|
|
Vliv zrakového postižení rodičů na socializaci intaktního dítěte
Haringová, Věra ; Adámková, Jana (vedoucí práce) ; Komárková, Tereza (oponent)
Diplomová práce sleduje sociální vývoj intaktního dítěte vychovávaného rodiči se zrakovým postižením. Konkrétně se zaměřuje na vývoj komunikační kompetence u tohoto dítěte. Výchova dítěte rodiči se zrakovým postižením představuje určitá specifika, která se odráží na vývoji komunikační kompetence dítěte. U osob se zrakovým postižením se můžeme setkat s neadekvátními mimickými výrazy nebo s absencí gest. Dítě užívá komunikace podle vzoru svých rodičů. Postupem času se ale jeho komunikační projevy stále více přibližují ostatní společnosti. Velkou roli v tomto procesu hraje setkávání s intaktními lidmi, kteří poskytují odlišnou neverbální zpětnou vazbu. Na druhé straně rodiče se zrakovým postižením podněcují své děti k verbální komunikaci a ta se u nich může vyvíjet velmi kvalitně ve srovnání s jejich vrstevníky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Psychologické aspekty pozdní diagnostiky u klientů s Aspergerovým syndromem
Adámková, Jana ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat psychologické aspekty pozdní diagnostiky (v pubertě a později) Aspergerova syndromu. K tomuto účelu jsou určena teoretická východiska, v jejichž rámci jsou řešeny dopady identifikace diagnózy na psychiku člověka s důrazem na specifika tohoto procesu u diagnostiky Aspergerova syndromu. Z nich pak autorka vychází při kvalitativní analýze výpovědí lidí, kterým byl Aspergerův syndrom diagnostikován po třicátém roce věku. Dotazovaní hovoří o svém životě před tím, než se o Aspergerově syndromu dozvěděli, jaký vliv na ně měly nové informace, jak se rozhodovali pro podstoupení diagnostiky, čeho se obávali, v co doufali. V závěru jsou shrnuty oblasti, do kterých zasahuje identifikace diagnózy Aspergerova syndromu. KLÍČOVÁ SLOVA Aspergerův syndrom diagnostika dospělý věk psychologické aspekty
|
|
|
Vliv včasné diagnostiky na rodinu dítěte s PAS
Čižmářová, Eliška ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Diplomová práce Vliv včasné diagnostiky na rodinu dítěte s PAS má za úkol pojednávat o problematice diagnostiky poruch autistického spektra. Zaměřuje se na rodiny s dítětem s PAS, a snaží se u nich zmapovat dobu před touto diagnózou. Jejím hlavním cílem je odhalit, co předcházelo tomu, než byla u těchto dětí některá z poruch autistického spektra diagnostikována, a co pro tyto rodiny následná diagnóza znamenala. Práce se zaměřuje především na psychické dopady, které celá situace na členy rodiny měla, ale také na celou řadu dalších okolností. Pomocí narativních rozhovorů je od rodičů zjišťováno, kdy se u jejich dítěte začaly projevovat první příznaky a jak se snažili problémy s tímto faktem spojené řešit. Dále je zjišťováno, zda navštěvovali lékaře a pokud ano, tak o jaké odborníky se jednalo a s jakými přístupy a následnými diagnózami se setkali. A v neposlední řadě se práce zajímá také o to, kdo rodinu jako prvním informoval o PAS, kdy došlo k samotné diagnostice a jak se jejich život po diagnóze změnil.
|
|
|
Nové možnosti v prevenci karcinomu čípku děložního
Adámková, Jana ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Fanta, Michael (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou nové možnosti prevence rakoviny děložního čípku. Práce je teoreticko-empirická. V teoretické části je stručně objasněna anatomie a fyziologie dělohy, další podkapitoly se potom již týkají samotného onemocnění, jeho výskytu, rizikových faktorů, příznaků, diagnostiky, v níž je podrobněji rozvedeno cytologické vyšetření stěru z děložního čípku, terapie, která sestává především z léčby chirurgické, a také možností jeho prevence, mezi něž patří v první řadě preventivní gynekologické prohlídky a nyní nově také očkování proti lidským papillomavirům (HPV), v této kapitole jsou podrobněji popsány vakcíny Silgard a Cervarix. Empirická část práce je vyhodnocením dotazníkového šetření, které bylo realizováno v privátní gynekologické ordinaci a které mělo za cíl zmapovat informovanost žen různých věkových kategorií o rakovině čípku děložního, o možnostech očkování a zda docházejí na preventivní gynekologické prohlídky.
