|
|
Molecular mechanisms of regulation of FcɛRI signaling in mast cells
Bambousková, Monika ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Bilej, Martin (oponent)
SOUHRN Žírné buňky tvoří důležitou součást imunitního systému. Při patologických situacích jsou aktivovány a jsou zodpovědné za alergické reakce. Detailní poznání molekulárních mechanismů vedoucích k jejich aktivaci je proto důležité zejména pro vývoj nových postupů v léčbě alergických reakcí. Nejdůležitějším transmembránovým receptorem žírných buněk je vysokoafinitní Fc receptor pro IgE (FcεRI). FcεRI váže IgE na plasmatické membráně. Po prokřížení polyvalentním antigenem, imunoreceptorové tyrosinové aktivační motivy (ITAM) v intracelularní části receptrou jsou fosforylovány a spouští se signální dráha vedoucí k buněčné aktivaci. Signalizace přes FcεRI po vazbě antigenu je kriticky závislá na interakci s intracelularními protein-tyrosinovými kinasami, které zprostředkovávají fosforylaci ITAM motivů, a zároveň na mnoha dalších komponentách signalizační dráhy. Tato práce byla soustředěna na studium signalizačních procesů vedoucích k aktivaci žírných buněk na několika různých úrovních s důrazem na rané fáze signalizace přes FcεRI. Nejprve jsme se zaměřili na roli protein-tyrosinových fosfatas (PTP) při inicializaci fosforylace FcεRI. Podařilo se nám ukázat, že aktivace FcεRI antigenem vede k oxidaci tyrosinu v aktivním místě PTP a tudíž k jejich inhibici. Topografie inaktivních PTP na plasmatické membráně...
|
|
|
The role of ORMDL proteins in mast cell signaling
Paulenda, Tomáš ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Heneberg, Petr (oponent) ; Malý, Petr (oponent)
2. Abstrakt (CZ) Tato dizertační práce je souborem výsledků zaměřených zejména na porozumění aktivace žírných buněk a úlohy Orm1-podobných (ORMDL) proteinů v těchto dějích. Členové rodiny ORMDL jsou malé proteiny lokalizované v membráně endoplazmatického retikula (ER). Proteiny ORMDL rodiny jsou vysoce konzervované mezi savci a jsou k nalezení u různých druhů organizmů od rostlin, přes houby až po živočichy. Proteiny ORMDL byly poprvé objeveny v kvasinkách a zájem o studium těchto molekul raketově vzrostl po objevu souvislosti mezi expresí genu pro OMRDL3 a dětským astmatem v celo-genomových asociačních studiích. Následující výzkum spojil polymorfizmy v genu pro ORMDL3 také s alergickým zánětlivým onemocněním a zánětlivým onemocněním střeva. Jelikož žírné buňky jsou zejména známé pro jejich roli v alergiích a alergických zánětech, rozhodli jsme se studovat ORMDL proteiny v regulaci signalizace a aktivace žírných buněk. V naší první studii jsme se zaměřili na objasnění úlohy proteinu ORMDL3 v aktivaci žírných buněk přes FcεRI. Připravili jsme žírné buňky odvozené z kostní dřeně myší se sníženou nebo zvýšenou expresí ORMDL3. Zjistili jsme, že ORMDL3 je negativní regulátor aktivace žírných buněk včetně degranulace, uvolnění cytokinů a migrace, ale překvapivě bez jakéhokoliv vlivu na mobilizaci vápníku. ORMDL3...
|
|
|
Involvement of Asthma-associated Protein ORMLDL3 in Mast Cell Signalling
Eitler, Jiří ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Konvalinka, Jan (oponent)
5 Abstrakt Žírné buňky působí v mnoha imunologických procesech, avšak nejvíce jsou známy v kontextu alergie a astmatu. Jelikož astma a alergie jsou závažné choroby s rozšiřující se tendencí v posledních desetiletích, žírné buňky jsou předmětem intenzivního výzkumu. Studium signálních drah v žírných buňkách může přispět k pochopení vzniku těchto chorob a navržení účinných léčebných strategií. Hledání genů zodpovědných za astma je v současné době umocněno širokospektrými genomovými studiemi. ORMDL3 (Orosomucoid1-like) protein byl pomocí těchto metod rozpoznán jako velmi významný faktor zodpovědný za astma. ORMDL3 je členem evolučně konzervované rodiny ORMDL, která u savců zahrnuje také ORMDL2 a ORMDL1 proteiny. Role těchto proteinů v buněčných procesech je málo známa, navíc doposud nebyly studovány v žírných buňkách. Rozhodli jsme se tedy studovat ORMDL proteiny v žírných buňkách. Lentivirový systém byl zoptimalizován k produkci primárních žírných buněk se sníženou expresí proteinů ORMDL, tzv. ORMDL KD (z angl. knock-down). Exprese ORMDL genů byla měřena s použitím vylepšené qPCR (quantitative PCR) směsi. Všechny tři geny jsou v žírných buňkách exprimovány, přičemž nejvíce ORMDL3, pak ORMDL2 a ORMDL1. Zkoumali jsme vliv ORMDL proteinů na signalizaci v žírných buňkách. ORMDL3 KD vykazoval sníženou degranulaci...
