|
|
Identita, čas a právo
Mucala, Václav ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Otázka, času je otázkou epistemologickou. Jako taková má svůj vztah k právu, jeho založení a způsobu poznávání. Poznávajícím subjektem může být člověk. Spolu s Georgem Herbertem Meadem pak lze hovořit o křížení časových perspektiv a zaujímání postoje tzv. generalizovaných druhých v procesu tvorby institucí a k nim vztažených identit. O jednu úroveň abstrakce výš můžeme za poznávající subjekt pokládat samotný proces funkcionálně diferencované komunikace. Spolu s Niklasem Luhmannem je pak nutno pojímat právo jako epistemický subjekt a identity jakožto psychické systémy vnímat s relevancí k právu jako jím tvořené sémantické artefakty. Hovořit lze nově spíše o identitě práva založené na operacionální uzavřenosti, tj. nepřekročitelností systémově zakládající diference systém/prostředí, která má svůj vlastní systémově relevantní čas a dynamiku. Diplomová práce se ve druhé části věnuje v současnosti populárnímu konceptu zrychlování společnosti. Ve vztahu k první, teoretické části, pak následuje logiku rušení latencí a prostorů intersubjektivit jako ohrožení demokracie. Důvěra a silná občanská společnost přispívá jednak ke snižování transakčních nákladů tržní společnosti, jednak k demokracii, která zpětně tvoří prostředí důvěry. Je-li demokracie pojímána jako dialog, při němž dochází k defuturizaci...
|
|
|
Globalizace a její důsledky pro právo (s důrazem na legislativu v oblasti ochrany klimatu)
Petrusek, Kryštof ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
Název Diplomové práce: Globalizace a její důsledky pro právo Tato práce se zabývá fenoménem globalizace a jejími důsledky pro právo. Jelikož je samotný pojem globalizace velice obsáhlým, věnuje se práce cíleně pouze vybraným aspektům dopadů na právo jako společenský fenomén. Právo je v tomto pojetí vnímáno jako mocenský a politický nástroj zapojování dalších subjektů do jeho tvorby, což vede přirozeně k narušování po staletí budované role státu jako hegemona legislativní normotvorby. Práce je rozdělena do tří částí, přičemž v první kapitole se zaměřuje na fenomén a genezi globalizace jako takové. Poukazuje se zde na časté výtky vůči ní a dochází k závěru, že se i přes všechny dílčí nedostatky jedná o velice pozitivní proces, díky kterému v konečném důsledku bohatne světová společnost jako celek. Poslední dobou se nicméně pojem globalizace přetřásá i na politických úrovních, především v kontextu tzv. Brexitu a volby Donalda Trumpa. Cílem této části je tak poukázat na fakt, že i podobné světové události je nutno vnímat optikou deziluzí z procesu globalizace a jeho neekonomických, spíše kulturních, aspektů. Je nicméně nutno říct, že tato hypotéza se potvrdila pouze nepřímo a je do budoucna určitě vhodné se jí zabývat v navazujícím, spíše sociologicky zaměřeném, výzkumu. Část druhá a třetí je potom...
|
|
|
Právo a umění (symbolika, estetika, architektura)
Ševečka, Daniel ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Právo a umění - symbolika, estetika, architektura Abstrakt Právo a umění se dá považovat za obor právní vědy či za část teorie práva, která se začíná těšit zájmu právníků i právních vědců a teoretiků. Nejedná se však o oblast práva zabývající se právem umění, tzv. art právem. Art právo se více zaměřuje na právo duševního vlastnictví a na aplikaci práva ve světě umění a umělců. Tato práce rozebírá spíše teoretickou otázku, zdali se dá právo chápat jako svébytná umělecká disciplína. Tedy tzv. krásné umění. Tato otázka je hlavní hypotézou této diplomové práce. Práce sestává z pěti páteřních kapitol, ve kterých se autor snaží za pomocí dílčích hypotéz a předkládání co možná nejvalidnějších informací nalézt obhajobu či vyvrácení hypotézy hlavní. Jako vedlejší produkt provedeného bádání autor také zavádí nový pojem "umění práva". Umění práva má představovat možné způsoby a cesty propojování jednotlivých krásných i užitých umění s právem jako oborem lidské činnosti. Jediným cílem práce není stanovit vyčerpávající a definitivní odpovědi na hlavní hypotézu, ale ani na komplexní vysvětlení pojmu umění práva, ale rovněž snaha pomoci nastavit podnětné prostředí pro zájem právníků i veřejnosti o umělecko-právní a další kulturní souvislosti. Práce se dá pojímat jako tzv. crossover mezi jednotlivými vědními a uměnovědnými...
