|
|
Časopis Národního muzea, kulturně-historické periodikum a jeho přínos
Šímová, Alice ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent)
v českém jazyce Časopis Národního muzea je naším nejstarším, nepřetržitě vycházejícím vědeckým periodikem. V jeho historii nalezneme mnoho význačných osobností své doby, podílejících se na jeho vzniku a úspěšném pokračování. Reprezentuje i jednu z předních českých vědeckých institucí, Národní muzeum. Autorka se v této studii zabývá vývojem významného českého vědeckého periodika, Časopisem Národního muzea. Na základě pramenů sestavila bibliografické zpracování jeho obsahu a v studii podtrhla významné momenty v jeho historii. Pokusí se přiblížit a představit osoby, které toto periodikum vedly a přispívaly na jeho stránky. Cílem práce je podat přehled historie tohoto periodika, který by mohl pomoci i ostatním badatelům, zabývající se touto tematikou. Klíčová slova: Časopis Národního muzea, Národní muzeum, Matice česká, František Palacký
|
|
|
Časopis Národního muzea, kulturně-historické periodikum a jeho přínos
Šímová, Alice ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent)
Předmětem práce je Časopis Národního muzea ve svých počátcích do 60. let 19. století. Na základě práce s historickýmí prameny je zmapován jeho přínos pro české literární a vědecké snahy té doby. Časopis Národního muzea byl po dlouhá desetiletí jediným takovým periodikem v českých zemích. Na jeho stránkách se tak dá sledovat ustálení českého jazyka a rozvoj jeho odborné terminologie. Dále jsou v bakalářské práci představeny instituce, které jsou s Časopisem spojeny, a to Národní muzeum a jeho pokladnice, Matice česká. Jednalo se o význané spojení, které utvářelo českou vědeckou a literární scénu od počátku 30. let 19. století. Národní muzeum vlastnilo ve svých sbírkách spoustu literárních památek, v Matici a v Časopisu tak začaly vycházet edice pramenů důležitých pro historické poznání. Prostor je věnován i redaktorům, kteří se podíleli na jeho vzniku a kteří významně ovlivnili jeho výslednou podobu. Podrobněji se zabývám jeho zakladatelem a prvním redaktorem.
|
|
|
Zeměpanské konfirmační listiny pro česká a slezská města do r. 1420
Velička, Tomáš ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
V předkládané práci se zabývám konfirmačními listinami, které vydali čeští králové a slezská knížata pro česká nebo slezská města. Práce je rozdělena do pěti částí. V první se zabývám dosavadním bádáním a také metodickými inspiracemi, které jsem následně použil. Druhá kapitola pak shrnuje poznatky týkající se procesu vzniku konfirmačních listin - počínaje motivy k jejímu vydání, přes samotný proces vzniku písemnosti v kanceláři a průběh celého řízení, až k předání hotové listiny příjemci a zaplacení taxy. Následně se věnuji jednotlivým druhům konfirmačních listin a odděleně pojednávám též o observačních listinách. Třetí část je věnována konfirmacím pro česká města na pozadí všech písemností, které královským městům vydávali čeští panovníci. Problematika je traktována jak z pohledu vydavatelů, tak příjemců, stejně jako listin samotných (jejich obsah, formulář). Stejně postupuji také v případě čtvrté kapitoli, kde se zabývám ze stejných hledisek slezskými městy a konfirmacemi, které pro ně byly vydány. V poslední páté kapitole shrnuji zjištění, k nimž jsem na předchozích stranách dospěl. Důležitou součástí celé práce jsou různé přehledy a grafy, které umožňují lépe vnímat naznačené souvislosti a tendence vývoje. Stranou nenechávám ani srovnávání českých, slezských i moravských konfirmačních listin. Powered by...
|
|
|
Knihovny a čtenářská recepce v období raného humanismu v Čechách
Neškudla, Bořek ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Hlaváček, Ivan (oponent)
Práce zkoumá knižní kulturu, knižní tvorbu a čtenářskou obec v českých zemích v období raného humanismu. Zabývá se předpoklady pro vznik a přijetí knihtisku v českých zemích. Ukazuje se, že souběžné působení mentality utrakvistické společnosti, která se bránila pronikání cizích vlivů, vysoké míry mezinárodní izolace utrakvistických Čech a předchozí slabá původní rukopisná tvorba, nevytvořily příhodné prostředí pro příchod knihtisku. Počáteční rozvoj knihtisku byl velmi rozpačitý a nedokázal držet krok s vývojem řemesla v rozvinutějších zemích. Česká tisková produkce v návaznosti na reformní snahy o povznesení morálního stavu společnosti se rychle začala orientovat na šíření literatury v národním jazyce, často ovšem překladové. Raná česká tisková produkce ovšem trpěla nedostatkem kvality i kvantity a nedosahovala velikosti proklamované předchozími generacemi badatelů. V soudobé české společnosti byly cizím vlivům více otevřeny osobnosti z katolického prostředí. Proto katolíci nejen dříve přijali knihtisk, ale také se rychleji seznamovali s humanismem. Raná humanistická tvorba je v Čechách spojena s osobností neochvějného katolíka Bohuslava Hasištejnského nebo na Moravě kolem vzdělaných osobností blízkých olomouckému biskupství. V utrakvistickém prostředí přetrvávala reformní tradice tvorby a zejména...
