|
|
Obecná povinnost zaměstnance k náhradě škody
Langhammerová, Šárka ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Obecná povinnost zaměstnance k náhradě škody Abstrakt Diplomová práce se zabývá institutem obecné povinnosti zaměstnance k náhradě škody. Obecná povinnost zaměstnance k náhradě škody stanoví, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Daná problematika je nepochybně stále aktuální a v praxi vysoce frekventovaná. Tento institut pracovního práva má zajistit vyšší ochranu zaměstnance jako slabší strany pracovněprávního vztahu. Toto zvýhodnění je opodstatněno charakterem pracovněprávního vztahu, kde se zaměstnanec nachází v závislém postavení, a dále obecně sociálně společenským kontextem. Zaměstnanec, pokud naplní předpoklady obecné povinnosti k náhradě škody, má výhodnější pozici i oproti jiným škůdcům, kteří odpovídají za škodu dle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. Za pomoci deskriptivní, analytické a komparativní metody se diplomová práce pokouší nastínit a zodpovědět důležité otázky ohledně podstaty a aplikace obecné povinnosti zaměstnance k náhradě škody. Práce je rozdělena do deseti částí. Za účelem ukotvení daného institutu v obecné problematice odpovědnosti je nejdříve vyložen pojem právní odpovědnosti, následuje výklad pracovněprávní odpovědnosti a odpovědnosti za...
|
|
|
Právní postavení vedoucích zaměstnanců při rozvázání pracovního poměru
Kodeš, Jan ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Právní postavení vedoucích zaměstnanců při rozvázání pracovního poměru Tato diplomová práce se zabývá tématem právního postavení vedoucího zaměstnance při rozvázání pracovního poměru. V první kapitole je popsáno, jak se vyvíjelo postavení vedoucího zaměstnance od roku 1918 do roku 2006 a jak bylo možné v tomto období rozvázat vedoucím zaměstnancem pracovní poměr. Další kapitola blíže představuje subjekty individuálních pracovněprávních vztahů, tedy zaměstnance, vedoucího zaměstnance a ěstnavatele. Ve třetí kapitole jsou popsány dva způsoby vzniku pracovního poměru vedoucího zaměstnance, tedy jmenování a pracovní smlouva a jsou zde vymezeny veškeré náležitosti vzniku pracovního poměru tak, aby pracovní poměr vznikl platně. Následující pitola se zaměřuje na práva a povinnosti řadových a vedoucích zaměstnanců a na povinnosti zaměstnavatelů. Vedoucí zaměstnanci mají stejná práva a povinnosti jako zaměstnanci řadoví, ale vzhledem ke svému postavení mají navíc práva a povinnosti další, která jim pomáhají plnit roli prostředníka mezi zaměstnavatelem a řadovými zaměstnanci. Pátá kapitola je zaměřena na skončení pracovního poměru, a to jak řadového zaměstnance, tak zaměstnance vedoucího. Jsou zde blíže vymezeny tři kategorie způsobů rozvázání pracovního poměru, kterými jsou právní jednání, právní událost a skončení...
|
|
|
Odstupné
Jeník, Marek ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá odstupným a jinými jednorázovými kompenzacemi, které vyplývají ze vztahů pracovněprávních a vztahů služebních. Hlavním úkolem je podrobný popis odstupného a výpovědních důvodů, které s odstupným souvisí. V práci je popsáno odstupné ve Slovenské republice a provedeno srovnání s Českou republikou. Zároveň je pojednáno o kompenzacích ve služebním poměru a úředníků územních samosprávných celků. Práce tedy pojednává o jednorázových kompenzacích, které souvisí s ukončením pracovního poměru. V prací je popsána judikatura Nejvyššího soudu. Diplomová práce se člení na čtyři kapitoly. Po úvodu následuje první kapitola, která se věnuje skončení pracovního poměru. Kapitola je zaměřena na právní jednání, které směřuje ke skončení pracovního poměru. Jedná se o dohodu, výpověď a okamžité zrušení. Zároveň jsou popsány důvody skončení pracovního poměru podle zákoníku práce související s odstupným. Druhá kapitola se zaměřuje na odstupné, což je hlavní téma práce. Po vymezení pojmu odstupné a jeho účelu, následuje vymezení zákonného odstupného a jeho výše. Dále je vysvětlen výpočet a splatnost odstupného. Nechybí ani vysvětlení smluvního odstupného, kdy se strany na odstupném mohou dohodnout. Na závěr kapitoly je pojednáno o roli Úřadu práce v souvislosti s odstupným. Třetí kapitola popisuje...
