|
|
Transport proteinů do sekundárních plastidů
Vanclová, Anna ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent)
Sekundární plastidy se vyskytují u mnoha nepříbuzných skupin organismů v rámci tří různých eukaryotických říší - Excavata, Rhizaria a Chromista. Naproti tomu plastidy primární jsou určujícím unikátním znakem říše Archaeplastida. Sekundární plastidy vznikly hned několika nezávislými endosymbiotickými událostmi, při nichž došlo k pohlcení eukaryotní buňky obsahující primární plastid a její redukci a integraci přesunutím množství genů do hostitelského jádra. Zásadním rozdílem oproti primárním plastidům je zvýšený počet membrán, přes které je nutno importovat mimo jiné proteiny kódované v jádře. Mechanismy transportu proteinů do sekundárních plastidů jsou tedy složitější, účastní se jich větší množství molekul a signálních sekvencí. S různorodostí organismů vybavených sekundárními plastidy pozoruhodně kontrastuje fakt, že jimi využívané transportní dráhy a jejich komponenty jsou si často dosti podobné jak mechanismem funkce, tak původem. Tyto podobnosti jsou pravděpodobně dány obecnými buněčnými principy a nikoli společnou fylogenezí.
|
|
|
Evoluce mastigontu ve skupině Excavata
Táborský, Petr ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Hampl, Vladimír (oponent)
Až v poslední době dochází k odhalení obrovské rozmanitosti eukaryotických organizmů. Jednou z velkých skupin jsou Excavata. Zkoumání organizmů této skupiny je velmi důležité jak z teoretického, tak z praktického hlediska. Mnoho autorů se domnívá, že v této skupině leží kořen eukaryot, a svědčí pro to mnohé studie. Náleží sem i organizmy, které mají nejméně odvozený mitochondriální genom. Několik zástupců ze skupiny Excavata jsou významní lidští patogeni. V první části se práce věnuje historickému přehledu utváření taxonomické skupiny Excavata, včetně pojednání o skupině Archezoa. V další části se soustřeďuje na obecný popis mastigontu (bazální tělíska a s nimi spojený cytoskelet z mikrotubulárních i nemikrotubulárních struktur). V poslední části se práce zabývá popisem mastigontu u různě odvozených organizmů ze skupiny Excavata, které mohou být jak volně žijící, tak endobitické.
|
|
|
Laterální genový přenos a jeho využití ve fylogenetice eukaryot
Novák, Lukáš ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Čepička, Ivan (oponent)
K laterálnímu genovému přenosu dochází u eukaryot relativně vzácně. Proto může být přítomnost konkrétního laterálně přeneseného genu u více linií eukaryot považována za jejich společnou synapomorfii, která je definuje jako monofyletickou skupinu. Na rozdíl od běžných fylogenetických postupů dokáže tento přístup potenciálně odhalit i směr evoluce a pozici kořene evolučního stromu. V první části této práce diskutuji různé aspekty využití laterálního genového přenosu ve fylogenetice eukaryot včetně výhod a nevýhod oproti běžným postupům. Ve druhé části pak představuji jednotlivé studie, které v minulosti tuto metodu využily. Klíčová slova: Laterální genový přenos, vzácné genomové změny, artefakt přitahování dlouhých větví, endosymbióza, fylogenetika, eukaryota, protista.
|
|
|
Skrytá diverzita volně žijících trichomonád a jejich postavení v rámci skupiny Parabasalia
Céza, Vít ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Hampl, Vladimír (oponent)
Trichomonády (Parabasalia) jsou skupinou anaerobních jednobuněčných eukaryot. V současné době jsou řazeny do říše Excavata, přičemž toto zařazení bylo provedeno pouze na základě molekulárních analýz. Mezi trichomonády patří přes 400 převážně endobiotických druhů, z nichž zhruba 80 % žije v termitech. Volně žijících trichomonád bylo zatím popsáno pouhých šest druhů (Pseudotrichomonas keilini, Ditrichomonas honigbergii, Monotricho- monas carabina, Honigbergiella sp., Tetratrichomonas undula a Lacusteria cypriaca) tvoří- cích čtyři nezávislé fylogenetické linie. Z toho nám se podařilo popsat nový rod a druh Lacusteria cypriaca. Všechny tyto linie jsou sekundárně volně žijící, to znamená, že se v rámci trichomonád vyvinuly ze svých endobiotických předků. Podařilo se nám také publikovat první dvě sekvence příslušející druhu Pseudotrichomonas keilini, morfologicky popsaného již v roce 1935. Na základě našich dat jsme přesunuli Pseudotrichomonas keilini ze skupiny Honigbergiellidae do čeledi Trichomonadidae (řád Trichomonadida). Vedle těchto již publikovaných výsledků jsme získali dalších sedm nových kmenů volně žijících trichomonád (GOU23, CK, GR8, LAGOS2M, VAV1A1, E2NT, LAGOS2D), ze všech těchto kmenů jsme získali sekvenci genu pro SSU rRNA a provedli fylogenetickou analýzu. Tyto kmeny se rozpadly do...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Molecular phylogenetics and geometric morphometrics of aerophytic green algae of Coccomyxa/Pseudococcomyxa s.l. complex
Nemjová, Katarína ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Hampl, Vladimír (oponent)
This thesis deals with molecular diversity and shape variation of the traditionally delimited unicellular coccoid genera Coccomyxa SCHMIDLE and Pseudococcomyxa KORŠIKOV (Trebouxiophyceae, Viridiplantae). The complex of these traditional genera was found monophyletic position within the class Trebouxiophyceae on the basis of 18S rDNA sequences. Subdivision of this lineage into individual clades was based on 18S rDNA, ITS1 and ITS2 sequences. The results did not confirm delimitation of traditional genera. However, they suggest ecological differentiation of individual clades. The results of phylogenetic analyses were further supported by reconstructions of ITS2 secondary structures and analyses of the compensatory base changes (CBC) among individual clades. The mutual relationships among clades remained, however, partially unclear. Geometric morphometric variation of cell shapes illustrated pattern that was mostly not correlated with molecular data. This indicates high degree of evolutionary plasticity and possible unreliability of these morphological features in taxonomy of the group. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The essential processes of FeS cluster assembly and mitochondrial protein import in parasitic protists
Šmíd, Ondřej ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Hampl, Vladimír (oponent) ; DYALL, Sabrina D. (oponent)
CONCLUSIONS Mitochondria appear to be vital organelles for all eukaryotic organisms known to date. A large body of evidence strongly indicates that hydrogenosomes and mitosomes, the organelles of anaerobic or intracellular parasitic protists lacking the "typical" mitochondria, are only a variation on the mitochondrial theme. However, even though the three organelles are evolutionarily the same entity, remarkable differences exist between them that reflect the adaptation of the organisms to their specific niches. In the thesis I tried to unravel some aspects of the essential mitochondrial processes of FeS cluster assembly and mitochondrial protein import in parasitic protists T. brucei and G. intestinalis. We investigated the function of the T. brucei cysteine desulfurase IscS and the scaffold protein IscU. We demonstrated that the two proteins are essential for FeS cluster formation and consequently the viability of the procyclic stage of T. brucei. Even though both IscS and IscU were specifically localized to the mitochondrion, their deficient expression affected the maturation of FeS proteins operating not only in the mitochondrion, but also in the cytosol. This indicates that a crucial part of FeS cluster assembly is localized to the mitochondrion of T. brucei. One of the major differences between the T....
|
host ::
RSS.