|
| |
|
|
Rehabilitační ošetřovatelství o pacienty po CMP
ŠŤASTNÁ, Edita
Bakalářská práce s názvem "Rehabilitační ošetřovatelství o pacienty po cévní mozkové příhodě" je prací teoretickou, která se snaží zachytit a popsat co nejvíce o rehabilitačním ošetřovatelství a specifikách péče o pacienty po cévní mozkové příhodě. Rehabilitační ošetřovatelství významným způsobem ovlivňuje kvalitu života pacientů. Hlavním cílem ošetřovatelské péče o tyto pacienty je prevence dekubitů, svalových kontraktur, polohování, včasná vertikalizace, kondiční, pasivní, dechové cvičení a zajištění psychické pohody. Neméně důležité jsou prvky bazální stimulace a kinestetické mobilizace, které podporují aktivitu pacienta. Cílem snahy při zpracování této práce bylo zmapovat a zjistit všechny podrobnosti nejen o rehabilitačním ošetřovatelství, ale také o oblastech, které ovlivňují vznik a rozvoj cévní mozkové příhody a tím i kvalitu života samotného pacienta. Výskyt CMP se zvyšuje se stoupajícím věkem, a proto se s postupným nárůstem populace seniorů bude zvyšovat i výskyt tohoto onemocnění. Velmi významná je prevence vzniku, která začíná právě edukací veřejnosti, pokračuje přednemocniční organizací a navazuje na ni kvalitní léčba ve zdravotnickém zařízení. V dnešní uspěchané době bychom měli pečovat o své zdraví a reagovat na signály našeho organismu. Právě u cévní mozkové příhody je důležitá včasná diagnostika, okamžitá léčba a kvalitní rehabilitace. Součástí komplexní cerebrovaskulární péče je multidisciplinární tým, který spolupracuje a navzájem se doplňuje. Snahou této práce je poukázat na význam rehabilitačního ošetřovatelství v péči o pacienty po CMP, popsat spolupráci multidisciplinárního týmu a rodiny. Bakalářská práce bude podkladem pro seminář na toto téma, který je součásti vzdělávání na rehabilitačním oddělení.
|
|
| |
|
|
Poruchy příjmu potravy u dětí a mladistvých
Šťastná, Edita ; Mrkosová, Eva (oponent) ; Šotolová, Eva (vedoucí práce)
V diplomové práci jsem rozpracovala problematiku poruch příjmu potravy, v teoretické části jsem se zabývala literární rešerší na téma poruchy příjmu potravy u dětí a mladistvých. Ze shromážděných informací jsem vycházela v mé praktické části. Cílem bylo zmapování vztahu dětí k vlastními tělu a jejich životosprávě. Za tímto účelem jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Při zpracování tématu jsem se přesvědčila, že se jedná o velmi složitý problém. Výsledky bohužel nebyly pozitivní, spousta děvčat na základní škole bere dietu jako součást svého života a nejspíše se svým tělem budou celý život přehnaně zabývat. Tyto dívky zřejmě budou náchylné k onemocnění poruchou příjmu potravy. Informovanost není nej lepší, velká procenta dětí tyto nemoci neznají. Mají možnost se o této nemoci dozvědět v hodinách přírodovědy, ale zřejmě tomu tak pokaždé asi není. Myslím si, že by informace o těchto nemocích měly znát již děti na prvním stupni základní školy, není totiž nic neobvyklé, když touto nemocí onemocní devíti, desítileté dívky. Věřím, že situace ve školách se bude postupně zlepšovat a děti budou o těchto nebezpečných nemocech řádně informovány.
|
|
|
Anémie se zaměřením na makrocytární anémie
ŠŤASTNÁ, Edita
Obsahem mé bakalářské práce jsou makrocytární anémie. Zabývám se celkovou problematikou anémií, jelikož se jedná o rozšířené onemocnění. Jednotlivé anémie rozděluji podle MCV na mikrocytární, normocytární a makrocytární. Dále se věnuji pouze tématu makrocytárních anémií. Makrocytární anémie nepatří mezi často se vyskytující anémie. Mezi hlavní příčiny vzniku makrocytózy patří deficit kyseliny listové a vitaminu B12. Ve své práci pracuji se souborem pacientů, kteří měli vyšetřený krevní obraz za období jednoho měsíce v Nemocnici České Budějovice a.s.. U těchto pacientů jsem zjišťovala frekvenci výskytu anémií, které jsem dále rozdělila podle MCV a zaměřila se na anémie makrocytární. Pracovala jsem s automatizovaným analyzátorem Unicel DxH 800 Beckman Coulter. U 12 % ze všech pacientů byla zjištěna makrocytární anémie. Výskyt tohoto onemocnění jsem pozorovala ve větším počtu případů u mužů a převážně ve věkové kategorii pacientů starších 50 let. U všech anemických pacientů jsem sledovala závažnost onemocnění. Většina pacientů byla vyšetřována pro lehký stupeň anémie popřípadě stupeň středně težký, těžké případy pouze vyjímečně. Poté jsem u jednotlivých pacientů, kteří trpí makrocytární anémií, dohledala, zda bylo provedeno biochemické vyšetření vitaminu B12 a kyseliny listové pomocí ADVIA analyzátoru. Zjistila jsem, že pouze u 12 % v případě vitaminu B12 a pouze 11 % v případě kyseliny listové, bylo dodatečné vyšetření k odhalení příčiny provedeno. Zajímalo mě, proč dané parametry nejsou vyšetřovány, sledovala jsem tedy na jakých odděleních tyto dva nejčastější deficity vyšetřují. a zda existuje spojitost mezi četností požadavků na toto vyšetření spolu s hodnotou MCV či závažností anémie. Na základě mých výsledků jsem zjistila, že v případě makrocytárních anémií často nedochází k hledání příčiny onemocnění a tím se snižuje i efektivita léčby.
|
host ::
RSS.