|
|
Symfonická tvorba Otmara Máchy 60. a 70. let: analýza Variací na téma a smrt Jana Rychlíka, Variant, 1. sinfonietty a 2. sinfonietty
Bretschneiderová, Zdenka ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Předmětem mé diplomové práce je symfonická tvorba Otmara Máchy 60. a 70. let a analýza čtyř stěžejních děl do tohoto období spadajících: Variací na téma a smrt Jana Rychlíka (1964), Variant-malé studie pro orchestr (1968), 1. sinfonietty (1970-1971) a 2. sinfonietty "Ať vzejdou věci nové" (1978-1980). Práce vznikla v návaznosti na mou seminární práci z roku 2005, v níž jsem se zabývala Variacemi na téma a smrt Jana Rychlíka1. Hlavním účelem práce je sledování tvůrčího vývoje, který Otmar Mácha během let 1964-1980 prodělal, jednak v kontextu vlastní tvorby a jednak v kontextu české hudby 60. a 70. let. Dalším důvodem pro vznik této diplomové práce bylo též zjištění, že se tvorbou Otmara Máchy zatím nikdo podrobněji nezabýval - výjimku tvoří pouze několik studií, o nichž bude řeč v kapitole I. Stav bádání. Diplomová práce se člení do kapitol a podkapitol. První tři kapitoly jsou věnovány stavu bádání, dobovému kontextu a životu a dílu Otmara Máchy. Prostřední část práce tvoří kapitoly věnované analýzám čtyř výše zmíněných symfonických skladeb Otmara Máchy. Závěrečná kapitola přináší zaprvé shrnutí a porovnání poznatků získaných analýzami, zadruhé zařazení analyzovaných děl do kontextu Máchovy tvorby a zatřetí zařazení symfonické tvorby Otmara Máchy do kontextu české hudby 60. a 70. let 20. století. Na konci...
|
|
|
Česká a francouzská poválečná kantáta a oratorium (přehled tvorby, recepce se zaměřením na vybraná oratoria)
Hofericová, Marie ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Kantátově-oratorn tvorba představuje v celkové hudebn produkci druhé poloviny 20. stolet poměrně početnou skupinu. Po roce 1950 předevšm dky oblibě politických a sociálnch témat zažvala kantátová tvorba velkou expanzi. 50. léta se tak stala velmi bohatým kantátovým obdobm. Avšak v následujcch dekádách už tak velké produkce nedosáhla. Autoři zejména v oratorn tvorbě pokračuj ve volbě témat, která se daj označit za tradičn, jakými jsou mytologie, náměty z bible nebo ze života světců. Od 50. let se kromě politických a sociálnch námětů objevovala i dla s tematikou doznvajcch reakc na 2. světovou válku (kantáta-oratorium G. Křivinky Motýli tady nežijí), dále historickou (P. Eben - Pocta Karlu IV.) a série kantát Z. Šestáka na latinské texty odkazujcch na bibli. Naproti tomu se francouzšt autoři věnuj vce biblickým námětům, kdy se jejich oblbeným přběhem stává putován tř králů za betlémskou hvězdou. Francouzšt autoři také rádi opěvuj krásu Pařže (Jean Françaix - Les ponts de Paris) nebo zámku ve Versailles (Joseph Kosma - La promenade Versailles). V porovnán obou zem se oratoria po tematické stránce však přliš neodlišuj. Objevuj se (podobně jako u kantát) náměty z bible, historie i aktuáln dějinné události, jakými byl opět konec druhé světové války nebo v 60. letech lety do vesmru. Zajmavost ve Francii je volba...
|
|
|
Giovanni Manzuoli a jeho vokální profil z 60. let 18. století
Havlíčková, Magda ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Tématem bakalářské práce je osobnost pěveckého kastráta Giovanniho Manzuoliho (1720-1782). Práce shrnuje dosavadní znalosti a na základě známých operních vystoupení rekonstruuje jeho pěveckou kariéru. Podrobněji se věnuje poslední dekádě Manzuoliho umělecké dráhy, která nabízí nejbohatší pramennou základnu pro interpretaci jeho pěvecké osobnosti. Pozornost je věnována dochovaným komentářům o Manzuoliho pěveckých výkonech a záznamům o výši jeho honorářů. Stěžejní součástí bakalářské práce je analýza repertoáru, který byl pro Manzuoliho zkomponován "na míru". Vybrané árie z 60. let 18. století jsou analyzovány zejména z perspektivy dobové pěvecké techniky a interpretace. Výsledkem této analýzy je nástin Manzuoliho vokálního profilu. Klíčová slova Giovanni Manzuoli, opera seria, kastrát, 18. století, vokální profil, analýza árií
|
|
|
Česká hudba ve Francii v letech 1945-1968
Dostrašilová, Jana ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Rigor6zni pnice Ceska hudba ve Francii v letech 1945-1968 je vYsledkem meho studijniho pobytu ve Francii a navazuje na diplomovou pritci, venovanou cesko-francouzskym vztahum v mezivalecnem obdobf. Zabyva se pozicf ceske hudby ve Francii v danem obdobi,jeji recepci, nejen na koncertnfch p6difch, ale i dobovem tisku, literature a mediich. Srovnava danou situaci s mezivalecnym obdobim, pricemz vyuziva poznatku z diplomove prace. Celou problematiku zasazuje do doboveho kontextu z hudebniho i historicko-politickeho hlediska. ...