|
|
|
Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli
Drahovzal, Jaroslav ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na institut odpovědnosti zaměstnance za škodu v pracovním právu. Nejprve je rozebrán obecně pojem odpovědnost v pracovním právu a poté odpovědnost za škodu. Těžištěm rigorózní práce je rozbor jednotlivých druhů odpovědnosti zaměstnance za škodu a otázka rozsahu náhrady škody. Rigorózní práce dále věnuje pozornost otázce prevence v pracovním právu, nástinu úpravy pracovního práva Evropské unie se zaměřením na odpovědnost zaměstnance za škodu a možnosti zaměstnance pojistit se proti odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli.
|
|
|
Odškodnění pozůstalých při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Pivničková, Kateřina ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Odškodnění pozůstalých při pracovních úrazech a nemocech z povolání Abstrakt Tématem mé diplomové práce je odškodnění pozůstalých při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Jedná se o téma s poměrně stálou právní úpravou a téma aktuální - nicméně převratné změny v této problematice již nelze moc očekávat. V úvodní části své práce se věnuji především teoretickému vymezení pojmu odpovědnost, pracovněprávní odpovědnost - podmínkám vzniku odpovědnosti, důvodům umožňující zproštění odpovědnosti, až nakonec dojdu i k povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody nebo nemajetkové újmy při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Dále se věnuji i pojmům pracovní úraz a nemoc z povolání, kde k jejich lepšímu pochopení a zaplnění sporných otázek odkazuji i na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Stěžejní část mé práce je ovšem věnována jednotlivým druhům náhrad poskytovaných buď přímo poškozeným zaměstnancům v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, anebo pozůstalým v případě úmrtí v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání. Věnuji se i srovnání pracovněprávní úpravy s úpravou občanskoprávní. Největší rozdíl těchto úprav je přitom patrný u bolesti a ztížení společenského uplatnění a jednorázového odškodnění pozůstalých. V závěru své práce se věnuji jednak povinnému pojištění zaměstnavatelů,...
|
|
|
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Motyčková, Marie ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou dohody o rozvázání pracovního poměru. Tato práce se zaměřuje na vymezení základních pojmů občanského a pracovního práva, které souvisejí s právním institutem dohody o rozvázání pracovního poměru, vymezuje základní náležitosti dohody o rozvázání pracovního poměru v rámci české právní úpravy a vykládá stěžejní soudní rozhodnutí české judikatury týkající se předmětu této práce. Dále je část této práce věnována porovnání české právní úpravy dohody o rozvázání pracovního poměru s právní úpravou Velké Británie. Název práce v českém jazyce Dohoda o rozvázání pracovního poměru Klíčová slova v českém jazyce Pracovní právo, Pracovní poměr, Skončení pracovního poměru, Dohoda o rozvázání pracovního poměru
|
|
|
Důvody výpovědi z pracovního poměru
Karlová, Zuzana ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Důvody výpovědi z pracovního poměru Abstrakt Tématem diplomové práce jsou důvody výpovědi z pracovního poměru. Cílem práce je důkladná analýza výpovědních důvodů ve světle právní úpravy a rovněž judikatury, avšak cílem práce je také odhalování možných nedostatků právní úpravy a možné návrhy na její úpravu de lege ferenda. Vlastní text práce se mimo úvod a závěr člení na 4 kapitoly. V první kapitole jsou vymezeny základní pojmy pracovního práva, jeho funkce a jeho postavení v rámci systému práva, především jeho vztah k právu občanskému. Druhá kapitola se zabývá obecně pracovním poměrem a skončením pracovního poměru. Na úvod je v kapitole nastíněno stručné pojednání o pracovním poměru a jeho vzniku, včetně jeho subjektů, následuje pak výčet všech způsobů, jakými lze pracovní poměr skončit a blíže charakterizuje vybrané způsoby skončení pracovního poměru, mezi které patří dohoda o rozvázání pracovního poměru, zrušení pracovního poměru ve zkušební době, okamžité zrušení pracovního poměru a v neposlední řadě hromadné propouštění. Třetí, nejrozsáhlejší, kapitola je jádrem celé diplomové práce a je členěna na několik podkapitol. Tyto se zabývají obecnými hmotněprávními náležitostmi výpovědi, jako je požadavek na formu výpovědi, způsob doručování výpovědi ze strany zaměstnance i zaměstnavatele a výpovědní dobou....
