|
|
Taneční profese - její podoba a socioekonomický status na příkladu baletu ND v Praze do roku 1945
Bulínová, Karolína ; KAZÁROVÁ, Helena (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Ve své disertační práci jsem se pokusila přiblížit společenské a ekonomické postavení členů baletního souboru Národního divadla v Praze od jeho vzniku do roku 1945. Zásadním aspektem v tomto časovém úseku bylo úsilí baletu o získání uznání jako plnohodnotného divadelního žánru, osamostatnění od opery, jíž bylo součástí až do roku 1958. Podřadné postavení baletu v rámci divadelní hierarchie se odráželo ve finančním ohodnocení tanečníků; ti měli vždy nižší platy než členové souboru operního a činoherního. Vývoj a proměny sociální a ekonomické situace baletních umělců v pozici zaměstnanců kamenného divadla jsem se snažila zachytit na základě několika konkrétních životních příběhů, v závislosti na dobových okolnostech. Finanční podmínky dokládám dochovanými smlouvami, celkovou životní situaci pak dalšími osobními dokumenty, zejména korespondencí. Četné žádosti o zvýšení gáže či poskytnutí zálohy, prosebné až ponížené dopisy svědčí o tom, že ekonomické podmínky představitelů taneční profese byly často na hranici existenčního minima.
|
|
|
Tanec v českém hraném filmu 1898-1993
Lidová, Klára ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; STAVĚLOVÁ, Daniela (oponent)
První část této této práce si klade za cíl podat praktický přehled o fenoménu tance v rámci žánru českého hraného filmu a funkčně systematizovat přehled filmů, v nichž se tanec uplatnil. Druhou část pak tvoří jednotlivé tematické kapitoly (pohádky, detektivní filmy, sci-fi, hudební filmy, filmy s folklorní tematikou, filmy tematizující taneční prostředí nebo taneční profese) věnované specifikům jednotlivých filmových žánrů a funkci tanečních scén v nich obsažených. Obsáhlá příloha obsahuje seznam jednotlivých choreografů a filmové snímky, na nichž se podíleli.
|
|
|
Spektrum a síť uměleckých tanečních škol v Praze mezi válkami
Beneš, Ladislav ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (oponent)
Bakalářská práce podává přehled o vzniku a působení tanečních škol vyučujících výrazový tanec a klasický balet v období mezi první a druhou světovou válkou v Praze. V práci volně navazuji na absolventskou a semestrální práci. V prvé části mapuji z dostupných materiálů metodiku výuky v jednotlivých školách. Ve druhé části se zabývá geografickou lokací sídel škol v Praze a jejich případnými přesuny v průběhu času. Třetí část zpracovává organizační aspekty výuky - termíny výuky, četnost hodin, podávání přihlášek, školné a kurzovné a věkové rozpětí žáků ve školách. Dále se zabývám aktivitami škol na veřejnosti a uvádím příklady školních představení, vystupování žáků v divadelních inscenacích, vystupování škol na čajích, spolkových a společenských akcích. V závěru se zabývám Výstavou tanec v československém umění a fotografii v Mánesu a s ní souvisejícími tanečními večery, kde se školy prezentovaly.
|
|
|
Malkovský, Siblík, Podhajská
Nečasová, Natálie ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; PETIŠKOVÁ, Ladislava (oponent)
Cílem práce je na příkladech Františka Malkovského (1889 1982), Emanuela Siblíka (1886 1941) a Zdenky Podhajské (1901 1991) sledovat působení českých tanečníků ve Francii v letech 1910 1948 a jejich vztah k místním umělecké komunitě a kultuře. Práce se zaobírá každým zvlášť a sleduje jejich taneční aktivity od příchodu do Francie po návrat do Československa, v případě Malkovského do doby jeho posledního velkého tanečního vystoupení. Centrem jejich taneční kariéry se stala především Paříž, ale i menší města po celé zemi, kde jak Malkovský, tak Podhajská pořádali své taneční koncerty. Podnět pro jejich odchod z vlasti i taneční směr, kterým se na poli tance vydali, je zcela odlišný. Hlavní pramenné materiály pocházejí z vídeňského Theatermuseum a pařížského Département des Arts du spectacle při Bibliothèque nationale de France. Téma je možné dále rozvíjet, zahrnout další české osobnosti a více zohlednit uměleckou stránku jejich činnosti.
|
|
|
Balet Národního divadla v 70. a 80. letech 20. století
Čižmáriková, Monika ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Tato práce přibližuje a shrnuje dění v baletu Národního divadla v Praze v 70. a 80. letech 20. století, konkrétně mezi lety 1969 a 1989. Zabývám se v ní osobnostmi na postu šéfů baletu, Jiřím Němečkem, Emerichem Gabzdylem a Miroslavem Kůrou, kteří kromě vedení baletu působili také jako choreografové. Vedle výše zmíněných se v divadle věnovali choreografii také například Jiří Blažek, Antonín Landa, Vlastimil Jílek, či Daniel Wiesner. Přibližuji jednotlivé sezony a konkrétní díla, která se v nich v premiéře uvedla. Dále se ve své práci věnuji výjimečné generaci interpretů, působila zde například Michaela Černá, Marta Drottnerová, Vlastimil Harapes, Jan Kadlec, Lubomír Kafka, Jaromír Petřík, Michaela Vítková, Hana Vláčilová, Aneta Voleská, Pavel Ždichynec a mnozí další. To vše zasazuji do kontextu politické doby, do období známého jako normalizace. Věnuji prostor zahraničním souborům a jednotlivcům, kteří u nás hostovali. Mým primárním zdrojem byl Archiv Národního divadla, dále Ročenky Národního divadla, soudobé periodikum Taneční listy, ze kterých jsem čerpala kritiky a recenze k premiérám. Dalším cenným pramenem byla osobní svědectví umělců, kteří v dané době v Národním divadle působili: Mahuleny Křenkové, Jiřího Němečka ml., Astrid Štúrové, Hany Vláčilové a Daniela Wiesnera.