|
|
|
Vážná hudba ve vysílání Radiojournalu v letech 1930-1938 a specifičnost původní rozhlasové tvorby
Králová, Lenka ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Cilem prvni casti me prace venovane Radiojoumalu tricatych let dvacateho stoleti bylo zachytit historii Radiojoumalu, predevsim pak vysilani vazne hudby v ramci teto wbec prvni rozhlasove stanice v Ceskoslovensku a zarovenjedne z prvnich v evropskem kontextu. Kapitola venovana obdobi pocatku pravidelneho vysilani (1923) do roku 1929 predstavuje obdobi postupneho vy-voje rozhlasu a jeho vychodiska pro fungovani v letech tricatych. Stezejnimi likoly rozhlasu tohoto obdobi bylo predevsim vyrovnavani se se zpocatku improvizovanym chodem vysilani, zapnCinenym z vetSi casti nedostatkem vhodnych prostor a mnozstvim technickych obtizi spojenych s nastolenim zcela nove techniky bezdratoveho vysilani a nutnosti jejiho ustaleni. Presto, nebo prave proto, predstavuje tate prvni faze fungovani Radiojoumalu obdobi nejvetSiho technickeho vy-voje, jehoz vy-sledkem je predevsim momost uskutecneni zivy-ch prenosu i z mist nachazejicich se mimo rozhlasove studio, postupne take propojeni jednotlivy-ch rozhlasovy-ch stanic v ramci Ceskoslovenska, dale propojeni stanic jednotlivy-ch evropskych zemi a nakonec i moznost sdileni a vy-mena programu s americkym kontinentem. Vedle technicke stránky, zahmujici take cetne poznatky z oblasti akustiky vysilaciho prostfedi a vlastnosti prenaseneho zvuku, znamenalo obdobi pocatku rozhlasu...
|
|
|
Vítězslav Novák - Ranoša. Balada pro smíšený sbor a orchestr na slova moravské lidové poezie, op. 19, 1
Kacafírková, Zuzana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Myslivcová, Eva (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je balada Ranoša, jejíž původní lidový text využil skladatel Vítězslav Novák při kompozici Balad na slova lidové poezie moravské op. 19. Cílem práce je především shromáždění pramenů umožňujících hlubší poznání díla a následně analýza hudební a textové složky. Co se týče studia pramenů, těžištěm je práce s prameny notovými, dále pak korespondencí a ohlasy v dobovém hudebně zaměřeném tisku. Nedílnou součástí je práce s lidovým textem, popis žánru lidové balady a pátrání po původu textu balady Ranoša v písňových sbírkách domácích i zahraničních. V hudební analýze se zabývám verzí skladby pro čtyřruční klavír, kterou porovnávám s verzí orchestrální.
|
|
|
Antonín Dvořák: Moravské dvojzpěvy z hlediska hudebně filologického
Kachlík, Jan ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Vojtěch, Ivan (oponent) ; Ottlová, Marta (oponent)
Disertační práce je úzce spjata s projektem Nového souborného vydání děl Antonína Dvořáka. Soustředí se na výzkum, který samotné ediční práci na novém kritickém vydání všech 23 Moravských dvojzpěvů nutně musí předcházet: na důkladné pojednání historie jejich vydávání, na heuristickou činnost a vyhodnocení všech relevantních dochovaných pramenů. Není však vstupním textem k nové edici tohoto vokálního díla, neboť neřeší všechny problémy, které s kritickým vydáním souvisejí. Disertační práce naopak záměrně pojednává řadu témat v širších souvislostech, a chce tak tvořit základ, na němž může vlastní ediční práce stavět. Moderními filologickými metodami je v disertaci evidován a vyhodnocen bezmála dvojnásobný počet různých vydání prvních tisků Moravských dvojzpěvů, než byl dosud evidován v Burghauserově Thematickém katalogu Dvořákova díla (Praha 21996). Dále je zde pojednán dvořákovskému bádání dosud neznámý exemplář Sušilovy sbírky Moravských národních písní z roku 1860, který sloužil skladateli jako textová předloha při kompozici díla. Právě textové složce dvojzpěvů je v disertaci rovněž věnována samostatná pozornost. Autor disertace zásadně polemizuje se stávajícím kritickým vydáním Moravských dvojzpěvů (Souborné vydání děl Antonína Dvořáka, Praha 1955), které zcela pomíjí skladatelův tvůrčí vklad do textové...
