|
| |
|
|
Regulační úlohy proteinů PAG a CSK v FcɛRI signalizaci žírných buněk
Potůčková, Lucie ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Šebo, Peter (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
9 2 ABSTRAKT (CZ) Tato disertační práce je zaměřena především na pochopení regulační úlohy C- terminální Src kinázy (CSK) a proteinu asociovaného s mikrodoménami bohatými na glykosfingolipidy (PAG) v FcɛRI zprostředkované signalizaci myších žírných buněk. FcɛRI aktivace je zahájena agregací receptoru komplexem multivalentního antigenu s IgE a následnou aktivací protein tyrozin kináz, protein tyrozin fosfatáz a dalších molekul signální transdukce. Signalizační děje vedou k degranulaci žírných buněk a uvolnění prozánětlivých mediátorů zodpovědných za vznik alergických onemocnění. Poznání funkce klíčových regulačních molekul, které kontrolují FcɛRI zprostředkovanou aktivaci, degranulaci a cytokinovou produkci žírných buněk, může mít terapeutický dopad. CSK je hlavním negativním regulátorem protein tyrozin kináz z rodiny Src (SFK), které hrají kritickou úlohu v různých imunoreceptorových dějích. Funkce CSK v žírných buňkách však není zcela objasněna. Předpokládá se, že CSK lokalizovaná v cytoplazmě je translokována do blízkosti membránově vázaných SFK s využitím membránových adaptorových proteinů a PAG byl hlavním kandidátem. Pro určení úlohy proteinů CSK a PAG v FcɛRI signalizaci jsme jako model použili žírné buňky odvozené z kostní dřeně (BMMC) myší divokého typu nebo myší deficientních v proteinu PAG...
|
|
| |
|
|
Targeted differentiation and transdifferentiation of stem cells and their therapeutic application
Chudíčková, Milada ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Bernášková, Klára (oponent) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Mesenchymální kmenové buňky (MSC) přirozeně vytváří a regenerují mezodermální tkáně, jako je chrupavka, kost nebo tuková tkáň. Vlivem specifických podnětů z okolního prostředí jsou však do určité míry schopny transdiferencovat do endodermálních či ektodemálních typů buněk. Kromě toho mají schopnost regulovat zánětlivé procesy a přispívat k hojení a regeneraci. Jsou tedy vhodným nástrojem pro buněčnou terapii a tkáňové inženýrství. Vlastnosti MSC se liší v závislosti na tom, z jaké tkáně pocházejí, zejména pak jejich diferenciační a proliferační potenciál a spektrum sekretovaných cytokinů. Tyto odlišnosti mohou být dále zvýrazněny specifickými nároky prostředí, v němž mají MSC působit. Proto je vhodné optimalizovat v závislosti na prostředí výběr MSC tak, aby byl maximalizován jejich přínos. Hlavním úkolem této práce bylo vyvinout in vitro protokol pro transdiferenciaci MSC do buněk podobných neuronům. V tomto případě se nejlépe osvědčily MSC získané z tukové tkáně, což může být zdůvodněno jejich vyšší schopností produkce bazického fibroblastového růstového faktoru, klíčového činitele ve vývoji nervového systému. Výsledné buňky podobné neuronům vykazovaly typickou neuronální morfologii, exprimovaly geny pro neuronální markery a produkovaly proteiny kódované těmito geny. Zároveň vykazovaly...
|
|
|
Studium receptorů pro opioidy
Cechová, Kristína ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce se zabývá studiem opioidních receptorů typu µ, δ, a κ v lymfocytech izolovaných ze sleziny potkanů ovlivněných konkanavalinem A a opiátem morfinem po dobu 48 hodin. Exprese opioidních receptorů je v imunitních buňkách za fyziologických podmínek velice nízká. Vliv různých faktorů jako je přítomnost opioidů, mitogenů, dlouhodobého působení stresu, může vést k nárůstu množství těchto receptorů v buňkách imunitního systému. V této studii byl prokázán kvantitativní nárůst µ-, δ- i κ-opioidních receptorů v lymfocytech stimulovaných konkanavalinem A, přičemž v kontrolních lymfocytech nebyl zaznamenán žádný signifikantní signál odpovídající µ- a δ-receptorům. Naproti tomu, κ-opioidní receptory byly ve významné míře stanoveny již v kontrolních, nestimulovaných lymfocytech. Stimulace konkanavalinem A způsobila 2,4 - násobný vzestup těchto receptorů. V lymfocytech, kterým byl podáván pouze morfin, došlo k nárůstu pouze u µ-opioidních receptorů, přičemž v kontrolních buňkách nebyl zaznamenán žádný signál. δ-opioidní receptory nebyly detekovány v kontrolních ani morfinem ovlivněných buňkách. κ-opioidní receptory byly stanoveny v kontrolních i morfinem ovlivněných lymfocytech a jejich množství se po vystavení účinku morfinu oproti kontrolám nezměnilo. Výše uvedené výsledky detekce µ-, δ- a...
