|
|
Pojem synthesis ve spisu De compositione verborum Dionýsia z Halikarnássu
Pavlík, Jiří ; Dostálová, Růžena (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent)
Text se týká rétorické teorie, stylistiky a dějin literární kritiky. Zabývá se teoretickou koncepcí stylu prezentovanou Dionýsiem z Halikarnássu v díle De compositione verborum, ve kterém se styl pojednává se zřetelem k své skladebné stránce, takzvané synthesi (). Práce je založena na kritické četbě a analýze primární a sekundární literatury. Poskytuje přehled moderního bádání o jednotlivých otázkách a prezentuje problematiku synthese v kontextu současného zájmu o helénistickou eufonickou poetiku. Po dvou úvodních kapitolách věnovaných dochované Dionýsiově literárněkritické tvorbě a rukopisné tradici a struktuře textu De compositione verborum poskytuje seznámení s Dionýsiovým konceptem synthese a jeho historickým a systémovým pozadím. Třetí kapitola práce se zabývá vymezením synthese vůči další oblasti stylu, která spočívá ve výběru slov () a nad kterou podle Dionýsia synthesis svým estetickým efektem vyniká. V další kapitole se představují tři modely pojímání synthese, které se v De compositione verborum objevují různou měrou. Těžiště Dionýsiova výkladu je v třetím z nich, který spočívá v estetických hodnotách akustických vjemů. Hlavními příčinami krásné a příjemné synthese jsou podle Dionýsia fonetické a rytmické vlastnosti posuzovaných textů. Následující dvě kapitoly práce se proto zabývají úlohou...
|
|
|
První posvátná řeč Ailia Aristeida: úvod, překlad a komentář
Lišková, Markéta ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Dostálová, Růžena (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit českému čtenáři zvláštní a poměrně neznámý spis slavného pozdně antického řečníka Ailia Aristeida - Hieroi Logoi. Toto dílo nabízí netradiční pohled na antické náboženství, zprostředkovaný jeho vzdělaným a oddaným stoupencem. Svým obsahem a stylem je to jakási osobní zpověď antického věřícího člověka, jejíž zajímavost spočívá především v tom, že žádné podobné dílo z řeckého pohanského světa dochováno nemáme. Autor nám zanechal svědectví nejen o svém vlastním prožívání vztahu k bohům, ale též podrobně pojednal o praktikách jednoho z nejpopulárnějších pozdně antických náboženských kultů - kultu boha Asklépia. Právě velmi osobní styl výpovědi činí toto dílo pozoruhodným a mnozí historikové řeckého náboženství ho ve svých knihách alespoň stručně zmiňují. Osobní styl výpovědi a líčení nejrůznějších životních starostí, pocitů, událostí, setkání apod. činí z Hieroi Logoi téměř moderní autobiografii, rozhodně však historicky první osobní snář v antické (a evropské) literatuře. Je zde rovněž mnoho materiálu, který může sloužit psychologům k rozboru osobnosti autora, a i z tohoto hlediska je dílo unikátní. Tím, že ukazuje, jakými způsoby profánní i chrámoví lékaři reagovali na evidentní psychické poruchy autora, je dílo pozoruhodné též pro historiky psychologie. Hieroi Logoi...
|
|
|
Professor Nikolai Lvovich Okunev (1885-1949) - his life and work
Jančárková, Julie ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Dostálová, Růžena (oponent) ; Vavřínek, Vladimír (oponent)
Disertace je věnována životu a dílu profesora Karlovy univerzity v Praze Nikolaje Lvoviče Okuněva (1885-1949), významného historika umění, představitele světové medievistiky. Jeho vědecká činnost, započatá již době studií na Petrohradské univerzitě, hrála důležitou roli v oblasti studia staroruského, byzantského a středověkého arménského umění a architektury. Poté, co N. L. Okuněv z politických důvodů opustil svou vlast, žil v letech 1920-1923 v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od r. 1923 do r. 1949 pak v Československu. Více než 20 let přednášel na pražské Karlově univerzitě, kde vychoval řadu žáků. Byl členem Slovanského ústavu, redaktorem vědeckého časopisu Byzantinoslavica, zakladatelem Archivu a galerie slovanského umění při Slovanském ústavu. Jeho práce, napsané v období emIgrace, se týkaly převážně středověkých památek nacházejících se na území Srbska a Makedonie. Okuněvova vědecká díla a kulturní počiny jsou v disertaci nahlíženy v širokém kontextu činnosti různých vědeckých institucí (Ruský archeologický ústav v Konstantinopoli, Petrohradská univerzita, Karlova univerzita, Slovanský ústav, Slovanská knihovna v Praze), historie významných vědeckých akcí (výpravy do staroruských měst, Zakavkazska, na Balkán, archeologické výzkumy v Ani v Arménii, restaurátorské práce v kostele sv. Pantelejmona v...
|
host ::
RSS.