|
|
|
Liberální demokracie a její nepřátelé
Slanina, Daniel ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Liberální demokracie se dnes nachází v krizi, do které ji přivedly zejména liberálně- demokratické elity svým přístupem a politikou, kterou nastolily v období bezbřehého triumfalismu v 90. letech 20. století. Vzdušné zámky, ať už to byla nevyhnutelnost pokroku či kapitalismus jako zázračný elixír na všechny neduhy tehdejší společnosti, vybudované v tomto období se však začaly bortit jako domeček z karet v souvislosti s finanční krizí, která v roce 2007 vypukla ve Spojených státech amerických a následně se rozšířila prakticky do celého světa. V období během světové finanční krize se naplno projevilo, že kreace právního rámce, budování uvědomělé občanské společnosti a soustavy hodnot, na kterých bude společnost postavena a bude se s nimi ztotožňovat či konstrukce liberálně-demokratické identity, ustoupily po roce 1989 do pozadí hospodářské transformace a ekonomického růstu, a vztah lidu k liberální demokracii byl vybudován primárně na ekonomických aspektech. Vytvořil se tak prostor pro ty, kteří se dlouhá léta schovávali spíše ve stínu, na okraji spektra politické moci. Část liberálně-demokratických elit svým přístupem, politikou jakési arogance moci a stylem nálepkování svých oponentů, proti sobě dokonce postavily i ty, kteří a priori negativní postoj k liberální demokracii neměli. V tomto kontextu...
|
|
|
Právní a etické aspekty regulace autonomních systémů. Umělá inteligence v právu.
Hospodková Tadevosjanová, Laura ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
V souvislosti s vývojem autonomních systémů podporujících technologie umělé inteligence, resp. strojového učení, stále více roste obava jak ve veřejnosti a ve sdělovacích prostředcích, tak i mezi legislativci a vývojáři. Takové obavy přirozeně historicky vznikaly i v případě jiných, dřívějších technologií, ale je zřejmé, že v případě moderních technologií je něco atypického. Období, kdy byli roboti, umělá inteligence a další autonomní systémy pouze sci-fi tématem, je již do jisté míry překonané a autonomní systémy v různých podobách již několik let prostupují do velkého množství oblastí a představují neodmyslitelný prvek světa okolo nás. V praxi se čím dál více společností zabývá vývojem autonomních systémů vybavených umělou inteligencí, zejména pak vývoj chatbotů, autonomních vozidel či autonomních dronů je v dnešní době dobrým příkladem toho, že provoz podobných systémů není tak daleko od reality. Práce se v první a navazující druhé kapitole věnuje obecně úvodu do tématu autonomních systémů s důrazem na umělou inteligenci, resp. technologie strojového učení, popisu představ společnosti o těchto nových technologiích, základním definičním znakům autonomních systémů, robotů i umělé inteligence. Třetí kapitola se pak věnuje pravidlům chování autonomních systémů, rozvoji regulatorního rámce a roli...
|
|
|
Politika, identita a národ. Pohled z perspektivy sociální psychologie: Potřebujeme integrativní národní identitu?
Kosíková, Terezie ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Politika, identita a národ Abstrakt Národní identita je aktuálním a často řešeným tématem. Přesto, zdá se, na její definici v akademické obci nepanuje shoda. Národní identita však nadále zůstává hlavní součástí občanova života a je nezbytná pro fungování demokratického právního státu. Zvolila jsem si proto za cíl práce podívat se na téma národní identity z normativního hlediska a položit si otázku: "Je možné národní identitu aktivně redefinovat?" Toto redefinování či aktivní přetváření národní identity na identitu více "integrativní", by mohlo být řešením na mnohé výzvy dnešní doby jako je zvyšující se počet migrantů, polarizace politikou identity či sílící separatistické a nationalistické skupininy uvnitř států. Protože jsem si zvolila široké téma, rozhodla jsem se pro jeho popis a mapování z pohledu různých přístupů. V první části se zabývám nejprve pojmem identity, kde pro její vysvětlení používám Tajfelovu Teorii sociální identity z oboru sociální psychologie. V druhé části se pak zabývám historií národní identity a s ní souvisejících pojmů jako je národ a občanství, které vysvětluji na teoriích z oblasti poliologie a politické filosofie. Teoretické pochopení má pak posloužit k zorientování a položení základů pro chápání národní identity. V třetí části se opět vracíme k sociální psychologii a s...
|
|
|
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů
Langrová, Martina ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů Tato diplomová práce se zaměřuje na vztah moderního státu a genocidy a zkoumá vliv vzniku moderního státu na zločin genocidy. Zároveň se zabývá podobnostmi a odlišnostmi mezi genocidou Arménů a genocidou Židů. Práce si stanovila dva cíle. Porovnání obou genocid, nalezení jejich průsečíku ve vztahu k modernímu státu. Dále přiblížení způsobu, jakým pracuje mezinárodní společenství s uznáním genocidy Arménů, která je stále důležitým mezinárodním tématem a důvody proč tomu tak je. V první části je rozebrán vývoj mezinárodního trestního práva, vznik samotného pojmu genocida a způsob ukotvení trestného činu genocidy v právním systému. Další kapitola je zaměřena na arménskou genocidu. Jsou zde podrobně popsány příčiny, průběh a prostředky, které byly pro vyřešení arménské otázky použity včetně způsobu, kterým se s touto situací následně vyrovnala mezinárodní společnost. Následující část se věnuje základním aspektům holokaustu tak, aby přiblížila jeho průběh a důvody jeho vzniku. Genocidě Arménů je v této části práce ponechán větší prostor než holokaustu, jelikož holokaust je zde spíše použit pro porovnání a pro aplikaci na genocidu Arménů. Po souhrnu historického pozadí obou genocid se práce přesouvá do teoretické roviny a věnuje se...