|
|
|
Lokální produkce cytokinů po léčbě poškozeného povrchu oka pomocí kmenových buněk
Kössl, Jan ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kovář, Marek (oponent)
Poškození rohovky je jednou z nejčastějších příčin zhoršeného zraku nebo slepoty. Pokud je poškození oka rozsáhlé a zasahuje do oblasti limbu, niky limbálních kmenových buněk (limbal stem cells, LSC), dochází k jejich deficienci a tím ke ztrátě schopnosti přirozené regenerace rohovky. Dochází k invazi spojivkového epitelu, k zánětu a neovaskularizacím a rohovka se postupně stává neprůhlednou. Samotná transplantace rohovky k léčbě nestačí. Navíc při poškození obou očí je nutná transplantace limbu nebo LSC od alogenního dárce a takový zákrok je nutný podpořit systémovým a lokálním podáním imunosupresivních léků, které mají rozsáhlé vedlejší účinky. Nalezením vhodné autologní buněčné náhrady by bylo možné dávky imunosupresiv vysadit a tím tyto vedlejší účinky odstranit. Mesenchymální kmenové buňky (mesenchymal stem cells, MSC) představují vhodnou alternativu z důvodu svých imunomodulačních a diferenciačních vlastnostní. Z tukové tkáně nebo kostní dřeně lze získat dostatečné množství MSC. Naším cílem bylo sledovat lokální produkci cytokinů a dalších molekul spojených se zánětem po chemickém poškození myší rohovky a po léčbě kmenovými buňkami transplantovanými pomocí nanovlákenného nosiče na poškozený povrch oka. Porovnali jsme terapeutický účinek transplantovaných MSC, izolovaných z tukové tkáně nebo...
|
|
|
Mechanismy imunoregulačního působení B lymfocytů produkujících IL-10 v závislosti na cytokinovém prostředí
Boháčová, Pavla ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Regulační B lymfocyty (Bregs, regulatory B lymphocytes) představují malou heterogenní subpopulaci B buněk, která se podílí na regulaci imunitních odpovědí mechanismy nezávislými na produkci protilátek. Mezi mechanismy, kterými mohou Bregs působit, patří produkce protizánětlivých cytokinů nebo přímý buněčný kontakt prostřednictvím jejich povrchových molekul. Tato práce se zabývá indukcí supresivních Bregs ze slezinných B lymfocytů u myší in vitro. Cílem je popsat vliv vybraných cytokinů na indukci Bregs z B lymfocytů stimulovaných lipopolysacharidem (LPS, lipopolysaccharide) a stanovit, jakým mechanismem takto indukované Bregs působí. V této souvislosti byla analyzována jejich schopnost produkovat interleukin-10 (IL, interleukin) a exprimovat molekuly FasL (Fas ligand) a PD-L1 (programmed death ligand). Z testovaných cytokinů měl schopnost podporovat vývoj Bregs ze slezinných B lymfocytů stimulovaných LPS pouze IL-12 a interferon-γ (IFN-γ, interferon-γ). Exogenní IFN-γ vyvolával u B lymfocytů stimulovaných LPS zvýšenou produkci IL-10 i expresi genu pro FasL a PD-L1. Dále byl u indukovaných Bregs analyzován vliv na makrofágy a jejich následné působení na T lymfocyty. Za účelem stanovení mechanismů působení makrofágů na T lymfocyty byla měřena exprese kostimulačních molekul CD80 a CD86, exprese genu...
