|
|
Hippokratovský spis O svaté nemoci. Překlad, komentář a úvodní studie
Országh, Ján ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Souček, Jan (oponent)
Pojednání O svaté nemoci je jedním z nejstarších spisů hippokratovského korpusu a současně jednou z nejlepších ukázek řeckého racionalismu. Dílo pochází pravděpodobně z posledních desetiletí 5. století a zabývá se otázkou epilepsie, nemoci, kterou mágové a potulní očistní kněží, jež autor označuje za pouhé šarlatány, nazvali "svatou". Podle něj není epilepsie nikterak svatější či božstější než jiné choroby; její původ umisťuje do mozku a tvrdí, že je dědičným onemocněním. V úvodní studii je nastíněn charakter a struktura spisu, jsou zde uvedeny důvody pro to, že dílo bylo předneseno jako řeč, a následně jsou probrány otázky datace, autorství, recepce a textové tradice. Následuje první překlad Svaté nemoci do češtiny. Rozsáhlý komentář je vedle výkladu textu věnován řadě problémů, jako je autorovo pojetí božství, prameny, z nichž vychází, a řešení několika dalších teoretických otázkek diskutovaných badateli.
|
|
|
Řecké kulinářské umění
Urbanová, Alice ; Souček, Jan (vedoucí práce) ; Fischerová, Sylva (oponent)
Cílem této práce je podat přehledné shrnutí a kritické posouzení často nejednoznačných antických svědectví o řeckém kuchařském umění s časovým vymezením od klasického období po císařskou dobu. Jednotlivé spisy jsou řazeny do dvou základních skupin. První skupinu představují díla, která byla sepsána prózou, tedy samotné kuchařské knihy, dále speciální spisy a některá lékařská díla, která se věnují dietetice a vlastnostem potravin. Druhou skupinu pak tvoří básnické spisy s gastronomickými náměty. Podstatný problém představuje značná fragmentárnost dochovaných spisů, která v některých případech zabraňuje činit o obsahu děl jasné závěry. Pozornost je věnována také jídlu jako takovému a složení tehdejší stravy, přičemž celé téma je zasazeno do širšího společenského rámce. Součástí práce je také překlad a komentář několika vybraných dochovaných receptů.
|
|
|
Obraz Heleny
Chlupáčová, Edita ; Rytíř, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fischerová, Sylva (oponent)
Práce popisuje korpus řeckých poetických textů archaické a klasické doby, kde se vyskytují vedle sebe Helena a její eidólon. Metodologicky se pohybuje v rámci francouzské klasické filologie a strukturalismu. Ukazuje se, že pojem eidólon na několik způsobů otevírá problematiku re-produkce, biologické i poetické, jako znak ve spojení Helenou značí oscilaci mezi znakem řeči a obrazem, což dále vede k otevření otázky času a prostoru. Zvláštnost pojmu eidólon je uváděna do vztahu k současnosti komparací s barthesovsky pojatou fotografií. Práce zkoumá potenci zvolené metodologie ve vztahu k jejímu předmětu, tedy pomocí simulace zkoumá to, jak je dnes možné psát o Řecích, a jak psal o Řecích Roland Barthes, tak dochází k hledání možnosti aplikace pojmů studium, punctum a mathesis singularis. Dílčí tezí je tvrzení, že Barthesova Světlá komora je v dialogu s Platónovým Faidrem.
|
|
|
Slovo a obraz: popisy obrazů Filostratem starším
Mešhlová, Martina ; Dostálová, Růžena (vedoucí práce) ; Fischerová, Sylva (oponent)
Práce se zabývá ruznými teoriemi o autorství díla EiKóvt:c; (Obrazy) a sleduje, jakým směrem se v dnešní době bádání ubírá. Dnes se objevuje názor, že autorem díla je Filostratos III. (Lémnios). Přidržuji se puvodního určení autorství. Dalším cílem práce je sledovat, zda mohly mít Filostratovy popisy obrazu základ v galerii, jež skutečně existovala, nebo byla neapolská galerie pouhou fikcí a popisy obrazu progymnasmaty zkušeného sofisty. Ačkoliv jím Filostratos bezesporu byl, dospěla jsem k názoru, že je reálná teorie, která tvrdí, že jeho dílo bylo založeno na skutečných obrazech. Druhá část práce je věnována teoretickému pojetí ekfraze u antických rétoru v 1. až 5. století n. I. a JeJrmu uplatnění v některých antických literárních žánrech a konkrétních popisech. Závěr práce patří překladum deseti vybraných popisu obrazu z díla EiKóvt:c; a možnému vlivu Filostratova díla na některé novodobé evropské malíře.