|
|
|
Příspěvky k dějinám knihovny minoritů v Českém Krumlově v době předhusitské
Hradilová, Marta ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Spunar, Pavel (oponent) ; Havel, Dalibor (oponent)
Cílem práce je přinést pomocí základních kodikologických postupů srovnávacího charakteru nové poznatky ke kvantitativnímu i kvalitativnímu složení knihovny minoritů v Českém Krumlově v době předhusitské. Původní pramennou základnu, tvořenou dochovanými rukopisy a soupisem knihovny z roku 1502, se heuristickým výzkumem podařilo rozšířit o dosud neznámý katalog minoritské knihovny z roku 1787 a prozatím jediný soupis knihovny českokrumlovských klarisek, který vznikl v roce 1782 při inventarizaci majetku rušeného konventu. Studium archivních pramenů, uložených v archivu Uměleckoprůmyslového muzea, přineslo důležitá zjištění v otázce prodeje českokrumlovských rukopisů a prvotisků muzeu v letech 1894-1896 i o podílu tamního ředitele Karla Heraina na záchraně českokrumlovských rukopisů za 2. světové války. Hlavní pozornost se soustředila na rukopisy pocházející z knižního daru Petra II. z Rožmberka klášteru, jejichž srovnáním s dalšími dochovanými rukopisy se podařilo rozšířit rozsah knižního daru. Jako mimořádně důležité se v tomto případě ukázalo porovnání vnějších znaků rukopisů. Rožmberky byl klášteru věnován i známý kodex Liber depictus. Na základě analýzy soupisu knihovny z roku 1502 bylo možné určit obsahové složení knihovny na počátku 16. století, komparace soupisu s dochovanými rukopisy přinesla cenné...
|
|
|
Časopis Národního muzea, kulturně-historické periodikum a jeho přínos
Šímová, Alice ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent)
Časopis Národního muzea je naším nejstarším, nepřetržitě vycházejícím vědeckým periodikem. V jeho historii nalezneme mnoho význačných osobností své doby, podílejících se na jeho vzniku a úspěšném pokračování. Reprezentuje i jednu z předních českých vědeckých institucí, Národní muzeum. Autorka se v této studii zabývá vývojem významného českého vědeckého periodika, Časopisem Národního muzea. Na základě pramenů sestavila bibliografické zpracování jeho obsahu a v studii podtrhla významné momenty v jeho historii. Pokusí se přiblížit a představit osoby, které toto periodikum vedly a přispívaly na jeho stránky. Cílem práce je podat přehled historie tohoto periodika, který by mohl pomoci i ostatním badatelům, zabývající se touto tematikou. Klíčová slova: Časopis Národního muzea, Národní muzeum, Matice česká, František Palacký Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Šlechta na Ústecku ve světle raně novověkých heraldických a epigrafických památek
Šrejber, Adam ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent) ; Roháček, Jiří (oponent)
Šlechta na Ústecku ve světle raně novověkých heraldických a epigrafických památek Ústecko patří mezi oblasti, které byly po 2. světové válce postiženy ztrátou historické paměti, k čemuž nemalou měrou přispěla i likvidace značné části kulturního dědictví. Přirozeným a tradičním centrem regionu bylo v době raného novověku královské město Ústí nad Labem, které v mnoha ohledech ovlivňovalo vývoj v celé oblasti. Absence rozsáhlejšího šlechtického dominia s výrazným správním centrem dávala prostor menším šlechtickým statkům a výstavbě skromnějších sakrálních objektů. Kostely a jejich mobiliář jsou často jedinými pozůstatky kdysi okázalé šlechtické reprezentace v regionu. Disertační práce zaměřuje pozornost na dokumentaci a interpretaci heraldických a epigrafických památek, jejichž prostřednictvím se na Ústecku prezentovaly osoby z okruhu pěti šlechtických rodů. Nositelé znakových a nápisových prvků byli zařazeni do širšího, zvláště uměleckohistorického kontextu památkového fondu severozápadních Čech. Práce rozšiřuje znalosti o užívání erbů a nápisů v sedmi sakrálních objektech, které vznikly z podnětu původem cizí šlechty vyznávající především luteránskou konfesi. Práce obsahuje katalog, který byl vytvořen na základě terénního výzkumu, respektuje novodobé metodiky dokumentace nápisového písma a obsahuje...
