|
|
Levobočkové Karla V. v rodinné politice císaře
Danielová, Věra ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Nemanželské děti byly nezřídka využívány jako nástroje pro zlepšení postavení šlechtického rodu. Dcery byly výhodně provdány a synové nastoupili do vysokých úřadů církevní či vojenské hierarchie. Levobočkové Karla V. však dosáhli zvláštního postavení, které nebylo pro svou dobu obvyklé. Většina nemanželských dětí byla držena v ústraní, stranou od vysoké politiky. Markétě Parmské a Juanovi de Austria se dostalo vzdělání náležité jejich původu a brzy byli aktivně zapojeni do habsburské politiky, tak aby mohli splnit svou povinnost ke Casa de Austria. Navzdory svému nelegitimnímu původu se oba významně zapsali do historie a zvýšili prestiž svého rodu. Klíčová slova Karel V., nelegitimní potomci, Markéta Parmská, Juan de Austria, dynastická politika, místodržitelství v Nizozemí.
|
|
|
North-Italian communities in the House of Hohenstaufen's Era: Venezia a Milano
Reseková, Simona ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Práca sa venuje inštitucionálnym zmenám v severotalianskom priestore za vlády Fridricha I. Barbarossu, a to konkrétne na príklade Milána a Benátok. Opisuje vývoj štátneho zriadenia oboch miest od ranostredovekého obdobia po vznik komún v priebehu 11. storočia. Jadro práce tvorí samotný rozmach komunálneho zriadenia, resp. zmeny v jeho inštitúciách, ku ktorým došlo za vlády Fridricha I. Barbarossu, a všíma si prípadný vplyv lombardských vojen medzi cisárom a Lombardskou ligou na tieto zmeny.
|
|
|
Anglie v předvečer stoleté války
Novota, Pavel ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Co byla tzv. "stoletá válka"? Byl tento konflikt nevyhnutelný? Jak se v tomto sporu ocitl anglický středověký stát? V jaké situaci se v době vyhlášení konfliktu nacházela anglická monarchie? Jaké byly výsledky složitých a dlouhodobých vztahů anglického krále s jinými královstvími a hrabstvími? Na následující otázky se pokusí odpovědět tato práce ve třech hlavních částech. První se bude z velké části zabývat vztahem anglického a francouzského krále v předvečer stoleté války. Další se zaměří na vztahy anglické monarchie a jiných království či hrabství. Poslední část se zaměří na otázku očekávání dlouhodobého konfliktu mezi Anglií a Francií.
|
|
|
Vliv mistrů pařížské univerzity na vývoj konciliární teorie v letech 1418-1424
Šárovcová, Klára ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se primárně zabývá konciliární teorií v pojetí pařížských mistrů v letech 1418-1424. Nejprve chce objasnit základní vývoj této teorie během 12.-14. století a prezentovat politické události, které měly v tomto období vliv na její formování. Podrobně se zabývá pojetím konciliarismu na pisánském a kostnickém koncilu a to především v souvislosti s působením pařížských mistrů. Poukazuje na jejich přínos při formulování základních dekretů kostnického koncilu. Hlavním cílem práce je představit učení nejvýznamnějších představitelů pařížského konciliarismu tohoto období, tedy Pierra d'Aillyho, Jeana Gersona a Jana z Dubrovníku. Zkoumá jejich přínos k této teorii na základě několika vybraných děl. Důraz je kladen na objasnění základních teologických tezí jejich pojetí vztahu mezi papežem a všeobecným koncilem. Zmíněn je dopad působení těchto mistrů na situaci ve Francii. Podrobněji je zachycen průběh pavijsko-sienského koncilu, který má objasnit postavení konciliaristů na tomto shromáždění a to především ve vztahu k francouzskému koncilnímu národu.