|
|
|
První posvátná řeč Ailia Aristeida: úvod, překlad a komentář
Lišková, Markéta ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Dostálová, Růžena (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit českému čtenáři zvláštní a poměrně neznámý spis slavného pozdně antického řečníka Ailia Aristeida - Hieroi Logoi. Toto dílo nabízí netradiční pohled na antické náboženství, zprostředkovaný jeho vzdělaným a oddaným stoupencem. Svým obsahem a stylem je to jakási osobní zpověď antického věřícího člověka, jejíž zajímavost spočívá především v tom, že žádné podobné dílo z řeckého pohanského světa dochováno nemáme. Autor nám zanechal svědectví nejen o svém vlastním prožívání vztahu k bohům, ale též podrobně pojednal o praktikách jednoho z nejpopulárnějších pozdně antických náboženských kultů - kultu boha Asklépia. Právě velmi osobní styl výpovědi činí toto dílo pozoruhodným a mnozí historikové řeckého náboženství ho ve svých knihách alespoň stručně zmiňují. Osobní styl výpovědi a líčení nejrůznějších životních starostí, pocitů, událostí, setkání apod. činí z Hieroi Logoi téměř moderní autobiografii, rozhodně však historicky první osobní snář v antické (a evropské) literatuře. Je zde rovněž mnoho materiálu, který může sloužit psychologům k rozboru osobnosti autora, a i z tohoto hlediska je dílo unikátní. Tím, že ukazuje, jakými způsoby profánní i chrámoví lékaři reagovali na evidentní psychické poruchy autora, je dílo pozoruhodné též pro historiky psychologie. Hieroi Logoi...
|
|
|
Platonův purpurový stín aneb dvojhlavý plavec na ponorné řece
Boháček, Kryštof ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Fischerová, Sylva (oponent) ; Kurzová, Helena (oponent)
Moje disertační práce je věnována Gorgiovi z Leontín a jeho přítomnosti v Platónových dialozích, jeho vlivu na vývoj Platónova myšlení a významu pro (nejen) platónskou filosofii. Práce sestává z jedné přípravné a ze dvou hlavních částí. Přípravná část nejprve přehodnocuje běžný výklad Platónova pohledu na Gorgiovu rétoriku a následně předkládá podrobnou analýzu Platónova pohledu na sofisty. Ten je konfrontován s dobovým pojmem sofistés, Platónem částečně přijímaným. Dále je ovšem identifikováno typicky terminologické užití pojmu, velmi dobře odpovídající naukám tzv. historických sofistů, zejména Prótagory. Prakticky vůbec ovšem termín nesouhlasí s naukou historického Gorgii, což odpovídá i doloženému Gorgiovu nesouhlasu s tím aby byl mezi tzv. sofisty počítán. Přípravný díl se uzavírá výraznou odlišností obrazu Gorgii a sofistů u Platóna. První díl nejprve krátce rekapituluje výsledky mé diplomové práce, tedy rekonstrukci Gorgiovy filosofie nebytí. Na jejím základě nyní podávám podrobnou interpretaci Gorgiovy Heleny a předkládám návrh komplexní rekonstrukce tragické nauky o logu, tedy gorgiánské rétorické filosofie. Rekonstrukce je potvrzena identifikací této nauky u Ískokrata. Druhý díl představuje vrchol celé práce a je věnován zkoumání Platónova vyrovnání s dobově velmi vlivnou a dle předchozí...
