|
|
Interakce v rhizosféře erikoidně mykorhizních rostlin
Vohník, Martin ; Vosátka, Miroslav (vedoucí práce) ; Cudlín, Pavel (oponent) ; Kavková, Miloslava (oponent)
Shrnutí Teto DP se zbývá vybranými interakcemi, probíhajícímiv rhizosféřeerikoídněmykorhiztích rostlin. Zkoumané vztahy zahmují: (i) interakce mezí eríkoidně mykorhízními(ErM) houbami a tmavými přepážkovanýmiendoýtickými (DSE) houbami;(ii) ínterakccmezi vřesovcoviými rostlinamia ErM houbami, ektomykorhiztími(EcM) houbmi a houbmi sdosudnevyjasněnýmmykorhimímstafutem;(iii) intenkce mczi ErM a DSE houbamiapMnímíkrytenkami.Hlamí ponatky, dosažcnév rámci DP' jsounásledující: ErM e DSE.asocirce Jsou souěasně pňtomny v kořenech všech zkoumených Íododendronů nrpříč ewopským kont|n€ntem, rěkollv jejich proPorce se |išl zejména v závis|ostl na reměpisné šlřte. Ko|onizece DSE houbami je negativně kore|ovánr 3 kolonizací ErM houbami. DSE bouby tvoff v koř€nech rododendronů morfo|oglcké $truktury' ve|mI Podobné strukturám tvořtným ErM houbam|. To podstatně ztěžuie morfolog|cké rozlišenÍErM e DsE.asocircc' Y in vltro podm|nkóch má DsE-asocirce na růstvřesovcoúté rostliny neutrÁ|ní ažnegativn| v|iv' zrt|mco ErM má vliv neutrální až pozitivni. Tento vliv je korelován s proporcemi DSE a ErM ko|oninc€ vkořenech rostl|ny. ErM houby maiÍ rlespoň v|n vitro podm|nkóch schopnost zmlrňovat negat|vnÍ vliv DSE hub' v ex vitro podmínkách mai| EřM houby ne růst a přiJem ávin vřesovcovitou Ťost|inou podtivní vliv' který může být...
|
|
|
Assessment of climate change impacts on selected ecosystem services in the Czech Republic: application of land use scenarios
Lorencová, Eliška ; Vačkářová, Davina Elena (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Cudlín, Pavel (oponent)
doktorské práce Hodnocení dopadů změny klimatu na vybrané ekosystémové služby v ČR: s využitím projekcí land use scénářů MSc Eliška Lorencová Změna klimatu a změny ve využití území jsou vnímány jako jedny z největších globální environmentální problémů, které významně ovlivňují dodávky klíčových ekosystémových služeb, jako sekvestrace uhlíku, regulace odtoku vody, kontrola eroze, produkce potravin a vlákna. Pomocí propojení projekcí ALARM scénářů budoucího vývoje (pro roky 2020, 2050 a 2080) a modelování ekosystémových služeb, si práce dává za cíl zhodnotit dopady změny klimatu na vybrané ekosystémové služby (ukládání a sekvestraci uhlíku, kontrolu eroze a zadržování sedimentů) v České republice. Práce zároveň poskytuje kvantitativní a prostorově specifické zhodnocení těchto dopadů na vybrané ekosystémové služby v České republice. Výsledky hodnocení ekosystémových služeb ukazují, že prostorové rozložení dodávek ekosystémových služeb, jako je ukládání a sekvestrace uhlíku, zadržování sedimentů, reflektuje budoucí projekce změn využití území. V případě sekvestrace uhlíku, scénář SEDG vykazuje nejnižší hodnoty sekvestrace, 37,03 milionů tun uhlíku za období 2000-2080. Vliv stálého pokryvu vegetace je jedním z faktorů, které hrají důležitou roli v množství zadržených sedimentů a kontrole eroze. V...
|
|
|
Metodika hodnocení biotopů AOPK ČR 2017
Seják, J. ; Cudlín, Pavel ; Petříček, V. ; Prokopová, Marcela ; Cudlín, Ondřej ; Holcová, D. ; Kaprová, K. ; Melichar, J. ; Škarková, P.