|
|
|
Renesanční tanec: zrcadlo kultury raně novověké společnosti
Klementová, Kateřina ; Kröschlová, Eva (vedoucí práce) ; Gremlicová, Dorota (oponent) ; Steckerová, Andrea (oponent)
Práce se zaměřuje na italský dvorský tanec 15. století, který patřil v celé renesanční Evropě k bytostným projevům rodící se aristokratické společnosti. Vychází z důkladného prozkoumání originálních spisů tanečních mistrů Domenica da Piacenza, Antonia Cornazana a Guglielma Ebrea/Giovanniho Ambrosia a přináší doposud nezveřejněné překlady jejich významných částí do češtiny. Text směřuje od obecných otázek (kde a při jakých příležitostech se tančilo, taneční vzdělání a postava tanečního mistra, funkce tance v dané historické epoše, intelektuální a filosofický rámec prvních tanečních traktátů) ke konkrétnímu zkoumání jednotlivých prvků dobové taneční teorie a popisu praktických aspektů realizace tanečních choreografií (základní kroky a pohyby, figury, prostorová forma tanců ad.). Součástí práce je i rekonstrukce jedné z nich. Jistým "exkurzem" do příbuzných oborů i mladších epoch jsou pak kapitoly věnované estetice pohybu (požadavky na správné držení těla, pozici hlavy, výraz tváře, gesta rukou ad.) a dobové etiketě (respektování společenské hierarchie v tanci i mimo něj, projevy úcty a vzájemné pozdravy, princip vyzývání k tanci, jeho odmítnutí, pravidla pro odchod po tanci i z taneční slavnosti, správné vystupování na plese mimo tanec - způsoby patřičného sezení, stání či společenské konverzace). I...
|
|
|
Cesta polky do opery Prodaná nevěsta
Adams, Tereza ; FRIČOVÁ, Marie (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Tato diplomová práce obsahuje popis tance polka, její vznik a krátkou historii. Další část je věnována opeře Bedřicha Smetany „Prodaná nevěsta“ od jejího vzniku, přes další uvedení v Národním divadle v Praze až k její současné inscenaci. V závěrečné části jsou popsány tři vybrané choreografie polek z této opery a jejich analýza podle modelu Janet Adshead – Lansdale. Přílohy obsahují životopisy Bedřicha Smetany a choreografů vybraných inscenací – Otto Šandy, Pavla Šmoka a Ladislavy Košíkové.
|
|
|
Tanečný odbor konzervatoria J.L.B. Banská Bystrica
Homola, Lukáš ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; DERCSÉNYIOVÁ, Lucie (oponent)
Bakalárska práca Tanečný odbor Konzervatória J. L. Bellu v Banskej Bystrici predkladá stručný pohľad do histórie a vzniku tanečného odboru a jeho fungovanie až po súčasnosť. Práca približuje osobitý prístup jednotlivých pedagógov, úspechy bývalích študentov a rôzne okolnosti ,ktoré prispievali k vzniku a formovaniu tanečného odboru. V silnom Bystrickom regióne tvorí tento odbor dôležitú úlohu pri formovaní profesionálnych tanečníkov. Bystrický región si vybudoval stabilné miesto pre tvorbu súčasného tanca na Slovensku.
Kľúčové slová: Konzervatórium, tanečný odbor, pedagóg, študent, úspechy.
|
|
|
Baletní škola Divadla J. K. Tyla v Plzni
Hradilová, Zuzana ; POLLERTOVÁ, Adéla (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Abstrakt
Tato bakalářská práce mapuje historii Baletní školy při Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Zabývá se okolnostmi jejího vzniku a popisuje její vývoj. Současně představuje jednotlivé pedagogické osobnosti, které se vystřídaly v jejím vedení do roku 1989.
První kapitoly se týkají nejstarších osudů této plzeňské taneční instituce. Střední část zmiňuje problémy, s nimiž se v době 2. světové války provoz školy potýkal. Dále zachycuje obrodnou činnost Josefa Škody a prezentuje největší rozkvět školy v době působení Jiřího Němečka. Závěr je věnován učebnímu systému Milady Papežové a její celkové reorganizaci školy.
Příloha obsahuje dobové dokumenty, fotografie a vypracovanou tabulku s přehledem představení, v nichž žáci baletní školy účinkovali v letech 1947–1989.
|
|
|
Valentin Jelizarjev, choreograf běloruského baletu
Ivanou, Uladzimir ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (oponent)
Tato práce pojednává o díle významného běloruského choreografa druhé poloviny 20. století, Valentina Jelizarjeva. Skrz jeho tvorbu můžeme sledovat vývoj běloruského baletu. První část práce se soustředí na počátky Národního divadla Běloruska a nástup Valentina Jelizarjeva. Druhá část je zaměřena na jeho uměleckou tvorbu v Bělorusku, především v 70. a 80. letech. Závěr práce poukazuje na výjimečnost osobnosti Valentina Jelizarjeva a jeho význam pro běloruský balet.
|
host ::
RSS.