|
|
|
Pražská arcibiskupská konsistoř v letech 1780-1790 (se zvláštním zřetelem k jejím tištěným písemnostem)
Jílková, Stanislava ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Oppeltová, Jana (oponent)
Ve své disertační práci s názvem Pražská arcibiskupská konsistoř v letech 1780 - 1790 (se zvláštním zřetelem k jejím tištěným písemnostem) se zabývám odrazem církevněpolitických (in publico-ecclesiasticis) a náboženských reforem císaře Josefa II. v tištěných písemnostech pražské arcibiskupské konsistoře v období let 1780-1790, uložených v Národním archivu v Praze ve fondu s názvem Archiv pražského arcibiskupství, jakož i dopadem těchto reforem na vlastní chod arcidiecéze, konsistoře a její kanceláře. Jako protiklad k těmto písemnostem jsem zvolila stručný rozbor papežských listin Pia VI. (1775-1799), adresovaných pražskému arcibiskupovi Antonínu Petru hraběti Příchovskému (1764-1793) a vyhotovených ve formě bul nebo breve. Základní přílohou mé disertace je Regestář všech tištěných konsistorních a vybraných ostatních písemností v náboženských a církevněpolitických záležitostech, vydaných za vlády Josefa II. (1512 záznamů). ABSTRACT In my thesis under the title of Prague's Archiepiscopal Consistory in 1780-1790 (with a Special View to Its Printed Papers) I deal with a reflection of the ecclesiastically-political (in publico-ecclesiasticis) and religious reforms of the Emperor Joseph II in the printed papers of the Prague's archiepiscopal consistory in 1780-1790 that are filed in the National archives...
|
|
|
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době
Vaněk, Vojtěch ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Kejř, Jiří (oponent) ; Krafl, Pavel (oponent)
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době Vojtěch Vaněk Abstrakt Studie vychází ze sociálně historického chápání role fundací a liturgické memorie ve středověké společnosti, tak jak je představili zejména něměčtí medievisté Otto G. Oexle a Michael Borgolte. Fundace jako trvalé zbožné dary v jejich pojetí hrály roli spojnice mezi světem živých a zemřelých, udržovaly přítomnost mrtvých ve společnosti a sloužily ke spáse jejich duší prostřednictvím vzájemné solidarity mezi živými a mrtvými. Studie zároveň zvažuje podněty ze strany nové kulturní historie, která přisuzuje fundacím roli symbolického kapitálu ve společnosti, který sloužil k reprezentaci společenského postavení a k legitimizaci moci prostřednictvím okázalé demonstrace zbožnosti. Předhusitská Kutná Hora byla jedním z nejlidnatějších měst v českých zemích za vlády Lucemburků a současně jedním z největších center těžby a zpracování stříbrné rudy na evropském kontinentu. Vznik dolování klademe do osmdesátých let 13. století, založení města do prvního desetiletí 14. století. Kutná Hora byla sídlem centrální mincovny českého státu a královských úřadů spojených s mincovnou i těžbou. Přitahovala rovněž elitu z řad měšťanů, kteří se účastnili horního podnikání a obchodu s drahým kovem, pocházeli z řady významných měst střední Evropy a...
|
|
|
"Mám je ty Plzeňáky přece jen nakonec rád." Fridolín Macháček, plzeňský historik, archivář, muzejník a kulturní pracovník. Obrazy života a přátelství v zrcadle korespondence s Václavem Vojtíškem
Janečková, Jitka ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Martinovský, Ivan (oponent)
Jitka Janečková: "Mám je ty Plzeňáky přece jen nakonec rád". Fridolín Macháček, plzeňský historik, archivář, muzejník a kulturní pracovník. Obrazy života a přátelství v zrcadle korespondence s Václavem Vojtíškem. Tato rigorózní práce pojednává o dvou životních příbězích a spolupráci mezi předními českými městskými archiváři plzeňským Fridolínem Macháčkem (1884-ň1954) a pražským Václavem Vojtíškem (1883-ň1974). Vychází ze souboru dochované vzájemné korespondence (edice nejzajímavějších 411 dopisů z let 1905-ň1954) a dalších archivních pramenů. Je až neuvěřitelné, jak se oba přátelé a kolegové dokázali naplno a rychle zapojit do odborné práce ve svých archivech ale také v dalších institucích. K plnému rozmachu jejich činnosti došlo v období první republiky, kdy platili za přední české archivní odborníky, a zasloužili se o rozvoj mnoha venkovských archivů v Čechách i na Moravě (významný byl například jejich podíl při založení Archivu města Ostravy). O obdivuhodné spolupráci mimo jejich domovské působiště, někdy až mimořádné a nad rámec oficiálních povinností archivního inspektora pro Čechy V. Vojtíška a konzervátora památek F. Macháčka, svědčí jejich profesionální zájem o místní archivy a muzea v širším rozsahu. Tehdy také publikovali své nejzásadnější vědecké práce, založené na dlouholetém archivním...
|
host ::
RSS.