Metodika hodnocení biotopů AOPK ČR 2017 je novelizace metody hodnocení a oceňování biotopů ČR, vytvořené Českým ekologickým ústavem pro MŽP (Seják, Dejmal a kol., 2003). Principem metodiky je expertní hodnocení typů biotopů České republiky, které využívá vybrané parametry, založené převážně na hodnotách biodiverzity různých úrovní. Peněžní hodnocení je založené na analýze nákladů na revitalizační opatření. Metodu lze využít k hodnocení a peněžnímu ocenění ekologické kvality biotopů a krajinných segmentů s praktickým využitím při kvantifikaci ekologické újmy, ale také při porovnávání různých alternativ návrhů revitalizace krajiny.
|
|
|
Souhrnná výzkumná zpráva o řešení smluvního výzkumu, Vypracování vrstvy poskytování vybraných ekosystémových služeb v zájmovém území měst Liberec a Děčín
Cudlín, Pavel ; Pechanec, V. ; Purkyt, Jan ; Štěrbová, Lenka ; Cudlín, Ondřej ; Včeláková, Renata
Většina nástrojů k hodnocení ekosystémových služeb se snaží kvantifikovat služby v krajinném měřítku za použití zjednodušených biofyzikálních modelů nebo ekologických funkcí. Nejčastěji používané klasifikace ekosystémů jsou land use/land cover nebo habitat, jež lze kombinovat s dalšími informacemi, jako je půdní typ nebo biomasa vegetace. Cílem studie bylo kvantifikovat vybrané ekosystémové funkce na území měst Liberce a Děčína. Pro hodnocení biodiverzity biotopů byl již v roce 2003 pro ČR připraven úplný seznam typů biotopů, který zahrnuje biotopy zpracované v rámci příprav podkladů pro vytvoření národního návrhu evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 (Katalog biotopů ČR 2001 a 2010) a podrobnější členění nepřírodních biotopů (Seják et al., 2003, Seják et al., 2017). Pro 21 funkčních skupin typů biotopů byla odhadnuta jejich produkční funkce, včetně produkce kyslíku a schopnost minimalizovat výkyvy teploty (snižovat množství vyzařovaného tepla) a poskytovat tak podpůrné a regulační služby ekosystémů (Seják a kol. 2010). Podle zadání studie, Vypracování vrstvy poskytování vybraných ekosystémových funkcí a služeb v zájmovém území měst Liberec a Děčín, jsou v příloze tabulárně i mapově zpracovány hodnoty biodiverzity stanovené podle metody BVM, roční produkce biomasy, kyslíku a evapotranspirace pro celé katastrální území Liberce, pro modelové území Kunratická a přehrada Harcov a pro katastrální území Děčína.\n
|
|
|
Měřené a modelované toky troposferického ozonu v horském porostu smrku ztepilého
Juráň, Stanislav ; Zapletal, Miloš ; Večeřa, Zbyněk ; Cudlín, Pavel ; Urban, Otmar
Toky troposférického ozonu (O3) byly měřeny ve smrkovém lese na Bílém Kříži, České republika pomocí metody vířivé kovariance. Koncentrace O3 byla měřena současně v profilu korunové vrstvy studovaného porostu (ve výšce 7 m, 25 m a 30 m nad povrchem země) pomocí analyzátorů ozonu APOA-370 (Horiba, Japan). Na základě zjištěného koncentračního gradientu byly následně modelovány toky ozonu pomocí Inverzního Lagrangianova Transportního Modelu (Raupach, 1989). Dále byly toky ozonu modelovány pomocí rezistenčního modelu, který vychází z výpočtu depozičních rychlostí ozonu na základě rezistenční analogie. Tok ozonu stanovený pomocí vířivé kovariance vykazuje nejvyšší průměrný denní tok 1,19 nmol m-2 s-1 a nejnižší -0,75 nmol m-2 s-1. Studovaný lesní porost byl čistým sinkem pro ozon a to ve výši 7,14 mmol m-2 za den (=0,343 g m-2 za den). Nejvyšší rychlost emise ozonu (kladná hodnota toku) byla pozorována během poledních hodin, kdy za nízkých teplot byly zavřené průduchy, a díky dostatečné intenzitě slunečního záření docházelo k tvorbě ozonu. Oba modely se ukázaly jako problematické v přesném stanovení toku během přechodu ze podzimního do zimního období.