|
|
|
Pracovněprávní spory
Hemerka, Tomáš ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Pracovněprávní spory Abstrakt Tato diplomová práce s názvem "Pracovněprávní spory" usiluje o poskytnutí uceleného přehledu problematiky pracovněprávních sporů. Diplomová práce se zabývá individuálními a kolektivními pracovněprávními spory, a možnostmi jejich řešení v českém právním řádu. V práci je také zpracován exkurz do právní úpravy pracovněprávních sporů v Japonsku. Důvodem pro zpracování tématu bylo autorovo zjištění o velmi nízkém počtu a nepřiměřené délce individuálních pracovněprávních sporů v porovnání jinými spory řešenými v občanském soudním řízení. Jedním z cílů autora bylo zanalyzovat důvod těchto jevů. Diplomová práce je členěna do čtyř částí. V první části se autor zabývá základními pojmy a úvodem do daného tématu. Druhá část obsahuje kritické zhodnocení současné právní úpravy v oblasti řešení individuálních pracovněprávních sporů, poukazuje na důvody nízkého počtu a nepřiměřené délky soudního řízení. Také má za cíl ukázat na možná řešení problematických aspektů současného stavu. Je také nezbytné uvést, že jsou zde zmíněny možnosti alternativních způsobů řešení pracovněprávních sporů a učiněny návrhy pro zákonodárce. Následující a stěžejní část je věnována vybraným individuálním pracovněprávním sporům. V této části práce jsou rozebrány různé spory, které mohou nastat v souvislosti s...
|
|
|
Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru
Holubová, Veronika ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru Abstrakt Cílem této diplomové práce je pojednat o právní úpravě neplatného rozvázání pracovního poměru, odlišit jej od zdánlivého rozvázání pracovního poměru zakotveného do právního řádu zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zejména shrnout právní úpravu a judikaturu Nejvyššího soudu týkající se nároků z neplatného rozvázání pracovního poměru. V úvodu představuji cíle své diplomové práce a uvádím, proč si myslím, že nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru jsou stále aktuálním tématem. Ve druhé kapitole ve stručnosti přibližuji pracovní poměr. Ve třetí kapitole uvádím, co se rozumí rozvázáním pracovního poměru a v jednotlivých podkapitolách představuji základní náležitosti jednotlivých způsobů rozvázání pracovního poměru. Čtvrtá kapitola je věnována vadnému rozvázání pracovního poměru, pojednávám v ní proto o vztahu občanského zákoníku a zákoníku práce a o tom jaké znaky musí rozvázání pracovního poměru naplnit, aby jej bylo možné považovat za právní jednání. Ve druhé podkapitole pojednávám o zdánlivém rozvázání pracovního poměru a dopadech konceptu zdánlivosti do oblasti rozvázání pracovního poměru. Třetí podkapitola je věnována neplatnému rozvázání pracovního poměru, rozlišení mezi relativní a absolutní neplatností...
|
|
|
Pracovní úraz a nemoc z povolání
Hoffmann, Matouš ; Drápal, Ljubomír (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tato práce řeší problematiku odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání a z toho plynoucí povinnost nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, prostřednictvím jednotlivých náhrad. Úvodní část poskytuje krátký exkurz do vývoje právní úpravy pracovních úrazů a nemocí z povolání a zabývá se otázkou povinného zákonného pojištění zaměstnavatele, realizovaného prostřednictvím dvou soukromých pojišťoven. Druhá část práce se zabývá okolnostmi, které vedou ke vzniku odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz. Značný prostor je věnován situacím, ze kterých nemusí být na první pohled zřejmé, že během nich může dojít ke vzniku pracovního úrazu. Detailněji jsou tedy rozebrány pracovní úrazy vzniklé při teambuildingu, pracovní cestě a úraz, jež má původ v infarktu myokardu. Dále jsou zde definovány skutečnosti vedoucí k částečnému či úplnému zbavení odpovědnosti zaměstnavatelem. Těmito skutečnostmi jsou lehkomyslnost, zaviněné porušení předpisů anebo pokynů a opilost či zneužití jiných návykových látek. Třetí část se věnuje podmínkám, za kterých vzniká odpovědnost zaměstnavatele za nemoci z povolání. Čtvrtá část se zabývá jednotlivými náhradami, které mají odčinit majetkovou či nemajetkovou škodu zaměstnance. Pozornost je zejména věnována postupu pro určení průměrného výdělku, který slouží...
|
host ::
RSS.