|
|
Apothecaries in the Czech countries in the early modern period
Čižmárová, Lucia ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Ludmila (oponent)
Práca sa zaoberá dejinami lekární a lekárnikov do roku 1170. Hlavný akcent je kladený na lekárnikov pôsobiacich v Prahe. Úvod práce zachycuje európsky vývoj farmácie a pokračuje celkovým vývojom lekárnikov a lekární v Českých krajinách. Obsahuje podrobnú sumarizáciu pražských lekárnikov vyskytujúcich sa v archívnych prameňoch. Práca sa zároveň venuje profesnej úrovni lekárnikov a popisuje medicinálne poriadky, ktorými sa museli okrem iných profesií riadiť aj lekárnici. Popisuje vybavenie lekární, nástroje a nádoby, s ktorými prichádzali lekárnici každodenne do styku. Práca ďalej približuje atmosféru lekárne, ktorá mala svoje tajomné špecifika a končí krátkou exkurziou do pražskej lekárne.
|
|
|
Správa a fungování Zemského ústavu pro choromyslené v Praze v letech 1791-1886
Chaloupková, Petra ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Ludmila (oponent)
Tato práce sleduje 95 leté období fungování Zemského ústavu pro choromyslné v Praze. Přesněji období od jeho vzniku v roce 1791 až do vzniku české a německé psychiatrické kliniky v roce 1886. První část práce zachycuje vznik ústavu, počátky fungování, jeho postupné osamostatňování se na všeobecné nemocnici, které byl zprvu součástí, prudký stavební rozvoj a každodenní život v ústavu. V roce 1846 se stal ústav samostatnou zdravotnickou institucí, zcela nezávislou na vedení nemocnice. Šlo o státní dobročinný ústav a jako takový byl financován státem. Další prostředky na svůj provoz získával z poplatků za poskytovanou péči a jiných aktivit…. Nejen tyto finanční záležitosti, ale i samostatnou administrativu ústavu a jeho další stavební i kvalitativní rozvoj sleduje druhá kapitola mapující léta 1846 - 1862. Poslední kapitola je věnována období let 1862 - 1886, kdy byl ústav zcela převeden do správy Zemského výboru. Kromě správních změn a četných nových právních norem zachycuje počátky a rozvoj ústavů v mimopražských oblastech (Dobřany, Kosmonosy, Opařany a další). Dále připomíná složité procesy spojené se vznikem obou psychiatrických klinik. Pro lepší orientaci je práce doplněna místním, jmenným i věcným rejstříkem, několika názornými grafy, tabulkami a obrázky.
|
|
|
Pražské lékařské fakulty a jejich klinická pracoviště v letech 1938-1945
Svobodný, Petr ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Hach, Petr (oponent) ; Míšková, Alena (oponent)
Závěr Již v meziválečném období dominovaly ve vztazích mezi dvěma pražskými univerzitami nezájem, nevraživost nebo otevřené konflikty, reflektované jak současníky, tak s odstupem času historiky. Nejviditelnějším projevem nesmiřitelných postojů představitelů obou univerzit, větší části učitelských sborů i studentských komunit byla tzv. insigniáda v roce 1934. Přesto je možné najít na fakultách obou univerzit výjimečné osobnosti, které ve svých oborech dokázaly se svými protějšky k oboustrannému prospěchu komunikovat a spolupracovat. V oblasti humanitních věd to byli například slavisté, v oblasti lékařských pak sociální lékaři a hygienici. Význam německých sociálních hygieniků pro mezifakultní spolupráci a zejména přínos pro československé veřejné zdravotnictví je proto mimořádný nejen v této specifické oblasti, ale velmi výjimečný i v širších souvislostech německé medicíny, respektive vědy v českých zemích. Německé hygieniky předurčovaly k užší spolupráci s jejich českými kolegy i státními orgány především sociální kontexty medicíny. V některých případech hrál svou roli i jejich původ, zanedlouho označený jako rasový, který jim umožnil bez problémů přijmout novou československou identitu. Loajalita a přínos ke společné československé věci ve výchově nových preventivních lékařů a organizaci veřejného...
|
|
|
Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry
Salfellner, Harald ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Dějiny lékařství Abstrakt disertační práce Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry Dr. med. univ. Harald Salfellner Praha, 2017 Abstrakt Na konci první světové války, v letech 1918 a 1919, postihla lidstvo dosud nevídaná pandemie chřipky, jíž během několika málo měsíců padlo za oběť více lidí, než ve všech bitvách první světové války 1914-18 dohromady. Přesný počet obětí není znám a je dnes různými prameny udáván mezi 20 a 50 miliony. S výjimkou několika odlehlých ostrůvků byl touto takzvanou španělskou chřipkou postižen celý svět, zvláštní měrou pak Evropa vykrvácená industriálně vedenou válkou. V létě roku 1918 dorazila pandemie v podobě první, relativně neškodné vlny, do českých zemí, o několik týdnů později se nemoc proměnila ve smrtelné ohrožení, kterému i u Vltavy podlehly tisíce lidí. Zatímco v říjnu 1918 povstávala z trosek rakouského mnohonárodního státu první Československá republika a davy ve městech jásaly, hleděly tisíce nemocných svírané horečkou a kašlem za zataženými závěsy vstříc svému nejistému osudu. Zatímco v USA byla chřipková pandemie jakožto největší zdravotní katastrofa 20. století podrobně probádána v četných vědeckých příspěvcích a monografiích, existují v mnoha...