|
|
|
The role of ORMDL proteins in mast cell signaling
Paulenda, Tomáš ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Heneberg, Petr (oponent) ; Malý, Petr (oponent)
2. Abstrakt (CZ) Tato dizertační práce je souborem výsledků zaměřených zejména na porozumění aktivace žírných buněk a úlohy Orm1-podobných (ORMDL) proteinů v těchto dějích. Členové rodiny ORMDL jsou malé proteiny lokalizované v membráně endoplazmatického retikula (ER). Proteiny ORMDL rodiny jsou vysoce konzervované mezi savci a jsou k nalezení u různých druhů organizmů od rostlin, přes houby až po živočichy. Proteiny ORMDL byly poprvé objeveny v kvasinkách a zájem o studium těchto molekul raketově vzrostl po objevu souvislosti mezi expresí genu pro OMRDL3 a dětským astmatem v celo-genomových asociačních studiích. Následující výzkum spojil polymorfizmy v genu pro ORMDL3 také s alergickým zánětlivým onemocněním a zánětlivým onemocněním střeva. Jelikož žírné buňky jsou zejména známé pro jejich roli v alergiích a alergických zánětech, rozhodli jsme se studovat ORMDL proteiny v regulaci signalizace a aktivace žírných buněk. V naší první studii jsme se zaměřili na objasnění úlohy proteinu ORMDL3 v aktivaci žírných buněk přes FcεRI. Připravili jsme žírné buňky odvozené z kostní dřeně myší se sníženou nebo zvýšenou expresí ORMDL3. Zjistili jsme, že ORMDL3 je negativní regulátor aktivace žírných buněk včetně degranulace, uvolnění cytokinů a migrace, ale překvapivě bez jakéhokoliv vlivu na mobilizaci vápníku. ORMDL3...
|
|
|
Phosphatidylserine and phospholipid scramblase in mast cell signaling
Smrž, Daniel ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Bezouška, Karel (oponent) ; Šebo, Peter (oponent)
6. CONCLUSIONS 1. We found that mast cell stimulation can induce PS externalization in the absence of secretory response. 2. We identified GPI-APs as molecules whose engagement can induce sustained and reversible non-apoptotic PS externalization. 3. GPI-AP-induced PS externalization was determined as non- apoptotic and distinct from the FceRl-induced PS externalization. 4. The effect of multiple triggering on PS externalization was additive and dependent on a tlpe of stimulus and cells engaged. 5. We identifred PLSCR1 as a molecule that becomes tyrosine phosphorylated in mast cells stimulated through GPI-APs. 6. We found that the PLSCR1 tyrosine phosphorylation is not associated with mast cell secretory response' and with GPI-AP- or FceRl-induced non-apoptotic PS externalization. 7. Using confocal microscopy and electron microscopy visualization of PLSCR1 in the course of mast cell activation we found that PLSCR1: (1) is not co-localized with extemalized PS, (2) is not co- localized with aggregated Thy-l.l or FceR[, and (3) does not form self-aggregates. 8. We děřelóped a modifred one-tube semi-nested PCR-ELISA. The modified assay showed higher sensitivity and specificity than the conventional hybridization-based and a modified semi-nested- based PCR-ELISA. Due to its versatility and robustness, the...
