|
|
Topografie signalizačních molekul na plazmatické membráně při aktivaci žírných buněk
Lebduška, Pavel ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Šebo, Peter (oponent) ; Benada, Oldřich (oponent) ; Tučková, Ludmila (oponent)
|išitmezirůznýmimodeloými zástupcidanéhobuněčnéhotypu.Prezentovaná metodaizolacemembriínoýchlistuz neadherentníchbuněkby mohlavýzkum v tomtooboruusnadnit.Je všaktřebapřipomenout,Žeplastickéhoobrazuo přenosu signálupřesp|azmatickoumembrá'nujemožnodosáhnoutjensouhrouřady rozdilnýchavzájemněse doplňujícíchpřístupů. Závérv By|y vytvořeny tři způsobyizolacemembránových|istůz neadherentních žírnýchbuněk BMMC. Jedenz nich,založenýna adsorpci leukocytů ke sk|eněnémupovrchu,seukázal být zvláštěslibný a poskyt|řadu vědeckých dzt (čIánekE"). Aktivace žírnýchbuněk RBL dimerizacíreceptoruFceRI vedla k obohacení plazmatickémembrány o adaptoroý protein Grb2, který však'na rozdí| od případumultimerizacer€ceptoru' s FcaRI signiíikantněneko|oka|izoval a distribuceFceRI neby|ametodouimunoznačenímembránových|istů odlišitelnáod distribuce na neaktivovanýchbuňkách (čtánekA).Žírnébuňky BMMC' na rozdí|od buněk RBL' netvořily po mu|timerizacireceptoruvětší agregátyFceRI, nežbuňky neaktivované.Mu|timerizace receptoruFcaRI vedla u buněk BMMC a RBL k jeho internalizaci o srovnate|néintenzitěi celkové dynamice,ale lolcilní redistribuceFceRI se u nich zásadně|iši|a(článekE). Vžifýmode|rozsáhlých (přib|ižně200nm) signalizačníchdoméntohoto receptorubyl zpochybněn. Adaptorový protein NTAL by| v p|azmatickémembráně distribuován v...
|
|
| |
|
|
New aspects of the cell submembrane signaling
Heneberg, Petr ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent) ; Folk, Petr (oponent)
2 ABSTRAKT Tato disertace je příspěvkem k objasnění některých mechanismů submembránové signalizace savčích buněk. Hlavní část výzkumů byla provedena na žírných buňkách a bazofilech aktivovaných prostřednictvím vysokoafinitního receptoru pro IgE typu I, FcεRI, anebo membránovým glykoproteinem Thy-1. Jsou popsány nové role aktinového cytoskeletu v signalizaci žírných buněk přes FcεRI a Thy-1. Objev nového transmembránového adaptorového proteinu NTAL - z anglického "non-T cell activation linker" - krátce před započetím zpracovávání teze vedl ke zvýšené pozornosti věnované tomuto proteinu. Byly zjištěny a popsány významné změny v signalizaci žírných buněk s deficiencí v genu kódujícím protein NTAL, podobně též docházelo k výrazným změnám i v žírných buňkách, u kterých byla exprese proteinu NTAL jen snížena či zvýšena. Bylo dokumentováno, že NTAL je rovněž jedním z proteinů fosforylovaným po agregaci glykoproteinu Thy-1 na povrchu žírných buněk. Velká pozornost byla věnována časoprostorové distribuci glykoproteinu Thy-1 na různých úrovních rozlišení, přičemž byly zkoumány i některé biochemické charakteristiky buněk aktivovaných právě přes Thy-1 glykoprotein. V žírných buňkách a bazofilech byla zjišťována přítomnost dosud neznámých nereceptorových proteinových tyrosinových fosfatáz a následně byla provedena...
