosti a zda jim přisuzuje možnost dosáhnout buddhovství. Neopomíjím ani stručné představení předbuddhistických představ týkajících se rostlin v dané zemi a v případě Indie věnuji pozornost zejména džinismu, který je historickým souputníkem buddhismu. Zjištěné skutečnosti pak zasazuji do širšího rámce buddhistické environmentální etiky a náhledu buddhismu na přírodu. Práce tak kromě představení různých, často protichůdných přístupů k rostlinám, které se v průběhu historie objevily, rovněž přispívá k diskuzi o tom, zda je buddhismus ekologický či nikoliv. V předbuddhistické Indii byla rozšířená představa, že rostliny jsou cítící bytosti a byly začleněny do koloběhu znovuzrozování. Toto schéma přejal džinismus, kdežto buddhismus se vydal jinou cestou. Zatímco rané části kánonu obsahují nařízení zakazující ubližování rostlinám, pozdější texty rostliny ze sféry cítících bytostí explicitně vylučují. Toto téma se těšilo zájmu zejména ve východním buddhismu, zatímco v ostatních oblastech bylo spíše přehlíženo. Východní buddhismus, zejména japonský, totiž...
|
host ::
RSS.