|
|
|
Společenské vnímání myslivosti s důrazem na sociální skupinu zabývající se ornitologií
Menclová, Barbora ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na zhodnocení stanoviska ornitologické komunity k myslivosti s ohledem na problematické vztahy mezi těmito dvěma skupinami. Jejím cílem je zmapování konkrétních oblastí sporů jak v rámci legislativy, tak prospěšnosti a morálních aspektů. Snahou je také nastínění realizace případné spolupráce. Pomocí dotazníku rozeslaného členům České společnosti ornitologické a jejích krajských poboček odpovídali respondenti na 20 otázek a tyto výsledky byly následně statisticky vyhodnoceny.
Z výsledků vyplývá, že myslivost jako činnost je vnímána poněkud odlišně od samotných myslivců. Je hodnocena spíše jako prospěšná, zatímco myslivci jako jedinci vyvolávají mezi dotazovanými spíše negativní pocity. To může být způsobeno subjektivními zkušenostmi, které dále ovlivňují i pohled na celou mysliveckou komunitu. Nejčastějším problémem se zdá být legislativa, a to její porušování v rámci například nelegálního lovu či nedostatečné požadavky pro získání loveckého lístku a zbrojního průkazu. Ornitologové by také uvítali změny, co se týče seznamu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem. Problémem jsou také jednoznačně neuspokojivé znalosti myslivců v oblasti ornitologie a ekologie, které by mohly být řešeny zpřísněním podmínek pro získání oprávnění k lovu zvěře.
Z předložených návrhů ke zlepšení vzájemných vztahů by dotazovaní volili zejména diskuzi - společnou, pravidelnou, na odborné úrovni, kde by bylo možné řešit aktuální otázky týkající se jak myslivosti, tak ornitologie.
|
|
|
Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Plzeňsku
Horváth, Vít ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Abstrakt
Náplní bakalářské práce bylo provést analýzu s následným vyhodnocením mortality srnčat při senoseči v honitbě HS Kalec, okres Plzeň-sever, umístěné v západní části České republiky. V první části této práce je popsán Srnec obecný (Capreolus capreolus), jeho rozšíření na našem území, biologie, etologie a hospodaření s ním.
V druhé části je popsán samotný projekt, kdy byly v honitbě HS Kalec vybrány
a vytyčeny tři modelové zkusné plochy, na kterých byla před senosečí v termínu mezi 15. červnem až 24. červnem 2015 provedena ochranná opatření.
První lokalita zkusné modelové plochy číslo 1. byla procházena myslivci se psy. Druhá lokalita zkusné modelové plochy číslo 2. byla ošetřena pachovým odpuzovačem zvěře a také zvukovým plašičem. Třetí lokalita modelové plochy byla pouze monitorována. Tyto zkusné plochy byly po provedené senoseči znovu procházeny a bylo zjištěno, že v blízkosti zkusné modelové plochy číslo tři došlo k posečení a usmrcení dvou srnčat. U zbylých dvou modelových zkusných ploch nebylo posečení srnčat zjištěno.
Tyto zkusné plochy byly posléze po provedené senoseči a zjištění skutečného stavu posečených srnčat mezi sebou porovnány a výsledky budou uvedeny v této bakalářské práci. Důležité bylo ze zjištěných skutečností vyhodnotit mortalitu srnčat v konkrétní honitbě. A to v návaznosti na provedená mitigační opatření. Výsledkem této práce byla záchrana tří srnčat. Tyto výsledky bakalářské práce poskytly velmi zajímavé zjištění, které se následně dá využít pro myslivecký management. A to při chovu srnčí zvěře v myslivecké praxi.