|
|
|
Verdiho a Auberův Maškarní ples v Praze 19. století
Machová, Tereza ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
V sezóně 1868-1869 se na Prozatímním divadle v Praze konala česká premiéra dvou oper dle stejného námětu. První z nich měla pod názvem Maškarní ples krále Gustava III. premiéru 26. 1. 1869 (světová premiéra zpěvohry Gustave III, ou Le Bal masqué se konala v divadle Opéra v Paříži 27. 2. 1833). Jedná se o historickou operu v pěti aktech od Daniela Françoise Esprit Aubera, libreto napsal Augustin Eugne Scribe. Druhá opera byla pod názvem Un ballo in maschera (Gustav III.) poprvé uvedena 30. 6. 1869 (světová premiéra zpěvohry Un ballo in maschera se konala v divadle Apollo v Římě 17. 2. 1859). Tuto tříaktovou operu zkomponoval Giuseppe Verdi, text napsal Antonio Somma dle Scribova libreta k výše uvedené opeře. Obě díla se na Prozatímním divadle provozovala v překladu Emanuela Züngela. Českým premiérám zpěvoher předcházely pražské premiéry německé ve Stavovském divadle. Auberova zpěvohra pod názvem Die Ballnacht byla ve Stavovském divadle poprvé provozována 5. 4. 1836, premiéra nového nastudování se konala tamtéž 3. 3. 1858. Verdiho zpěvohra pod názvem Ein Maskenball byla ve Stavovském divadle poprvé provozována 14. 8. 1866. Drsný námět zpěvohry - skutečná historická událost zavraždění švédského krále Gustava III, způsobil oběma autorům již při světových premiérách potíže. Auber byl nařčen některými žijícími...
|
|
|
Alexander Moyzes: Sonáta e-mol, dielo 2 pre klavír
Čerbová, Zuzana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
ANOTÁCIA: Ťažiskom zamýšľanej bakalárskej práce je priblíženie klavírnej kompozície Sonáty e- mol, dielo 2 pre klavír slovenského hudobného skladateľa Alexandra Moyzesa (1906-1984) a to prostredníctvom kompozično-technickej analýzy jej tlačenej verzie, ktorá vyšla za skladateľovho života v roku 1947. Cieľom práce nie je primárne zasadiť dielo do historického kontextu, nakoľko sa v súvislosti s ním podarilo zhromaždiť značné množstvo prameňov, ktorých analýze bude venovaný podstatný priestor v tejto práci. Z ich výskumu sa ďalej práca pokúsi predostrieť možnú genéziu uvedenej klavírnej kompozície a stručne sa dotknúť vývoja Moyzesovej skladateľskej činnosti. Kľúčové slová: Alexander Moyzes, Sonáta, pramene, hudobná analýza
|
|
|
Perception of Bohuslav Martinů's Works in the German speaking countries 1923 - 1939
Hřebíková, Jana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Rentsch, Ivana (oponent) ; Keym, Stefan (oponent)
Die vorliegende Arbeit wurde einem bis dahin unerforschten Thema gewidmet, nämlich dem Komponisten Bohuslav Martinů und seiner Rolle im Musikleben des deutschsprachigen Raumes in den Jahren 1923-1939. Bohuslav Martinů, der seit 1923 in Paris lebte, richtete sein hauptsächliches Interesse dem Pariser Musikgeschehen und blieb mit dem Musikleben der ersten Tschechoslowakischen Republik in Verbindung. Dennoch wandte sich seine Aufmerksamkeit auch bald dem jungen Musikleben des deutschsprachigen Raums zu. Das Thema, das vom Interesse am Schaffen von Bohuslav Martinů geleitet ist, der zu Beginn der untersuchten Zeitspanne noch unbekannt war, jedoch rasch zu einem wichtigen Vertreter der Komponistengeneration der Zwischenkriegszeit avancierte, steht in mehreren Wechselwirkungen. Ausgehend von Recherchen zeitgenössischer Dokumente - Korrespondenz, Martinůs Notizen und Publizistik - wurden Studien zum Musikleben, zur Biographik und Rezeption durchgeführt. Im ersten Teil der Arbeit wurden Martinůs Werke und ihre Aufführungen im deutschsprachigen Raum sowie die Initiatoren, Veranstalter und Interpreten behandelt. Im zweiten Teil wurde der 'Spiegel' vom Schaffen Martinůs in deutschsprachiger Musikkritik aufgedeckt. Die Untersuchungen wollten am Beispiel von Bohuslav Martinů die Entwicklung der modernen...
|
host ::
RSS.