|
|
HRA NA KONTRABAS-aspekty historické, pedagogické a hudebně teoretické
Šašinková, Eva ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Hudec, Jiří (oponent) ; Bernášek, Václav (oponent) ; Gregor, Vít (oponent)
HRA NA KONTRABAS - aspekty historické, pedagogické a hudebně teoretické ABSTRAKT Tato disertační práce je zaměřena na historické, pedagogické a hudebně teoretické aspekty kon- trabasové hry. V práci jsou shromážděna data o historii kontrabasu z hlediska konstrukčního vývoje kontrabasu i kontrabasového smyčce, vývoje ladění a uplatnění nástroje v jednotlivých staletích. Úvodní část obsahuje též informace o nejvýznamnějších kontrabasistech historie. Kapitoly z výzkumné činnosti mapují kromě vývoje uměleckého školství v České republice také přehled vzniku vysokých uměleckých škol v bývalém Československu a následně v České a Slovenské republice. Kapitola s přehledem konzervatoří a vysokých škol, na nichž se v sou- časné době vyučuje kontrabasová hra, obsahuje aktuální tabulky a grafy. Literatura pro kontrabas od nejvýznamnějších českých kontrabasistů-skladatelů je předmě- tem druhého okruhu výzkumné činnosti. Kapitola z tohoto výzkumu je výsledkem důsledného bádání v archivech v letech 2020-2022. Dosud nezpracovaný přehled patnácti nejvýznamněj- ších českých kontrabasistů-skladatelů je doplněn o přehled umělecké, pedagogické a skladatel- ské činnosti jednotlivých osobností. Výzkum přinesl též cenné informace o využití didaktic- kých materiálů na konzervatořích a vysokých školách. Obsáhlá závěrečná kapitola,...
|
|
|
Pianistův smysl a cit pro harmonii ve skladbách romantismu
Široká, Zuzana ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Ve své práci zkoumám způsoby, jakými klavíristé vnímají harmonii ve skladbách romantismu. V úvodu práce zasazuji harmonii romantismu do kontextu dějin harmonie a tonálního systému a v navazujícím textu přibližuji, co je nám známo o Chopinově práci s pohyby, zvukem a harmonií. Zbylá část práce je věnována výzkumu. Výzkum je veden formou kvalitativního výzkumu, kdy jsem se čtyřmi klavíristy vedla rozhovor o třech skladbách z období romantismu. Všem klavíristům jsem zadávala Mazurku h moll, op. 30, č. 2 od Fryderyka Chopina, další dvě skladby si klavíristé volili samostatně, měli si zvolit skladby od Roberta Schumanna, Sergeje Rachmaninova nebo Franze Liszta. V rozhovoru pokládám takové otázky, abych zjistila, jak ve skladbách pracují s tonalitou, spojují-li si tóniny s nějakým charakterem, nakolik je pro ně důležitý terén či reliéf skladby a nakolik inklinují k detailnímu rozboru skladeb z hlediska harmonie, a nakolik je tento rozbor řízeným či intuitivním procesem. Na mé otázky mi odpovídají velmi úspěšná pedagožka klavíru a zároveň zástupce ruské klavírní školy, Viktoria Kraf, dále známí čeští klavíristé Jaroslava Vernerová, Miroslav Sekera a Jan Jiraský, který je zároveň profesorem na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Odpovědi interpretů jsou ovlivněny i skutečností, že tři z oslovených...
|
|
|
Virtuozita v etudách Fryderyka Chopina, Ference Liszta a Sergeje Rachmaninova
Pivoňková, Amálie ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
Bakalářská práce Virtuozita v etudách Fryderyka Chopina, Ference Liszta a Sergeje Rachmaninova se zabývá zkoumáním virtuozity a virtuózních prvků v etudách Chopina, Liszta a Rachmaninova. Práce nejprve vysvětluje, co je klavírní virtuozita a z čeho se skládá. Na základě toho jsou v následujících kapitolách zkoumány a analyzovány jednotlivé koncertní etudy výše uvedených skladatelů, jakožto ideální příklad virtuozity. Chopinovy Etudy jsou rozděleny podle problematiky, která v nich dominuje. Etudy Liszta a Rachmaninova nejsou rozděleny, neboť jsou více komplexní. Často obsahují kombinaci více problematik a je náročné určit, která z nich převažuje. Navzdory tomu, že nejsou rozděleny, je s nimi pracováno stejným způsobem, jako s etudami Chopinovými. Podle konkrétních problematik práce zjišťuje, jakým způsobem danou etudu cvičit a jaká úskalí je třeba překonat, aby byla interpretace zdařilá. Na začátku kapitol autorka práce nastiňuje životní osudy výše uvedených skladatelů. Díky stručnému představení každého z nich je snazší pochopit způsob, jakým každý z nich komponoval a co je pro jejich tvorbu příznačné. Práce klade důraz na to, že virtuozita není pouze technická záležitost, nýbrž souhrn vícero faktorů. Prostřednictvím zkoumání a porovnávání daných etud autorka zjišťuje, že je tomu skutečně tak....
