|
|
Motivace žáků k učení v průběhu distanční výuky
Topinková, Jana ; High, Radka (vedoucí práce) ; Duschinská, Karolina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou motivace žáků během distanční výuky. forma vzdělávání se kvůli cyklicky se opakující pandemii nemoci Covid 19 stává běžnou formou vyučování. V teoretické části se věnuji vymezení motivace jako klíčového nástroje k učení žáků, jejímu rozdělení a vybraným teoriím. Pozornost jsem zaměřila především na psychoanalytika Sigmunda Freuda a Murrayho teorii potřeb. Kromě obecného vymezení motivace se věnuji přímo motivaci žáků ve výuce. V další kapitole pak zmiňuji distančního vzdělávání a zaměřuji se na její pozitiva a negativa zejména z samotných žáků. Kromě forem distančního vzdělávání také čtenáře seznamuji s nejznámějšími platformami, které umožňují distanční způsob vyučování. Praktická část je věnována průzkumu, který jsem provedla v loňském školním roce mezi mými žáky ze 7. ročníku. Získaná data na základě skupinové diskuze se žák která proběhla květnu loňského roku. této diskuzi posloužily slohové práce žáků, v nichž měli ze svého pohledu hodnotit klady a zápory distančního vzdělávání. Získaná data již uskutečněnými výzkumy a stanovuji doporučení pro kantory, kteří budou učit distančním způsobem. Cílem práce je zhodnocení motivace žáků při distanční výuce a komparace vlastního šetření s výsledky již provedených průzkumů.
|
|
|
Budoucnost očima předškolních dětí vyrůstajících v dětských domovech
Motlová, Kateřina ; High, Radka (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Jak již prozrazuje název bakalářské práce, tak jejím cílem je zjištění, jak nahlíží dětí předškolního věku vyrůstajících v dětských domovech na svoji budoucnost. Do jaké míry ovlivňuje vyrůstání v ústavní péči jejich budoucí život. Teoretická část se několika kapitol, které úzce souvisejí s vývoj dětí od početí po předškolní věk. - novorozenec, kojenec, batole a dítě předškolního věku. každé podkapitole jsou uvedené důležité mezníky vývojových období, které souvisí tématem bakalářské práce. Další kapitola, která se v dětských domovů v České republice z hlediska legislativy. Navazující kapitola pak pojednává dopadu umístění dětí do ústavní péče (v této práci konkrétně do dětského domova). Jednou důležitých částí se zaobírá pojmy čas, časová perspektiva a vnímání času dětí předškolního věku. Poslední kapitola teoretické části se týká vývoje a specifik dětské kresby, protože kresba empirické části. Empirická část se konala v dětském domově s dětmi předškolního věku. Cílem empirické části je zjištění pojetí budoucnosti dětí předškolního věku vyrůstajících dětských domovech. Hlavní výzkumnou metodou jsou kresba a doplňující metodou rozhovor. Analýza kresby je zaměřená na její obsah a vývojovou úroveň. Témata kreseb se týkají představ dětí o jejich budoucnosti. Metodou rozhovoru byl zjišťován záměr dětí, které...
|
|
|
Role well-beingu v profesním životě vysokoškolských učitelů a návrh aktivit pro jeho zlepšení
Erlebachová, Kateřina ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá well-beingem vysokoškolských učitelů. Cílem bylo navrhnout aktivity, které se dají zařadit do života vysokoškolských učitelů a vedou ke zlepšení jejich well- beingu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá definováním well-beingu a vysvětlením různých přístupů k jeho definici. Dále je zde uveden popis dalších teoreticky významných východisek, vedoucích k osobní pohodě. Těmito východisky jsou spirituální a kognitivní well-being, některá témata pozitivní psychologie (fyzické zdraví, sociální zdraví, optimismus, vděčnost), Maslowova pyramida potřeb, hygge a Okinawský program. V teoretické části je také vysvětleno spojení práce s well-beingem a představení rizikových faktorů učitelského povolání, jako jsou stres a syndrom vyhoření. V neposlední řadě je zde uveden popis náplně práce vysokoškolských učitelů, který má za účel představit širokou škálu činností, které je v této práci nutné vykonávat. V praktické části je navrženo v osmi kapitolách 42 aktivit, jež odpovídají klasifikaci samotného well-beingu Harvardovou univerzitou. Tyto druhy well-beingu jsou well-being emoční, prostředí, finanční, intelektuální, fyzický, vztahový, spirituální a odborný. Zlepšování každého z představených well-beingů vede k celkové osobní pohodě. V...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.