|
|
|
Dějiny dermatovenerologie na pražských lékařských fakultách v letech 1790-1945
Kružicová, Zuzana ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Hercogová, Jana (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Dějiny dermatovenerologie na pražských lékařských fakultách v letech 1790-1945. MUDr. Zuzana Kružicová Abstrakt dizertační práce: Dějiny oboru dermatovenerologie na pražských lékařských fakultách nebyly dosud komplexně zpracovány. V první části dizertační práce je zpracováno dílo a představena osobnost Ferdinanda Hebry (1816-1880), jako zakladatele moderní systematiky kožních nemocí, a je definované postavení vídeňské dermatologie v evropských podmínkách. Studiem archivních a tištěných pramenů byla provedena rekonstrukce vývoje oboru dermatovenerologie na pražské lékařské fakultě od nepovinných přednášek ve 40. letech 19. století až do roku 1945. V práci byly zachyceny osobnosti a díla vedoucích představitelů oboru dermatovenerologie - Aloise Krause (1793-1847), Josefa Čejky (1812-1862), Johanna Wallera (1811-1880), Vilém Petterse (1826- 1875), Vítězslava Janovského (1847-1925), Františka Šambergera (1871-1944), Karla Gawalowského (1890-1965), Philipa Josepha Picka (1834-1910), Karla Kreibicha (1869-1932) a Josefa Bezecneho (Greipla) (1901-1945). Na základě systematické excerpce článků z dobových lékařských časopisů (Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde, Zeitschrift für die Heilkunde, Prager medizinische Wochenschrift, Archiv für Dermatologie und Syphilis, Časopis lékařů českých, Česká...
|
|
|
Správa a fungování Zemského ústavu pro choromyslené v Praze v letech 1791-1886
Chaloupková, Petra ; Hlaváčková, Ludmila (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Tato práce sleduje 95 leté období fungování Zemského ústavu pro choromyslné v Praze. Přesněji období od jeho vzniku v roce 1791 až do vzniku české a německé psychiatrické kliniky v roce 1886. První část práce zachycuje vznik ústavu, počátky fungování, jeho postupné osamostatňování se na všeobecné nemocnici, které byl zprvu součástí, prudký stavební rozvoj a každodenní život v ústavu. V roce 1846 se stal ústav samostatnou zdravotnickou institucí, zcela nezávislou na vedení nemocnice. Šlo o státní dobročinný ústav a jako takový byl financován státem. Další prostředky na svůj provoz získával z poplatků za poskytovanou péči a jiných aktivit…. Nejen tyto finanční záležitosti, ale i samostatnou administrativu ústavu a jeho další stavební i kvalitativní rozvoj sleduje druhá kapitola mapující léta 1846 - 1862. Poslední kapitola je věnována období let 1862 - 1886, kdy byl ústav zcela převeden do správy Zemského výboru. Kromě správních změn a četných nových právních norem zachycuje počátky a rozvoj ústavů v mimopražských oblastech (Dobřany, Kosmonosy, Opařany a další). Dále připomíná složité procesy spojené se vznikem obou psychiatrických klinik. Pro lepší orientaci je práce doplněna místním, jmenným i věcným rejstříkem, několika názornými grafy, tabulkami a obrázky.
|
|
|
Pražské lékařské fakulty a jejich klinická pracoviště v letech 1938-1945
Svobodný, Petr ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Hach, Petr (oponent) ; Míšková, Alena (oponent)
Závěr Již v meziválečném období dominovaly ve vztazích mezi dvěma pražskými univerzitami nezájem, nevraživost nebo otevřené konflikty, reflektované jak současníky, tak s odstupem času historiky. Nejviditelnějším projevem nesmiřitelných postojů představitelů obou univerzit, větší části učitelských sborů i studentských komunit byla tzv. insigniáda v roce 1934. Přesto je možné najít na fakultách obou univerzit výjimečné osobnosti, které ve svých oborech dokázaly se svými protějšky k oboustrannému prospěchu komunikovat a spolupracovat. V oblasti humanitních věd to byli například slavisté, v oblasti lékařských pak sociální lékaři a hygienici. Význam německých sociálních hygieniků pro mezifakultní spolupráci a zejména přínos pro československé veřejné zdravotnictví je proto mimořádný nejen v této specifické oblasti, ale velmi výjimečný i v širších souvislostech německé medicíny, respektive vědy v českých zemích. Německé hygieniky předurčovaly k užší spolupráci s jejich českými kolegy i státními orgány především sociální kontexty medicíny. V některých případech hrál svou roli i jejich původ, zanedlouho označený jako rasový, který jim umožnil bez problémů přijmout novou československou identitu. Loajalita a přínos ke společné československé věci ve výchově nových preventivních lékařů a organizaci veřejného...
|
|
|
Apothecaries in the Czech countries in the early modern period
Čižmárová, Lucia ; Hlaváčková, Ludmila (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Práca sa zaoberá dejinami lekární a lekárnikov do roku 1170. Hlavný akcent je kladený na lekárnikov pôsobiacich v Prahe. Úvod práce zachycuje európsky vývoj farmácie a pokračuje celkovým vývojom lekárnikov a lekární v Českých krajinách. Obsahuje podrobnú sumarizáciu pražských lekárnikov vyskytujúcich sa v archívnych prameňoch. Práca sa zároveň venuje profesnej úrovni lekárnikov a popisuje medicinálne poriadky, ktorými sa museli okrem iných profesií riadiť aj lekárnici. Popisuje vybavenie lekární, nástroje a nádoby, s ktorými prichádzali lekárnici každodenne do styku. Práca ďalej približuje atmosféru lekárne, ktorá mala svoje tajomné špecifika a končí krátkou exkurziou do pražskej lekárne.
|
|
| |
host ::
RSS.