|
|
|
Historický přehled mongolské novodobé hudby a její významný představitel - skladatel Sembe Gonchigsumlaa
Tunsag, Tsolmon ; Kopecká, Věra (vedoucí práce) ; Gregor, Vít (oponent)
Hudební skladatel Sembe Gonchigsumlaa je považovaný zakladatele mongolské vážné hudby. Jeho život a dílo zásadně ovlivnily rozvoj mongolské vážné hudby, a proto jsem zvolila tohle téma, za námět své diplomové práce. V první kapitole se seznámíme s politickým a kulturním pozadím od počátku 20. století až do dnešní doby, které je klíčem k tomu, abychom porozuměli rozvoji vážné hudby u nás. Mongolsko bylo ovlivněné západní kulturou, která sem pronikla z Ruska. Závěr této kapitoly je věnované významným mongolským hudebním institucím. Kapitola dvě se zaobírá životem a dílem skladatele od jeho prvních krůčků a skladeb po vrcholná díla naši hudby. V závěrečné kapitole zkoumám, jak skladatel zaměřil svoji pozornost na typický nástroj vážné hudby - klavír. Gonchigsumlaa se zapojoval do mnoha činností a hudebních institucí, aby mohl vézt a zajistit systematickou i metodickou výchovu pro začínající i profesionální hudebníky a skladatele. Mongolští hudební skladatelé kombinují tradiční lidové prvky s technikami evropské vážné hudby, aby získaly melodie a skladby typické pro mongolskou hudbu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Komparace výtvarných děl s hudební tvorbou skladatele Luboše Fišera
Kůsová, Lenka ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gregor, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobností skladatele Luboše Fišera, jeho vybranými skladbami v komparaci s uměleckými díly. Práce je rozdělená na dva celky. V první části se věnujeme obecným uměleckým tendencím 60. let. Přiblížíme nejvýznamnější směry a osobnosti, které v této době tvořili. Dáme do souvislostí českou hudební, výtvarnou a literární scénu šedesátých let, což byly roky vrcholné tvorby Luboše Fišera. Druhá část práce se podrobněji věnuje rozboru pěti Fišerových skladeb, které byly v šedesátých letech zkomponovány. Jedná se o skladbu Ruce (1961), Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy (1965), Caprichos (1966), Double (1969) a Nářek nad zkázou města Ur (1970). Rozbor těchto skladeb je založen buď na komparaci skladeb s inspiračními zdroji (Albrecht Dürer: Apokalypsa, Francisco Goya: Caprichos, sumerský text Nářek nad zkázou města Ur), nebo na komparaci použité kompoziční metody skladby a výtvarného díla (Double), či je proveden jen s pomocí sémantického hlediska (Ruce). Cílem této práce je přiblížení významného českého skladatele Luboše Fišera širší veřejnosti prostřednictvím jeho skladeb. Tato práce by v budoucnu mohla přispět k sepsání skladatelovy monografie nebo k častější interpretaci jeho skladeb.
|
|
| |
|
|
Robert Schumann a jeho klavírní cykly z let 1845 -1850
Šanderová, Jitka ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Gregor, Vít (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životem Roberta Schumanna a jeho klavírními cykly, které zkomponoval mezi lety 1845 - 1850. Jedná se o Album pro mládež op. 68, Lesní scény op. 82 a Pestré listy op. 99. Cílem této práce je vsadit tyto cykly do kontextu Schumannova života a díla, zjistit okolnosti jejich vzniku, inspirační zdroje a popsat jejich charakter jak z pohledu interpreta, tak coby instruktivního materiálu z pohledu hudebního pedagoga.
|
|
|
Klavír v tvorbe Eugena Suchoňa a Jána Cikkera so zretel'om na ich vklad do repertoáru mladých klaviristov
Majerová, Aneta ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Vo svojej práci o hudobných skladateľoch Jánovi Cikkerovi a Eugenovi Suchoňvi venujem pozornosť vstupu obidvoch skladateľov do slovenského hudobného života, ich životným osudom a sumárnemu hodnoteniu ich klavírnej tvorby v kontexte vývoja slovenskej hudby 20.storočia. Z dostupných prameňov a literatúry prenášam poznatky súvisiace s problematikou hry na klavíri, v snahe priblížiť túto klavírnu literatúru vo výchovnovyučovacom procese ZUŠ, čo mi umožnilo pôvodne nepredpokladané stretnutie s životopiskyňou a celoživotnou priateľkou Jána Cikkera PhDr. Mariannou Bárdiovou, vedúcou Literámo-hudobného múzea (LHM) - Štátnej vedeckej knižnice v Banskej Bystrici. Práca môže byť praktickým prínosom pre učiteľov a žiakov v podmienkach ZUŠ, pretože vybrané skladby sú v praxi využívané pomerne ojedinele, aj keď by to prospelo k vnímavosti detí k ľudovej hudbe a k zblíženiu žiakov českých a slovenských v oblasti jazykovej. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.