|
|
|
The study of food allergy in patients and experimental model
Goliáš, Jaroslav ; Tučková, Ludmila (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
Potravinová alergie patří mezi nejčastější alergická onemocnění, jejíž incidence má ve vyspělém světě v posledních dvou desetiletích stoupající tendenci. Metody používané v diagnostice potravinových alergií jsou sice vysoce senzitivní, ale mají nízkou specificitu, která je ovlivněna čistotou používaných extraktů. Proto je důležité vyvíjet nové proteomické postupy pro izolaci potravinových alergenů v čisté a biologicky aktivní formě, čímž můžeme zlepšit diagnostiku potravinových alergií. Jiný přístup pro studium alergií je využití experimentálního modelu, který nám může pomoci objasnit mechanizmy alergické odpovědi a získané poznatky pak uplatnit v profylaxi nebo léčbě alergií. V první části jsme vyvinuli nový proteomický postup pro izolaci pšeničných alergenů v čisté formě. Tímto postupem, využívajícím Rotofor, HPLC a elektroforetické metody, jsme identifikovali 27 potenciálních pšeničných alergenů, z kterých 7 bylo nově identifikováno: endogenní inhibitor α-amylázy, inhibitor α-amylázy CMX1/CMX3, TLP, XIP-1, β- glukosidáza, chitináza II třídy a 26 kDa endochináza. Dále jsme ukázali, že námi izolované alergeny (α-amyláza 0.19, LTP, TLP a wheatwin) si zachovávají svoji biologickou aktivitu a byly schopné aktivovat bazofily (BAT). V druhé části jsme izolovali a identifikovali potenciální rýžové...
|
|
|
Immunogenicity of stem cells and their derivatives
Doležalová, Nikola ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kubinová, Šárka (oponent)
Imunogenicita kmenových buněk a jejich derivátů Nikola Doležalová Abstrakt Kmenové buňky mají potenciál v regenerativní medicíně především z důvodu své schopnosti diferenciovat v řadu buněčných linií a také nízké imunogenicity. Ta vyplývá mimo jiné z nízké exprese histokompatibilních antigenů a kostimulačních molekul nebo sekrece tlumivých cytokinů. Imunogenicita tkání odvozených z kmenových buněk byla v minulosti často přehlížena, ale dnes je zřejmé, že rejekce představuje nezanedbatelné riziko při jejich transplantaci. Jejich imunologickým vlastnostem je tedy věnována velká pozornost, aby bylo možné zaručit bezpečnost léčby kmenovými buňkami. Tato bakalářská práce se snaží nastínit současné poznatky o imunogenicitě kmenových buněk a jejich derivátů - zmíněny jsou jak pluripotentní kmenové buňky (embryonální a indukované pluripotentní), tak dospělé kmenové buňky (mezenchymální, limbální, neurální, hematopoetické a kmenové buňky z pupečníkové krve). Exprese imunologicky významných molekul a interakce s buňkami imunitního systému in vitro a in vivo tvoří v této práci základ pro hodnocení imunogenicity. Společně s těmito vlastnostmi budou prezentovány možné způsoby překonání imunologických bariér při transplantaci kmenových buněk. Teprve po pečlivé analýze všech těchto faktorů bude možné poznatky o kmenových...
|
|
|
Možnosti využití kmenových buněk pro léčbu poškození povrchu oka
Kössl, Jan ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Poškození očního povrchu představuje jednu z nejčastějších příčin zhoršené kvality nebo ztráty zraku. Transplantace rohovky je dodnes první volbou v léčbě těchto defektů. Pokud je poškození rozsáhlé, zasahuje oblast limbu a narušuje tak niku limbálních kmenových buněk (LSCs), dochází k deficienci LSCs a reparace společně s regenerací rohovky je narušena. Jedinou zatím vhodnou léčbou je transplantace limbu nebo autologních LSCs z nepoškozeného oka. Pokud je LSC deficience oboustranná, nelze použít autologní LSCs. Léčba alogenními LSCs zahrnuje podávání systémových a lokálních imunosupresivních léků, které mají negativní vedlejší účinky u pacientů a nejsou často účinné. Alternativou pro léčbu poškození povrchu oka a LSC deficience je tak nalezení vhodné autologní náhrady, kterou jsou např. mezenchymální kmenové buňky (MSCs). Tyto kmenové buňky mohou být poměrně snadno získány z kostní dřeně nebo tukové tkáně daného pacienta. MSCs lze snadno kultivovat in vitro a mohou být přeneseny na poškozený oční povrch pomocí vhodného nosiče. Tam je využito jejich schopnosti diferenciace v buňky rohovkového epitelu, imunomodulačních vlastností a produkce různých trofických a růstových faktorů. Pokusy s MSCs na zvířecích modelech s mechanicky nebo chemicky poškozenou rohovkou mají dobré výsledky. Po transplantaci...
|
host ::
RSS.