|
|
|
Genocida, holocaust a právo
Veselá, Karolína ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Genocida, holocaust a právo Tématem mé diplomové práce jsou genocida, holocaust a právo. Cílem práce je zamyslet se nad mocí práva v oblasti masového vraždění. Přesněji zdali je možné využít právo a zákony k uskutečnění genocidy nebo zdali zde žádná spojitost neexistuje. Důraz je kladen především na genocidu Židů (holocaust) a nacistické právo (přirozené i pozitivní). Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje genocidě. Je rozdělena do dvou částí. Nejprve je popisována genocida obecně jako mezinárodní zločin, dále jak došlo k vytvoření samotné definice a podrobnější rozbor obecného pojmu genocida. Druhá část pak uvádí historické příklady genocid, které předcházely holocaustu a jejich srovnání s holocaustem. Podrobněji zde hovoříme o genocidách páchaných Mongolskou říší, genocidě Tasmánců a Arménské genocidě. Druhá a stěžejní kapitola se zabývá holocaustem v širším slova smyslu, tedy obdobím let 1933-1945. Je rozdělena do sedmi podkapitol. Nejprve je podrobněji popsán rozdíl holocaustu oproti ostatním genocidám a vysvětleno označení holocaustu jako průmyslové genocidy. Dále jsou podkapitoly rozděleny dle významných prostředků, bez kterých by se holocaust pravděpodobně neuskutečnil. Přesněji se jedná o německé přirozené právo, které bylo vytvořeno pomocí myšlenek antisemitismu a...
|
|
|
Gender a právo
Vodňanská, Eva ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Friedel, Tomáš (oponent)
Gender a právo Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem genderu a práva, na příkladu genderové rovnosti v pracovním právu. Prostřednictvím problematiky nerovnosti v odměňování analyzuje trvalé genderové struktury, jež v rámci společnosti působí, a jejich reflexi v právních předpisech. V úvodu se zabývá současnou právní úpravou Zákoníku práce a jeho ustanoveními, která rovnost v příjmech zaručují, a snaží se odhalit sociální a kulturní faktory, které i přes zákonnou garanci nerovnost v příjmech trvale udržují. Zákonnou úpravu tak hodnotí kriticky, s ohledem na její praktické dopady v mimoprávní realitě. Celý problém pak hodnotí pohledem feministické právní teorie a snaží se najít alternativní způsob úpravy genderové rovnosti. V práci je tak nejprve představena zákonná koncepce rovnosti v odměňování, její výhody i nevýhody, a genderová politika státu, jež zákonnou úpravu zastřešuje. V druhé části jsou pak uvedena statistická data, jež se k nerovnosti v odměňování vážou, a následně jsou analyzovány i společenské příčiny přetrvávající nerovnosti, jako je segregace pracovního trhu či diskriminace zaměstnanců. V poslední části je pak představen vývoj feministické právní teorie, jejích stěžejních myšlenek a názorových sporů a jejích strategií genderové rovnosti. Cílem práce tak není pouze analyzovat vztah...
|
|
|
Masová média a jejich role v mechanismu právní regulace
Dvořáková, Kateřina ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Havel, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je představit některé ze způsobů, kterými masová média mohou ovlivňovat legislativní proces. Tyto způsoby jsou ukázány jak obecně, tak konkrétně - na příkladu tvorby zákonů v České republice, což je ilustrováno případem úspěšného tlaku na změnu legislativy. Práce se skládá ze čtyř kapitol, přičemž první dvě jsou čistě teoretické, třetí obsahuje případovou studii a závěrečná nabízí syntézu poznatků z předchozích částí práce. V první kapitole je právo představeno jako otevřený systém, který se vyvíjí v kontaktu s dalšími společenskými subsystémy. Je prezentován sociologický přístup k právu a několik konceptů z právní sociologie, jsou také definovány některé stěžejní pojmy. Závěrem je představen proces tvorby v zákonů v České republice, pozornost je věnována širšímu pojetí legislativního procesu, které se zabývá i fází před podáním návrhu právního předpisu zákonodárnému orgánu. Druhá kapitola se věnuje masovým médiím, nejprve jejich obecné definici a následně vymezení některých konceptů, které se zabývají vztahem médií a společnosti, s důrazem na nastolování agendy a rámcování, představeny jsou i základní kritické pohledy na roli médií ve společnosti. Třetí kapitola podrobně analyzuje konkrétní úspěšný případ tlaku na změnu legislativy - mediální kampaň provázející...
|
host ::
RSS.