|
|
| |
|
|
Bordetella Adenylate Cyclase: Molecular mechanism of Action and Its Use for Antigen Delivery
Kamanová, Jana ; Šebo, Peter (vedoucí práce) ; Dráber, Petr (oponent) ; Černý, Jan (oponent)
(Czech) 6 SUMMARY (Czech) První část této dizertační práce se věnuje molekulárnímu mechanismu působení adenylát-cyklázového toxinu (CyaA). Tento protein z rodiny RTX toxinů je sekretovaný gramnegativní bakterií Bordetella pertussis, která způsobuje infekční onemocnění nazývané černý kašel. CyaA hraje klíčovou roli ve schopnosti tohoto patogena kolonizovat sliznice horních cest dýchacích a to díky schopnosti potlačovat baktericidní funkce myeloidních fagocytujících buněk imunitního systému hostitele. CyaA se váže na integrin CD11b/CD18 (označovaný také jako CR3 nebo αMβ2) těchto buněk, vytváří v jejich buněčných membránách malé kation-selektivní kanály, a dopravuje do jejich cytozolu N-koncovou adenylát- cyklázovou (AC) doménu. Ta je po svém průniku do buněčného cytozolu aktivována navázáním eukaryotického kalmodulinu a katalyzuje velmi efektivní přeměnu ATP na cAMP, jednu z klíčových molekul buněčné signalizace. Tím dochází v napadených buňkách k nárůstu hladiny cAMP, což vyvolá rychlou ztrátu schopností fagocytózy pomocí Fc-receptorů a oxidativního vzplanutí těchto buněk. CyaA má unikátní schopnost přenášet svou AC doménu do cytozolu buněk přímo z cytoplazmatické membrány. Celý proces je velmi pravděpodobně poháněn membránovým potenciálem, a vyžaduje strukturní integritu a kooperaci všech domén RTX...
|
|
| |
|
|
Regulační úlohy proteinů PAG a CSK v FcɛRI signalizaci žírných buněk
Potůčková, Lucie ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Šebo, Peter (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
9 2 ABSTRAKT (CZ) Tato disertační práce je zaměřena především na pochopení regulační úlohy C- terminální Src kinázy (CSK) a proteinu asociovaného s mikrodoménami bohatými na glykosfingolipidy (PAG) v FcɛRI zprostředkované signalizaci myších žírných buněk. FcɛRI aktivace je zahájena agregací receptoru komplexem multivalentního antigenu s IgE a následnou aktivací protein tyrozin kináz, protein tyrozin fosfatáz a dalších molekul signální transdukce. Signalizační děje vedou k degranulaci žírných buněk a uvolnění prozánětlivých mediátorů zodpovědných za vznik alergických onemocnění. Poznání funkce klíčových regulačních molekul, které kontrolují FcɛRI zprostředkovanou aktivaci, degranulaci a cytokinovou produkci žírných buněk, může mít terapeutický dopad. CSK je hlavním negativním regulátorem protein tyrozin kináz z rodiny Src (SFK), které hrají kritickou úlohu v různých imunoreceptorových dějích. Funkce CSK v žírných buňkách však není zcela objasněna. Předpokládá se, že CSK lokalizovaná v cytoplazmě je translokována do blízkosti membránově vázaných SFK s využitím membránových adaptorových proteinů a PAG byl hlavním kandidátem. Pro určení úlohy proteinů CSK a PAG v FcɛRI signalizaci jsme jako model použili žírné buňky odvozené z kostní dřeně (BMMC) myší divokého typu nebo myší deficientních v proteinu PAG...
|
|
|
Molecular mechanisms of regulation of FcɛRI signaling in mast cells
Bambousková, Monika ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Bilej, Martin (oponent)
SOUHRN Žírné buňky tvoří důležitou součást imunitního systému. Při patologických situacích jsou aktivovány a jsou zodpovědné za alergické reakce. Detailní poznání molekulárních mechanismů vedoucích k jejich aktivaci je proto důležité zejména pro vývoj nových postupů v léčbě alergických reakcí. Nejdůležitějším transmembránovým receptorem žírných buněk je vysokoafinitní Fc receptor pro IgE (FcεRI). FcεRI váže IgE na plasmatické membráně. Po prokřížení polyvalentním antigenem, imunoreceptorové tyrosinové aktivační motivy (ITAM) v intracelularní části receptrou jsou fosforylovány a spouští se signální dráha vedoucí k buněčné aktivaci. Signalizace přes FcεRI po vazbě antigenu je kriticky závislá na interakci s intracelularními protein-tyrosinovými kinasami, které zprostředkovávají fosforylaci ITAM motivů, a zároveň na mnoha dalších komponentách signalizační dráhy. Tato práce byla soustředěna na studium signalizačních procesů vedoucích k aktivaci žírných buněk na několika různých úrovních s důrazem na rané fáze signalizace přes FcεRI. Nejprve jsme se zaměřili na roli protein-tyrosinových fosfatas (PTP) při inicializaci fosforylace FcεRI. Podařilo se nám ukázat, že aktivace FcεRI antigenem vede k oxidaci tyrosinu v aktivním místě PTP a tudíž k jejich inhibici. Topografie inaktivních PTP na plasmatické membráně...
|
host ::
RSS.