|
|
|
Interakce v rhizosféře erikoidně mykorhizních rostlin
Vohník, Martin ; Vosátka, Miroslav (vedoucí práce) ; Cudlín, Pavel (oponent) ; Kavková, Miloslava (oponent)
Shrnutí Teto DP se zbývá vybranými interakcemi, probíhajícímiv rhizosféřeerikoídněmykorhiztích rostlin. Zkoumané vztahy zahmují: (i) interakce mezí eríkoidně mykorhízními(ErM) houbami a tmavými přepážkovanýmiendoýtickými (DSE) houbami;(ii) ínterakccmezi vřesovcoviými rostlinamia ErM houbami, ektomykorhiztími(EcM) houbmi a houbmi sdosudnevyjasněnýmmykorhimímstafutem;(iii) intenkce mczi ErM a DSE houbamiapMnímíkrytenkami.Hlamí ponatky, dosažcnév rámci DP' jsounásledující: ErM e DSE.asocirce Jsou souěasně pňtomny v kořenech všech zkoumených Íododendronů nrpříč ewopským kont|n€ntem, rěkollv jejich proPorce se |išl zejména v závis|ostl na reměpisné šlřte. Ko|onizece DSE houbami je negativně kore|ovánr 3 kolonizací ErM houbami. DSE bouby tvoff v koř€nech rododendronů morfo|oglcké $truktury' ve|mI Podobné strukturám tvořtným ErM houbam|. To podstatně ztěžuie morfolog|cké rozlišenÍErM e DsE.asocircc' Y in vltro podm|nkóch má DsE-asocirce na růstvřesovcoúté rostliny neutrÁ|ní ažnegativn| v|iv' zrt|mco ErM má vliv neutrální až pozitivni. Tento vliv je korelován s proporcemi DSE a ErM ko|oninc€ vkořenech rostl|ny. ErM houby maiÍ rlespoň v|n vitro podm|nkóch schopnost zmlrňovat negat|vnÍ vliv DSE hub' v ex vitro podmínkách mai| EřM houby ne růst a přiJem ávin vřesovcovitou Ťost|inou podtivní vliv' který může být...
|
|
| |
|
|
Current possibilities for quantification and modeling of recreation services
Pechanec, V. ; Cudlín, Pavel ; Machar, I. ; Kilianová, H.
Ecosystems provide settings for a hugely diverse array of recreational activities. Recreational values are among the most well-recognized of all ecosystem services by the public, and human preferences for recreation have been well-studied by economists and other social scientists. From a spatial perspective, we can map sources of recreational value, sinks of recreational value, users of a particular recreation area for a given activity, and the spatial flow that connects users to specific recreational areas. The text presents two key approaches of modelling tools InVEST and ARIES. Methodological approaches are compared with each other and the requirements for data confronted with national data sources.
|
|
|
Udržitelné využívání přírodních zdrojů v Krkonošském národním parku v podmínkách klimatické změny
Jakubínský, Jiří ; Cudlín, Ondřej ; Plch, Radek ; Purkyt, Jan ; Hellerová, S. ; Cudlín, Pavel
Míra antropogenního ovlivnění přírodních hodnot Krkonošského národního parku (dále KRNAP) byla v rámci představené studie analyzována prostřednictvím metodologického rámce DPSIR, jež spočívá v řešení řetězce kauzálních vztahů mezi hybnými silami vývoje (angl. „Driving forces“), vyvolanými tlaky („Pressures“), následným stavem ekosystému či analyzovaného území („State“) a vlastními dopady na strukturu a funkce ekosystému („Impacts“), (někdy dotaženými až na dopady na poskytování zisků pro společnost), které obvykle vedou také k určitým odezvám společnosti („Responses“) na tento stav (OECD, 1993, De Stefano, 2010). Na základě aplikace uvedeného konceptu na čtveřici vybraných odvětví lidské činnosti bylo možné posoudit, zda je dlouhodobé využívání přírodních zdrojů horských ekosystémů Krkonoš udržitelné, a to i v podmínkách změny klimatu. Zodpovězení této otázky představuje i cíl předloženého příspěvku. Za uvedená odvětví lidských aktivit, které se na využívání přírodních zdrojů horských lesů a subalpínských luk nejvíce podílejí, byla považována (1) sídlení struktura a turismus, (2) lesnictví, (3) zemědělství a (4) vodní hospodářství. Pro zajištění relevantních informací za jednotlivá řešená odvětví bylo využito velmi široké spektrum datových zdrojů, získaných rešeršemi odborné literatury, existujících databází i dalších informací, poskytnutých ze strany Správy KRNAP.\n
