|
|
Inkantace. Koncert pro klavír a orchestr č. 4, H 358Bohuslava Martinů
Kalina Tabak, Ivana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Rentsch, Ivana (oponent) ; Flašar, Martin (oponent)
Inkantace. Koncert pro klavír a orchestr č. 4, H 358 Bohuslava Martinů patří mezi skladatelova nejvýznamnější a nejčastěji uváděná koncertantní díla. Byla zkomponována v průběhu jeho posledního pobytu ve Spojených státech na přelomu let 1955 a 1956, tudíž ji řadíme mezi skladby Martinů zralého tzv. "fantazijního" tvůrčího období. Kompozice vznikla na objednávku Frommovy hudební nadace. Byla však naplněním slibu v podobě nové koncertantní skladby pro Martinů důvěrného přítele a "dvorního klavíristu" Rudolfa Firkušného, který dílo již v roce jeho dokončení premiérově uvedl v New Yorku a posléze na něj měl exkluzivní interpretační práva. Za života skladatele dílo provedl v Americe a v Evropě celkem šestkrát. Bohuslav Martinů se však žádného z provedení nezúčastnil. Neparticipoval ani na přípravách vydání skladby, jelikož její publikace byla vinou přetrvávajících práv pianisty a také kvůli upřednostnění vydání jiné skladatelovy tvorby odložena. První a donedávna jediná tištěná podoba Inkantace byla publikována teprve v roce 1970 v nakladatelství Bärenreiter-Verlag Kassel. V rámci předložené práce je tato kompozice coby primární předmět bádání podrobena zkoumání a hodnocení z vícero úhlů pohledu, a to z aspektu historického, teoreticko- analytického a z perspektivy ediční problematiky. Hlavním...
|
|
|
Perception of Bohuslav Martinů's Works in the German speaking countries 1923 - 1939
Hřebíková, Jana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Rentsch, Ivana (oponent) ; Keym, Stefan (oponent)
Die vorliegende Arbeit wurde einem bis dahin unerforschten Thema gewidmet, nämlich dem Komponisten Bohuslav Martinů und seiner Rolle im Musikleben des deutschsprachigen Raumes in den Jahren 1923-1939. Bohuslav Martinů, der seit 1923 in Paris lebte, richtete sein hauptsächliches Interesse dem Pariser Musikgeschehen und blieb mit dem Musikleben der ersten Tschechoslowakischen Republik in Verbindung. Dennoch wandte sich seine Aufmerksamkeit auch bald dem jungen Musikleben des deutschsprachigen Raums zu. Das Thema, das vom Interesse am Schaffen von Bohuslav Martinů geleitet ist, der zu Beginn der untersuchten Zeitspanne noch unbekannt war, jedoch rasch zu einem wichtigen Vertreter der Komponistengeneration der Zwischenkriegszeit avancierte, steht in mehreren Wechselwirkungen. Ausgehend von Recherchen zeitgenössischer Dokumente - Korrespondenz, Martinůs Notizen und Publizistik - wurden Studien zum Musikleben, zur Biographik und Rezeption durchgeführt. Im ersten Teil der Arbeit wurden Martinůs Werke und ihre Aufführungen im deutschsprachigen Raum sowie die Initiatoren, Veranstalter und Interpreten behandelt. Im zweiten Teil wurde der 'Spiegel' vom Schaffen Martinůs in deutschsprachiger Musikkritik aufgedeckt. Die Untersuchungen wollten am Beispiel von Bohuslav Martinů die Entwicklung der modernen...
|
|
|
Perception of Bohuslav Martinů's Works in the German speaking countries 1923 - 1939
Hřebíková, Jana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Rentsch, Ivana (oponent) ; Keym, Stefan (oponent)
Die vorliegende Arbeit wurde einem bis dahin unerforschten Thema gewidmet, nämlich dem Komponisten Bohuslav Martinů und seiner Rolle im Musikleben des deutschsprachigen Raumes in den Jahren 1923-1939. Bohuslav Martinů, der seit 1923 in Paris lebte, richtete sein hauptsächliches Interesse dem Pariser Musikgeschehen und blieb mit dem Musikleben der ersten Tschechoslowakischen Republik in Verbindung. Dennoch wandte sich seine Aufmerksamkeit auch bald dem jungen Musikleben des deutschsprachigen Raums zu. Das Thema, das vom Interesse am Schaffen von Bohuslav Martinů geleitet ist, der zu Beginn der untersuchten Zeitspanne noch unbekannt war, jedoch rasch zu einem wichtigen Vertreter der Komponistengeneration der Zwischenkriegszeit avancierte, steht in mehreren Wechselwirkungen. Ausgehend von Recherchen zeitgenössischer Dokumente - Korrespondenz, Martinůs Notizen und Publizistik - wurden Studien zum Musikleben, zur Biographik und Rezeption durchgeführt. Im ersten Teil der Arbeit wurden Martinůs Werke und ihre Aufführungen im deutschsprachigen Raum sowie die Initiatoren, Veranstalter und Interpreten behandelt. Im zweiten Teil wurde der 'Spiegel' vom Schaffen Martinůs in deutschsprachiger Musikkritik aufgedeckt. Die Untersuchungen wollten am Beispiel von Bohuslav Martinů die Entwicklung der modernen...
|
|
|
Raná symfonická tvorba Bohuslava Martinů a problematika její kritické edice
Srnková Bergmannová, Sandra ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Zouhar, Vít (oponent) ; Rentsch, Ivana (oponent)
Disertační práce s názvem Raná symfonická tvorba Bohuslava Martinů a problematika její kritické edice se zabývá dosud velice okrajově probádanou oblastí díla Bohuslava Martinů, tj. obdobím uměleckých začátků, v němž skladatel hledal svou kompoziční řeč. První část práce se snaží o hlubší exkurz do okolností vzniku Nocturna 1, H. 91 a Balady k Böcklinovu obrazu "Villa na moři", H. 97. Přestože dostupné prameny neozřejmují období 1914-1915 v úplnosti, přinášejí nová zjištění. Disertační práce dává do souvislosti Nocturno 1, H. 91, Skladbu pro velký orchestr, H. 90 a Nocturno "Růže v noci", H. 96, jež mohly jako celek tvořit dnes nezvěstnou kompozici meloplastických tanečních scén Tance se závoji, H. 93, komponovanou pro ruskou tanečnici Olgu. V. Gzovskou a uzavírá výklad o osudech těchto skladeb předpokladem, že spolu s Baladou k Böcklinovu obrazu "Villa na moři", H. 97 Martinů zamýšlel tyto skladby nabídnout České filharmonii. Stěžejní část práce tvoří kritická edice dvou orchestrálních skladeb Bohuslava Martinů z období kolem roku 1914, Nocturna 1, H. 91 a Balady k Böcklinovu obrazu "Villa na moři", H. 97, které nebyly nikdy dříve zkoumány a jsou v podobě vydání představovány vůbec poprvé. Součástí edice je podrobná kritická zpráva s odkazy na všechny změny v hlavním notovém textu. Během práce s dříve...
|
host ::
RSS.