Klíčová slova: srnec obecný, mláďata, usmrcení, honitba (HS Kalec, Žihle)
|
|
|
Monitoring aktivity jezevce lesního (Meles meles) u jezevčího hradu v okolí Šluknova
Chadima, Patrik ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá monitoringem aktivity jezevce lesního (Meles meles) u jezevčího hradu. Pozorování aktivity v okolí hradu bylo prováděno v severních Čechách poblíž města Šluknov. K monitoringu byla použita fotopast, která v období od začátku dubna 2015 do konce března 2016 snímala každý den aktivitu pomocí fotografií a videí kolem nejčastěji používaných vsuků. Hlavním cílem práce bylo vyhodnotit vliv vnějších faktorů (východ a západ Slunce, fáze měsíce, teplota vzduchu, roční období a čas) na aktivitu jezevce. Dílčími cíli bylo zjistit, kolik času jezevec tráví mimo svůj hrad v jednotlivých ročních obdobích a kolik času tedy stráví při hledání potravy a udržování hradu. Práce byla rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou.
Teoretická část byla prováděna formou literární rešerše. Praktická část se skládala ze zpracování a vyhodnocení fotopastí získaných dat. Výsledky prokázaly, že všechny zmíněné faktory mají na aktivitu jezevců značný vliv.
|
|
|
Útěkové chování srnčí zvěře
Waignerová, Pavla ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Práce se zabývá způsobem života naší nejběžnější zvěře, srnčí zvěře a to především útěkovým chováním a strategií útěku. Pozorování bylo zaměřeno na vnímání magnetického pole Země srnčí zvěří. Což se v této práci kvůli nedostatku dat neprokázalo. Další pozorování se zabývalo reakcí na příchozího člověka v souvislosti s vnímáním barev a intenzitou osvětlení. Útěková i reakční vzdálenost se ukázaly jako závislé na barvě oblečení i na intenzitě osvětlení, reakce i útěk přišli dříve, když byl pozorovatel oblečen v červeném oblečení, než když se pohyboval v zeleném. A při vyšší intenzitě denního světla reagovala zvěř dříve, než když byla světelná intenzita nižší. Výsledky experimentální části práce nepotvrdily hypotézy obdobných vědeckých prací zabývajících se magnetorecepcí a zrakovým vnímání srnčí zvěře.
|
|
|
Vliv zimního přikrmování na výši škod na lesních porostech působených zvěří
Strnad, Martin ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Abstrakt
Práce se zabývá problematikou vlivu zimního přikrmování na výši škod na lesních porostech působených zvěří na Šumavě na území obhospodařovaném podnikem Lesy České republiky, s. p., lesní závod Boubín, polesí Kubova Huť. Cílem práce bylo zpracování literární rešerše na téma škody zvěří a zpracování vlastního šetření týkajícího se vyhodnocení vývoje škod na lesních porostech v závislosti na zimním přikrmování a jeho lokalizaci. V první části práce je řešen úvod do obecné problematiky, zabývající se druhem škod působených zvěří, možnostmi ovlivnění vzniku škod působených zvěří, důvody vzniku škod působených zvěří, legislativní rámec uplatňování škod zvěří na uživateli honitby a důsledky škod působených zvěří. Druhá část práce je zaměřena na vlastní šetření škod působených zvěří ve vybraných lokalitách. Byly vybrány dvě sousedící honitby na zvoleném území podobného charakteru a vlastností. V první honitbě byla vybrána tři přikrmovací místa a v honitbě druhé dvě přikrmovací místa. Kolem každého místa byl určen kruh o poloměru jeden kilometr a pomocí mapového portálu byly zanášeny lesní porosty uvnitř této výseče do tabulky. U každého porostu byl určen skutečný věk, procento poškození porostu a vzdálenost od přikrmovacího místa. Data o poškození vycházela ze sumářů škod na lesních porostech u lesního závodu Boubín, polesí Kubova Huť a to z let 2010 až 2014. Základní statistickou metodou, pomocí statistického programu STATISTICA 10. 0. , byla data vyhodnocena a zanesena do výsledných tabulek a grafů. Základní hypotéza byla stanovena na základě otázky, zdali škody působené zvěří se zvětšují s přibývající vzdáleností od přikrmovacích míst. Výsledky nepotvrdily tuto hypotézu. Naopak škody působené zvěří se s přibývající vzdáleností od přikrmovacích míst zmenšují. Ani velikost porostu neměla vliv na výši škod působených zvěří. Znalosti o výskytu škod působených zvěří závislé na vzdálenosti od přikrmovacícho místa mohou být významné pro vhodnější výběr a počet nových lokalit pro přikrmování zvěře.
klíčová slova:
jelen evropský (Cervus elaphus), přikrmování, škody zvěří
|
|
| |
host ::
RSS.