|
|
|
Postavení ordálu v systému středověké spravedlnosti a důvody jeho užití
Brázdová, Lucie ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Hlavním tématem této bakalářské práce jsou různá zdůvodnění existence ordálů (neboli božích soudů) ve středověkém právním systému. První dvě kapitoly jsou věnovány definici ordálu a stručnému uvedení do kontextu historie ordálu s důrazem na Evropu. Následující část se zaobírá analýzou jednotlivých právních pramenů z oblasti Čech, Irska a Anglie a jejich komparací. Ukazuje jak rozdíly v použitých druzích ordálů, tak případy, v jakých se v právních textech ocitají. Poslední část představuje možná zdůvodnění užití ordálů a snaží se na ně nahlížet z pohledu jejich provázanosti s přísahou jako dalším středověkým důkazním prostředkem
|
|
|
Eliáš z Cortony: vikář svatého Františka z Assisi a generální ministr řádu menších bratří
Hlaváč, Stanislav ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Bakalářská práce předkládá biografický profil druhého generálního ministra Řádu menších bratří Eliáše z Cortony. V chronologickém pořadí líčí jeho životní osudy od vstupu do františkánského bratrstva až po úmrtí v roce 1253. Hlavní důraz je položen na reflexi jeho působení jakožto vysokého funkcionáře Řádu na pozadí celkového vývoje františkánského hnutí v prvních dekádách 13. století. Zvláštní kapitolu představuje posouzení Eliášovy role při výstavbě baziliky v Assisi a vylíčení jeho angažmá v císařských službách, kterým si vysloužil exkomunikaci. Cílem práce je podat ucelený biografický profil a prostřednictvím komparace a kritiky různých pramenných svědectví proniknout k takovému vylíčení Eliášových osudů, které by bylo pokud možno co nejblíže historické skutečnosti. K zpracování tématu byly využity prameny jak z vnějšího prostředí, tak i řádové provenience. Pokud to bylo možné, výběr pramenného materiálu se soustředil na chronologickou blízkost vzniku jednotlivých svědectví s popisovanými událostmi.
|
|
|
Idea státu a císařská vláda v byzantském a západním císařství v 9. -11. století
Brandejs, Jan ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo provést analýzu politických a správních struktur byzantské říše a západního císařství v časovém rozmezí od konce 9. do poloviny 11. století, a to za pomoci komparativní metody. Autor se pokusil odpovědět na otázky, jak fungovala panovnická moc ve vztahu k politické elitě a jak se rozdíly v institucionálním vývoji v byzantské říši a na západě odrazily ve společenském zřízení. Výzkum zahrnoval analýzu vladařské legitimity, organizace správy, společenské mentality a abstraktních představ o státě. V závěru práce autor představil základní rysy, kterými se od sebe Byzanc západní říše lišily a zhodnotil další vývoj obou států vzhledem k jejich interní stabilitě a integraci politických elit. Klíčová slova: byzantská říše, východofranská říše, římské císařství, idea státu
|
|
|
Stigmata a stigmatizovaní ve středověku
Janatová, Nikola ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
(česky) Magisterská diplomová práce se zabývá fenoménem stigmat a stigmatizovaných osob ve středověku. Skládá se tří na sebe navazujících částí. Cílem první části je zmapování symboliky Ukřižování od počátku křesťanství až po první stigmata Františka z Assisi roku 1224. Hlavní část se zabývá samotným fenoménem stigmat: jejich definicí, podstatou a přijetím v církevním, i odborném prostředí. Závěrečná část se zaměřuje na významné středověké nositele stigmat a analýzou jejich hagiografie. Klíčová slova (česky) Stigmata, Ježíš Kristus, kříž, ukřižování, krvavý pot, krvavé slzy, trnová koruna, mystika, sebe ztotožnění.
|
|
|
Latin West mirrored by the Byzantine historiography (6th-8th centuries)
Bakyta, Ján ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...
|
|
|
První křížová výprava z pohledu Východu
Petr, Štěpán ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem první křížové výpravy a jejích účastníků zobrazovaným prameny východní provenience. Soustředí se především na dílo Alexias a na osobnost a motivace jeho autorky, Anny Komnény. Zkoumá její pohled v kontextu situace byzantské říše a celkových vztahů západu a východu na počátku období křížových výprav.
|
host ::
RSS.