|
|
|
Predikce změn vývoje krajiny a biodiverzity jako významných faktorů pro udržení současného stavu lesních ekosystémů
Cudlín, Ondřej ; Pechanec, V. ; Purkyt, Jan ; Štěrbová, Lenka ; Holá, Š. ; Cienciala, E. ; Cudlín, Pavel
Pro analýzu změny a predikci vývoje využití krajiny (land use), ukládání uhlíku a hodnocení stavu biodiverzity v kulturní krajině jsme využili kombinaci několika analytických nástrojů. Nejprve byla vytvořena mapa krajinného pokryvu. Biotopy přírodní a přírodě blízké byly převzaty z Vrstvy mapování biotopů 2014 © AOPK ČR a více antropicky ovlivněné biotopy z vrstvy CORINE Land Cover 2012. Analýzu změn využití krajiny s následnou predikcí vývoje jsme modelovali pomocí nástroje Land Change Modeler, který predikuje scénáře budoucího stavu na základě časové série dat krajinného pokryvu (nebo využití území) z několika historických období a ze současnosti. Se změnou vývoje využití krajiny souvisí i změna množství uloženého uhlíku v krajině. Pro stanovení stávajících zásob uhlíku a množství uhlíku zachyceného v průběhu času jsme použili celosvětově užívaný model InVEST 3.0 – carbon. Celková změna ukládaného uhlíku byla vypočtena ze čtyř složek zásoby uhlíku: nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé organické hmoty a půdního uhlíku, odvozených z literatury a experimentálních šetření. Stavem a změnou krajinného pokryvu je významně ovlivněna i biodiverzita. Pro zjištění současného stavu biodiverzity biotopů jsme nejprve vytvořili vrstvu oblastí se současným vysokým ohrožením biodiverzity na základě nízké přirozenosti biotopů. Poté jsme využili model GLOBIO3, který pracuje s 5 základními hybnými silami (přirozeností biotopů, fragmentací krajiny, vlivem infrastruktury, depozicí atmosférického dusíku a změnou klimatických charakteristik v podmínkách klimatické změny). Pro hodnocení dopadu každé hybné síly (vyjádřené v GIS prostředí) používá model indikátor MSA (průměrný počet druhů na jednotku plochy). S ohledem na podmínky ČR a veřejně nedostupná kompletní data Nálezové databáze ochrany přírody, jsme byli nuceni pozměnit indikátor MSA na MHV (průměrná hodnota biotopu na jednotku plochy), zohledňující míru ohroženosti území podle přirozenosti v něm se vyskytujících biotopů na základě metodiky hodnocení a oceňování biotopů BVM (Seják a kol., 2003). Výstupem je GIS vrstva, představující klasifikaci dopadů všech hybných sil na kvalitu biotopu a umožňující určit místa s vysokým stupněm ohrožení, která potřebují speciální management, zvláště pak s ohledem na přicházející klimatickou změnu. V další fázi analýzy byla vytvořena datová vrstva, která umožňuje vybrat prioritní plochy pro ochranu dosud nechráněných, přírodních a přírodě blízkých biotopů pomocí modelu Marxan. Model kombinuje existující kategorie ochrany zvláště chráněných území, hodnotu biodiverzity (vyjádřenou v korunách metodou BVM), penalizaci za případnou degradaci cenného biotopu vlivem nedostatečné ochrany a nálezová data (abundanci a distribuci) zájmových druhů (v naší modifikaci cenných a zachovalých biotopů). Místa vybraná tímto způsobem představují refugia pro zachování a šíření rostlin a živočichů do okolní krajiny, obzvláště v souvislosti s klimatickou změnou. Uvedené nástroje a komplexní postupy hodnocení stavu a změny využití krajiny, zásob uhlíku a biodiverzity mohu přispět ke zlepšení stavu lesních ekosystémů v české kulturní krajině.
|
host ::
RSS.