|
|
|
Koncept Tyché v řeckém románu
Fialková, Lucie ; Fischerová, Sylva (oponent) ; Chlup, Radek (vedoucí práce)
Ve své práci se zabývám postavou bohyně Tyché a jejím působením v žánru řeckého románu. Oproti tradičnímu chápání řeckého románu jakožto určitého typu pokleslého žánru se naopak snažím - právě i přes postavu Tyché - poukázat znovu na náboženskou relevanci románových textů. Vycházím především z námětových a topických souvislostí a zaměřuji se hlavně na proměny funkce božské "režie" i jednotlivých božských postav, které v románech vystupují. Pro celé zkoumání je důležité i působení románů na řeckého čtenáře a jejich dopad na vnímání osudovosti v době pozdní antiky.
|
|
|
Hippokratovské pojednání De arte: překlad a komentář
Klouda, Jiří ; Karfík, Filip (oponent) ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce)
Pomyslným středem této diplomové práce je překlad jednoho z textů sbírky starověkých řeckých lékařských pojednání Corpus hippocraticum. Jde o nevelký traktát De arte, který jsem se pokusil zpřístupnit českému čtenáři pod názvem O umění. Všechny ostatní části diplomové práce, tj. literárně-historický úvod, komentář a závěrečné shrnutí, představ~jí v jistém smyslu už jen vysvětlující odpověď na otázku, proč si téměř dva a půl tisíce let starý spis zasluhuje naši pozornost. Mým prvořadým záměrem bylo ukázat dané pojednání jako mimořádný doklad významné role, kterou hrál v řeckých duchovních dějinách na přelomu pátého a čtvrtého století pojem 'tÉXVll. Pokusíme se nastínit podstatný filosofický rozměr, který v této epoše 'tÉXVll připadal a stojí i v pozadí myšlenkové stavby našeho spisu. Protože však techné zároveň překračuje hranice filosofie, pokud ji budeme brát pouze jako jeden z mnoha oborů lidské činnosti, otevře nám naše zkoumání průhled k řeckému pojetí vědění vůbec, ze kterého evropské chápání filosofie \yrůstá. Jako text tematizující vědění samotné lze De arte považovat rovněž za významný dokument pro dějiny vědy. Budeme mít příležitost jasněji spatřit, v čem spočívá ona často zdůrazňovaná "filosofičnost" rané řecké vědy a do jaké míry múžeme v daném období vědu a filosofii vůbec rozlišovat. Přestože...
|
|
|
Výklad pojmů ira a furor v Senekově tragédii Hercules furens založený na stoické afektologii
Dvořáková, Jaroslava ; Kuťáková, Eva (vedoucí práce) ; Fischerová, Sylva (oponent)
Mým hlavním úkolem bylo nalézt podíl afektů zra a furor na výstavbě dramatu HERCULES FURENS A THYESTES. Abych však mohla takovou otázku zodpovědět a dostát požadavku, vyjít ze stoické afektologie, nemohla jsem opomenout ani seznámení se základními tématy stoické filozofie (ačkoli jsem je již příliš neproblematizovala, neboť to by vydalo na mnohem rozsáhlejší práci), která se nějakým způsobem vztahují k pojetí afektů u stoiků vůbec a současně ke zkoumané tragédii, ani nastínění Senekova teoretického konceptu hněvu ve spise DE IRA, což bylo v zadání také požadováno. Morální listy Luciliovi mi pak byly významnou oporou, ačkoli jsem je již nezpracovávala systematicky, ale spíš mi posloužily k hojným odkazům během textu. Ovšem básnické dílo nelze interpretovat ani bez seznámení s funkcí formálních a rétorických prostředků, ani bez poukazu na jeho účel, který je v Senekově případě pedagogický. Proto jsem považovala za příhodné, věnovat i těmto aspektům autorova díla náležitou pozornost a zabývat se krátce také historickými okolnostmi jeho života, které jsou beze sporu pro jeho dílo významné. To vše jsou podle mě nezbytné komponenty smyslu celé tragédie HERCULES FURENS. Jelikož jsem však po napsání části zabývající se již zmíněnými tématy a po sepsání průběžné analýzy dramatu zjistila, že zpracování tragédie...
|
|
| |
host ::
RSS.