|
|
|
FcεRI and Kit signal to actin cytoskeleton via different pathways
Šimíček, Michal ; Drbal, Karel (oponent) ; Dráber, Petr (vedoucí práce)
Žírné buňky jsou klíčovými hráči na poli vrozené imunity. V minulosti byly tyto buňky zmiňovány zejména jako iniciátory alergických a zánětlivých reakcí. Současné poznatky ovšem naznačují jejich významnou roli též v boji proti bakteriím a virům. Nyní se navíc ukazuje unikátní postavení žírných buněk v regulaci adaptivní složky imunity. Z těchto důvodů je velmi důležité důkladné pochopení signálních dějů vedoucích k diferenciaci, lokalizaci a aktivaci žírných buněk. Poznání může ve výsledku vést k vývoji nových terapeutických přístupů. Stimulace povrchových receptorů žírných buněk, FcεRI a Kit, vede k fosforylaci transmembránového adaptorového proteinu NTAL a mimo jiné k rozprostírání žírných buněk na extracelulární matrix. Morfologické studie žírných buněk postrádajících protein NTAL odhalily výrazně snížené rozprostírání těchto buněk na fibronektinu po stimulaci Ag a kombinací Ag a SCF. Následná kvantifikace plochy pokryté buňkou a dalších morfologických parametrů potvrdila předchozí pozorování. Tento fenomén byl doprovázen poruchami v polymeraci actinu. Po blokaci integrínů specifickými protilátkami nebyly pozorovány poruchy v adhezi buněk bez exprese proteinu NTAL po aktivaci Ag nebo SCF. Pozorované defekty v buněčném rozprostírání tak byly pravděpodobně z důvodu pozměněné signalizace k...
|
|
| |
|
|
Dual role of CD9 protein in mast cell activation
Machyna, Martin ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Žírne bunky sú známe efektorové bunky imunitného systemu. Ich účasť bola preukázaná v takých dôležitých procesoch ako sú obrana hostiteľa pred baktériami, toxínmi alebo parazitmi. Niekedy však môžu vytvárať neprimeranú reakciu proti neškodným antigénom v našom prostredí a spôsobovať tak alergie. Je práve preto vrcholne dôležité pochopiť signálne deje, ktoré vedú k aktivácii týchto buniek, za účelom vyvýjania nových stratégii liečby. Novovytvorená potkania monoklonálna protilátka izotypu IgG1, špecifická proti myším žírnym bunkám, bola charakterizovaná ako vhodná pre použitie v prietokovej cytometrii, imunoznačení a imunoprecipitácii. Použitie optimalizovaného postupu imunoizolácie v spojení s hmotnostnou spektrometriou umožnilo identifikovať CD9 ako jej cieľový proteín. CD9 je členom rozsiahlej rodiny nazývanej "tetraspanins". Funkčné štúdie ukázali, že väzba tejto protilátky na žírne bunky spôsobila degranuláciu a aktiváciu včasných dejov ako sú zvýšená tyrozínová fosforylácia a zvýšená hladina voľného cytoplazmatického vápnika. Prekvapivé bolo zistenie že, následná aktivácia týchto buniek cez agregáciu FcεRI receptoru pomocou antigénu viedla naopak ku zníženej degranulácii, vápnikovej odpovedi a tyrozínovej fosforylácii niekoľkých substrátov. Anti-CD9 protilátka však neinhibovala tieto bunkové odpovede,...
|
|
| |
|
|
New signaling pathways involved in mast cell activation and cell membrane repair
Shaik, Gouse Mohiddin ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Hašek, Jiří (oponent)
RESULTS 54 RESULTS AND DISCUSSION Vacuolin-1-induced changes in mast cells morphology In pilot experiments we determined the effect of vacuolin-1 on mast cell morphology. Incubation of RBL-2H3 cells or BMMCs with 10 μM vacuolin-1 in complete culture media for 3 h resulted in appearance of numerous vacuoles in cytosolic compartment of the cells (Fig 1A-D). Size of the vacuolin-1-treated cells rose (Fig 1E and F) as reflected by mean increase in diameter of RBL-2H3 cells from 14.8 ± 0.2 μm (mean ± S.D., n = 3) to 18.8 ± 0.3 μm, and BMMCs from 14.6 ± 0.2 μm to 17.3 ± 0.2 μm. To decide whether formation of vacuoles depends on specific metabolic pathways we examined cells exposed to various concentrations of pharmacological inhibitors and 10 μM vacuolin-1. Data presented in Table 1 show that most of the drugs tested, including Cl- and/or K+ channel blockers [indanyloxyacetic acid 94 (IAA-94), (dihydroindenyl)oxy/alkanoic acid (DIOA), 5- Nitro-2-(3-phenylpropylamino)-benzoic acid (NPPB), 4,4'-diisothiocyanatostilbene-2,2'- disulphonate (DIDS) and glybenclamide], protein kinase C (PKC) inhibitor (tamoxifen), phosphoinositid-3 kinase (PI3K) inhibitor (wortmannin), Src and Syk family kinase inhibitors (PP2 and piceatannol) and non-muscle myosin (NMM) II ATPase activity inhibitor (blebbistatin)...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.